Mohl by to být konec.. ale to by pak bylo o ničem... a už sem dokonce vymyslela, co s tim:) Tohleto je přednastavený, ale komenty klidně pište... asi si je přečtu=) (jestli se na chvíli dostanu na net)
Gerard:
Je už pozdě večer, skoro všichni už odešli domů. Já ještě musím něco vyřídit, nějaké papíry nebo tak. Možná to dělám naposledy v životě... Chce se mi z toho brečet. Celá má kariéra je v háji kvůli jednomu blbýmu poslíčovi! No jo, půjdu se ještě podívat, jak je na tom Frank. Pořád ještě natírá, musí mu být dost blbě z těch barev, ale patří mu to. Neměl ty kulisy ničit.
"Jak ti to de?" zeptám se, když vsoupím do dveří.
"Já.. eh.." trochu poodstoupí, abych se mohl podívat. Tu práci dělá docela dobře, ale nejlepší to není. Nikdy to už nebude jako původní. Někde to přetáhl, to, co je na lepené v nějakých rozích odstává. Asi se snažil, ale ne dostatečně.
"Dělej to pořádně!" napomenul jsem ho.
"Já to dělám, jak nejlíp umim!" zamračil se. "Makám tady bez přestávky, kdybych to dělal úplně nejpoctivěji, nestihl bych to!"
"Budeš to muset stihnout!" naštval jsem se. "A tak, aby to bylo udělané co nejlépe!"
"Gee, počkej.." tvářil se zoufale.
"Menuju se Gerard!" připomněl jsem mu a on se zatvářil dost překvapeně.
"Dobře Gerarde.. Já jen, že ta noc u tebe... myslel jsem, že mě máš aspoň trochu rád. Choval ses tak..."
"Teď neni čas na vykecávání Franku!" popošel jsem pár kroků ke kulisám. Osobní život je to poslední, co mě zajímá. Teď je pro mě důležitá hlavně kariéra, na ničem ostatním nezáleží. "Dělej ty kulisy, protože jestli to nestihneš, máš padáka." odmlčel jsem se. "A já taky.."
.
Frank:
Gerard je fakt úplně bezcetnej!!! Zakázal mi mu říkat 'Gee' a když jsem mu chtěl připomenout tu naší nádhernou noc, řekl, že se vykecávám! Je pro něj důležitá jenom práce, ostatní ho nezajímá. Proč jsem si toho dřív nevšiml? Myslel jsem, že je to skvělý kluk a má mě rád, jenže se ukázal pravý opak. Myslí jenom na sebe... Já mu na ty kulisy kašlu! Ať si je dělá sám! Už mě tady držet nebude, končím. Půjdu si najít jinou práci, sem už nikdy nechci ani vkročit! Strašně to bolí... po tom, jak se se mnou vyspal, jak mi řekl, že mě miluje. Byl tak hodný a milý.. skoro to vypadalo, že mě má opravdu rád!
"Gerarde?" oslovil jsem ho a on mi věnoval krátký zamračený pohled.
"Já řek, ať se nevykecáváš! Dělej ty kulisy nebo to nestihneš!"
"Já už je dělat dál nebudu.." řekl jsem a založil ruce.
"Ty je musíš dělat!" naštval se. "Jak si to jako představuješ mi odporovat?!"
"Dávám výpověď." nastalo ticho. Koukal na mě s vykulenýma očima a mírně otevřenou pusou.
"Cože?" pomalu se zeptal.
"Dávám výpověď." klidně jsem oznámil a podíval se mu přímo do očí.
"Ale... ale.." začal koktat. "Jak ty kulisy sám zvládnu? Co budu dělat?"
"Už mě nikdy neuvidíš." Jestli pro něj alespoň maličko znamenám, tyhle slova ho vezmou.
"Ale to nesmíš!" zatvářil se zoufale. "Co moje kariéra?" zmateně se rozhlížel po místnosti a bylo mu do breku. "Co teď budu dělat? Proč odcházíš?"
"Seš sobeckej egoistickej kretén." řekl jsem mu konečně do očí to, co si o něm myslí většina lidí. Pak jsem zvedl hlavu a hrdě odkráčel z místnosti. Celou cestu domů jsem šel napřímený, s bojovně vystrčenou bradou a sevřenými rty. Jen co za mnou ale zapadly dveře mého skromného bytu, nahlas jsem se rozbrečel. Už ho nikdy neuvidím...


chudák Fee,ale gerard si to zaslouží! xD