12. října 2008 v 17:50
|
Ten Gerard je strašnej.... Kripl nevětší..
_____________________________________
"Franku já teď fakt nevim, co s tebou..." zoufale jsem se rozhlížel. Pro tuhle mou akci vůbec není potřeba. Nejradši bych ho tu někde nechal, ale to by pak utekl a práskl by mě.Nedá se nic dělat, budu muset zvolit trochu nepříjemnější možnost.. Otevřel jsem kufr auta a vytáhl provaz. On se na mne hodně divně podíval. Stáli jsme na kraji silnice a už se pomalu stmívalo. Popošel jsem k Frankovi. On ucouvl. Hrubě jsem ho tedy chytil za ruku a přitáhl ho k sobě. "Promiň.." řekl jsem ještě a začal ho svazovat. Bránil se. Cukal sebou tak, že ho skoro nebylo možný udržet. Napřáhl jsem se teda a dal mu přes držku. Hlava se mu otočila na stranu a tekla mu krev ze rtu. Bolelo mě ho vidět v takovémhle stavu, ale bylo to z nutnosti. "Neměl jsi odporovat Franku." pokrčil jsem ramenama. "Ber to jako výstrahu pro příště.." strčil jsem mu do pusy nějaký jabko, co jsem našel doma v kuchyni a převázal mu rty šátkem. Ještě, že mám tak vybavený kufr. Není to totiž poprvé, co takhle někoho převážím. Frankie se sice ještě trochu vzpíral, ale nasoukat ho dozadu do auta nebyl problém. Kufr jsem za ním zavřel, ještě se na mě stihl akorát tak vyčítavě podívat. Sám jsem nasedl na místo řidiče a vydal se na cestu.
.
Dojel jsem do jedné temné ulice. Vystoupil jsem z auta a zamkl ho. Kousek od tud byl Gay Club. Tam přesně mířím. Sice tyhle podniky naprosto nesnáším, ale to je taky součást mýho plánu. Sedl jsem si k jednomu stolku a chvíli zamyšleně sledoval toho tanečníka na pódiu. Nic moc, mohli vybrat někoho lepšího. Za chvíli mi ale padl do oka jeden kluk, co mi byl i celkem podobný. Možná měl trochu širší obočí, ale to by nijak nevadilo. Vstal jsem teda ze svého místa a šel za ním k baru.
"Ahoj." řekl jsem a mile se na něj usmál.
"Čau.." popotáhl z cigarety a nevěnoval mi nijak velkou pozornost.
"Jak se jmenuješ?"
"Kees."
"Já sem Gerard.." podal jsem mu ruku, pořádně jí stiskl a zadíval se mu do očí. Jemu se na tváři objevil malý úsměv. To je dobrý znamení. Objednal jsem nám něco k pití a rozpovídal se s ním. On po pár skleničkách dost silného alkoholu mluvil taky. Já zůstával více méně střízlivý, ve skutečnosti jsem to lil jen do něj a jentak dělal, že piju. A taky na mě nemá alkohol takový vliv.. Nechtěl jsem ho ale ožrat úplně..
"Nepůjdeš si zatancovat?" usmál jsem se na něj.
"jasně, to je dobraj nápad.." hned se zvedl a vrávoravým krokem mne táhl na parket. Celou dobu jsem se na něj hrozně tiskl, vypadalo to, že mu to ani nevadí. Naklonil jsem se k němu a začal ho líbat. Nebránil se. No, taky ani pořádně nevěděl, co dělá. Začal mě i ošahávat. Osmělil jsem se a zajel mu rukou do rozkroku. Vzdychl.
"Hmm, nepůjdeme ke mně?" zašeptal jsem mu do ucha a lehce se o něj otřel rty. Okamžitě kývl a já ho rychle táhl do auta.
.
Měl jsem trochu strach, aby Frank tam v kufru nezačal dělat nějaký zvuky, tak jsem zapnul rádio. Jednou rukou jsem držel volant a drouhou jsem hladil Keese po stehně. Vyjížděl jsem níž a zachvíli jsem mu už dráždil rozkrok. Vzdychal a přivíral oči. Konečně jsme dojeli na místo. Vystoupil jsem a jeho taky vytáhl z auta.
"Pojď..." táhl jsem ho do lesa.
"Hihi, a k-kam?" škytl.
"Uvidíš, na moje oblíbené místo..." zašeptal jsem, popadl ho za ruku a zrychlil jsem chůzi. Došli jsme k staré opuštěné nádrži. Mě již velmi známé.
"No není tady krásně?"
"Jo, je.." stále se chichotal. Já na nic nečekal a vytáhl jsem z bundy pistoli. Přiložil jsem mu jí na hrudník a odjistil. Najednou byl úplně střízlivý.
"Počkej, Gerarde! Co to kurva děláš?!"
"Peněženku!" nařidil jsem. On si zmaeně sáhl do kapsy od kalhot a podal mi jí. Otevřel jsem to a překontroloval, jestli tam má všechno, co potřebuju. Zazubil jsem se. "Jdi!" poručil jsem mu a naznačil tu nádrž. Čekal, že ho tam asi nechám jentak spadnout a odejdu, tak blbej ale zase nejsem. Když už byl u betonového okraje, zamířil jsem a vystřelil. Pak znova. A do třetice, abych měl jistotu, že nepřežije. Jeho tělem projely ty kulky jako blesk a pak sletěl dolu do té špinavé vody. Ještě jsem uslyšel to překrásné šplouchnutí. Krajina byla najednou nezvykle tichá a měsíc na mě svítil jako reflektor. Tlumeně jsem se zasmál. Pistoli jsem uklidil tam, kde byla a vydal jsem se lesem zpátky k autu.
Nastartoval jsem a odjel pryč z města. Zamířil jsem rovnou na dálnici, teď se musím dostat hlavně co nejdál. Jel jsem stále napříč státama, ale najednou se mi začaly zavírat oči, tak jsem to zapích na nejbližším parkovišti. Odpoutal jsem se, vlezl si na zadní sedačky a s klidným pocitem usnul.
A Franka tam celou dobu nechá zavřeného. Ještě štěstí, že není Fjank klaustrofobik.
A Gerarda by měl někdo zastřelit, tohle se jako neděla, toto...