15. července 2008 v 21:12
|
Tahle story je děsná blbost xD Ale baví mě...
Už uplynuly tři dny od té noci, když jsem zjistil, že je má budoucnost sepsána na netu v povídce. Docela jsem si zvykl. Často tam jsou nový díly. Vždycky si všechno opíšu a pak to zkontroluju. Baví mě, že nemusím přemýšlet, co řeknu. I kdybych chtěl říct něco jinýho, nemůžu. Přijde mi to hodně divný. Vlastně vůbec nic nechápu. Jednou se mě v té povídce Frank zeptal, co pořád čtu. Myslel tím ten papír, na který jsem si příběh opsal. Je to těžko uvěřitelný, ale i to tam bylo! Takže můj osud vlastně počítal s tím, že si tohle přečtu a zapsalo se to do té povídky? Ale co kdybych si nic nepřečetl? Hm, je mi divně. Nemůžu vůbec ovlivnit svou budoucnost.
Zase sedím u compu a čtu. Jenže je tam něco hodně šokujícího. Píše se tam, že když Frankie vstoupí do místnosti, prohlížím si ho! Ale ne, jako nejlepšího kamaráda. Prý na něj myslím jiným způsobem! Je tam napsáno, že se mi Frank líbí! Ale to je přece nemožný. Nemůžu se zamilovat do nejlepšího kamaráda. Navíc ani nejsem gay. Prostě blbost, osud se hold trochu seknul.
"Ahoj Gee!" zahuláká Frankie ještě ve dveřích a nahrne se do místnosti. Já leknutím málem nadskočím a otočím se. Nedá mi to a pořádně si ho prohlédnu. Na sobě má černý džíny a bílý triko. Sluší mu to.. Ne! Přece nechci plnit tu povídku! I když... Frank projde kolem mě a já zůstanu pohledem na jeho zadku. Pak prudce zatřepu hlavou. Co to kurva dělám? Já nechci! Podívám se znova. Nikdy jsem si ještě nevšiml, jak moc je můj kamarád pěkný. Jasně, připadal mi vždycky celkem sexy, ale tak..jinak. Ne jako doopravdy. To líbání na pódiu.. jenom hra. Nic víc. Hra. Podíval jsem se mu do očí a on se na mě usmál. Má krásný úsměv.. proč musim mluvit jako buzna?! "Jdu spát.." řekl jsem a odešel. Je mi jedno, že je po obědě. Tohle nesmím připustit.
Probudil jsem se. Frankie se prohraboval cédéčkama na druhé straně pokoje a byl předkloněný. Bože, to mi dělá naschvál? Ne, jenom si toho víc všímám. Neměl jsem to číst. Tohle se nikdy nemělo stát. Vstal jsem z postele a protáhl se. Cítil jsem na sobě jeho pohled. Chtěl jsem se nějak odreagovat, tak jsem šel hledat Mikeyho. Měl by tu někde být. To ale nebylo ve scénáři. Ještě jsme měli probrat novou verzi jedné písničky.. Eh...Frankie si už hodil přes rameno kytaru...
Koukám na televizi. Je pozdě odpoledne. Můj nejlepší kámoš sedí v křesle a něco čte. Podívám se na něj, je strašně roztomilý. V obličeji má soustředěný výraz, asi je ten Harry Potter docela napínavý. Má moc hezký oči, taky mě to ještě nikdy nenapadlo. Takové štěněčí. Dokáže si tím vyprosit snad úplně všechno. Taky má pěkný havraní vlasy. Hodí se to k němu. Vůbec celý je pěkný. Ne! Není! Je! Tada, jasně, že je hezký, ale mě se nelíbí. Líbí, ale nemiluju ho. Je mi sympatický. Jo, přesně tak to bude. Postupoval jsem pohledem dál. To jeho tetování taky zbožňuju. Vždycky jsem nějaké chtěl, ale strach z jehel je silnější. I když, mě by to tatoo asi neslušelo tak moc, jako Frankiemu. Postavou je taky hodně přitažlivý. Je záhada, že jsem na to dřív nepřišel. Dál jsem si ho ale už prohlížet nemohl, protože tam byl stůl. Koukl jsem se teda znova na ten andělský obličej. Má hezké rty... jak by se asi... Ne! To ne! Gerarde ty prase jedno buzerantský! Začalo mi to připadat strašně trapný. To všechno. Jak se na něj dívám. Beztak si to jenom nalhávám. Ale je to napsané v té povídce! Frank nejdnou zvedl hlavu a naše pohledy se setkaly. Usmál se a já mu to oplatim. Pak ale nahodil utrápený výraz. "On málem umřel.." řekl.
"Kdo?"
"Harry..." 'Pojď, já tě utěším.' Řekl jsem si a v duchu si okamžitě vrazil facku.
"On to přežije.."
"Já vím.." zazubil se. No jo, četl to už asi tisíckrát. Já to přelouskal asi jenom třikrát.
Frankie vstal od stolu a přisedl si ke mně. Měl jsem chuť se ho dotknout! To snad už nemyslim vážně! Koukali jsme spolu na televizi. Já vůbec nevnímal o čem to je, jediné, co mě teď bralo byla blízkost mého nejlepšího kamaráda. Jeho ten film asi taky moc nebral, protože usnul! A můj osud mi asi moc nepřeje, protože mi jeho hlava klesla na rameno. To je fakt jako naschvál! Podíval jsem se na něj. Byl sladký. I když, to je vždycky. Natáhl jsem ruku a opatrně jsem ho pohladil po vlasech. A pak znova. Najednou jsem si ale uvědomil, co dělám a trhl sebou. To už jsem normální buzerant? Nemohl jsem to překousnout, je to moc velké sousto. Radši jsem Frankieho vzbudil. On se na mě podíval těma úžasnýma očima, pak se s úsměvem omluvil a odšoural se do postele.. Další díl té příšerné povídky si už něpřečtu!
:D bože proč sem u některých částí měla výtlem :D...prosím prosím komentujte já chci pokráčko !!! ... mě se to mooooocckkkyyy líbí !!!