30. října 2008 v 7:16
|
Omlouvám se, včera nešel net.
Doufám, že se vám to líbilo. Mě to určitě bavilo psát, bude se mi po tom stejskat=)
Jinak mám pro vás už dalši, celou dopsanou, povídku. A další dvě rozepsaný... xD
To ale předbíhám, teď už konečně čtěte=)
______________________________________________
"K čemu ti to je..." snažil jsem se, aby můj hlas nezněl moc roztřeseně.
"Jako pomsta, ne?"
"A to ti dělá dobře zabíjet lidi?" ruce se mi klepaly, očima jsem stále těkal z revolveru na Richadovu tvář.
"Ano. Ale většinou to má smysl."
"Tohle smysl nemá."
"Sám si věděl, že pokud nesplníš příkaz, tak tě zabiju." zamračil se a už se chystal stisknout spoušť.
"Ale můžu ti být ještě užitečný." rychle jsem vyhrkl. Teď znejistěl a trochu pochybným výazem na mě hleděl. "Vím, kde je ten Colin po kterém jdeš."
"Kde?"
"Bydlí kousek odsud..." hraně jsem se zasmál. "Proč myslíš, že jsem se stěhoval právě sem?"
"Ty víš adresu?"
"Ano."
Najednou se zamyslel a tu pistoli stáhl víc k zemi. Otočil hlavu trochu na stanu a nahodil hloubavý výraz. Já využil situace. Z bundy jsem rychle vytáhl velký nůž a bez váhání ho vrazil Richardovi přímo do srdce. Krev stříkala na mé bílé dlaně a stékala na chodník. Pustil jsem kudlu a vytáhl jí z něj. On ještě naposledy vykřikl a jeho hnusné tělo se bezvládně svezlo na zem. Vyděšeně jsem se díval na smrt dalšího člověka. Tenhle ale nezemřel zbytečně...
Odvezla mě policie. Jel jsem asi do dočasné vazby, tohle moc dobře znám. Celou cestu jsem se cítil víc než dobře. Všechno to skončilo. Už žádné vyhrožování, nikdo mi nebude kazit život. Tohle jsem měl totiž naplánovaný. Věděl jsem, že si mě najde a někam zatáhne. Vyšlo to.
.
"Tak koho si zabil?! Koho zase!!" křičel Frank a vrhl se ke mně. Místnost byla prázdná a jeho slova tam nepříjemně doléhala jako ozvěna. "Slíbil si, že už to neuděláš." s pláčem v očích se sesunul na židli, naporoti mě. Já se pořád jenom zasněně usmíval do desky stolu. "Tak koho?" tohle už skoro zašeptal.
Vzhlédl jsem a podíval se mu do tváře. "Richarda."
Sledoval jsem jeho výraz, jak se mění do naprosto zmatené grimasy. Otevřel pusu a nevěřícně na mne zíral.
"Co?"
"Richarda." zopakoval jsem. "Nožem."
Pořád jenom koukal a mračil se, jak vůbec nic nechápal. "Ale jak-"
"Napadl mě v uličce a mířil mi pistolí přímo do obličeje. Chtěl mě zastřelit." Frank zalapal po dechu. "Já mu nakecal, že vím, kde je Colin. A pak jsem využil jeho nepozornosti a vrazil do něj nůž."
"Gee..." vydechl, oběhl stůl a sedl si na mě. Obmotal kolem mě ruce, hlavu zabořil do mého krku. Nebrečel, ale stejně mu po tváři tekly malé slzy. "Hlavně, že se ti nic nestalo. To je důležitý. A už nás nikdo nebude ohožovat."
"Frankie, jestli chceš, můžeme pak odjet zase do Ameriky. Uvidíš svou rodinu."
"Podíváme se tam." usmál se na mě. "Ale bydlet chci tady. Líbí se mi tu a chci začít nový život. Amerika by všechno připomínala."
Jeho reakce mě naprosto překvapila. Ale byl jsem šťastný. Taky tu chci zůstat. Podíval jsem se Frankovi hluboko do očí. On se naklonil a začal mě něžně líbat. Najednou pro mě všechno přestalo existovat, byl tu jen on, naše láska, naše rty. Pořádně jsem si vychutnával první polibek v našem novém životě.
.
Soud v tom měl naprosto jasno. Jsem nevinný. Naznámý muž napadl chodce. Chodec se bránil nožem. Neznámý bohužel zemřel. Když vyšlo najevo, že to byl mafián, média se po mě sháněla. V novinách vycházely tituly jako "Mladý nevinný kluk zabil ostříleného zločince." nebo "Richard Gween, člen známé mafiánské skupiny, zabit náhodným chodcem."
Dělali se mnou rozhovory, fotili mě. Všem jsem říkal, že jsem přežil pro Franka. Byl jsem pro ně ten chudák nevinný chlapec, co se bránil. Asi po týdnu rozruch ustal. Kdyby věděli, co všechno za tím je...
.
Žijeme v našem domku, máme se dobře. Všechno se vrátilo do starých kolejí. Frank si našel sám práci. Nenutil jsem ho, bylo to jeho vlastní rozhodnuti. Pořád mi opakuje to, co ke mně cítí. Užívá si každou chvilku se mnou. Zaří mu oči, na tváři má téměř nepřetržitý úsměv. Hodně si vytrpěl spolu se mnou. A teď dostal to, co si po právu zasloužil. Lásku a domov.
A já? Já jsem teď opravdu šťastný.
ha háá ....děkuju žes je nezabila....je to nádhernej heppáč jak má bej ....prostě.....perfect!......JInak byla to hustá story....už se těším na ty další slibovaný ale bude se mi stejskat..