kapitola VII

14. března 2008 v 19:05 |  My feelings
Tak je tu další pokráčko:)

Gerard:
Trávili jsme spolu téměř všechen svůj čas. Loučení bylo vždy moc těžké a bolestivé. Viděli jsme se každý den, milovali se jak jen to šlo. Přežíval jsem s jeho pomocí matčiny záchvaty. Ale poslední dobou byla už docela v pohodě. Jen si občas ráda zastěžovala, že je chudák když se její syn rozhodl pro homosexualitu a tak. Jednou musela odjet na nějakej koncert. Nechápu, jak jí někdo může poslouchat, ale přeju jí to. Přece jen jí vděčím za život. Ale to teď není podstatné. Důležité je, že jsem měl prázdný barák. Mikey byl někde s kámošema. Samozřejmě, že jsem měl trávit večer s Frankiem.
Konečně zazvonil zvonek. Běžel jsem s rozevřenou náručí otevřít, ale místo Franka tam stál překvapený brácha. Ehm.
"Promiň, já si tu jen něco zapomněl." zahuhlal a rychle něco vyzvedl ze svého pokoje.
"To je dobrý" řekl jsem.
"Čekáš Franka?" zeptal se a obouval si boty. Vypadal, že je mu na zvracení. Asi ho netěšila představa mě a Frankiho jak...vy víte.
Když za ním zapadly dveře, sedl jsem si na pohovku a čekal. Trvalo mu to snad věčnost než přišel. Tentokrát jsem byl u dveří opatrnější.
"Čau!" pozdravil mě Frank. "To mě ani pořádně nepřivítáš?" povytáhl obočí.
"Hm, předchvílí sem si vřelý pozdrav vyzkoušel na bráchovi." ušklíbl jsem se a vlepil mu na tvář pusu. Frankie se mi začal smát. On má vždycky všechno jednodušší a tyhle menší rodinné problémy prostě nechápe. Odešli jsme ke mně do pokoje.
"Promiň, mám tu děsnej bordel." začal jsem rovnat věci a cítil na zádech Frankův pohled.
"To je v pohodě" prohodil. "Víš jakej bordel mám já..." pak se chvíli odmlčel a vstal. "Nic se tu nezměnilo. I ty knížky máš srovnaný stejně!" zasmál se a četl názvy na hřbetech knich. Většina byla science-fiction nebo horory. Upíři, vlkodlaci, UFO. No, o čem jiným může číst teenanger. Podíval jsem se na Frankieho. Dělal, že si zamyšleně prohlíží věci na poličce, ale myslím, že přemýšlel o něčem zcela jiném. Prohlížel jsem si do detailů jeho profil. Každičký jeho rys si můj mozek vrýval do paměti, abych nikdy nezapomněl. Líbil se mi. Byl strašně roztomilý.
"O čem přemýšlíš?" zeptal se na jednou.
"Hm...o tobě" přiznal jsem
"A co bys teď nejvíc chtěl?" tušil jsem kam tím míří a byl jsem rád že dělá první krok.
"tebe!" Frankie se otočil a usmál se. Nemusel ani nic říkat. Já se na něj vrhl a povalil ho ne postel. Začal jsem ho líbat. Nejdřív na ústa, pak na krk a postupně níž. Strhl jsem z něho tričko. On mě začal také vysvlékat a za chvíli jsme byli oba nazí. Líbal jsem ho po celém těle a cítil jsem, jak se chvěje vzrušením. Dostával jsem se k tomu nejintimnějšímu místu. Frank vdychal jak děvka a to mě ještě víc pobízelo. Jemně jsem ho vzal do úst a dělal krouživé pohyby jazykem. Oboum se nám to strašně líbilo. Podsunul jsem si ho pod sebou a on více roztáhl nohy, abych do něj mohl lépe vniknout. Jenže v tom jsme zaslechli rozražení dveří a velmi jsme se polekali. Stála tam má matka, s rukou přes pusu a vykulenýma očima. Byla bledá jak smrt a myslím, že ani my nevypadali o moc líp. Slezl jsem z Franka.
"Mami, já..já... myslel jsem, že...že jsi na tom svým ko-koncertě" koktal jsem. Byla to strašná situace. My s Frankiem na posteli, oba nazí a ještě pořád vzrušení a naproti nám matka, celá udivená a neschopná jediného slova. Po pár trapných vteřinách jsem se začal rychle oblékat a naznačil Frankovi, ať radši dělá to samé.
"ÁÁÁÁÁÁÁ!!!" hm, matka se probrala. "Jak...jak...to snad není možný!"
"mami! Neječ! Vysvětlim ti to!" no, neměl jsem co vysvětlovat, ale něco jsem říct prostě musel.
"paní Way...my-"
"Ty mlč!" rozkřikla se matka. "V mém domě se tu nebude dít nic takového! Můj jediný syn se tu nebude-"
"Mami já nejsem jediný syn...Mikey.." připomněl jsem jí.
"Můj jediný norm...ehm....můj nejstarší syn!" opravila se a já nechápal, co je na Mikeym nenormálního. Frank se plížil pryč z pokoje, ale mére ho zarazila a začala mu nadávat.
"Měla jsem tě ráda!" začala. "Ale jako Gerárdkova nejlepšího kámoše! Ne jako...ehm...tentonoc." ani to neuměla říct.
"Přítele." připomněl jí Frank. "Či životní lásku, milence, kluka,... nebo jak to chcete." to ale neměl dělat. Mamku při těch slovech chytil amok a začala znova vyvádět.
"ááááá! Ne Gerárdku, ty nejseš teplej! Ne! To nedovolím! Áááá! Není není! Můj syn není homosexuál!" ach jo...křičela ještě asi čtvrt hodiny. Pak chtěl Frank odejít, ale matka mu to nedovolila, protože by se vracel domů přes park, kde je spoustu feťáků a jiného 'zla'. Místo toho mi přikázala, ať mu ustelu u sebe na gauči a upozornila nás, že jsou tu velmi slabé stěny, tak ať na 'tamto' zapomeneme. Pak si šla dát lahev něčeho silnějšího na uklidnění a třískla za sebou dveřmi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 CH71 CH71 | Web | 15. března 2008 v 14:19 | Reagovat

hahaaha ja umreeeem....ta jeho mama je asi vazne blba ked si myslim ze nic nebude XD...alebo vazne nebude? idem na pokracko heh

2 Night Butterfly Night Butterfly | E-mail | 16. března 2008 v 12:22 | Reagovat

doufám že jim z toho neprasknou ušní bubínky:D

3 MCRfansKikusQha MCRfansKikusQha | E-mail | 4. srpna 2008 v 16:23 | Reagovat

haluz :D ..aale moc dobreee

4 fallen angel fallen angel | Web | 19. října 2008 v 18:49 | Reagovat

xDxDxD "Přítele." připomněl jí Frank. "Či životní lásku, milence, kluka,... nebo jak to chcete." xDxD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama