Part 4
31. července 2008 v 22:00 | Strážce podsvětíDalší kapitolka, tak čtěte:) Ta tajemná osoba vůbec nevypadá jako Samara.. možná trochu těma vlasama. No, Frankie vám jí ještě jednou popíše:)
"Jedeme domu!" zakřičel nervózně Frankie. "Hned!"
"Uklidni se, probereme to až nebudeš tak vyděšenej.." Gerard byl stále v klidu.
"Ne! Já tady nezůstávám!" začal se hnát k autu a chtěl ho nějakym způsobem otevřít. Neměl ale klíčky, tak se napřáhl, aby rozbil sklo. Jeho ruku ale zastavil Gee a strhl ho k zemi.
"Nech toho!" vykřikl a pevně ho držel, aby se už nemohl hýbat. Frank dál panikařil, mával kolem sebe rukama, čímž se snažil dostat na svobodu a utéci odsud. Asi po pěti minutách marného snažení to vzdal a končně se uvolnil. Chvíli jen tak leželi a oddechovali po tom boji, nakonec se zvedli a odešli zpět ke stanu.
"Frankie, byl to jen nějaký zvuk. Vítr se v jeskyních často láme a pak je to slyšet... jenom přírodní úkaz. Nic víc.."
"Ale já jí zase viděl..."
"Koho zas?!"
"Tu osobu. Jako včera!"
"Seš si tím jistý?" Gee si ho změřil pochybovačným pohledem. "a kde byla?"
"Lezla z té chodby, co vedla do podzemí. Jak si se tam chtěl spustit.."
"Jo, no vidíš. Málem bych zapomněl. Zejtra to tam pořádně prozkoumám..."
"Ne!" vykřikl Frank. Zaznělo to ještě jednou ozvěnou, jak to řekl hlasitě. "To nedovolím! Sou tam oni!"
"Kdo oni? Hele já tě nechápu.."
"Ti, co hlídaj podsvětí... podzemní bytosti..." zašeptal.
"Nic takovýho není!"
"Ale já to viděl!" rozčiloval se Frankie. Jak ho má jen přesvědčít? Žádné halucinace to určitě nebyly!
"Tak jak teda ta osoba vypadala?"
"Měla černý dlouhý vlasy. A na sobě něco bílýho, ale strašně jí to splývalo s kůží. A ve tváři žádný výraz, mrtvé modré oči. Když se na mě podívala, zmocnil se mě děsný pocit. Tvář měla vrásčitou. Jak na sto let, vůbec nebyla pěkná." při té vzpomínce se rozklepal. "Gee, já se strašně bojím. Co když se nám něco stane? Já tu nechci být..."
"Ale to si jenom něco nalháváš. Tehle kraj je divný. Jsou tu změny teploty a ty můžou způsobit, že vidíš něco, co není. Fata morgana.." Gerard se trochu usmál a objal kamaráda. Bylo mu ho líto, zřejmě tomu až moc věřil. Frankie se mu stulil do náruče a snažil sám sebe přesvědčit, že nic takového není.
"Víš, nechci, aby sis o mě myslel, že jsem srab nebo třeba cvok..." zašeptal.
"Ne, to si nemyslím."
"Jestli to uvidíš i ty, odjedeme ano?"
"To ti slibuju.." na důkaz toho, že to myslí vážně, ho Gerard ještě pevněji stiskl. Bylo mu s Frankem moc hezky. Chápal, že se bojí, ale byl přesvědčený, že žádný podsvětí nebo hrobky tady nejsou. Myslel, že to, co Frank spatřil, je opravdu jen halucinace. No, může být. Ale taky nemusí. Podíval se na svého nejlepšího kamaráda. Usnul, asi z toho psychyckého vyčerpání. Vypadal moc krásně, vlasy mu padaly do obličeje a ten vyděšený výraz už opustil jeho tvář. Spokojeně oddechoval přivřenými rty.. Gee zatřásl hlavou, aby na něj takhle přestal myslet. Nikdy pro něj nebyl nic víc, než jen dobrý přítel. A nikdy ani nebude. Pomalu si lehl do trávy a nechal Franka spát na jeho hrudi. Začal ho jemně hladit po vlasech, ale tak, aby ho nevzbudil. Přemýšlel o tomhle tajemném místě. I když si to nechtěl připustit, docela by si i přál, aby tady ty temné osoby byly. Přitahovalo ho to. Chtěl by zjistit něco víc a dovtípit se jejich totožnost. Možná s nimi i promluvit, poznat to bájné podsvětí. Vůbec se toho nebál, měl pocit, že se mu tam prostě nic stát nemůže. Naopak - jestli opravdu jsou, třeba se zjevují právě proto, že s nimi chtějí navázat kontakt. Gee pomalu položil Franka do trávy a vstal. Podíval se směrem k lesu a pak zpět na kamaráda. "Vrátím se za chvíli.." zašeptal a vykročil si to směrem k té podivné jeskyni.
"Je tu někdo?" zakřičel do prázdna. Hm, třeba neumějí mluvit. Prohlížel si stěny. Byly tam pořád ty zvláštní tvary na zdech. Kříž, kolečko a trojúhelníček. Posvítil si na to kapesní baterkou. Kdo to sem jenom vyryl? Snažil se odhadnout stáří a význam. Kříž by mohl znamenat smrt. Kolečko... uzavřený bezhranný tvar.. věčnost? Převtělení? Nebo také kruh, ze kterého není úniku. Navždy.. A co ten trojúhelníček? Tři ostré hrany tvořící pravidelný útvar. Bolest. To nemůže být nic jiného. A je přesně mezi těma dvouma dalšíma. Kdyby to tedy bral zkraje.. na věky, bolestně zasvěcen, do podsvětí. Mezi mrtvé... To by dávalo smysl. Co to četl Frankie v té knížce? Zasvěcovali mladé chlapce, bolestným rituálem. Ti se pak stali strážci podsvětí a už nebylo cesty zpět...
Komentáře
Super... tyhle začátky jsou nejlepší. Když spolu ještě nechrápou, jen po sobě koukají. A Gee ja cvok.
A musíš, prostě musíš si poslechnout Bird and the worm od The used. Naprosto skvělý, mě se to děsně líbí. :)
uááá*vylejzá zpod stolu* za mnou už by byla ohnivá čára , jak bych utíkala pryč :D
kks....ja by som tam sama teda nesla...a on to bere vsetko taky sposobom ako keby isiel di obchodu iba nakupit rohliky....len dufam ze sa mu vtej jaskyni nic nestane...
to s těma tvarama si (autorko) vymýšlela sama???to je sqěle vymyšlený!!!je to děsivý...


bububúúúúúú!!!! Si ako všimnite, o akom čase to u mňa v izbe potme čítam! xD mám babskú žúrku, hehe..... ale skvelé! začína sa to zvrhávať a fakt že dosť... prosím pokračovanie, páči sa mi to! x)