Další kapitola... je to taková divná story, moc nevim co s tim...
Gerard:
Stojim uprostřed toho bordelu a sleduju ostatní, jak se naprosto neschopně a nezodpovědně snaží plnit to, co jsem jim nařídil. Ten klip má být natočen už za týden a stále ještě nemáme ani kulisy. To je k vzteku, proč vždycky musim schytat takový příšerný pomalý personál? Zařval jsem na jednoho chlápka, ať hejbne kostrou a otočil jsem se na podpadku. No a co nevidím, v rohu místnosti sedějí dvě vizážistky, dělají si manikůru a klábosejí.
"Heeeej!!!" řvu na ně. "nemáte snad co na práci?!"
"Eh, pardon... my tady..."
"Akorát se tady flákáte!"
"Ale pane režisére, snad se tak moc nestalo..." Ta blonďatá se na mě flirtovně usmála a pohodila vlasama. Na 100% po mě jede, ale mě se prostě nelíbí. Není úplně ošklivá, jen je trochu... řekněme že jí víc, než by se mělo. Dělá mi strašné problémy navazovat vztahy. Asi je to tím, že tady na pracovišti každého umím akorát tak seřvat (může za to ten stres a přetížení) a po práci jsem vždycky rád, že mám klid a můžu se prospat. To mi připomnělo, že mi dneska mají dát nějakého novévo poslíčka. Něco jako pravou ruku. Řekl jsem Stevovi, aby mi sem doporučil nějakou pěknou holku, už někoho nutně potřebuju. Ta poslední se mnou vydržela měsíc. Tohle je bezvadná příležitost. Hlavně bych se před tím měl zklidnit, abych jí hnedka neseřval. Nádech - výdech, nádech - docela to pomáhá. Najednou ale vidim, jak nějakej stupidní imbecil shazuje mé krásné kulisy. Zakřičim na něj, ať vypadne a jde pomáhat s rekvizitama. Tyhle lidi mě dokážou akorát tak nasrat. Otočím se a vidím chlápka, co na mě nepřítomně zírá. No, samo, že jsem se ho zeptal, kdo je a co chce. Jenže mě čekal trochu větší šok - byl to můj nový poslíček. Docela dost mě to zklamalo. JASNĚ jsem Stevovi říkal, koho chci a on mi sem dá tohohle. Ten kluk byl malý a nějaký znehybnělý. Koukal na mě, jak na ufouna. Když jsem se ho zeptal, jak se jmenuje, tak neodpověděl. Pak vůbec nevěděl, na co má odpovědět a jenom něco koktal. No to bude poslíček za všechny prachy. Byl celý červený a mluvil strašně potichu. Tohle si ještě s někým vyřídim - slavný režisér potřebuje schopnýho pomocníka, ne takovouhle trosku. Poslal jsem ho natírat kulisy a on mě kupodivu poslechl. Divím se, že neomdlel. Ještě mě čekalo spoustu práce. Všichni pracovali strašně pomalu a vůbec mě neposlouchali. Nejradši bych na ně vzal bič, jenže to bychom museli být ve starém egyptě. S tím poslíčkem jsem se pak znova setkal už po pracovní době. Furt natíral kulisy, ten idiot. No, aspoň že vím, jak se jmenuje. Frank Eyer nebo tak nějak.
.
Frankouš:
Vrátil jsem se domů dost pozdě. Nemůžu přestat myslet na Gerarda. Proč musí být zrovan tak nepříjemný? Je na něm poznat, jak moc mě nemá rád. Vadí mi, jak se ke mně chová a to jsem s ním mluvil jenom dvakrát. Ale přesto se do práce těším, abych mohl znova spatřit tu jeho krásnou tvář a... doufám, že si na sebe vezme zase ty černé džíny. Ráno jsem strávil asi hodinu před zrcadlem. Stejně mi to k ničemu není, ale co kdyby... Málem jsem kvůli tomu, přišel pozdě, ale naštěstí mi ten autobus neujel.
.
Gee:
"Hej Gerarde!" volá na mě někdo a já se otáčím.
"Čau Steve." super, teď si ho pěkně podám. "Já ti říkal, že chci nějakou krásnou kočku, ne nějakýho malýho špunta!!!" zuřivě jsem přežvykoval žvýkačku a házel zlé pohledy.
"hele počkej.." zarazil mě Steve. "Holka by ti byla k ničemu, ale tohle je unikát."
"Chceš říct, že sem buzík nebo co?!"
"Ne, to v žádnym případě. Já jen, že Frankie se na tu práci hodí líp. Najít si přítelkyni můžeš i někde jinde, ale tenhle kluk je zázrak."
"Eh... když mě viděl, tak koktal a choval se jako naprostej debil."
"Hm, on je.."
"Co je?"
"ale nic." zamluvil to Steve. "Já myslim, že má skvělý nápady. Bude se ti hodit podstatně líp. Zkus to. Vem si ho do kanclu a dej mu do ruky tužku." no, na tom možná něco bude. "a co se týče toho koktání, to přejde. Hodně lidí je v tvé přítomnosti nervózní." Dík Steve, jako bych to nevěděl. Ale každopádně bych tomu špuntovi mohl dát šanci.
"jo, thanks." řekl jsem. "Zkusim to."
"Já věděl, že to pochopíš." Steve se usmál a odešel. Zanedlouho přišel i Frank. Zrovna jsem se chystal odejít do kanceláře, když jsem si ho všiml. Můj pohled zavadil o hodinky. Hm, je přesný. To u lidí oceňuju.
"Čau Franku." pozdravil jsem. "dones mi pls kafe a pak se stav u mě v kanclu."
"Eh. Jasně." špunt odběhl a já byl zase sám.
Hodil jsem brašnu ke psacímu stolu a sedl si na křeslo. Vytáhl jsem papír a tužku a začal čmárat. Potřebuju navrhnout nový klip, ale netuším, co s tim. Netrvalo dlouho a můj poslíček přišel. Divím se, že to kafe cestou nerozlil, je to fakt záhada.
"Posaď se."
"děkuju." řekl a sedl si nakraj křesla. Pohledem zavadil o můj plakát The Misfits.
"Jé, vy posloucháte stejný věco jak já!" Hm a co jako? "Misfits sou úžasný. A taky Iron Maden."
"Ty taky poslouchám." jo, Ironi jsou fakt skvělý. Docela mě překvapilo, že má Frank stejný vkus jako já. Vždyť vypadal tak na pop. Teda, alespoň včera. Dneska je to o dost lepší.
"Já sem jejich velkej fanda.." přiznal se.
"Ježiš, chudáci!" konstatoval jsem. Nechci být hnusný, ale nemohl jsem si pomoct. Ten kluk se trochu začervenal a sklopil oči.
"hele potřebuju pomoct." měním téma. "jde o nový klip, máš nějakej nápad?"
"a jaký je to styl?"
"Něco jako metal. Nevím přesně, poď si to poslechnout." pustil jsem to v přehrávači a Frank pozorně poslouchal. Trochu kýval hlavou a měl přivřené oči. Pak vzal do ruky tužku a začal si psát poznámky.
"Já bych vám doporučoval.." začal mluvit.
"Tykej mi." přerušil jsem ho. Nevím proč, ale nemám rád, když mi lidi vykají. Teda alespoň spolupracovníci, se kterými musím trávit celé dny.
"Dobře." špunt se usmál a znova se sklonil nad papír. "Tohle je dost výrazná hudba. Nebude vadit, když video provedení trochu naruší atmosféru skladby. Viděl bych to v lese. Hrají na nástroje a zpívají, pak se ale objeví velké světlo, aby oslnilo diváka a oni se objeví ve sředověku." pozorně jsem ho poslouchal a musím uznat, že ten nápad byl opravdu výborný. Na konci je měli upálit, to já mám děsně rád, takovéto morbidní věci. Jenom aby s tim souhlasila ta skupina...
Špunt =D:
Dneska na sobě Gerard neměl tamty černé džíny, ale o něco jiné. Vypadal v nich snad ještě lépe než včera. Měl koženou bundu a strašně mu to všechno slušelo. Mohl jsem na něm oči nechat. Vypadalo to, že už mu tolik nevadí, dokonce mi nabídl, ať mu tykám. Celý den jsem ho zasypával všelijakými návrhy na klipy a on mě pozorně poslouchal. Tohle mi vždycky šlo, mám perfektní fantazii a spoustu skvělých nápadů. Vlastně to vypadalo, že bych MOŽNÁ měl nějakou malinkou šanci uspět i v jeho osobním životě, ale když do kanceláře vešla sekretářka v minisukni, mé naděje se rozplynuly. Gerard jí sjel takovým tím příšerným frajerským nadrženým pohledem. Udělalo se mi z toho zle. Ničí mě to. Asi jsem se opravdu zamiloval a je to strašné vědět, že má láska nebude nikdy opětována.


wOoW mÁš FkT hEzŮ bLoGíShEk BuDu MoOoOcInKy RáDa KdYž KouKnEš Na Můj A ZHoDnOtÍš KuJí PáÁÁáÁá =)=D