close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

kapitola XVII

19. července 2008 v 16:47 |  My work of art
Tak čtěte.. =) A pište komenty!

Uplynulo asi 20 dní. Čekám na vyhlášení čtvrtého kola. Jo, dostal jsem se fakt daleko. Soutěžících je nás už jenom patnáct. Jestli postoupím teď, dostanu se do kola, kde budou lidi z celé Severní Ameriky. Ale tam se nedostanu, tohle téma bylo příšerný. Mělo název "bordel" no, co si představíte pod pojmem borel? Hodně lidí se zachichotalo, když se to dozvěděli. Já zase nakreslil svůj klasický černý obrázek. Nemůžu říct, že se mi to povedlo. Podívám se na Gerarda. Zase se celý klepe. Je to děsnej nervák. "Gee, to bude v pohodě.. nejde o život.." položím mu ruku na rameno.
"Já vím já vím."
"No tak se přestaň stresovat"
"Jo, promiň. Ale tohle je už docela vážný.."
"To říkáš vždycky."
Konečně si nás zavolali.
"Tak, mladý pan Iero.." řekl jenen z vousatých dědků a našel můj výkres. "Co kdyby jste jednou nakreslil něco veselého?"
"No..já ani nic jiného neum.." najednou mě Gerard silně koupnul. "Totiž, chci říct.. určitě je to dobrý nápad. Měl bych to zkusit, určitě mě to pak posune dál.."
"Moje řeč." usmál se ten chlápek.
"Nad vámi jsme se dlouho nemohli rozhodnout.."
Následovala dramatická pauza. Teď už nebyl nervní jenom Gee. Já se taky pořádně klepal.
"Ale nakonec věřííme, že učiníme správně, když vás pošlem do dalšího kola!"
Vyskočil jsem ze židle a toho chlápka jsem obejmul. Byl dost překvapený, ale smál se.
"Děkuju děkuju!" volal jsem. "Určitě vás nezklamu!" vyběhl jsem ze dveří.
"Frankie! Tys to dokázal!" volal na mě Gerard na chodbě. "seš úžasnej!" padl mi kolem krku. Já mu vlepil pusu na krk, výš jsem nedosáhl. On to pochopil, sklonil se a políbil mě na rty. Za ruku jsme došli až do hotelu. Já sebou flákl do křesla a šťastně se usmíval. Gee se ke mně po chvíli vmáčk a pořád mě objímal a říkal, jak jsem úžasný. Začal mě hladit po vlasech a já si na něj vlezl. Vždycky se mi na něm sedí strašně dobře. Opřel jsem si hlavu o jeho hrudník a zařel jsem oči. Tohle jsem si vždycky přál. Vychutnával jsem si tu chvilku.
"Co teď?" zeptal jsem se.
"No pojedeme domu a za týden asi do Washingtnu.."
"Cože?! Tak daleko?"
"No jo, taky by se to mohlo konat blíž, viď.." zasmál se.
"he, s tebou pojedu kamkoliv.." zazubil jsem se.
"To sem rád.."
"Víš, co je blbý?"
"ne.." tupě řekl, protože na dnešním dni nebyla jedniná chybička.
"Budu to všechno muset říct mámě.."
.
Sbalili jsme se a odletěli zase do N.J. Připadalo mi to tam tak známé.. I když jsem se tolik netěšil, domov má vždycky své kouzlo.
"Pojedeme ke mně a já tě představim mámě.." rozhodl jsem.
"No jo, ale nejdřív bych si radši hodil domu kufr..." to je taky pravda. Nasedli jsme teda na taxíka a nadiktovali Geeho adresu. Byli jsme tam za chvíli. Nebo mi to aspoň tak připadalo, celou cestu jsem snil..
Gerard hodil za dveře svůj kufr a pak se začal upravovat v zrcadle. Nejdřív mi vůbec nedošlo, co dělá, ale nakonec mi došlo, že ho přece chci představit mámě, tak musí vypadat trochu k světu. On ale vypadá nádherně pořád, takže to nebyl nějaký velký problém.
Jeli jsme jeho autem. Čím víc se blížila moje ulice, tím jsem byl nervóznější. Gee mě celou cestu uklidňoval. Říkal, že jeho rodiče to vzali v pohodě a nemyslí si, že má máma bude dělat scény. Konečně jsme dorazili. Táta tam naštěstí nebyl, už se asi odstěhoval. Je lepší to říct každému zvlášť.
"Ahoj Frankie!" hulákala na mě matka z kuchyně a rychle přispěchala. "Tak co, jak ses měl?" vypadala opravdu šťastně. To asi proto, že už nebydlí s mým otcem..
"Skvěle! Postoupil jsem do celoamerickýho kola!"
"Je, tak to ti gratuluju!" usmála se. "A tohle je tvůj učitel, že?"
"Dobrý den.." řekl Gerard.
"Ráda vás zase vidím.."
"Víš mami, vlastně jsem ti chtěl něco říct.."
"tak se na to posadíme.. kafe?"
"Ne, dík." odmítl jsem a Gee taky zavrtěl hlavou. Sedli jsme si.
"Mami, já nebudu bydlet ani u tebe, ani u táty.." věnovala mi hodně překvapený výraz. "Víš, potkal jsem někoho, s kým bych chtěl prožít zbytek života.."
"A kdopak je ta šťastná?" pěkně se na mě usmála. Asi jí těšilo to, že její syn konečně našel životní lásku. Zvláštní, myslel jsem, že jsem jí ukradený..
"Víš, o to právě jde.. je to..kluk."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 devilishe devilishe | 19. července 2008 v 21:30 | Reagovat

nooooooooooooooooooo...tak to som zvedava,co na to povie...heh....

2 macuš macuš | 19. července 2008 v 22:42 | Reagovat

mno a maminka dostane mrtvici...nebo mu štěstím skočí kolem krku a bude mu moc gratulovat...dobře obojí je kravina :D....krásný :-)

3 Mika Mika | 20. července 2008 v 10:40 | Reagovat

nikdy bych neřekla rodičům, že se mi líbí i holky, ne dřív než budu mít dvě děti a bohatýho manžílka

4 Dark_Butterfly Dark_Butterfly | E-mail | 20. července 2008 v 16:35 | Reagovat

proč to většinou musí být useknutý v něčem dobrym? to není fér:D:D

a na tu reakci sem opravdu zvědavá:)

5 Dee Dee | Web | 21. července 2008 v 10:01 | Reagovat

Takto to odseknúť....*rozhadzuje nábytok* ale je to SuPeR !

6 Charlotte71 Charlotte71 | Web | 23. července 2008 v 10:57 | Reagovat

aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa......:D zase tak hnusne seknute....XD cem pokraaacko!!!!

7 Laivine Laivine | Web | 26. července 2008 v 23:52 | Reagovat

Jak tam je to:

Začal mě hladit po vlasech a já si na něj vlezl. Vždycky se mi na něm sedí strašně dobře. Opřel jsem si hlavu o jeho hrudník a zařel jsem oči.

Chceš mi nakukat, že mu sedí na klíně a zároveň si opírá hlavu o jeho hrudník? Takhle malý není ani Frankie. Pokud se příšerně nehrbí. To nejde. Víš, jak je ta animačka, kde Geemu Frankie sedí na klíně? Je skoro o hlavu víš, než on. A představ si, kdyby si jí měl narvat na Geeho hrudník. Hehe

8 fallen angel fallen angel | 9. listopadu 2008 v 21:24 | Reagovat

tag to seknout! fuj! etě že je pokráčko xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama