Gerard se ke mně chová divně. Jako kdybych mu vadil nebo co. Připadá mi, že mu má přítomnost překáží a dost to dává najevo.I ve škole už je to jiný. Jsem tam pro něj prostě jenom žák. Za ten týden jsme spolu spali asi jenom třikrát a ještě to bylo divný. Nelíbilo se mi to, tak chladný sex jsem snad ještě nezažil. Bylo to bez jakékoliv předehry a taky bez emocí. Taky koupil větší postel. Do té doby spal vždy jeden z nás v obýváku na gauči. Všechno ještě završuje fakt, že každý den někam chodí. Někdy se vrátí pomněrně brzy a někdy zase třeba až ráno. Občas se i přizná, že byl s Vinniem. Ten někdy přijde i sem, do našeho bytu. Pak buď odcházím k mámě nebo si s nima povídám. Nevypadá to, že bych jim vadil. Nevím, co si mám o tom myslet. Ale pořád se na sebe usmívají. No jo, stará láska nerezaví. Na Vinnieho jsem malinko změnil názor. Nemusí být tak strašný, jak si myslím. Teď sedím na posteli a něco čmárám, blbosti, jenom abych se nějak zabavil. Hezky se u toho přemýšlí. Je už dost hodin, brzy půjdu spát. Najednou ale uslyším klíč v zámku a šramot na chodbě. Á, Gee se vrací. To brzo, je půl jedenáctý. Za pět minut se objeví ložnici a hodí na zem svou tašku.
"Ahoj.." pozdravím ho.
"Čau." nevěnuje mi jediný pohled. Odejde do koupelny a za chvíli přijde zpátky. Já už ležím, v rukou svírám rozečtenou knížku, ale obsah moc nevnímám. Gerard si lehne vedle mě a kouká do stropu. Nakloním se k němu a zkouším ho políbit, on ale odvrátí hlavu se slovy "Proboha Franku, nemám náledu na věčný ocucávání..." jenom teda pokrčím rameny a zavřu knížku. Dřív by mě to dost ranilo, teď jsem si zvykl. "Zhasni." poručil mi a já to udělal. Lehl jsem si a koukal do tmy. V tu chvíli mi došlo, že to takhle dál nepůjde. Nemá to cenu. Gerarda moc miluju, ale o takovýhle vztah nestojím. Odstěhuju se zpátky. Stejně jsem mu jen na obtíž. Jednou jsem se o to už pokusil. Bylo to asi před dvěma dny. Gee mě ale tak moc přemlouval, abych zůstal, že jsem ho poslechl. Vypadal nešťastně. Ale stejně se zase chová hnusně. On se prostě už nezmění a já s ním dál být nechci.
.
Probudil jsem se. Gerard vedle mě nespal a nebyl vůbec doma. Povzdechl jsem si a rozhodl se odjel co nejdřív. Nechci ho opustit nadobro, jen bych si to chtěl v klidu urovnat v hlavě. A pauza nám jedině prospěje. Vytáhl jsem nějaký obří kufr a házel do něj všechny své věci. Neměl jsem toho moc, takže se to tam vešlo. Právě jsem dopínal zip, když se ve dveřích objevil Gee. Tvářil se dost vyděšeně.
"Co..co děláš?" pozooval mě.
"Balím si.."
"Ty někam jedeš?"
"Stěhuju se.." podíval jsem se na něj a on zalapal po dechu.
"Ne! Franku ne! To nesmíš!"
"Ale můžu.."
"Co pak budu bez teba dělat?!"
"To samý, cos dělal předtim.." zvedl jsem mé zavazadlo, bylo to dost těžký, ale utáhl jsem to. Chtěl jsem projít dveřma, ty mi ale blokoval. Zamračil jsem se a on zmateně ustoupil. Nechtěl mě tady samozřejmě držet násilím, ale v očích měl slzy a tvářil se nešťastně. Tentokrát mu to nežeru. Vyšel jsem z domovních dveří a naposledy se ohlédl. Stál tam.. Nemohl jsem si pomoct a políbil jsem ho. Byl dost zmatený, ale nebránil se. Rukou mi zajel do vlasů a vychutnával si to. "To bylo naposledy.." zašeptal jsem, když jsme se odtrhli. "Sbohem.." pak jsem vyšel ze dveří, zavřel je za sebou a nechal ho tam jentak stát. Se slzami v očích jsem šel domu. Zpátky k mámě. Brečel jsem, ale s vědomím, že to tak bude pro nás oba lepší.
.
"Franku! Co ty tady?!" vyjekla máma, když mi otevřela dveře. Já bezeslova pustil kufr a vrhl se jí do náruče. Konečně jsem mohl brečet. A to jsem taky udělal. Řval jsem jí na rameni jak malé děcko, nešťastný a unavený z toho všeho. Vtáhla mě dovnitř a uvařila čaj.
"Mami...kdybys věděla.."
"To Gerard viď? Má někoho jinýho.."
"Jo. A je na mě hnusnej, vůbec mě nemá rád. Už.. nejsme tak zamilovaní, rozhodl jsem se odjet."
"Frankie to přebolí..." uklidňovala mě. "Je to jen první nešťastná láska. Čas to určitě spraví.." to doufám. Ale nedovedu si to představit.. že mi najednou zmizí ze života. Došel jsem nahoru a vybalil si věci. Flákl jsem sebou na postel a znova brečel do polštáře, je to všechno tak těžký. Opustit někoho, s kým jsem prožil tak nádherné chvíle. Byli jsme spolu šťastní.
Večeřel s námi i mámin přítel Billie. Je fajn, už u nás prý i bydlí. Vidím v něm novýho tátu. Je úplně jiný, než byl můj pravý otec. Dobře se mi s ním povídá. Zajímá se o to, co dělám, rozebíráme věci, co nás zajímají. Je to teď můj nejlepší kamarád. Jsem hrdý na to, že to můžu říct. Když už jsem se chystal jít spát, na počítači mi začal blikat nový mail. Od Gerarda. Já ho smazal, nechci být ještě víc nešťastný. Nechci, aby mě přemlouval. Ještě mi asi třikrát volal, pokaždé jsem to típl.


jeeee, zvrat:D
tak a teď se to může zase spravit:D:D