Další kapitolka! =) Read!
Gerard:
Situace se za poslední dny nijak nezlepšila. Mikey furt dělal oči na Jessicu, ale ta si ho nevšímala. Všímala si mne a o to víc se brácha mračil. Mére pořád nadšeně říkala, jaký bychom byli nádherný pár a že nám to spolu krásně sluší. Z těhlech keců mi šla hlava kolem. Jessice ale zřejmě nevadily, protože po mě jela. (teď už nejméně na 200%). Pořád nosila velmi hluboké výstřihy, krátké sukně a špulila na mne rty. (Nebýt Mikeyho xichtu, ani bych si toho nevšiml.) S Frankiem jsem se neviděl už delší čas, asi byl naštvaný. I když můj mozek pořád přemýšlel proč.
Večer jsem seděl na pokoji a četl časopis, když zase přišla Jessica.
"Ahojky, co čteš?" zeptala se.
"Ale nic..jen jeden takovej časák.." zamumlal jsem.
Jess si chtěla přisednout, ale zakopla a naschvál spadla přímo na mě.
"Jéé, promiň.." omluvila se a s úsměvem se mi podívala přímo do očí. Svůj obličej měla maximálně tak 5cm od mého.
"Máš..moc krásný oči Gee." eh..tohle mi kromě Franka neřekl snad nikdo. Najednou mě políbila. Okamžitě jsem vstal.
"Ne, tohle nedělej!" řekl jsem.
"Copak Gee?" zeptala se sladkým hláskem. Pak se chvíli odmlčela. "A můžu dělat tohle?" povalila mě na postel a zajela mi rukou pod tričko. Než jsem stačil cokoliv namítnout, strčila mi jazyk do pusy a začala mi rozepínat kalhoty. 'Co si ta holka myslí?!' hrálo mi v hlavě. 'O na mě chce snad znásilnit!' Odtrhl jsem jí od sebe a stoupl si.
"Seš normální?!"
Jessica mlčela.
"Tohle nemůžeš! Ty ses snad zbláznila!"
"Frank se nechal!" ehm..myslel jsem, že špatně slyším.
"Co? Kdo? Jessico!"
"No ten tvůj kámoš..Frankie nebo jak se menuje!"
"Tys...s Frankiem...to.."
"Jo a bylo to krásný!" odsekla.
Nemohl jsem uvěřit tomu co slyším. On...podvedl mě. A s Jessicou! Musel jsem si sednout a zhluboka dýchat. Proto se mi tak vyhýbal! Bál se, když věděl co provedl. Jakoby mi před příjezdem Jessicy nesliboval, že zůstane věrný a ještě dodal, že miluje jen mne a nikdy by tohle neudělal.
"Ten parchant!" nenávistně jsem řekl. "Co si myslí?!" V hlavě mi hučelo jak v úlu. Z jedné strany zněly všelijaké omluvy pro Frankieho, z druhé jen nadávky a pomluvy. Nevěděl jsem, co poslouchat a viděl jsem červeně.
"Jdi za Mikeym!" poručil jsem Jessice. "Bude mít radost!"
Když zapadly dveře, slzy mi tekly z očí proudem a já opravdu nevěděl, co v tuhle chvíli dělat. 'je konec?' při téhle představě jsem plakal ješt víc. Pohlédl jsem na neustlanou postel a přemýšlel, jestli se to stalo právě tady. Ale zamítl jsem to. Ne, to by Frankie už vůbec nemohl...cítil by se strašně. Mé nohy automaticky odkráčely za Mikeym, byl to momentálně jediný člověk, o kterého jsem se mohl opřít, přestože byl stále naštvaný.
"Co se děje?" zeptal se mne.
"Ta..Jessica..je to strašná mrcha" zase jsem začal brečet.
"Ty... máš s ní něco?!"
"NE! Ale...ona...Frankie mě s ní podvedl!" složil jsem se na bráchovu postal. Mikey mě objal a uklidňoval mě, že to bude zajisté dobrý a takový kecy. Byl jsem mu vděčný, že nemyslí na sebe a Jess, ale utěšuje mne jako malé děcko. Dopodrobna jsem Mikeymu vylíčil, co se stalo a on mě soucitně hladil po třesoucí se ruce. Navrhl, ať zavolám Frankovi, že bychom si to vyjasnili. Byl to skvělý nápad, tak jsem vytočil jeho číslo a nařídil mu okamžitý příchod. Poslechl mne...


ja steeem etee a rychlooooooooooooooooooooooooooo!!!!!!!!!!!!!!!! bo umreeeeeeeeeeeeeeeeem...som uz zavisla!!!!!!!!!!! pises to uuuuuuzasne!!!!!!!!!!!!!!!