8. září 2008 v 16:01
|
Tak fajn... další díl.. nevim, co k tomu dodat... :)
Dopoledne proběhlo v klidu, koukali jsme se spolu na nějaký film a užívali jsme si jeden druhého. Gerard se pak pokusil uvařit něco k obědu podle kuchařky, nebylo to dobrý, ale jíst se to ještě dalo.
"Hele nepůjdeme se projít?" navrhl mi a já okamžitě souhlasil. Měl jsem z jeho návrhu radost, tohle mi neřekl už dlouho. Najednou mu ale zazvonil mobil. Já ho probodl važedným pohledem, on se na mě jenom provinile usmál a odešel telefonovat do ložice. Mě se okamžitě zkazila nálada, věděl jsem, s kým telefonuje. Zase byl slyšet jen smích a jeho veselý hlas. Tentokrát to byl o něco kratší telefonát, stejně mě ale rozčílil.
"Vinnie ne?" řekl jsem podrážděně, když se Gee objevil zpátky k obýváku.
"Jak to víš?" zatvářil se překvapeně. Pak si vedle mě sedl a přitiskl mě k sobě. Vypadalo to, že mi chce něco říct. A něco, z čeho určitě nebudu mít radost.
"Hele Frankie..." nesměle začal. Já na něj s mírným strachem v očích pohlédl. "Nemohl by sem odpoledne na chvíli přijít Vinnie?" néééé! Cukl jsem sebou a odvrátil oči. "Jenom na kafe..."
"Ne!" rozhodně jsem řekl a podíval se na něj. On vypadal zaskočeně. "To teda nemohl!"
"A proč?" nechápal. "Je to kamarád!" odtáhl se ode mě.
"Ale já ho prostě namám rád!" založil jsem ruce.
"Ne, ty si jenom děsná žárlivka!"
"To není pravda!" bránil jsem se.
"Je. Můžeš se hnedka posrat z toho, když se bavim s někym jinym než s tebou! Nemůžu mít ani kamarády! Ty mi to prostě zakazuješ! A strašně si mě přivlastňuješ!"
"Můžeš mít kamarády! Ale Vinnie je prostě tvůj bejvalej!" naštval jsem se a stoupl si.
"No a?!" vstal a křičel na mě. "Kdyby si ty kamarádil se svým bejvalym, nezakazoval bych ti to!"
"Ne? To by ses ani trochu nebál, co z toho bude? Nepřipadal by sis divně?" zakroutil halvou. "Tak to mě asi nemáš moc rád.." utrousil jsem.
"Já? To ty mě asi nemáš rád! Myslíš jen na sebe!" vyštěkl, zapadl do ložnice a třísknul za sebou dveřma.
Já zůstal stát jako opařený a jen jsem se za ním díval. Co si myslí? Vždyť já žárlím právě proto, že ho tak miluju! To mu nedochází?! A nechci se hádat... Zhroutil jsem se na pohovku a rukama si objal kolena. Ale..on má asi taky v něčem pravdu. Neměl bych mu to zakazovat. Vždyť ve vztahu je přece taky důležitá volnost. A já ho svazuju.. Ne, tohle nechci. Kamarády si mít může. S tím Vinniem mu musím věřit, nic jinýho mi nezbývá. A pak taky... Gerard by mi snad nelhal. Ne, to nejde. Je to úžasný člověk, a miluje mě. Dneska tady toho debila přežiju. Přijde na kafe, jenom si hezky popovídaj a pak zase odprejskne. Jo, takhle to bude. Vstal jsem, zhluboka se nadechl a připlížil se k ložnici. Nejistě jsem otevřel dveře a nahlédl dovnitř. Gerard seděl na posteli a něco vztekle čmáral na papír.
"Ahoj.." špitl jsem.
"Nazdar!" odsekl mi.
"Co děláš?" popošel jsem k němu, on ten papír roztrhal a kousíčky vyhodil do koše. Pak se na mě podíval tak hnusnym pohledem. To ne, nesnášim, když se na mě mračí. Sedl jsem si vedle něj a on se odtáhl. Tohle bude složitý.
"Gee, promiň.." nahodil jsem smířlivý tón. "Já vím, chovám se jako idiot. Dobře, máš pravdu. Já jenom žárlim.." našel jsem jeho ruku a stiskl jí. On se na mě podíval. Ve tváři neměl vůbec žádný výraz. "Omlouvám se.." podíval jsem se mu do očí na důkaz, že to myslím opravdu vážně.
"Franku to je hezký, že si to uvědomuješ, ale ty se prostě nezměníš." odvrátil pohled.
"Ne, budu se snažit to napravit..." otočil jsem jeho hlavu zpátky k sobě. "Abys věděl, dneska sem toho Vinnieho klidně přiveď. Když jste jenom kamarádi, tak mi to nevadí..." Pokusil jsem se o úsměv.
Gee chvli jenom tak koukal, pak pokýval hlavou a tvář se mu trošku vyjasnila. "Dík." suše odpověděl, vstal a začal se přehrabovat v nějakém šuplíku. Já byl z toho trochu zklamaný, chtěl jsem aspoň pusu nebo tak něco. Ale k tomu se nejspíš vůbec neměl. Začal jsem očima bloudit po mstnosti, nakonec jsem odešel zpátky do obýváku, sedl si a zapl televizi. Na klín mi skočila Olivia, nějak si mě poslední dobou oblíbila. No jo, Gerard se o ní vůbec nezajímá. Neměl si pořizovat psa, když se o něj ani neumí starat.
.
Zazvonil zvonek u dveří. Bylo to dřív, než jsem čekal. Gerard byl už delší dobu v koupelně, tak jsem se zvedl a šel otevřít.
"Eh..ahoj.." pozdravil mě Vinnie a divně si mě prohlídl. "Co ty tady?" v ruce držel nějakou kytku a nervózně přešlapoval.
"Já tu bydlim!" odsekl jsem.
"Jo aha.. zapomněl jsem.." nahlédl do chodby. "Kde je Gerard?" měl jsem chuť mu řeknout, že tu není vůbec, ale ovládl jsem se.
"V koupelně."
"Hm a..." podrbal se na hlavě. "Pustíš mě dál?"
"Jo, jasně.." pokýval jsem hlavou a ustoupil. "Promiň.." ironicky jsem se ušklíbl za jeho zády. Pak z koupelny vyšel Gerard. Já na něj zůstal civět. Vypadal.. no, řekněme, že prostě jinak. Dal si na sobě opravdu záležet. Dokonce se i navoněl.
"Vinnie!" našeně vydechl a šel k němu. Chtěl ho obejmout, ale na poslední chvíli si to rozmyslel.
"Na, to je pro tebe.." řekl ten blbeček a podal mu už trochu povadlou kytku. Gee se úplně rozzářil a s úsměvem poděkoval. Šel jsem do obýváku a sedl si na pohovku. Gerard šel uvařit kafe a Vinnie si sedl do křesla, stále si prohlížejíc tenhle pokoj.
"Nic se tu nezměnilo.." utrousil.
"Hmmm.." aktivně jsem se zapojil do konverzace.
"Ty jsi.. Frank viď?"
"Jo."
"Gee mi o tobě řikal..."
"Hmmm."
Pak jsme mlčeli. Zajímalo by mě, co o mě mohl řikat. Jestli se jenom tak zmínil, nebo se trochu rozpovídal.. Doufám, že mě nijak nepomlouval. Ale to by neudělal. Miluje mě.. Nebo ne? Zatřásl jsem hlavou. Takhle nesmím myslet. Pak už konečně přišel do pokoje s tácem a sedl si vedle mě. Aspoň, že tak. Začali se bavit o tom, co je novýho a o lidech, který já neznám. Pak se smáli věcem, co byly dřív, to mě vůbec nebavilo. Jenom jsem z toho vyvodil, že spolu byli opradu šťastní... A dost dlouho. Neměl jsem z toho dobrý pocit. A pak začal Gerard řikat o nás a o té naší soutěži. To jsem nemohl poslouchat. Vytáhl jsem z kapsy mobil, dělal jsem, že si vyřizuju zprávy a pak jsem se na ně podíval. "Jdu k mamce.." řekl jsem. "Tak zatím, vrátim se za chvíli, ona jenom něco potřebuje..."
Vypadl jsem ven. Konečně. Začal jsem jentak courat po okolí a nevěděl jsem, co dělat. Nakonec jsem si sedl na lavičku a ponořil se do vlastích myšlenek...
A on ho s Vinniem podvede, on ho s Vinniem podvede, tralala, tralala
Musí, to k tomu přímo svádí.
Chudák Frankie, Retard Gerard.
Ne, tak mu nebedu říkat, retardi jsou nejlepší. To není urážka.
Fajn, tak didiot Gerard.