30. května 2008 v 15:00
|
Další blbost z mýho sluggish mozku xD Jenom se zeptám - kolik ještě chcete kapitol? xD
Probudil jsem se. Co taky jiného jde po ránu, než se probudit. Venku bylo docela hezky, svítilo sluníčko a vlny v jezeře krásně šplouchaly. Ptáčci německy zpívali (ble) a všude vládl nádherný klid. Najdřív jsem nemohl najít Gerarda, ale pak mě napadlo se podívat na ten strom. Fakt tam je, úplně nahoře v koruně. Pevně se drží jedné větve a kouká do dálky.
"Gee, co tam děláš?" zařval jsem na něj.
"Jentak se koukám, je tu super výhled na jezero." shlédl na mě z výšky šesti metrů.
"Zapomněl ses pověsit." pozamenal jsem jako vtip, ale on to vzal vážně, přhoupl se a visel dolu za nohy. "Ty idiote, dyť spadneš!" to je magor. Chtěl jsem vylézt za ním, ale nedosáhl jsem na první větev, ačkoliv jsem skákal s rukama nahoře jako šílenec.
"Já už du dolu.." oznámil mi a za pár vteřin stál vedle mě. Hned co doskočil, z dálky zazněl hrom. A pak nad námi projel velký blesk, skoro nás to zabilo.
"Bude pršet." oznámil mi Gerard.
"Blik." řekl jsem.
"Cvak." řekl Gee a šli jsme se schovat do jeskyně.
Seděli jsme na zemi a koukali do stěny. Oblohou křižovaly blesky a hromy vydávaly příšerný zvuk. Jak kdyby vám někdo třískal o sebe plechama hned u uší. "Jdu se kouknout ven." oznámil mi Gee a vyšel před jeskyni. Vzápětí uskočil blesku, který ho chtěl nemilostrdně zasáhnout do pravého kolene. Stejně tam nemá žádné reflexy, takže by to moc necítil..
"Proč si tam chodil?" povytáhl jsem obočí, když se vrátil.
"Jen tak, se podívat." pokrčil ramenama. "Je to tam zajímavý."
"Tak já tam du taky." vycházím před jeskyni a nedokážu přijít na to, co je tam tak zajímavýho. Jeden blesk praštil do stromu vedle a mě to zasypalo popelem. Déšť mě ale zase umyl, takže mi to nevadilo.
"Vypadáš vtipně." řekl Gee a vyždímal mi cíp mikiny. No ten má co řikat. Úplně odevšašaď mi kapala voda. I z nosu, uší, očí... prostě ze všeho. Proč jsem tam kurva lez? Protože to udělal Gee. A Gee je můj veliký vzor. Ha-ha-ha. "Hele víš, že mi něco dlužíš?" A co jako? Já mu nic nesliboval... Najednou se ke mně přitiskl a vlepil mi vlhký polibek. Já si vzpomněl. Zanedlouho jsme oba leželi nazí na té tvrdé kamenné zemi a on mi po těle jezdil dlaněma. Docela mě to vzrušovalo, ale ocenil bych hotelový pokoj s měkkou postelí. Teď se mě jemně dotýkal konečkama prstů a hladil mě. Moc se mi to líbilo a mé vzdechy zanikaly v tom hřmění. Pak se přesunul k mým intimním místům a já zaklonil hlavu. Je skvělý. Otočil mě na břicho a políbil mě za krkem, pak mi pohladil páteř a vnikl do mě. Nebolelo to, protože měl gel (ten jako jediný nenechal v tom autě, jelikož nemyslí na nic jiného a musí ho pro jistotu nosit všude sebou). Oba najednou jsme hlasitě zavzdychali a on začal přirážet. Bylo to super, užíval jsem si to i přes ten příšerný terén. Ruce mi zarýval do boků, měl zavřené oči a přivřená ústa. Najednou nás ale vyrušili nějací lidé, kteří si to celí zmoklí přikvačili do naší jeskyně!
"nemůžete jít někam jinam?" zamračil se Gee a ani ho ze mě nevyndal. Ti lidé na nás vyděšeně zírali a pak zakryli oči svým sedmiletým dcerkám dvojčátkům.
"Přece nás nechcete vyhnat do toho ohně!" řekla žena a ukázala na plameny, které oblizovaly vchod jeskyně. Ani jsem si nevšiml, že blesk podpálil celý les...
"My tu byli první." řekl na to Gerard. "Klidně si tu zůstaňte, ale my budeme pokračovat." Lidé ztrápeně odešli úplně do zadu jeskyně, stoupli si čelem ke zdi (to aby nás neviděli) a děckům nasadili gigantický sluchátka, ze kterých hlasitě hrála metalová hudba (to aby nás neslyšeli). My pokračovali, sice to nebylo tak dobrý, jako když jsme sami, ale stejně se mi to líbilo. Netrvalo dlouho a udělal jsem se. Ne sám. Oba jsme křičeli svá jména a prohýbali se v zádech. Celá ta povedená rodinka stála rudá u zdi, jenom máma po nás občas pokukovala. A vypadala jako přezrálý rajče. Spocený Gerard vyčerpaně klesl vedle mě a lapal po dechu. Já mu dal pusu, takže se málem udusil. Chudinka. Asi deset minut jsme tam na sobě leželi, pořád nazí, takže ty čtyři osoby stále stály u zdi, jak kdyby byli na hanbě. Haha.
"Neměli bychom se alespoň obléknout?" navrhl jsem a protáhl obličej.
"Proč?"
"Protože se chci už otočit!" zakřičel na nás muž a my na to neměli co říct.
"Mamí mamí! Mě se tahle hudbe nelíbí!" vzlykala jedna holčička. "Je to moc brutální!"
"Vždyť je to náhodou krutý!" ozvalo se druhé děcko a začalo rapovat. Matka oboum sundala sluchátka a nařídila jim se neotáčet. Samozřejmě se rychle otočili a zůstali zírat. My se rychle oblékli, abychom náhodou někoho nepohoršovali. Asi pět minut bylo ticho, pak se ale ozvala ta rapující holčička.
"Koupíte mi skateboard?" zeptala se.
"Když budeš hodná, tak ti ho přinese Ježíšek." odpověděla matka.
"Ježíšek není." odporovala.
"Náhodou je Ježíšek!" naštvala se druhá holka. "Já ho viděla abys věděla!"
"Kecáš!"
"Tak se nehádejte.." řekl táta.
"Ale ježíšek existuje." nevzdávalo se děcko v růžových šatech. "Že jo strejdo?" zeptala se mě.
"Jude neotravuj cizí lidi. Není to tvůj strejda." vložila se do rozhovoru matka.
"Já mám Santa Clause kterej neexistuje." pokrčil jsem ramenama.
"Ale Santa Claus smrdí." řekla ta v modrých šatech, co chtěla skate.
"Santa Clause dělá parkour." řekl Gerard a ta holčička na něj zůstala zírat. "No jak by se jinak dostal domu komínem?" objasnil jí a ona obdivně hvízdla. Něco na tom asi bude.
"A ty taky děláš parkour?" zeptala se ho.
"Ne, ale určitě je to jednoduchý." to tak..
"Tak to zkus." vybídla ho holka a Gerard vstal. Ne, proboha co chce dělat? Postavil se proti zdi a mě to došlo. Chce tu zeď vyběhnout a udělat salto do zadu.
"Gee nedělej to!" varoval jsem ho. On si ale nedal říct, rozeběhl se a obličejem naboural do stěny. Začala týct krev.
"Hele, ten chlap si rozbil držku!" začala se tlemit holka v modrých šatech.
"Místo 'chlap' se říká 'pán' a místo 'držka' se říká 'ústní otvor" poučila jí matka.
"a místo 'prdel' se říká 'řitní otvor'" dokončilo děcko a začalo se děsně smát.
"Maminko maminko!" polekala se Jude. "Strejda si natlouk čumák!"
"není to tvůj strejda." řekl otec.
"Gerarde si v pohodě?" zeptal jsem se a došel k němu.
"Jo..." odpověděl mi. "To není možný, že bych to nezvlád. Musim to zkusit ještě jednou!"
"Néééééééééééé" zařvalo celkem pět lidí v jeskyni a Gee si to rozmyslel.
Najednou tam přišel pračlověk a zase odešel.
Pak přestalo hořet a oni odešli. Ta skejťačka si chtěla vzít na našeho 'Geeho parkouristu' telefoní číslo, ale otec jí to zamítl. Ona mu sprostě zarepovala něco urážlivého a pak si odplivla. Jude na nás zamrkala dlouhými řasami a začala si cucat palec. (od nohy). My potom opustili naší krásnou jeskyni, vyšli do toho popela, který zbyl z lesa a šli hledat auto, něco k jídlu a dobrý hotel. Gee ještě musel oplakat svůj netopýří domov (ten strom, ze kterého se tak rád věšel) a vzal si do krabičky hrsku popele na památku..
moje nervy....jaka blbost sa z toho vyklula....ale sulala som sa na tom jak slahnuta hlavne ked ich pri ehm...tom vyrusila ta rodinka....heh byt na mieste tych dievcatiek...tak si tam este donesem pukance a colu aby sa mi lepsie kukalo a nahram si to na kameru aby som mohla kukat reprizu....XD