Kapitola I

5. března 2008 v 15:50 | Já=) |  My feelings
Takže je na světě 1 Freradovská povídka tohoto blogu. Zatim je to docela nudný, prostě začátek, ale časem to bude určo o dost záživnější =)
Gerard:
Zanali jsme se už na střední škole. Frank byl uzavřený a tichý, stejně jako já. Nerad na sebe poutal pozornost a seděl prý v poslední lavici. Nebyli jsme spolužáci, ale přesto se z nás brzy stali nejlepší přátelé. Často jsme se po vyučování scházeli a řešili hudbu, filmy...prostě jako normální puberťáci. Byli jsme vždy spolu a pomáhali si ve všech situacích. Ano, to já ho utěšoval když stál na mostě. Nemyslete si, že se chtěl zasebevraždit, to on by nikdy neudělal, protože miloval život více než kdokoliv jiný. Zkrátka si jen potřeboval srovnat myšlenky a myslím, že kdybych tam nebyl, tak zničí život nejen sobě... Jenže potom ho začaly zajímat hlavně holky a kupoval si porno časáky. To mě opravdu moc nebralo a ani jsem netušil proč. Poznal jsem to až když se mi začal Frankie líbit. Nemohl jsem s ním vydržet v jedné místnosti, abych na něj nemyslel jiným způsobem než se na kamarády sluší. Nemohl jsem se podívat do těch jeho krásných hlubokých očí. Vídali jsme se tedy už jen zřídka a já byl nejraději zavřený doma s kytarou nebo si kreslil. Docházely mi výmluvy a tak jsem věděl, že to takhle dlouho nevydržím...
.
Frank:
Byli jsme kámoši už od mala. Gerard na mě nikdy nedal dopustit. Byl jako můj velkej brácha. Dělali jsme spolu úplně všechno a neměli před sebou žádná tajemství. Když jsem měl nějaký velký problémy, vždycky jsem hned věděl za kým jít...Najednou se ale mezi námi něco stalo. Gee se choval strašně divně a už se se mnou nechtěl vídat tak často. Vždycky musel jet buď k babičce nebo měl něco jinýho na práci. Když jsme se přeci jen viděli, přešlapoval z místa na místo a při mém pohledu plaše klopil oči. Opravdu jsem netušil, co za tím může být. Spoustu času mi zabralo přemýšlení o něm a dělal mi čímdál větší starosti...
.
Gerard:
Jednoho dne jsem najednou cítil, že už to dál nevydržím. Často mi po tvářích nezastavitelně tekly slzy a propadal jsem velkým depresím. Jedno podzimní odpoledne jsem vyšel ven a chodil pořád dál, kam mě nohy nesly, na kraj ulice, pak přes celou čtvrť...Nechtěl jsem utéci, jen se mi v hlavě honila spousta nerozčesaných myšlenek a nejasností. Z přemýšlení mě ale vytrhl prudký déšť. Polekaně jsem vzhlédl a jméno ulice mi nic neříkalo. Zabloudil jsem...Vyděšeně jsem chodil čtvrtí a koukal na jména ulic, doufajíc že mi některé jméno cosi připomene. Ostrý déšť mě bodal do tváří a mikina mi celá nasákla vodou. Moc jsem si přál ať narazím na ulici nějakého mého známého. Netrvalo dlouho a přání se mi splnilo. Ovšem ne tak, jak jsem si ho představoval. Koukám na ten domek, který pro mě dříve představoval spásu, nyní mi však připadal spíše jak horoucí peklo. Ano, Frankův dům. Nezbylo mi nic jiného než zabušit na dveře. Když mi konečně otevřel, na jeho tváři byl obrovský úsměv a vypadalo to, že mě opravdu rád vidí. "Pojď rychle dál!" pobídl mě a já vešel do krásné útulné místnosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 CH71 CH71 | Web | 15. března 2008 v 14:09 | Reagovat

podla mna to neni vobec nudne je to super....♥

2 Night Butterfly Night Butterfly | E-mail | 16. března 2008 v 12:12 | Reagovat

mě se to líbí, je to super, bezva,fajn,  prostě všechno jenom né nudný;D

3 MCRfansKikusQha MCRfansKikusQha | E-mail | 4. srpna 2008 v 15:00 | Reagovat

krasnee su tito pribehy vazne... akeby to tak bolo naozaj ze Frankie by bol s Geem :)):D .. super

4 fallen angel fallen angel | Web | 16. října 2008 v 20:33 | Reagovat

je to supky...bomba x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama