close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Chapter 8

15. října 2008 v 22:29 |  Forced escape
Trochu delší kapitola... Předpokládám, že vám to vadit nebude.. ;)


Probudilo mě až sluníčko. Rozhlédl jsem se a zjistil jsem, že stojím na parkovišti nějakého dálničního motorestu. Sáhl jsem si do kapsy a vytáhl peněženku toho chudáka kluka. Byl tam docela slušný obnos peněz. Ty ale stejně teď nepotřebuju.. I když, hodit se můžou. V jedné přihrádce byl občanský průkaz a v druhé dokonce i řidičák a cestovní pas! Wow, to je lepší, než jsem myslel. Podíval jsem se na jméno. Kees Cetlive. To nezní tak špatně. Natáhl jsem ruku a skusil si to říct. "Ahoj, já jsem Kees. Kees Cetlive.." spokojeně jsem se usmál. V peněžence byla ještě průkazka do knihovny a pak fotka nějakýho kluka. Všechno jsem to vyházel a nechal si jen ty potřebné věci. Najednou jsem si vzpomněl na Franka. Vylezl jsem teda z auta a otevřel kufr. Spal, takže jsem ho vzal do náruče a donesl ho na zadní sedačky. Rozvazoval jsem mu ten provaz a on sebou trochu zavrtěl. Sundal jsem mu z pusy ten roubík i s jabkem a hodil jsem to ven do nějakého koše. Brzy na to se Frank probral. Okamžitě se posadil a vlepil mi takovou facku, až se mi otočila hlava.
"Ty.." napřáhl jsem se a chtěl mu to vrátit do nosu, ale on mě zarazil.
"Patřilo ti to, nemyslíš?"
"vlastně jo.." připustil jsem si. "Ale jinak to nešlo."
"Seš odporná hnusná svině Gerarde." zamračil se na mě. Uhm, takhle na tvrdo mi to ještě nikdo kromě Richarda neřekl. "Nejdřív, že mě miluješ a pak mě narveš svázanýho do kufru!!" odvrátil pohled.
"A co jsem měl asi dělat?!"
Neodpověděl. Jen se díval jinam a začaly mu trochu slzet oči. "Když ty vůbec nevíš, jaký to je. Nemohl jsem se ani pohnout, nevěděl jsem, co se děje a dusil jsem se. To auto strašně drncalo a musel jsem poslouchat ten motor.. Myslel jsem si, že sis to rozmyslel a potom mě někam hodíš. Třeba do řeky, abych se utopil."
Mlčel jsem. Má pravdu. Natáhl jsem ruku a utřel mu slzy, stejně, jako mi je tenkrát utíral on. "Promiň." zašeptal jsem. "Ale mám jednu bezvadnou zprávu!" rychle jsem změnil téma a on se na mě podíval.
"Co to pro boha zase je, Gerarde?!"
"Už nesem Gerard." zasmál jsem se a sledoval, jak se jeho výraz mění v nechápavý. "Kees Celive." podal jsem mu ruku a stiskl mu jí.
"Eh.. Frank Iero." řekl, pak se ale začal trochu smát, protože mu to došlo.
"Koukej, mám občanku a dokonce i řidičák.." strčil jsem mu to před nos. Jemu ztuhl úsměv na rtech.
"Ale.. ale to nejsi ty.." podíval se na tu fotku.
"A cos čekal? Jasně, že to nemůžu bejt já."
"Myslel jsem, že si třeba dojdeš na matriku nebo tak..."
"Tohle je lepší." uzemnil jsem ho. "Na úřadě by to trvalo hrozně dlouho a navíc by mi to ani nedali. Co sem řikal o tom trestnym rejsříku? To se prostě nesmí..."
On se naprosto zděsil. "Tak... kdes to vzal?" zkoumavě se na mě zadíval.
"No.." zamyslel jsem se. "Ukrad jsem to. A Teď už musíme jet.." přelezl jsem dopředu a on mne následoval. "Lžeš.." zasyčel pro sebe někam mimo mě, stejně jsem to ale slyšel.
Jeli jsme dál po dálnici.
"Hele tak kterej stát si vybereme?" prolomil jsem to hrozný ticho.
"Nevim." zavrčel.
"Já bych jel třeba do Británie.."
"Mexiko."
"Tam ne, to je moc blízko." zavrtěl jsem hlavou.
"Tak Zimbabwe." ach jo, s ním není žádná koudná řeč.
"Trochu reálněji by to nešlo?"
"Somálsko?"
Povzdechl jsem si. "Fajn, jedem do Anglie. Tam jim budeme rozumnět. Ale nechci do Londýna, spíš nějaký klidný malý město..." začal jsem se usmívat při té představě a trochu jsem se zasnil. Brzy jsme dojeli až k tunelu. Vždycky mě to deprimovalo, nesnášim pocit, že je nad náma spousta vody. Celý oceán! Musel jsem to ale přežít, loď bych opravdu už nesnesl. Přes hranice nás pustili naprosto bez problémů. Ach, ten můj plán byl dokonalý.
Sralo mě to ticho, co bylo mezi náma. Zapnul jsem teda nějakou hudbu, ale Frank jí zase vypnul.
"Bolí mě hlava a chci přemýšlet.." objasnil. Spíš mi připadalo, že jenom dělá naschvály.
"A o čem přemejšlíš?" Tím skončil další můj pokus o navázání konverzace, protože neodpověděl. Zase bylo ticho.
"Ty.. tys ho určitě zabil." procedil skrz zuby a stále koukal z okýnka.
"Proč myslíš?"
"Vím to. Nemohl bys ho nechat jentak jít a bát se, že tě udá na polici. Vražda je snadnější." řekl a já se na chvíli odmlčel.
"Jo, je. Seš chytrej."
"Tak jak si to udělal?" když mu to řeknu, nic tím neztratím.
"U tý nádrže. Rozstřílel jsem ho na cucky."
"Seš vodpornej.." schoval si hlavu do dlaní. Docela bolelo, že o mě takhle mluví. Miluju ho a nechci, aby si tohle o mě myslel.
"Já.. už to nikdy neudělám" skousl jsem si ret.
"Ha, to ti tak věřim."
"Přísahám!" krátce jsem na něj pohlédl a dál se věnoval řízení.
Zase to hrozné ticho. Byl slyšet jen zvuk jednoucích aut a v tunelu byla všelijaká světla. Připadalo mi, jakobych byl pod vlivem nějaké silné drogy. Vlastně jakobych o sobě snad ani nevěděl. Na jednu stranu mi bylo strašně krásně, ale zároveň jsem se cítil frustrovaný a v depresi. Ponořil jsem se do vlastních myšlenek s pohledem stále upřeným dopředu na vozovku.
Najednou jsem zaslechl zvuk, který mne ze všeho probral. Bylo to vzlykání. Podíval jsem se na Franka. Hřbetem ruky si utíral oči a vypadalo to, že se opravdu snaží přestat brečet. Téměř okamžitě jsem šlápl na brzdu a zastavil na nejbližším parkovišti. Nebo odpočívadle, co já vim, jak se tomu říká.
"Frankie?" trochu jsem se k němu naklonil. Nic neříkal, jen trochu popotáhl. "Frankie co se ti stalo?"
"Nic."
"No tak, můžeš mi to říct." Odpoutal jsem se, abych ho mohl trochu obejmout.
"Když já.. já nikam nechci jet." teď už se rozplakal úplně. Trhalo mi to srdce.
"Vždyť to bude fajn." snažil jsem se na chvíli o úsměv. "Utečeme od problémů a budeme si spolu žít v nějakym hezkym domku.. sami dva.."
"Ty možná utečeš od problémů." podíval se na mě. "Jenže já si s nikym vyřizovat účty nemusím. A taky mám na rozdíl od tebe rodinu, mámu a tátu, jsou pro mě ti nejdůležitější na světe. A taky moji kamarádi.. ti, kteří mě vždycky podrželi, když jsem byl na dně. Ti, bez kterých si nedokážu představit život.." stále brečel.
Tohle mě nenapadlo. Hrozně jsem mu ublížil. Nenávidím se za to. Ale vlastně... já ho nechtěl unýst! A když už byl u mě, bylo pozdě to vzít zpátky. Rozepnul jsem Frankovi bezpečnostní pás a přitáhl si ho k sobě. Ani se nebránil, když jsem ho posadil na svůj klín a začal ho hladit.
"Mrzí mě to.." zašeptal jsem.
"Ne, nemrzí." oponoval mi. "Ty jsi chladnokrevný vrah a vůbec nic o lidech nevíš."
"To není pravda!" ihned jsem se ohradil.
"Kdyby ses uměl vcítit do lidí, nezabíjel bys je.."
"Vždyť jsem jich tolik nezabil.."
"Ne, jenom šest."
Posmutněl jsem. "Ale už nikoho jinýho neoddělám. Slibuju."
Víc jsem si ho k sobě přitiskl a hladil jsem ho po vlasech. Je mi ho tak moc líto. Kvůli tomu, že jsem si zničil život ho musím ničit i jemu. Je pravda, že mě dřív vůbec nezajímaly pocity lidí. Ale Frank... Frank mi otevřel oči. Ukázal mi, že nesmím být sebestředný a brát taky ohledy na druhé. Teď vím, jak jsem se choval. A hodlám se změnit. Kvůli němu. Kvůli citům, které k němu mám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Laivine Laivine | Web | 15. října 2008 v 22:46 | Reagovat

Hahaha, to jsem na tebe zvědavá, Gerarde.

Krásnej dílek. :) Hrozně se mi líbilo, když Fjankí chrupkal v kufru, a když mu pak dal facku. A když pak plakal...

Líbil se mi všude. A Gee taky, protože sere na ostatní. Mám ráda, když je Gee svině. :)

2 Baarny Baarny | Web | 16. října 2008 v 15:19 | Reagovat

nice design :)

3 Niky Niky | Web | 16. října 2008 v 15:28 | Reagovat

Keesy, jsem na tebe zvědavá...

4 Matty Matty | 16. října 2008 v 15:51 | Reagovat

Chudííín :(

5 DareDareDevil DareDareDevil | 16. října 2008 v 17:31 | Reagovat

Tak teda nevim nevim....schválně jestli se dostanou do británie....:-D

6 pájina pájina | Web | 16. října 2008 v 18:48 | Reagovat

bejt frankem tak se na geeho vyseru a jedu pěkně domu:D

7 fallen angel fallen angel | Web | 16. října 2008 v 21:14 | Reagovat

hahahaha (neřešte, neska se směju všemu, dyž mam na stěně new plakat Geeho, a ožírám se kofolou xD xD) hm jak vidim tak Frank klaustrofobik neni x) se má xD ja už bych byla davno posrana strachy xD xD (lidí ja neci bejt klaoustrofobik) xD xD sem se bala normal i v jeskyni xD xD ae sem už moc odbočila už mlčim xD

8 GFMBR GFMBR | Web | 17. října 2008 v 6:23 | Reagovat

muhehe XDDD no to jsem zvědava co bude dal...jestli Gee hodí spatečku a odveze Franka ke sve rodině a nebo se Frank rozhodne utíkat zase s Geem XDDDD a vubec jsem zvědava jestli je někdy Richard najde XDDD

Neupuštím od toho že je to užasná povídka a těším se strašně na pokračovaní :)

9 Dark-Butterfly Dark-Butterfly | E-mail | 17. října 2008 v 12:45 | Reagovat

prej se změní.....kecy :D

ale chcu vidět, jestli už fakt nikoho nezabije :)

a chcu vidět jestli se dostanou do tý anglie :)

a chcu vidět jestli nakonec zůstane s Frankem, nebo ho vrátí, nebo tak :)

no, chcu toho vědět docela dost, takže, těšim dááál :D

10 fallen angel fallen angel | Web | 10. prosince 2008 v 15:50 | Reagovat

*čumí vyděšeně na svuj minulý koment* jáj to mi zas jebalo xD hey určo se nezmění (ja zapoměla jak to bylo dál xD)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama