close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Na hradě

5. července 2008 v 21:47 | Jannica |  Praštěné
Jsem pryč, takže pár dní nebude pokráčko. Aspoň jsem vám teda napsala jednu jednorázovku. Nechtěla jsem to sem dávat, ale alespoň něco. Ani to nemusíte číst, je to děsná blbost. Fakt kravina.

Jmenuji se Gerard Way a jsem rytíř. Přesněji řečeno bezhlavý rytíř. Ale ne, že bych hlavu neměl. Nosím si jí vždycky sebou. Někdy jentak v ruce, někdy zase v tašce. Ale radši jí mám venku, abych mohl koukat. Ono není zrovna příjemné chodit po slepu. Straším na starém kamenném hradě. Je mi nespočetně mnoho let a jednou jsem viděl ufo. To vás ale nejspíš moc nezajímá. Většina lidí, pokud neutečou, tak se ptají na mou smrt. Ach, špatně se mi o tom mluví. Zemřel jsem ještě mladý, nešťastnou náhodou. Většina bezhlavých rytířů skonala v krutém boji, kde jim protivník usekl hlavu, nebo bojovali za práva a skončili na gilontýně. Samí hrdinové. To já o sobě bohužel tvrdit nemůžu. O hlavu jsem přišel jednoho mlhavého odpoledne. Vracel jsem se zrovna od babičky vlakem a vykláněl jsem se z okýnka. Bohužel jsem si v té mlze nevšiml jednoho betonového sloupu a najednou BUM! Urazilo mi to palici. Je to smutné...
Procházím se po nádvoří a vychutnávám si čistý noční vzduch. Občas mi nad krkem proletí njaký rozkošný netopýr. Jsou to úžasní tvorečkové. Ani nevím proč, ale pohled mi najednou zabloudí směrem ke hradbám. Pozvednu svou hlavu a snažím se zaostřit, vidím totiž něco bílého, co se lehce pohybuje po kamenné zdi. Nic tak krásného jsem ještě neviděl. Zřejmě je to zdejší bílá paní, ale jakto, že jsem ji ještě nepotkal? Rozhodl jsem se jít za ní a oslovit jí. Bohužel ale zmizela dřív, než jsem stačil vylézt na hradby. Takové smůla... Pomalu začalo svítat a já se rozhodl, že radši půjdu spát.
Je další nádherná noc. Celý den jsem nespal, protože jsem myslel na ten přízrak, co se mi včera zjevil. Jdu na hradby, musím jí ještě potkat. Schoval jsem se za jeden sloupek a čekal na ní. Netrvalo dlouho a objevila se. Zíral jsem na to jak očarovaný a nebyl jsem schopen sebemenšího pohybu. Byla odděna celá v bílém a vlála za ní zářivě čistá vlečka. Měla drobnou malou postavu a pohybovala se tak ladně... Najednou ale začala mířit ke dveřím a já na nic nečekal a vystartoval. Prudce jsem jí chytil za zápěstí a strhl jí k sobě. Polekaně ke mně vzhlédla. Dívala se na mě těma nejúžasnějšíma podmalovanýma očima, co jsem kdy viděl. Měla v nich strach a napětí. Byly hluboké a strašně krásné.
"Jsi tak nádherná..." řekl jsem. "Jak se jmenuješ?"
"Frank."
To bylo to nejnádhernější, co jsem kdy slyšel. Tak úžasné jméno vysloveno ještě lepším hlasem. Byl to tedy kluk Bílá paní. Tím lépe. Och..možná jsem se zapomněl zmínit, že jsem bisexuální, ale víc mě přitahují kluci...
"Já jsem Gerard." zašeptal jsem a on se pousmál. Pak se ale prudce otočil a zmizel mi z dohledu.
.
Další noc jsem čekal na tom samém místě, avšak Frankie se neobjevil. Nevěděl jsem, co s ním může být. Snad se mu něco nestalo.. pro jistotu jsem ale sešel dolu a procházel hradem.
"Pomoc!" rozléhal se jeho líbezný hlas po studené chodbě. "Pomoc!"
Och, někdo mu snad ubližuje? To nesmím dopusit! Šel jsem po tom hlase a došel až k jedněm přivřeným dveřím. Rozhlédl jsem se a pak opatrně nakoukl dovnitř. Frank byl připoutaný řetězem ke stěně a křičel. Své bílé šaty měl celé zamazané a po tvářích se mu koulely slzy. Naproti němu se smál nějaký netvor. Měl v rukou ostrý nůž a mířil ho proti své oběti.
"Frankie!" zakřičel jsem a vběhl dovnitř. Tasil jsem svůj meč. "Neboj se! Já tě zachráním!" netvor se na mě otočil a s křikem se po mě ohnal. Já ale hbitě uhnul a zasadil mu ránu do nohy. Zakřičel a začal kulhat, nevzdával se ale. Strhla se strašná bitka. Oháněl jsem se mečem jak nejlíp to šlo a on po mě vrhal nože. Pak se ale stalo něco nečekaného. Jedna jeho kudla mi vyrazila z ruky mou jedinou zbraň. Stál jsem tam a čekal na smrt. On trochu poodstoupil a koukal na mě. Já začal přemýšlet. Musím učinit tu největší oběť. Musím se o to alespoň pokusit. Je to má poslední šance. Ale mám jen jeden pokus. Nesmím to splést. Kdyby se to nepovedlo, ztratil bych svůj i Frankieho život. Pevně jsem uchopil do rukou svou hlavu a po krátkém míření ji vrhl po netvorovi. Má helma ho ostře udeřila do čela a omráčila ho. Upadl na zem. Rychle jsem přiskočil a po slepu do něj vrazil jakési kopí, co jsem sebral ze země. Zakřičel bolestí, probodl mě pohledem a naposledy vydechl. Hlava se mu zvrátila a oči zmrtvolněly. Pak jsem se otočil k Frankovi.
"Ach! Ty můj zachránče!" vyjekl okouzleně a padl mi kolem pahýlu, který jsem měl místo krku.
"Kde mám hlavu?" zeptal jsem se. On se mě pustil a za chvíli jsem už viděl. Jeho tvář byla nyní ještě pořád polekaná, ale zároveň i šťastná.
"Miluju tě!" řekl, vzal do dlaní mou hlavu a dal mi ten nejsladčí polibek, co jsem kdy zažil.
"taky tě miluju.." objal jsem ho.
"Děkuju ti, že jsi mě zachránil! Za to ti dám co budeš chtít!"
"Já chci jen tebe!" usmál se.
"tak jo." přikývl jsem a odešli jsme se projít po nádvoří, ruku v ruce.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 devilishe devilishe | 5. července 2008 v 22:27 | Reagovat

