close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

kaptiola 7

5. května 2008 v 8:32 |  In love with Frank
Jau

Od té doby už uplynuly tři dny. Frankie už byl skoro v pořádku, ale pořád na něm bylo znát, že ho někdo ošklivě zmlátil. Mámě prý řekl, že spadl ze schodů. Vrátil se domu, ale více času trávil u mě. Zdůvodnil to tak, že rodiče nemůže vystát a se mnou je mu o dost líp. To mě potěšilo, taky mi s ním bylo nádherně. Zamiloval jsem se do něj a věděl, že je ta láska oboustranná.
Právě jsme koukali na nějaký film, když mi opět zazvonil mobil. Byl to samozřejmě Nick a chtěl vědět, co se mnou je.
"hele Gerarde my tě fakt potřebujem.." domlouval mi. "nemůžeš takhle marodit. Ty cizáci se nám nějak rozrostli."
"jo, já mám nějakou ošklivou nemoc. Sem teď naprostej chcípák, se mnou byste si moc nepomohli.." odpověděl jsem mu na to a on se naštval. Ten hovor byl rychlý a vlastně jsme si ani neřekli 'ahoj', ale přesto mě to děsilo.
"Hm, tak teď máme poradu, tak si rozmysli, jestli přijdeš." zavěsil
"To byl zase Nick.." svěřil jsem se Frankiemu. "nevim, co mám dělat.."
"tak mu to řekni." Frank zřejmě vůbec nevěděl, co mluví.
"A co mu mám říct? 'hele kluci, já už nikomu ubližovat nebudu, zamiloval sem se do toho kluka, co sme ho zmlátili a on mě přemluvil.'?"
"Ne, tak jsem to nemyslel." zavrtěl hlavou Frank.
"Tak jak teda?"
"No, mohl bys říct, že sou fakt skvělý kámoši, ale už tě nebaví mlátit lidi. Prostě toho máš za ty roky dost. Jestli sou fakt dobrý kamarádi, tak to pochopěj a nechaj tě na pokoji."
Zamyslel jsem se. Tohle bych mohl zkusit. Nick ani ostatní mě nikdy nenechali ve štychu. Vždycky se zajímali o to, co mě trápí nebo se snažili řešit mé problémy. Tohle taky zvládnou.
"Dobře. Udělám to." řekl jsem. "Hned za nim zajdu."
"Buď opatrný.." starostlivě zašeptal Frank a dal mi na tvář malou sladkou pusu. Pohladil jsem ho po vlasech a věnoval mu krátký pohled. Pak jsem se obul a vyrazil přímo k Nickovi.
Chvilku jsem postával přede dveřmi a nevěděl, jestli dělám správně. Přece jen by to mohli brát jako zradu a naštvat se. To bych pak měl ze života peklo. Moc času na rozmýšlení ale nebylo. Pevně jsem zavřel oči a rázně stiskl zvonek. Netrvalo dlouho a otevřel mi Paul.
"Jééé, čau Gerarde! Konečně tě zase vidíme!" přivítal mě. "Pojď rychle dál, řešíme dost důležitou věc."
Vstoupil jsem. Byli tam všichni a teď se jejich pohledy obrátili na mě.
"To je dost, že seš zdravej!" zvolal Nick.
"Jo, dost si nám chyběl." Jan vstal a poplácal mě po rameni.
"hele my tě rovnou zasvětíme do tohohle plánu. Máš v něm dost důležitou úlohu.."
"Já hned zase jdu." řekl jsem. "A sorry, ale se mnou nepočítejte."
"COŽE?!" zamračil se Nick.
"Že se mnou nemáte počítat. Vlastně jsem se přišel rozloučit." a je to ze mě konečně venku.
"To je nějaká ta tvoje nemoc nebo co?"
"Ne, ale už prostě nechci nikoho mlátit. Omrzelo mě to. Doufal jsem, že to pochopíte."
"Ty jako teďka trháš partu?!"
"Ne, to nechci. Jen mě to prostě už nebaví..."
"Jo, v pohodě Gee." Nick vstal a šel ke mně. "Já to chápu. Prostě už toho bylo moc a ty chceš pauzu. To je OK, my to bez tebe zvládnem.." usmál se na mě a kamarádsky mě poplácal po rameni.
Tak tohle jsem nečekal. Vzal to lépe než v mých nejlepších představách. Je úplně v pohodě. Skoro lituju toho, jak křivě jsem o něm mluvil.
"Ale než odejdeš, rád bych ti něco věnoval." Nick se na mě nazuřeně podíval, pak se napřáhl a uhodil mě pěstí do obličeje. Vykřikl jsem a svalil se k zemi.
"tak tohle si přehnal!" křičel na mě. "To já tě sem vzal a máš bejt rád, že mezi nás patříš!" kopl do mě. "A takhle se ty odvděčíš?! Jo?! Vypadni odsud! Dělej!" s nadávkami mě chytil za tričko a vyhodil z domu. Ještě do mě nezapomněl pořádně kopnout. Opatrně jsem vstal a zabolela mě noha, protože jsem měl vyvrklý kotník z toho pádu. Z nosu mi navíc tekla krev a všechno mě bolelo. Nakonec to nevzal teda až tak dobře. Pomalu jsem se zvedl a kulhavým krokem se vydal směrem k domovu. Kluci za mnou ještě něco sprostě volali, jako že jsem zrádce, ale já je nevnímal. Věděl jsem, že teď budou dělat všechno pro to, aby se mi pomstili.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Petra Petra | 5. května 2008 v 15:42 | Reagovat

mě to bylo divný že by to nick tak dobře přijmul noo tak se nedá nic dělat prostě Gee s Frankiem zmlátěj nickovu partu a happy end :D neee to asi ne tak teda čekám co z toho vyleze je to supeer tak ať je pokračování co nejrychlejc!!!!

2 Charlotte71 Charlotte71 | Web | 5. května 2008 v 17:07 | Reagovat

ee Gee a Frank si najmu ninja korytnacky a Nicka zmlatia ako zito XD

3 Laivine Laivine | Web | 7. května 2008 v 17:16 | Reagovat

Já už vím! Gee a Frankie si pořídí ulitu a schovají si tam.

A je to pěkné.

Nick je ale kretének...

hrozně se mi líbí slovo kretének...je takové...vůbec nezní jako nadávka.

Ty muj milej kreténku. Kreténečku. Kretíku...

4 MCRfansKikusQha MCRfansKikusQha | E-mail | 4. srpna 2008 v 18:59 | Reagovat

wowowowo.w...

5 geewaylowe geewaylowe | 18. září 2008 v 15:31 | Reagovat

konecne se tech hajlu zbavil,jupi!

6 fallen angel fallen angel | Web | 2. listopadu 2008 v 18:06 | Reagovat

mno...odstěhovat by se  mohli

7 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 28. března 2009 v 17:44 | Reagovat

Zabít zabít zabít... Nakonec by jim mohl Gerard rozbít držky všem naráz :-D on by to určo dokázal

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama