close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

kapitola XXV

30. června 2008 v 13:15 |  Across the world
Tohle je blbej díl... (no jakej jinej blbý story xD)

Byla už tma. Ležel jsem pod stromem a na mém hrudníku spokojeně oddechoval Gerard. Pozorovali jsme hvězdy a vyprávěli si o nich příběhy. Geeho hlas začal čimdáltím víc slábnout a nakonec ztichl úplně. Pak rychle otevřel oči. "Já zapomněl.." řekl, vyhoupl se na strom a zavěsil se. Pak zavřel oči a usnul. Já po chvíli spal taky.
"Hůhů, jsem Chuck Norris, za mou smrt budeš pikat..."
"Kdo to je? Hej! Kde si!?" vyskočil jsem na nohy a zmateně se rozhlížel.
"Přímo před tebou!"
Mávl jsem rukou do prázdna. "Co po mě chceš?"
"Chci se ti pomstít!"
"Ne! Proč?"
"zabil si mě a já se ti teď pomstím!" řekl Chuck Norris. "zakopneš o svou vlastní tkaničku."
Probudil jsem se celý spocený. K mému překvapení už bylo ráno. Gerard se nade mnou skláněl a tvářil se starostlivě.
"Co na mě tak zíráš?!" obořil jsem se na něj.
"Házel si sebou ze spaní..."
"No jo, měl jsem špatný sen. Přišel Chuck Norris a řekl, že se mi rozváže tkanička.. bylo to tak děsivé!" začali mi slzet oči.
"No tak, lásko, uklidni se, bude to dobrý.." řekl Gee, objal mě a kolébal mě v náruči.
"ale co když se mi to opravdu stane?"
"Neboj, nestane.." dal mi pusu do vlasů. "Teď bychom ale už měli jet, ne?"
"Jo...tak dem."
Pomohl mi se zvednout a vydali jsme se k silnici šlohnout nějaký auto.
Slyšel jsem za sebou nějaké mumlání.
"Říkáš něco?" zeptal jsem se.
"Ne..."
Šli jsme dál. A zase to mumlání.
"Gerarde co řikáš?"
"tobě nic..." odsekl a dál povídal. Já se otočil a divně se na něj podíval. On v rukou držel toho očouzenýho psa, hladil ho po čumáku a povídal si s nim!
"Přestaň se chovat jako děcko a pojď radši..." čapl jsem ho za loket a pospíchal dál.
"Já nikam nejdu!" vyškubl se mi a zastavil se.
"Proč zase?"
"Urazil si mne!"
"Čím?" co mu to zase vlezlo na mozek?
"Řekl jsi, že se chovám jak malý děcko!"
"Ok, sorry Gee. Dem."
"To nebylo upřímě" dupl si.
"Prostě promiň!"
"Taky nebylo upřímný."
Já začal přemýšlet, jak mu vyhovět. Nakonec jsem došel až úplně k němu, klekl jsem si před něj a sepjal ruce. "Gee, hluboce se ti omlouvám. Moc mě mrzí to, že jsem tě tak moc urazil. Odpustíš mi?" prosil jsem ho očima.
"Přijímám." řekl a šli jsme dál. "Vymyslel jsem novej design auta. Můžeme ho vyzkoušet na tom, co teď ukradnem. Bude křiklavě zelený a na tom růžová kytička."
"Ok." souhlasil jsem. Je lepší neodporovat.
"Skvělý co? I ťuťuťuťíííčkovi se to líbí!" pohladil pejska. Pak ještě něco kecal, najednou tam ale byla propast a on si jí nevšiml. Sletěl dolů. Ještě se cestou praštil hlavou o kámen a zůstal ležet. Já se polekal a seběhl jsem k němu.
"Gee, co je ti?"
Neodpovídal. Nahmatal jsem mu puls a zkontroloval, jestli dýchá. Byl v pořádku, ale v bezvědomí. Otevřel jsem mu ústa, podíval se, jestli tam nemá překážku a pak jsem do něj vdechl vzduch. Opakoval jsem to a střídavě prováděl i srdeční masáž. Asi po pěti minutách mé snahy se konečně probral.
"Kde, kde to sem?" nechápal.
"Spadl jsi ze skály. Sme v Praze..." řekl jsem.
"Jo aha... au, moje hlava..."
"To bude dobrý, jen lež."
"Dík žes mi zachránil život.." usmál se na mě. Já se k němu naklonil a políbil ho. On mě lehce pohladil po tváři.
"Gee, musíme jít ukrást to auto, abychom se hnuli z místa..."
"Ukrást? Auto? Děláš si prdel?" zamračil se. "Copak jsme nějaký zloději?"
"Ale sám si řikal..."
"Pojedeme hezky autobusem.."
"Ale-"
"A žádný výmluvy." vstal a chytil se za hlavu. "Pak si najdeme nějaký pěkný hotel a půjdeme se projít po památkách jo?"
"Tak jo.."
Gerard se trochu rozhlédl, pak našel cestu pryč z propasti a vydal se na cestu. Já ještě zvedl ze země toho psa. "Zapomněl sis tu tohle.."
"Fuj, co to je?" vzal to do ruky a otáčel to ze strany na stranu. "To byl někdy pes, co?"
"No, tvůj."
"Eh... byl sem nějakej debil ne?" vzal ťutíka a hodil ho do koše. Pak jsme šli dál.
Došli jsme až na autobusovou zastávku. Nastoupili jsme do auobusu a Gerard se domluvil s řidičem a koupil lístek. Není on najednou nějaký normální? Ale - takhle to vůbec není legrace!
Přišel revizor a my mu ten lístek ukázali, vůbec jsme nemuseli utíkat.
Došli jsme až do hotelu Plaza. Gee si ho se zájmem prohlídl a šel k němu. Mě zajímala kašna, co byla ve vnitř, tak jsem si v ní začal cákat ruce, Gerarad mi ale vynadal, že se hovám jako idiot. Co to s nim je? Místo nějakých skopičin nás objednal na recepci, vzal si klíčky a šli jsme se zabydlet.
Po prohlédnutí našeho pokoje začal nadávat, že tam není kávovar. Odkdy mu takovéhle věci vadí? Pak sebou flákl na postel a začal si prohlížet nějakou knížku, co tam ležela.
"Co budeme dělat?" zeptal jsem se. Určitě řekne, že půjdeme na procházku.
"Proboha Franku, se neumíš nějak sám zabavit nebo co?!" eh..aha.
"Tak promiň no.."
"To je v pohodě...já asi pudu spát, jsem nějakej unavenej."
"Ale vždyť tu nemáš větev!"
"Na co větev?"
"No aby ses na ní mohl pověsit a spát.." objasnil jsem.
"Já myslel, že se spí na posteli...jestli máš nějakou zvláštní úchylku, tak si dojdi za personálem.."
Zdrceně jsem si lehl vedle něj. Já chci starýho Geeho. Ne tohle. Čím to jenom může být? Najednou jsem si vzpomněl, že se při pádu praštil do hlavy. To by mohlo jít i spátky ne? Už usínal. Pomalu jsem tedy vstal, tak, abych ho nevyrušil. Sebral jsem z kuchyně pánvičku a připlížil se zpátky k posteli. Napřáhl jsem se a vši silou ho praštil do hlavy. On zakřičel, pak ale zůstal ležet a byl v bezvědomí. No a zase se všechno opakovalo. Líbání, osahávání,.. (tím myslím resustitaci), dokud se zase neprobral.
"Kde to jsem?" rozhlédl se.
"v hotelu Plaza v Praze.."
"A kde mám ťuťutíka?"
"Huráááááá!!!" nadšeně jsem začal skákat po pokoji. Klaplo to! Povedlo se mi ho uvést zase do normálu! Jak jsem tam tak skákal, zakopl jsem o svou vlastní tkaničku a upadl...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 - - | 30. června 2008 v 17:07 | Reagovat

ou...z tohohle dílu nemůůůžu...

2 Petra Petra | 30. června 2008 v 19:39 | Reagovat

to je ......no nevim furt hustý ale na ty první díly to nemátak to bejvá vždycky takže pěkný...........a kolik ještě plánuješ dílů????

3 Adminka Adminka | Web | 30. června 2008 v 19:42 | Reagovat

Petra: Na to sem se chtěla zeptat vás... xD

4 Charlotte71 Charlotte71 | Web | 1. července 2008 v 10:54 | Reagovat

mam uplny vytlem...XD

5 ¨Danduliškáááá ¨Danduliškáááá | Web | 1. července 2008 v 13:18 | Reagovat

Kurnik..:D

6 Laivine Laivine | Web | 1. července 2008 v 21:15 | Reagovat

povedlo se mi ho uvést zase do normálu... hááá! Jo, Frankie, tohle je úplně normální. Už jsem se bála, že tak nenormálně normální zůstane, to by pak byl konec povídky a nebyla by žádná čína (na kterou se děsně těším) ale naštěstí to pánvička zachránila.

7 Dark_Butterfly Dark_Butterfly | E-mail | 1. července 2008 v 22:20 | Reagovat

doufám že dílů bude ještě hoooodně, tahle storka mě neuvěřitelně baví:D

8 kathynka kathynka | 6. července 2008 v 14:36 | Reagovat

ten sen byl good xD jináč sjupr story!

9 fallen angel fallen angel | Web | 3. listopadu 2008 v 17:18 | Reagovat

tkanička xDxDxDxDxD fuj, to by byla nuda s normálním Geem xD

10 iWusZka iWusZka | Web | 17. listopadu 2008 v 9:39 | Reagovat

:D:D:D:D jo!!!!!!!!!sem štastná že Gee je zase nenormální..dyť by to pak nebyla žádná prdél xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama