You disappoint me..
27. srpna 2008 v 9:18 | Jannica | Relativně normálníMenší jednorázovka o ničem... xD Si jí můžete přečíst...
Seděl jsem v lavici a ignoroval narážky spolužáků. Bylo toho na mě už moc. Chtělo se mi z toho křičet, brečet... cokoliv! Jenom ne jentak zírat do blba a jako vždy dělat, že je mi to všechno ukradený. Konečně zvoní na hodinu. Konečně budu mít chvíli klid. Do třídy vešla učitelka a my museli vstát. Pak si odložila věci na stůl. Najednou se rozrazily dveře a v nich stál můj problém číslo jedna. Frank Iero. Většího kreténa jsem nepotkal. Byl jedním z těch vypatlaných frajírků, co mě pravidelně šikanovali. Nemám to v životě lehký. Nejen, že jsem outsider, ale dokonce teplej outsider. Furt se někdo musí bavit na můj účet.
"Á Iero!" řekla učitelka. "Zase pozdě!"
"Já...zaspal.." řekl a roztomile se poškrábal na hlavě. Roztomile? Ano, přesně tak. Nejen, že je to kretén, ale on musí být dokonce i pěknej! A to pak pro mě většinou konči malérem.
"To už je po pátý v tomhle týdnu, co jste zaspal!" nezaspal, kouřil za školou.
"Se omlouvám." došel ke své lavici a hodil si na zem tašku. Jeho spolusedící a nejlepší kámoš mu něco zašeptal a oba se na mě otočili. Smáli se. Ach jo, další parádní den.
Všechny hodiny jsem prospal a všechny přestávky prokreslil na záchodě. Vždycky mi den utíká strašně pomalu, vlastně se jenom těším, až přijdu domu a budu mít klid. Po posledním zvonění jsem rychle vyběhl ven, aby mě nikdo nestihl zastavit. To pak nekončí dobře.
"Gerarde!" uslyšel jsem za sebou něčí hlas. Otočil jsem se a za sebou spatřil Franka. Začal jsem se rozhlížet, abych zjistil, kde se ten jeho gang schovává. Určitě mě zase přišli zmlátit jako posledně.
"Nech mě napokoji!"
"neboj, nic ti neudělám..." popotáhl z rozpálené cigarety a pomalu vyfukoval kouř.
"Nevěřim ti!"
"Gee... přísahám." zvedl ruce nahoru, abych viděl, že nechystá žádnou lest a došel až ke mně. Tyjo, on mi řekl Gee..
"Eh... tak co teda chceš?"
"Chtěl bych se ti omluvit.." došel až ke mně. "Mrzí mě to, co jsme ti po ty všechny roky dělali. Ani nevím, proč to bylo. To že nejseš jako ostatní je právě pěkný. A to, že seš gay..." chvíli se odmlčel. "Ještě jsem to nikomu neřek, ale... já sem taky.." sklopil hlavu. Co? To jsem nevěděl! "Nezašel bys někam se mnou? Třeba na večeři?" tak kouzelně se usmál a já z toho byl celý zmatený. Frank Iero - nejhezčí a nejoblíbenější kluk na škole se mi přizná, že je teplej a zve mě na večeři? Slyšim vůbec dobře?
"Eh..cože?" zůstal jsem na něj zírat.
"Teda... jestli nechceš.." zakoktal se a oči upínal někam do země. "nemusíš.. já jenom.. strašně rád bych.."
"Jo, pujdu.." usmál jsem se a jemu se úplně rozzářily oči. Zdá se mi to?
"Tak ještě dneska.. v osm.. v pizzerii?" navrhl a já kývl. Nemůžu se dočkat.
Doma jsem se na tu událost pořádně připravil. Nemůžu přece vypadat tak strašně, jako vždycky. Dokonce jsem ze skříně vyhrabal i lepší hadry. Když jsem dorazil před pizzerii, Frankie už tam netrpělivě přešlapoval. Vypadal úžasně jako vždycky.
"Sluší ti to..." zalichotil mi a dokonce mi i podržel dveře! Fakt se z toho nemůžu vzpamatovat. Večeře byla dokonalá, stejně tak jako on. Pořád mi lichotil a zjistili jsme, že toho spolu máme hodně společného. Posloucháme stejnou hudbu, máme rádi stejný věči. Připadal jsem si, jako v tom nejkrásnějšim snu.
Když už bylo hodně pozde, rozhodli jsme se, že zaplatíme. "Kde bydlíš? Doprovodím tě.." galantně se nabídl Frank a já mu ochotně sdělil svou adresu. Cesta domu trvala jen chvíli.
"Nechceš jít dovnitř?" zeptal jsem se, anižbych si uvědomoval, co dělám. No jo, už je taky ve mně pár skleniček. Rychle jsme vyšli schody a já odemkl dveře od bytu. Bydlím sám, to je jedno velké plus.
"Máš to tu hezký..." usmíval se Frank. "Víš, rád bych ti teď něco řekl.."
"Poslouhám.." otočil jsem se k němu.
"Víš, už delší dobu se mi líbíš.. Já..nemohl jsem ti to říct předtím..."
"Ty se mi taky líbíš..." zašeptal jsem mu do ucha a bezmyšlenkovitě ho začal líbat. Byl úžasný. Hrál jsem si s jeho jazykem a vychutnával si tuhle vytouženou chvilku. Svou dlaní mi jezdil po těle, níž a níž.. až se nakonec zastavil u pásku od mýh kalhot. "Chtěl bych tě.." potichu řekl a vzápětí mi olízl ucho. Zavzdychal jsem. Okamžitě jsem ho odvedl do ložnice a povalil ho na postel. Začali jsme se znova líbat. Sundal jsem mu tričko a on se mi dobýval do kalhot. Jednou rukou jsem mu pomohl s mým páskem. Ani jsem se nestihl rozkoukat a už jsme byli oba nazí. Líbal jsem ho na krk a sestupoval stále níž. Dlouho to ale natrvalo, protože se Frank otočil tak, abych ležel pod ním a převrátil mě na břiho. "Máš lubrikant?" ukázal jsem na jeden šuplík. On se pro něj natáhl a já se mezitím nadzvedl do přijatelné pozice. Tolik jsem to chtěl. Bylo mi jedno, že se sotva známe. To teď není důležitý. Ucítil jsem něco studeného, jak mě potíral. A pak ostrá bolest. Vzdychal jsem jak malá děvka a to ho asi přimělo ještě přitvrdit. Bolelo to, ale vzrušení bylo silnější. Nemůžu popsat, co jsem cítil. Když pode mě podstrčil ruku a začal mi ho lehce mnout, přivedl mě tím naprosto do extáze. A pak to přišlo. Začal jsem křičet a zaklonil jsem hlavu. Tělem mi projela příjemná křeč a zažil jsem ten nejnádhernější pocit na světě. Svaly se mi samy napínaly a cítil jsem, jak to do mě Frank stříká. Prožívali jsme to úplně ve stejnou chvíli, ještě nikdy se mi to v sexu nestalo. Pak Frankie vyčerpaně klesl vedle mě a zavřel oči.
"To bylo úžasný..." vydechl jsem.
"Jo.."
Oba jsme brzy usnuli. Na tuhle noc budu ještě dlouho vzpomínat...
.
Když jsem se porobudil, Frank už tam nebyl. Na stole byl pouze vzkaz, že si musel ještě něco zařídit, ať se na něj nezlobim. Vstal jsem tedy, šel se osprchovat a vypravil jsem se do školy. Celou cestu jsem na něj musel myslet. Na ty oči, úsměv. A na tu nádhernou noc. Bylo to dokonalý. Jen škoda, že tak rychle zmizel. Ale to mu přece nemůžu mít za zlý.
Ve škole se nic nedělo, jako obvykle. Po zvonění přišla učitelka a pět minut za ní Frank. 'zaspal' jako obvykle. Usmál jsem se na něj a zvedl ruku na pozdrav, on se na mě ale ani nepodíval a sedl si zase vedle toho svýho kámoše. Chvilku jsem ho zaraženě sledoval. Vůbec jsem nechápal, proč se ke mně nehlásí, když říkal, jak mě má rád. Přemýšlel jsem o tom celou hodinu. O přestávce jsem vypadl na záchod, abych unikl každodenní šikaně. Připadám si uboze, že se ani nedovedu bránit, ale je jich vždycky moc. Zavřel jsem se do jedné kabinky a vytáhl blok s tužkou. Jako vždy jsem se pustil do kreslení. Alespoň přijdu na jiný myšlenky. Asi v půlce přestávky tam vešla větší skupinka lidí. Vím, že to není slušný, ale začal jsem je poslouchat. Byli to mí spolužáci a mezi nimi i Frankie...
"Tak co, dostal si ho?" ptal se Liam.
"Co myslíš?" to byl Frank. O co tu jde?
"Netušim.. dostal si Gerarda?" co??? Takže to všechno... to nic neznamenalo! On mě jenom sprostě využil!
"No jasně že jo... mám koho chci!" nechutně se zasmál. "A teď ty prachy.."
"Ty vole Franku já zírám.." řekl Matt.
"A koho dál?"
Bylo mi z toho na zvracení. Jak mohl? Já mu tak naivně všechno věřil, proč mě to jenom nenapadlo dřív? No jasně, mělo mi dojít, že někdo jako Frank nemůže mít rád mě... Po tváři mi stekla malá slza. A za ní další. Vyšel jsem z kabinky a opláchl si obličej. Bylo už po zvonění, tak jsem se musel vrátit do třídy..
"A hele, kurvička de.." zaznělo šepotem, když jsem vešel. Pár lidí se zasmálo. To ne, už to určitě všichni vědí... No, aspoň je to pro mě lekce a nikdy nikomu takhle už nenalítnu.
Komentáře
sice jsem to čekala od samýho začátko ale stejně jsem z toho v šoku...svině jedna malá (doslova)...
Sviňka jedna prťavá. Malinkatá. Roztomilá sviňka je to.
A Gerard je taky tut, že mu no to skočil. Naivka. Mělo mu být hned jasný, že někdo tak krásný, tak malý a tak sviňkojidní si z něj musí jenom dělat prdel.
ach...som myslela,ze bude happy end...a ono ne...hm...skoda,ale aj tak to bolo zajimave..chudak gee,aj ked mu na to nemusel len tak skocit,ale aj tak...kurvicka je nee ge,ale frank...ech
Přesně celou dobu čekám podraz a pak když už začínám Frankovi věřit .... krutárna


chudák....to neni fér....zkurvenej frank...