close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

kapitola XI

23. května 2008 v 10:25 |  Across the world
Já nechci bejt rasista... Proti němcům vůbec nic nemám.. fakt... (To Frankie..) xD

"Co kdybychom už konečně jeli někam jinam?" naléhavě jsem navrhl Geemu poté, co jsem uzemnil už asi devátého německého chlápka, který mi cpal letáky jejich sekty a chtěl, abych přistoupil na jejich víru. Jelikož neumim německy, všem jsem odpovítal 'scheisse'.
"Jo, to můžeme.." připustil Gerard a něco skládal z letáku s nápisem. 'Probuďte se a uctívejte klokaní trus.' (bylo to pod tím napsané projistotu i anglicky).
"Já už chci di Pihy..."
"Kolikrát ti mám řikat, že to není Piha?"
"No tak si to mysli, stejně je to jedno.." naštval jsem se.
Ještě tohle brzké odpoledne jsme se sbalili, nasedli do našeho krásného Ferarri a chystali se odjet na východ. Konečně se zbavim těch obézních Němců. Gerard ale nestačil ani nastartovat a za náma se ozval něčí ječák.
"Kucííí! Kam jedete!!!!" Otočil jsem se a probodl pohledem poskakujícího Billa. Z hlavy mu kapalo něco červeného. Nejdříve jsem se polekal, že si udělal nějaký úraz, ale uklidnil jsem se, když jsem viděl, jak v ruce pevně svírá červenou plastovou lahev s nápisem Ketchup.
"Pryč." uzemnil jsem ho.
"Jé a můžu s váma?"
"Ne."
"Proč?"
"Hele Bille fakt sorry.." vložil se do toho Gee. "Ale už tu jaksi nemáme místo.." taková lež..
"Ale já bych se tam vešel!" nevzdával se.
"Ne, nevešel." zamračil jsem se.
"Tak sleduj" Dikobraz se rozeběhl k našemu autu a chystal se naskočit.
"Jeď!!!" vykřikl jsem já a Gerard šlápl na plyn. Chudák Bill skončil na dlažbě a ta lahev kečupu se mu rozbila, takže vypadal jako politý krví. Asi o tři bloky dál jsme slyšeli houkat záchranku. "Hranolky nemáš?!" zařval rozzlobený záchranář, to bylo ale to poslední, co jsem zalechl. Ujížděli jsme dál, pryč od tohohle blázince, pryč od mentálního státu, které si tak hrdě říká 'Německo'.
.
"Jé, tady je krásně!" rozplýval se Gerard. "Tady zastavíme!" zaparkoval na nějaké menší louce a vystoupil. Před náma byly nádherné skály a les. Gee mě chytil za ruku a začal se škrábat nahoru na strmý kopec. Já chtě-nechtě musel za ním. Docela to klouzalo a několikrát jsme po zadku sjeli až dolu, ale nakonec se nám povedlo ten kopeček zdolat. Byli jsme nahoře na nějaké skále, odkaď byl nádherný výhled. Chyběla jenom vlajka, která by se dala zapíchnout do bahnité země. Sedli jsme si pod nějaký strom a drželi se za ruce.
"Musim se ti k něčemu přiznat.." Gerard smutně sklopil hlavu a začal teniskou kopat důlek do hlíny. "Nemůžu to v sobě už dár držet."
"Copak se stalo?" otočím se k němu, sleduju jeho výraz v obličeji a připravuju se na nejhorší.
"Pamatuješ si ten den, co jsem zmizel?"
"Jo.." mhouřím oči a zamyšleně se hledím do dálky. "Tu naší hádku... Fakt promiň, neměl jsem tě hnedka obviňovat."
"Ty za to nemůžeš... Víš... já tě s ní doopravdy podvedl." cože?! To je jako rána z čistého nebe. On mě fakt podvedl! Tohle bych fakt nečekal! Vždyť pořád mele jak mě strašně moc miluje a pak mi udělá tohle?! Prudce jsem vstal, popošel pár kroků a otočil se k němu zády.
"Frankie, mrzí mě to."
"Nech mě na pokoji!!!"
"Promiň..." jeho hlas zní zoufale a naléhavě. "Já ti vysvětlím, jak to bylo..."
"Co na tom chceš jako vysvětlovat?!" naštvu se. "Prostě si mě podvedl, ještě k tomu s holkou, pak si to zapíral a ještě chceš abych ti to odpustil?! Já už ti nikdy nebudu moct věřit!" rozbrečel jsem se.
"Poslouchej mě!" dupl si. "Prosíííím!"
Otáčím se k němu. Očích má zoufalsví a trochu strach. Nemám ani nejmenší chuť ho poslouchat, ale můžu to alespoň zkusit.
"Na oslavě kamaráda mýho známýho od kamaráda.." začne. "Ne." řekne potom. "Na oslavě kamaráda bráchy mého kamaráda.... Taky ne." zamyslí se. "Na oslavě kamaráda známého mýho bráchy...hm... nebo spíš na oslavě kamarádový sestry..."
"Gerarde kurva to je jedno!!" zamračim se.
"No jo... je to jedno." pokývá hlavou. "Takže prostě jsem na oslavě známýho bráchovýho kamaráda potkal Cath.." nadechne se. "Byla sympatická, povídali jsme si a bylo mi s ní fajn.. Po hromadě skleničkách sme se začali líbat a osahávat.." chvíli se odmlčel.
"Gee, takže ste byli oba ožralí, nevěděli o sobě a pak ses probudil v cizí posteli anižby sis něco pamatoval?" nadějně jsem se zeptal.
"Eh... ne." sklopil hlavu a já zase viděl černě. "Vyměnili jsme si telefoní čísla a ona mi další den zavolala, že by potřebovala s něčím pomoct. Kvůli tomu, že mám uměleckou školu, potřebovala navrhnout něco do práce.." zase se odmlčel. Bylo vidět, jak mu to všechno vadí. "Prý to strašně spěchá, neví si rady a potřebuje to hned..."
"Takže si nevěděl do čeho jdeš?"
"Věděl. Došlo mi, že nic navrhnout nepotřebuje a že je to jenom záminka. A přesto jsem tam jel, protože jsem úplně zapomněl, jaké je to s holkou a tahle situace se přímo sama nabízela. To byla ta noc, co jsem ti řekl, že jedu k matce.."
Já se rozbrečel. Proč mi to udělal? A hlavně proč mi to říká až teď?
"Frankie, nebreč prosím. Nesnášim když brečíš..."
Já nepřestával.
"Miluju jenom tebe a tamto byl úlet.." popošel ke mně a snažil se mě obejmout. Já mu ale ucukl.
"A jak ti to mám věřit?"
"Rozhlédni se kolem sebe." řekl mi a já ho poslechl. Znovu teda koukám na tu krásnou krajinu. Jenže pořád Německou... no to je jedno. "Myslíš, že bych tu s tebou byl, přes půl světa od Států, kdybych miloval Cath?" má pravdu. "Myslíš, že bych utekl s tebou kdybych chtěl jí?" podíval jsem se na něj. Snažil se trochu usmívat a koukal se mi do očí.
"Takže tu jsme, jenom aby sis vyléčil svědomí?" zamračil jsem se.
"Vastně jo.." přiznal. "A taky proto, že si chci něco užít než budu starej dědek plesnivej. A s tebou bych neodjel.."
"Kdybys mě s ní nepodvedl, tak tu teď nejsme?"
"Asi ne.." zamyšleně se kousl do rtu.
"A nechce Cath pozlatit?" rozesmál jsem se a hřbetem ruky si utíral poslední slzy. Gerard přišel až ke mně, aby mě mohl pevně obejmout. Pak si klekl a políbil mě. Hladil jsem ho rukou ve vlasech a vychutnával si tuhle kouzelnou atmosféru. Za náma šuměl les a vítr příjemně foukal. "Podívej!" řekl Gee a ukázal na oblohu na zapadající slunce. Byl to strašně kýčovitý a přece přenádherný pohled. Sedli jsme si do trávy a zasněně koukali na oblohu. Měl jsem hlavu opřenou o Gerardovo rameno a hladil jsem ho palcem po hřbetě ruky. On mě zlehka objímal a ve tváři měl šťastný výraz. Bylo to jako z nějakého amerického romantického filmu. Happy end - konec dobrý, všechno dobré. Jenže my nejsme na konci... ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charlotte71 Charlotte71 | Web | 23. května 2008 v 18:02 | Reagovat

no teda to by som na Gerarda nepoedala ze by dokazal Franka podviest a este k tomu s babou...ale tak je dobre ze sa aspon priznal a ze mu Frank odpustil...super story a som rada ze este nie su na konci XD

2 Petra Petra | 23. května 2008 v 19:06 | Reagovat

jooo zápletka to sem nečekala že mu taak rychle odpustí ale budiž -jee to super jo a eště si nedokážu odpustit větu: chudinka Dikobrazík -fuuj

3 Laivine Laivine | Web | 24. května 2008 v 0:38 | Reagovat

Z klokaního trusu jsem nemohla...naprostej výgeb!

A z Billíka jsem nemohla ještě víc... naprostej záchvat!

A z "Na oslavě kamaráda bráchy mého kamaráda" atd. jsem měla naprostý záchvat výgebů!

Máme stejnej (debilní) humor. Hahahá! Odedneška se modlíd ke klokanímu trusu!

4 kathynka kathynka | 26. května 2008 v 16:41 | Reagovat

Billík je úžasnej xD Mám výtlem!!! Jináč fakt mooc bezva story!!!

5 fallen angel fallen angel | Web | 2. listopadu 2008 v 21:02 | Reagovat

ha xDs klokaní trus xD

6 iWusZka iWusZka | Web | 12. listopadu 2008 v 15:38 | Reagovat

aaaaw.krásné......nej bylo to,jak si Gee pletl to s těma oslavama xDD to sem chcala xDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama