Po dlouhé době novej díl. Dlouho sem tu nebyla, tak to musim napravit:)
"Zůstaneš tu přes noc?" zeptal jsem se Franka, který vstával z postele a hledal trenky. No jo, zahodil jsem mu je daleko..
"Promiň Gee, ale asi ne.."
"HE?"
"Já..po tom, co, se stalo s Jam chci být teď doma... divila by se, proč tam nejsem."
"Myslel jsem, že už tam nebydlí.."
"Myslel jsem, že už tam nebydlí.."
"Nemůže se přestěhovat ze dne na den.." Frankie mě probodl vražedným pohledem. Nevím, jestli proto, co jsem řekl, nebo protože spatřil svoje trencle na skříni.
"Já vim... ale teď bydlí u kamarádky.."
"A musí si jít pro věci ne? Ty pako.."
Začal jsem se děsně smát, protože byla sranda, jak chudinka natahoval ručičky a snažil se vyskočit tak vysoko, aby dosáhl na skříň. Sám jsem se oblékl a chvíli ho škodolibě sledoval.
"Seš zlej.."
"Já vím..."
"Můžeš mi to sundat?!"
Opřel jsem se o skříň a zadíval jsem se na něj. "Co za to?"
"Gerarde!!"
"Zůstaneš tu přes noc?"
"Ne! Už sem řek!"
"tak můžeš jít domu navostro..." řehnil jsem se.
"Jesli mi to nesundáš, fakt se naštvu a už mě nemusíš nikdy vidět..." řekl úplně klidně a mě nezbylo nic jiného, než natáhnout ruku a podat mu to.
"Jo a mimochodem.." vzpomněl jsem si. "Já to tam neházel úmyslně!" to je pravda. Nechci, aby mě z toho obvyňoval.
"Tím si nejsem tak jistej.." zamračil se a sundaval svoje kalhoty z okenní kličky. Pak zmizel pod postelí pro tričko a nakonec byl oblečený úplně. Taková škoda...
Sešli jsme dolu a já se s nim musel bohužel rozloučit. Proč tu nemůže zůstat? Co já tady sám.. v noci...
"Se měj.." usmál se a už vůbec nebyl naštvaný. No jo, mě by člověk odpustil všechno. Ne, to byl vtip. Tohle si nemyslim. Moment - co to ten Frankie dělá? On se ke mně naklání! Eh... snad mi nechce dát pusu na rozloučenou.. Naše rty se najednou spojily. Hodně mě to překvapilo, ale neucukl jsem. Odkdy provádíme tohle? Bylo to na můj vkus trochu moc jemný, ale hodně se mi to líbilo. Najednou přestal. To ne... Podíval se mi do očí a pak bezeslova odešel. Já tam zůstal stát jako opařený a nemohl jsem se vzpamatovat. Co to kurva bylo?!
.
Mám? Nemám? Mám? Nemám? No to je otázka. Ale co bych dělal jinýho? Prostě tam půjdu. Seberu se a odejdu. Lyn tu není, Frank taky ne, tak si užiju jinde. A to v bytě na náměstí St. Jane s mým oblíbeným anonymem.
Dorazil jsem tam chvilku po deváté a on už tam stál. Na sobě kuklu jako obvykle, celý černý.. jako přízrak. Hnedka mě vtáhl do toho bytu a hned mi zavazoval oči. To je jako vždycky, ale tentokrát byl nějaký podrážděný. A hodně nadržený. Možná je to tím, že jsem se včera neobjevil. Dál jsem o tom ale nestihl přemýšlet, protože do mě strčil a já spadl do měkkých peřin. Cítil jsem, jak ze mě svléká všechno oblečení, dělal to obratně a pečlivě. Vyloženě si to užíval. Když jsem byl celý nahý, chvilku se nědělo nic, ale pak si mi už bez oblečení sedl na záda a začal mě líbat za krk. Občas mě i kousl a mě to děsně vzrušovalo. Když přestal, nalehl na mě a chytil mne za boky. Nadzvedl jsem se a on vnikl. Bylo to úžasný. Musí se mu nechat to, že je tak skvělej. Nikdo, s kým jsem to zažil, není jako on. Užíval jsem si to a nebyl jsem sám. Udělali jsme se po chvilce a nastejno. On pak vyčerpaně klesl vedle mě a cítil jsem jeho dech. Už určitě neměl tu kuklu. Byl tu úplně nahý a nemaskovaný. Mohl bych si sundat ten šátek a kouknout mu do tváře. Zjistit tak, jak vypadá ten můj anonym a co ho vedlo k tomu, aby se zakrýval. Chtěl bych ho poznat. Stačil by uděla jediný pohyb ruky a všechno zjistit...
Neudělal jsem to. Asi jsem nechtěl. Přitahovala mě právě ta nevědomost. Mělo to prostě zůstat utejeno a já to nechtěl pokazit. Taky by mi už nikdy nemusel věřit a navždycky by zmizel. Nechci ho ztratit. To ne...


Tu bude Ray. To určitě bude Ray!
Počkat, ten by si na hlavu nenarval kuklu přes vlasy... A s kapucí by vypadal jak debil...
Fajn, je to oholenej Ray!