Čtvrtá kapitola

25. března 2008 v 21:55 |  Ztráta paměti
Read=)

Gerard se probudili se do krásného rána. Ležel na posteli a přemýšlel o věcech, co se za poslední den udály. 'Je to všechno tak zvláštní...' pomyslel si a mile pohlédl na spícího Franka. 'Mám štěstí, že mám tak super kluka. Je fakt skvělej a ochotnej!' Gee se naklonil přes postel a koukal směrem ke gauči, kde nehybně ležel. V tomto stavu vypadal opravdu roztomile. Najednou otevřel oči a malátně se protáhl.
"Ahoj Frankie!" pozdravil Gerard. "Je super ráno! A další skvělej den!"
"Jak to, že seš tak optimistickej?" divil se Frank. Pořád ho ještě tížilo svědomí.
"No, přemýšlel jsem.. a děsně se těším, až mi zase naskočí ta paměť a vzpomenu si na všechno..." chvíli se odmlčel. "Na naše seznámení a na super zážitky....jak jsme se vlastně seznámili?"
"No...ehm...byli jsme.. vždycky kamarádi...a...tak nějak..." zadrhával se Frankie. Opravdu nevěděl, co říct. Gee ale nevypadal, že mu to nějak zvlášť vadí. Seděl na posteli, pořád se usmíval a vypadal strašně roztomile. Jako malé bezstarostné děcko, které poznává svět a netuší, kolik na něj v životě čeká nástrah a velkých problémů. Frank vstal a přisedl si k Gerardovi na postel.
"Seš děsně sladkej.." přiznal své myšlenky. "Fakt moc..."
"Jo, a jak se to pozná?"
"No..to člověk prostě cítí..." uchopil ho za ruku. "Co cítíš ty?"
"Ehm...nic. Jen tvou ruku."
"Ale ne, co cítíš uvnitř. Co bys teď nejvíc chtěl?"
"Já nevím..." pokrčil ramenama Gee a tvářil se nechápavě. Opravdu netušil, co má Frank namysli a bál se, že každá odpověď bude špatná. Co by teď chtěl... mohl by se jít najíst. Nebo hrát nějakou hru. Také se třeba koukat na film...ano film!
"Chtěl bych se koukat na televizi!" řekl. Najednou si na něco vzpomněl. "nebo mi alespoň řekni, co byla ta věc, kterou si mi pouštěl včera..."
Frankie se trochu usmál. 'Ono mi asi dočista přeskočilo!' pomyslel si a začal svého kamaráda opatrně líbat. Věděl, že se mu to líbí. O to horší ale byly jeho pozdější plány. Připadal si jako totální šílenec, když takhle tahá za nos člověka, který si tento podvod opravdu nezaslouží. Člověka, který ho měl tak moc rád, jako kamaráda. Člověka, který při něm vždycky stál a toho, do koho se tak náhle zamiloval. Najednou si ale uvědomil, že se mu teď plní ten nejkrásnější sen, který doposud měl a nehodlá si ho kazit nějakými hloupými výčitkami. Gerard tu byl, mohl ho objímat, líbat a může i víc. Pod nátlakem těchto myšlenek mu začal opatrně svlékat triko. Zachvíli ho držel nahého v náručí a mírně se mu třásly ruce. Je to jeho nejlepší kamarád, opravdu to chce?
"Gee?" oslovil ho. "Fakt to chceš vědět?"
"Jo! A moc!"
"Ehm, tak dobře." Frank si odkašlal. "Tohle také dělají lidé, když spolu chodí. Líbí se jim to." po těchto slovech Gerarda povailil na postel a začal ho líbat po celém těle. Sestupoval od shora dolů a jemně ho hladil dlaněmi.
"To lechtá!" smál se Gerard. Zanedlouho ale ztichl, protože Frankie byl už dost nízko. Hladil mu ho a přemýšlel o tom, jestli to má opravdu udělat. Mě v sobě dvě osoby a každá mu radila něco jiného. Avšak nakonec zvítězila jeho touha. Opatrně si pod sebou Gerarda podsunul a políbil ho na záda. Po svléknutí si na něj lehl a tiše oddychoval. Netrvalo dlouho a bez zaváhání mu ho tam strčil. Gerard slabě vyjekl, ale nic neříkal. Líbilo se mu to. Frank přirážel rychleji a častěji. Byl neskutečně vzrušený a nemohl uvěřit svému štěstí. Splnilo se mu přání a je ještě lepší, než si vždy představoval. Mnohem realističtější než ve všech těch snech a také mnohem účinnější. Gerard nahlas vzdychal a se zavřenýma očima si vychutnával tuhle chvilku, kterou prožíval vlastně poprvé. Moc se mu to líbilo a nevěděl, jestli je to tak správně. Všechno nechal na Frankiem, který se teď opravdu snažil.Hodně mu na Geem záleželo a nechtěl ho zklamat. Zanedlouho dosáhl vyvrcholení. Po těle se mu rozlila ta krásná slast a věděl, že rozhodně není sám. Vyčerpaně padl na postel a ztěžka oddychoval.
"Tak..už víš?" zeptal se Gerarda.
"Jo...bylo to krásný..."
"To sem rád, že se ti to líbilo... Nebyl si sám."
Gee se krásně usmál a přitáhl si Franka blíž. Leželi dlouho v pevném objetí a vzájemně se hladili. Nakonec si však oba s dobrým pocitem usnuli v náručí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Laivine Laivine | Web | 25. března 2008 v 22:40 | Reagovat

Jé...to je fakt krásnej dílek...dneska jsem fakt na úchylárny naladěná...jen si přečti, co jsem zplodila na svém blogu. Jako, oproti tobě nic moc, ale když si představím, jak House...uh...mno, radši si k tomu čtení vezmy kýbl, ať pak nemusíš vytírat.

2 NiKkusha NiKkusha | Web | 26. března 2008 v 12:41 | Reagovat

supeeeer :P len tak dalej:) tak to som zvedava jako sa to bude vyvijat:P a taka otazka..Toto neni nahodou ta strata pameti? rpeco to je v jednorazovkach?:P

3 Charlotte71 Charlotte71 | Web | 3. dubna 2008 v 22:02 | Reagovat

paradicka...ty vies ako zlepsit naladu...wuaa...supernee...idem dalej...na pokracko XD

4 Pája Pája | Web | 19. dubna 2008 v 17:48 | Reagovat

No to bude pěkný,až si Gee na všechno vzpomene :-D

5 fallen angel fallen angel | Web | 19. října 2008 v 20:03 | Reagovat

hahahaha se těšim až to udělá *blik* a Gee si vzpomene

6 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 21. března 2009 v 22:04 | Reagovat

Pořád se pochehtávám, pořád... ale neva... Gee je zpomalenej, von si hned tak nevzpomene XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama