close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Březen 2008

kapitola XII

15. března 2008 v 23:05 | Já=) |  My feelings
Sem si pospíšila. Tohle je dneska už třetí díl=) Napsala sem to tak nějak najednou, tak nepřeskočte ten předtim!X-)

kapitola XI

15. března 2008 v 23:05 | Já=) |  My feelings
Click na celý článek =)

Frerard animaceX-)

15. března 2008 v 20:30 Frerard=)
Jůůůů! X-) No comment <33

kapitola X

15. března 2008 v 19:45 | Já=) |  My feelings
Frank:
Přišel ke mně Gerard. Vypadal dost naštvaně a vždy, když přišla řeč na jeho matku, mluvil s jistou nenávistí v hlase, až mi bylo Donny líto. Vždyť třeba chce udělat opravdu jen dobrý skutek. Gee tomu ale zřejmě nevěří.
"No tak, zlato, neber si to tak" zkoušel jsem ho uklidnit.
"Jak můžeš říct jen: 'neber si to tak', když moc dobře víš co mě čeká?!" obořil se na mne. "Přijede k nám nějaká fiflena a bůhví na jak dlouho!" v tom měl naprostou pravdu. Protože jsem neměl jak argumentovat, stačil jeden dlouhý polibek k tomu, abych ho trochu uklidnil. Asi se mi to povedlo, protože už nenadával a mluvil tišeji. Přiblížil se ke mně a zašeptal, že mě miluje a vždycky bude, i přes všechno zlé, co ho teď čeká. Pak jsme se zase dlouho líbali a Gee mi začal stahovat tričko. Cítil jsem jeho něžné doteky a chtěl víc. Moje ruce automaticky začaly rozepínat pásek u kalhot a zachvíli jsme leželi nazí na posteli. Gerard mě popadl za ruce a povalil na záda. Nemohl jsem se bránit - byl větší a silnější.
"Zítra ke mně přijede." řekl. "Slib že se mezi náma nic nezmění ať bude kdokoliv."
"Samozřejmě že se nic nezmění." nechápal jsem. Pak mi to ale došlo. On se bál, abych ho s ní nepodvedl. "Miluju jen tebe" zašeptal jsem a mile se usmál. To ho uklidnilo a začal mě vášnivě líbat. Nejdřív jen na ústa, pak po celém těle. Celý jsem se třásl vzrušením. Gerard mě pořád jen hladil a líbal. Nic jiného se mu asi momentálně dělat nechtělo, což mi ale docela vadilo. Ale mlčel jsem, jen mi z úst utíkaly hlasité vzdechy. Jemně jsem mu posunul hlavu níž, abych dal najevo co chci. Pochopil. Začal mi ho kouřit a já se cítil jak v nebi. Uměl to opravdu skvěle, takže netrvalo dlouho a já se udělal. Gee se vyčerpaně svalil vedle mě a oba jsme dýchali zrychleně.
Netrvalo dlouho a ležel pode mnou. Po něžných dotecích a polibcích jsem mu ho tam vrazil a on slabě vykřikl. Přirážel jsem častěji a rychleji. Bylo to strašně vyčerpávající, ale velmi krásný. Gee křičel mé jméno a vzdychal zároveň. Když vše odeznělo, jen jsme vedle sebe leželi a vzpamatovávali se. Přitulil jsem se k němu, hlavu si opřel o jeho hruď a potichu jsem oddychoval. Zanedlouho jsme si usnuli v náručí a probudili se až k ránu...
Gerard:
Probudil jsem ve Frankově náruči a po vášnivé noci se cítil skvěle. První, co jsem zahlédl byly jeho krásné oříškové oči.
"Dobré ráno" zašeptal a usmál se. Já začal vstávat a oblékat se, protože jsem si vzpomněl, že dneska má přijít ta holka. Docela mi to zkazilo náladu.
"třeba nebude tak špatná." snažil se mě uklidnit Frankie.
"Hm, to určitě."
"Pamatuj, že budeš moc přijít vždycky sem." řekl a já mu byl velice vděčný. Usmál jsem se a zlehka ho políbil.
Doma mě čekala máma a nešťastný brácha.
"No kde seš?" no, aspoň že neječí.
"Já byl...ehm..u Franka"
"ÁÁÁÁÁÁ" teď jsem to posral.
"Mami klid, nic jsem tam nedělal. Jen mi chtěl půjčit cédo." Hehe, když chci, tak umim lhát přímo skvěle. Mére mi to totiž uvěřila.
"Tak se posaď, za chvíli je tady."
Bylo to strašně trapný. S Mikeym jsme do sebe navzájem šťouchali a matka nás sledovala ostřížím zrakem. Teda když nekoukala na hodinky.
"Už má pět minut zpoždění" konstatovala. Jo, ta holka měla spoždění půl hodiny a jelikož matku štvou nedochvilný lidi, doufal jsem, že jí vyrazí. Ale když zazvonil zvonek a my slyšeli, jak jí mamka vítá, věděl jsem, že to bude peklo. Netrvalo dlouho a obě ženský vstoupili do obýváku a my pohlédli na naší novou spolubydlící.

kapitola IX

14. března 2008 v 22:50 My feelings
Gerard:
Byl jsem u Frankieho. Seděli jsme a povídali si. Vzpomínali na staré časy, vyprávěli dřívější historky a smáli se ujetým nápadům. Bylo to skoro jako na střední, až na jednu...ehm...maličkost. Když už došly slova a nebylo o čem mluvit, Frankie se ke mně pomalu blížil s úsměvem na tváři. Tušil jsem kam tím míří a tak tento pohyb opakoval, abychom mohli splynout v jednom krásném polibku. Objímali jsme se, líbali a chtěli být jeden druhému blíž. Byla to krásná chvilka, jenomže mi najednou zazvonil mobil.
"Promiň" zašeptal jsem, odlepil se od Franka a začal se hrabat po kapsách. Frankie se odtáhl a poklízel si pokoj. Otráveně jsem zvedl telefon a ani se nemusel hlásit. Hlas začal okamžitě ječet sám.
"Gerarde! Ahoj! Mám super nápad!"
"Hm, mami, nemůžeš počkat až přijdu domu?"
"To můžu - a taky počkám. Jen potřebuju abys přišel!"
"Jo...večer jsem tam.." mére mi fakt moc chyběla. Nemohla si vybrat lepší chvíli. Fakt super.
"Ne večer - HNED!"
" A co je to prosimtě tak důležitýho?"
"Budeme mít asi dalšího obyvatele našeho krásného domečku!" celé to ve mně cuklo. Nepřeslechl jsem se?
"Co? Mami co si řikala?"
"Asi budeme mít doma dalšího človíka!" Teď to ve mně cuklo ještě jednou a vyjímečně jsem ignoroval mámin stupidní výraz 'človík'.
"Mami, ty...ty si TĚHOTNÁ?!"
"Ale ne...jen jedna kolegyně řikala, že její dcera tu někde bude studovat a nemá sehnanou kolej, tak sem si myslela, že-"
"To snad nemyslíš vážně!!!" upřímně jsem byl rád, že máma nečeká děcko, ale tohle bylo taky strašný. "Jedu ti to domu vymluvit tak čau!" vztekle jsem si uklidil mobil a rychlým polibkem se rozloučil s nechápavým Frankem. Cestou domu se mi v hlavě honilo tisíce myšlenek. Nový obyvatel? Ach bože to ne!
Opatrně jsem odemkl domovní dveře.
"Už je tady Gee!" byl slyšet matčin nadšený hlas a po vstupu do obýváku se mi naskytl 'nádherný' pohled na rozjařenou ženskou a zoufale se tvářejícího bráchu. Ano, Mikey seděl na pohovce, ostřížím zrakem sledoval poskakující mére a nejspíš si o ní upravoval dosavadní představy.
"Jmenuje se Jessica a přijede pozítří!" oznámila nám.
"COŽE?!" vyhrkli jsme oba najednou. Mamka se na nás podívala ostřížím pohledem a zopakovala svou předešlou větu.
"A...kde bude spát?" zeptal se Mikey.
"Vyklidíme tátovu pracovnu"
"A...kolik jí je?"
"17"
"A......."
"Co a?" obořila se matka na ohromeného bratra. "Prostě uděláme jeden dobrý skutek. Má někdo něco proti laskavosti k ostatním lidem?" oba jsme zarytě mlčeli. "Tak vidíte!" dupla si a někam odkráčela.
"Ty jo Mi, slyšels to?" zeptal jsem se s furt ještě otevřenou pusou.
"Ne, ty vole! Ona tady ječí a já jí neslyšim!"
"Já tady nechci mít nějakou sedmnáctku! Spolužačky na střední mi stačily!"
"Já je musim ve škole trpět furt...ty už máš aspoň od nich klid." řekl brácha a odešel do pokoje.
Zbytek dne jsme vyklízeli pracovnu a loučili se s klidným prostředím. Ihned jsem volal Frankovi, který se mnou hluboce soucítil a nabídl mi, že u něj budu moci být jak jen to půjde. Byl jsem mu za to hodně vděčný. Za jeho ochotu a soucit. Jenomže ta holka tu bude stejně a bůhví jak dlouho...

kapitola VIII

14. března 2008 v 20:35 My feelings
Frank:
Eww, to co se dělo u Gerarda byl horor! Jak tam vtrhla jeho máma a ehm...nechce se mi na to myslet. Tušil jsem, že je dočista po mě a ten její ostrý nenávistný pohled, který mne probodával jak břitva...vždyť se Gerard zamiloval do mě ne já do něj! Teda já taky, ale až jako druhý. Prostě za to nemůžu! Jenže to bych klidně Donně mohl mlátil o hlavu, ale ona mně stejně bude mít za teplouše, který zkazil jejího úžasnýho 'Gerárdka'. Gee nesnáší, když mu takhle říká. Je mu už dost let na to, aby ho oslovovala trochu normálněji. Ne pořád jak malýho rozmazlenýho fakana. No zkrátka to co se odehrávalo tenkrát v noci, bylo naprosto příšerný. Za Donnou se pak konečně zavřely dveře.
"Promiň" zašeptal Gerard. Já nic neříkal. "Já si byl jistej, že je na turné, ale..."
"Nebyla" doplnil jsem ho. "Hele nemůžeš za to. Neomlouvej se mi." pak bylo zase ticho.
"Miluju tě" zaznělo ze tmy. To bylo opravdu vhodný. Najednou jsem se hlasitě rozchechtal. Teda moc nahlas ne, pak by tam zase vtrhla tamta. Gerard se ke mně přidal a bylo to mezi náma zase dobrý.
"Co budeme dělat?" zeptal se.
"Spát!"
"Hmm," odpověděl smutně. "Ach joo!!"
"Hele cos teď čekal?" reagoval jsem. "Tvoje matka-"
"Já vim!" přerušil mě. "Ale tahle noc měla skončit úplně jinak!"
Oboum nám to bylo hodně líto. Kdyby ta stará rašple...ne, je to přece jen jeho máma a já o ní nechci mluvit zle...i když si to zaslouží!
.
Gerard:
Ráno Frankie odešel časně. Přesněji řečeno než se probudila mére. Já ho šel doprovodit a pak se mrknout do CDshopu. Nic jsem tam nepotřeboval, jen se mi nechtělo domu. S matkou to bylo naprosto k nevydržení, furt něco měla.
Jednou jsem se vrátil zpět od Franka a máti měla náladu na bodu mrazu hned co mě uviděla.
"Ahoj mami." nejradši bych jí řekl 'čus vole', ale k matce by to nebylo příliš slušný.
"Nazdar." odvětila. "Chceš šálu? Máš je přece rád, tak sem si myslela, že by se ti hodila."
Šály přímo zbožňuju, tak jsem nadšeně přikývl. 'Ona se snad už smířila a je už normální!' vlezlo mi do mysli, ale za chvíli jsem poznal, že se tentokrát můj mozek hodně spletl, protože mére začala z tašky tahat nějakou velkou růžovou obludu.
"Eh...mami?"
"Co je? Nelíbí se ti?"
"To je...růžový!"
"Vždyť seš teplej. A homouši maj rádi růžovou." takže se s tim ještě vůbec nesmířila a musí mě tyranizovat dál.
"Promiň, ale já růžovou nemám rád." odpověděl jsem. "Mám rád černou. Mohla bys to vědět."
Matka strčila šálu zpátky a zamyšleně odkráčela. Další dny pořád o něčem přemýšlela. Byla jako tělo bez duše a občas se usmívala. Ne na mě, kamsi do svého mozku k nějakým naprosto úžasným nápadům. Nechal jsem to plavat, matka byla vždycky divná a taková i napořád zůstane. Náladová a...prostě vadná. Nechci jí urážet, ale prostě jí nerozumím. Raději jsem tedy trávil večery (a někdy i noci) u Frankieho, vedl sladké řeči po telefonu a poslouchal hudbu.

Komix:) Takovej trochu jetej X-)

14. března 2008 v 19:35 Frerard=)
Haha! To je takovej divnej komix:)

Další kreslení FrarardiX-)

14. března 2008 v 19:25 Frerard=)
Tak sem zase hledala na deviantartu (Jinými slovy další dávka kreslenejch Frerardů! X-D)

Frerard paradeX-)

14. března 2008 v 19:15 Frerard=)
Hihi:) To je jenom taková blbinka. (Z deviantartu) A je to moc veliký, tak je to pod celym článkem

kapitola VII

14. března 2008 v 19:05 My feelings
Tak je tu další pokráčko:)

kapitola VI

12. března 2008 v 19:40 My feelings
Frank:
Volal mi Gee. Zněl fakt zoufale a dopodrobna mi vylíčil reakce jeho matky. Ona se fakt asi zbláznila! Vždyť je to Gerardova věc s kym si chodí a může si dělat co chce! Už je přece dospělej! Jenže tohle bychom mohli Donně mlátit o hlavu a ona by stejně pořád mlela svou. No aspoň, že ta moje není stejná. Když jsem jí vylíčil, co se stalo Gerardovi, nevěřícně kroutila hlavou. Máma vypadá, jako že je úplně v pohodě a bere to všechno tak skvěle, ale není to asi až taková pravda. Viděl jsem jí, jak do sebe v kuchyni lila vodku. Jednoho panáka za druhym. Trochu to z ní pak táhlo, ale to mi teda vůbec nevadilo. U sebe v pokoji jsem si pak celý večer volal s Geem a uklidňoval ho, že to všechno bude dobrý. Občas v telefonu zazněl výkřik nebo přehnaně vysoký tón. Donna Lee má fakt strašněj ječák. Nevydržel bych s ní bydlet ani minutu. Opravdu Gerarda obdivuju. Nakonec jsme se domluvili, že se ještě ten den sejdem v parku. Měli jsme tam svoje oblíbený místo. Vždy po škole jsme se tam scházeli a povídali si. Byly to krásný časy...ale teď přicházejí ještě lepší!
Byla už dávno tma a zima. Čekal jsem na Geeho a už se začínal bát, že nepřijde. Když tu náhle dorazil.
"Ahoj Frankie." pozdravil a přisedl si.
"Čau, kde si? Čekám tu celou věčnost!"
"Promiň, máma řekla, že za tebou nesmim, tak jsem utekl."
"Ty vole a proč jí jako říkáš, že deš za mnou?!" to jsem nechápal.
"Hele to že je uječená neznamená, že je úplně blbá! Došlo jí to!"
Podle mě byla blbá, ale nechtělo se mi s Geem teď hádat. Chtělo se mi něco docela jinýho, ale to bohužel nešlo, protože v tomhle parku je vždy v noci spoustu lidí (hlavně důchodců), co trpějí nespavostí a mají rádi procházky při měsíčku. Otočil jsem si Geeho obličej a něžně ho políbil. Pořád jsem si nemohl zvyknout na to, že se líbám s klukem, ale alespoň to bylo takový nový a nepoznaný. Myslím, že stejné pocity sdílel i on. Sedl si mi na klín a pevně mě objal.
"Já nechci, aby tahle chvíle skončila." potichu zašeptal.
"Jo, to já taky ne." odpověděl jsem a opětoval obětí. Zlehka jsem mu olízl jazykem rty a pak mu věnoval jeden z nejintimnějších polibků. Gee mě rukama hladil ve vlasech a oba jsme si užívali jeden druhého. Bylo to tak moc krásný, byl o dost lepší než kdejaká holka. Nikdo na světě se mu nikdy nevyrovná. V noci ale dost mrazí, museli jsme se k sobě hodně tulit, aby nám nebyla zima. Teda, ne že by nám to vadilo. Spíše naopak. Jenže všechno jednou skončí a my chtě - nechtě, po pár hodinách líbání, museli domů. Rozešli jsme se před Gerardovou ulicí a každý z nás už musel jít svým směrem...
.
Gerard:
Utekl jsem oknem z domu, protože mě matka nechtěla pustit ven. Dělala děsný scény. Byli jsme s Frankiem v parku a děsně dlouho se líbali. Bylo to naprosto úžasný a škoda, že to muselo skončit. Před mou ulicí jsme se rozloučili a Frank odbočil doleva. Já šel směrem k našemu domu a už zdálky bylo slyšet, jak máma Mikeymu nadává, protože jsem zdrhnul. Proč bráchovi?
"Tys mu v tom pomáhal" řvala na něj.
"Ne-e já ani...nevim...že tu není!" Mikey se dost bál.
"Mami, nech ho bejt! On za to nemůže. Tys mě nechtěla pustit, tak sem šel oknem..." vložil jsem se do hádky. A Mikey mezitím stačil potichu odejít do svého pokoje.
"Ty - ty si jako myslíš, že můžeš takhle utíkat z domu? Měla jsem strach!"
"Strach o co?" byl jsem trochu mimo.
"Strach že někde...se někde...s Frankem....ehm..." nemohla se vyjádřit.
"Ehm?"
"ááááááá" najednou zakřičela. "Já si to myslela! Věděla! Tušila! Áááá" přihnala se ke mně, chytla mě za bradu a táhla pod světlo. Teprve až jsem se podíval do zrcadla mi došlo, že mám na tváři obrovský cucflek. Mamka řádila jak nikdy předtím. Tada to je blbý výraz, když si vzpomenu jak vyváděla když jsem jí oznámil tu 'milou novinku'. Ale teď střídavě křičela, zpívala a brečela. Já šel radši spát...

Frerard Live - pict X-D

12. března 2008 v 18:40 Frerard=)
Ehm...tak to je krutý X-D No já nemůžu=D Click na...vy víte X-D

Kreslení Frerardi=)

12. března 2008 v 18:40 Frerard=)
To sem si jen tak procházela deviantart a našla tisíce Frerardů X-D Tady je teda malá ochutnávka. njn, taky bych takhle chtěla umět kreslit, ale můj talent zůstává na bodu mrazu X-D Takže click na celý článek! =)

About MCR=)

12. března 2008 v 18:20 My chemical romance
Tak mě napadlo, že tady ještě nemám nic o MCR, přitom je to vlastně blog tak trochu o nich..X-D Takže tady je základní info=)


Kapitola V

12. března 2008 v 17:45 | Já=) |  My feelings
Gerard:
Frank mi volal. Prej náš vztah vzala jeho máma naprosto v pohodě a ještě nám popřála! To u mě to bylo o dost horší, matka se z toho nemohla vzpamatovat a myslím, že bude mít doživotní následky. Dozvěděla se to večer. Přišla domů s obvyklým 'Ahoj Gee, dneska sem měla příšernej den' Svalila se znaveně na pohovku, shodila svoje lodičky a třela si bolavé nohy.
"Mami, musím ti něco vážného říct." začal jsem.
"Hm, tak dělej." řekla ne moc přívětivě.
"Ale já potřebuju abys mě poslouchala!"
"Jo, dyť tě poslouchám, řekni to."
"Ale myslíš, že to bude nějaká kravina přitom je to dost důležitý!"
"Dobře, už tě fakt poslouchám" přestala si třít nohy a podívala se na mne.
"Mám novou známost. Našel jsem svou velkou životní lásku."
"Už bylo na čase" pokývala hlavou. "A kdo to je?"
"Frankie." To jméno jsem vyslovil opatrně a potichu. Dlouze jsem si vychutnával jeho zvuk a pár vteřinek ticha po doznění.
"Co? Asi...sem ti...ehm...špatně rozumněla!"
"Ne, slyšíš dobře. Je to Frank. Miluju ho a od včerejška spolu chodíme."
"ÁÁÁÁÁ! Ty seš homosexuál?! Co? Gerarde! Ne!"
"Ano mami!"
"Řekni že je to jen blbej vtip! Prosííím!"
"Je to pravda. Promiň"
"Taková šílená věc a ty řekneš jen promiň a tváříš se jako že nic?"
"Vždyť je to normální. Každý sme jiný!"
"Ne, to není normální." Teď chodila bosa po pokoji a málem si rvala vlasy. "Co sem udělala špatně?" vzlykala. "Můj Gerárdek je gay. Kde jsem udělala chybu?!"
"Maminko, nikde si neudělala chybu, všechno je OK."
"To teda není. Není!!!" křičela. "Gee je teplej! Teplej! Tepleeeej! ÁÁÁÁÁÁÁ!!!!"
Radši jsem se uklidil nahoru do svého pokoje a snažil neposlouchat to ječivé 'áááá' co znělo z obýváku. Usilovně jsem si přál, aby to už skončilo. Opravdu se mi přání splnilo, jenže pak nastalo něco ještě horšího. Začala hlasitě zpívat. Nejdřív stupnici, pak akordy. Bere to jako uklidňovací cvičení, pro ostatní členy rodiny je to ale hrůza. Vylezl jsem ze dveří se záměrem jí uklidnit. Sotva mě ale spatřila, zaječela 'ááááááá'. Když někdo člověku svým ječákem zkazí náladu, je to dost krutý. Matka nikdy nechápala ostatní lidi a neuměla se do nich vcítit. Tušil jsem to odmalička, ale teď se mi to potvrdilo. Můj skvělej brácha Mikey pomalu vykoukl ze svého pokoje a naznačil mi, ať jdu za ním. Chtěl vědět, proč tak ječí a já byl opravdu rád, že se můžu ze všeho vypovídat. K mému překvapení to pochopil a dokonce mi dovolil u něj pár hodin zůstat, protože má pokoj dál od obýváku než já a tak tu není matka tolik slyšet...

haha komix

12. března 2008 v 16:40 Frerard=)

G + F botky=)

12. března 2008 v 16:20 Others
To je pěkný=) Našla sem to na deviantartu X-)

Kapitola IV

12. března 2008 v 16:00 | Já=) |  My feelings
Frank:
Ten večer jsme spolu začali chodit. Nebo alespoň myslím že jo. Moje pocity byly ale velmi smíchaný a pořádně jsem nevěděl, jestli je to tak dobře. Gerard je skvělý, vždycky byl a vždycky bude. Jenže já jsem na holky. Ale včera...Dobře, jsem na holky a na Gerarda. Bisexuál. Ehm. Ale že by mně vzrušoval nějakej jinej kluk to opravdu ne. 'Poslouchej svoje srdce ne to co ti říká společnost' řekl jsem si v duchu a rozhodl se pro Geeho.
Ráno bylo jako každé jiné. Až na jednu maličkost. Snídal jsem s Geem a místo čtení ranních novin jsme si oba přehrávali minulý den.
"Jak to řeknem rodičům?" polekal se Gerard.
'No...normálně.' moc jsem ho nepochopil.
"Jo. Jasně. 'Čau mami, našel jsem svou životní lásku. Koho? Mýho nejlepšího kámoše Franka!' Mámu z toho trefí šlak."
"To si umim živě představit." rozchechtal jsem se. "Já to řeknu nějak typem 'mami, posaď se, já mám přítele. A je to Gerard.' taky jí z toho trefí ale hold se s tim budeme muset smířit..."
Má slova potom doma zněla trochu jinak, ale za to mohly okolnosti. Máma se totiž sama zeptala, hned co přišla domů. Gee se chtěl právě vypravit, ale uslyšeli jsme klíče ve dveřích, tak beze slova vyběhl na horu a slezl oknem.
"Potkala jsem jednu známou. Tu s tim stejně starym klukem jako seš ty." začala matka. "Prej se bude ženit."
"Gratuluju mu" zahuhlal jsem
"A co ty? Chodíš teď vůbec s někým?"
"Jo. Od včerejška" bylo to těžký přiznat.
"A smím vědět jméno té ctěné slečny?"
"No...ona to ani tak není slečna...." (ewww)
"Aha, chceš mi tady snad namluvit, že je to vdaná ženská?" mamka se rozchechtala. Měla dobrou náladu a to bylo jedině dobře.
"Nee. Je to..." odmlčel jsem se.
"No?" pomohla mi
"Gerard!"
Mamča si beze slova sedla do křesla a zírala na mě s otevřenou pusou.
"E? 1. dubna?"
"Ne mami. Chodim s Geem. S Gerardem Wayem. A není to vtip, máme se rádi."
"Takže seš....teplej?"
"Ne tak úplně, holky mě vzrušujou víc než kluci. Ale ze všech lidí na světě nejvíc on."
Mamka jen seděla a chvíli přemýšlela nad tím, co jsem právě řekl. Asi po minutě byla zase duchem přítomna.
"Fajn." řekla "Nečekala jsem to, ale je to tvůj život a já ti do něj nemůžu zasahovat. Chci abys byl šťastnej. Jestli je to opravdu tvoje volba, hodně štěstí." usmála se na mě a pohladila mě po vlasech. Pak odešla do kuchyně dělat oběd. Já jen zíral do blba a nestačil se divit. Tak tohle jsem nečekal. Vzala to tak skvěle, vůbec jí to nevadí. I když vždycky měla Gerarda ráda. Kdybych začal chodit třeba s Rayem, mluvila by asi trochu jinak. Skončilo to nejlíp jak mohlo a já byl rád.

4. kapitola

10. března 2008 v 22:00 | Já=) |  My broken world
Tak tohle je úplně poslední kapitola. Doufám, že se moc nezhrozíte nad tím koncem =) My broken world se s vámi loučí!