tak toto je ale faaaaaaaakt riadna kravina.... heeeeeeeeeeeeeeeeeeheeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee...bozeeeeeeeeee...sa budem rehoat ete 2 hodiny...

2 Laivine Laivine | Web | 6. července 2008 v 0:18 | Reagovat

Já mám záchvat smýchu...

a ty záchvat demence.

Co to je? Já z toho nemohla... nejvíc mě dostal způsob, jak přišel o hlavu. Njn, to je náš Gerard. Pak ještě představa frankieho, s temi tetováními a podmalovanýma očima v bílých šatech...hahahaha...

Celý je to jedna z největších kravin, co jsi stvořila. A to počítám i Across the world... :D Ale tlemila jsem se teda hodně. :D

3 Charlotte71 Charlotte71 | Web | 6. července 2008 v 16:39 | Reagovat

hahaha a to uz vtedy boli aj vlaky? :D:D:D:D ale ako na zasmiatie to bolo dobre..=D

4 Dark_Butterfly Dark_Butterfly | E-mail | 6. července 2008 v 17:29 | Reagovat

:D to musí bejt zajímavej zážitek potkat Geeho, jako rytíře, když má hlavu v tašce a jde za ruku s Frankem kterej je v bílej šatech s vlečkou...............jenom by mě zajímalo jestli nosí střevíčky:D

5 Deenisa Deenisa | Web | 6. července 2008 v 21:22 | Reagovat

To si určite písala preto aby sme si mlátili palice o stôl...že.

*rehot* Proste drísty pri ktorých vypulujem oči a čudujem sa čím si sa nahulila...:D :D :D

6 Petra Petra | 7. července 2008 v 14:48 | Reagovat

takto nemá chybu sem se málem pochcala no toto!!

7 Jajpi Jajpi | Web | 25. července 2008 v 21:52 | Reagovat

bože.:D mám výtlem.. a pořádný.:D:D nemám slov.:D vlastně to ani nejde, když se tak tlemim.:D uskrtit te.:D

8 Romance.War Romance.War | 4. srpna 2008 v 13:08 | Reagovat

hej,tak to je fakt extrémní:D

9 ChemicalVampire ChemicalVampire | Web | 12. října 2008 v 11:47 | Reagovat

"Ach! Ty můj zachránče!"

"Neboj se! Já tě zachráním!"

o bože...haluz...xDxDxDxD

10 fallen angel fallen angel | Web | 11. prosince 2008 v 13:41 | Reagovat

"Jsi tak nádherná..." řekl jsem. "Jak se jmenuješ?" "Frank." xDxDxD chcipla sem xD

11 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 23. února 2009 v 20:03 | Reagovat

Mám dost... jdu si dát led na hlavu a polštář na ksicht. Snad se pak přestanu chlámat:-)

12 scary scary | 21. března 2009 v 19:05 | Reagovat

nádech výdech áá já nemůžu komentuju to sice až ted ale četla jsme ot ve škole tajně v hodině infošky , a malem sme se neudržela smichy

13 veverka veverka | Web | 25. listopadu 2009 v 10:11 | Reagovat

taku dobru story som uz dlho necitala ::D

14 fallen angel fallen angel | Web | 15. února 2010 v 12:42 | Reagovat

jezis :D :D :D ja nemužu xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama