16. listopadu 2008 v 20:00 | Jannica
|
Musim dodat, že tohle vlastně ještě ani neni hlavní děj. Mě totiž hrozně baví psát to, jak se do sebe Gerard s Frankem zamilujou, ale zároveň by to samo o sobě začalo bejt nudný. Určitě mě chápete=) Tahle kapitola mě dost bavila, doufám, že bude i vás... Tak si jí užijte:)
___________
Vzbudil jsem se dřív než ostatní a potichu jsem slezl z palandy. Dole ale spal Gerard a já mu omylem kopl do hlavy. Jejda.
"Jau ty vole. Co děláš? Každej den mě musíš vzbudit kopancem?"
"Eh, promiň. Tak si dej příště polštář na druhou stranu."
On něco nasraně zamručel a posadil se. Pak se na mě ale podíval a začal se hrozně smát. Já nejdřív nechápal, pak jsem ale dostal výtlem při pohledu na jeho hlavu.
"Ticho..." zakňučel Mikey seshora. Zmlkli jsme. Vytáhl jsem Gerarda na nohy a došli jsme do obýváku. Musel jsem si ho dost prohlížet, měl na sobě jenom boxerky. Ostatně - já taky. Všichni spíme jenom v boxerkách. Gerard dřív měl to úžasný kostlivčí pyžamo, ale zratil ho. Podívali jsme se do zrcadla a vybouchli smíchy. "Tak to sem zědavej, jak to bude vypadat po rozpletení..." řekl jsem a začal Gerardovi z vlasů stahovat úzké gumičky. On mě napodoboval a vzájemně jsme si ty copánky rozplétali. "Předkloň se." nařídil jsem mu a on mě poslechl. Vzal jsem hřeben a rozčesal jsem mu to. On udělal mě to samé. Znova jsme se podívali do zrcadla. Tak jako teď jsem se snad nikdy nesmál. Měli jsme na hlavě obrovský afro.
Najednou se ve dveřích objevil Bob. "Hele, oni se zRayili."
Tak teď už jsem se málem válel po zemi..
Brzy vstali i ostatní kluci. Ray nás oba dva seřval. No jo, zakládá si na své originalitě.
Vyjeli jsme z parkoviště. Hm, už je taky asi deset hodin. V tu dobu vždycky vyjíždíme.
"Franku, poď si zahrát Maria!" Gerard mi do afra hodil ovládání od Playstation a mě trvalo hodně dlouho, než jsem to z toho vypletl. Oba jsme si sedli na pohovku a hráli snad celé hodiny. Najednou jsem si všiml, že už v místnosti nikdo není. Odložil jsem ovládání s tím, že mě už bolí ruka. Podíval jsem se na Gerarda. Najednou mi to přišlo jako vhodná chvilka k vyjádření mých citů.
"Gee, musím ti něco říct." otočil jsem se na něj. On se na mě podíval těma nádhernýma vyblitýma kukadlama. "Víš nevím, jak budeš reagovat." odmlčel jsem se a sbíral odvahu. "Já... já tě totiž-" najednou jsem se hlasitě rozesmál. Zase jsem se totiž podíval na jeho vlasy. On sice nechápal o co jde, ale smál se taky. "Řeknu ti to jindy, není to důležitý." rozesmál jsem se. Ne, vůbec to není důležitý.
.
"Kurva my dneska máme ten rozhovor!" zaječel Gerard.
"A?" zmateně jsem se na něj podíval a odložil Harryho.
"Ono to bude i v televizi!"
"A?"
"Podívej se do zrcadla ty vole!!"
Já se začal hrozně smát. Začalo mě z toho píchat v boku a nemohl jsem popadnout dech.
"Ha ha, to je děsně vtipný!" Gerard stál před zrcadlem a patlal si tam asi tunu tužidla.
"Ale brouku, dyť ti to sekne..." přišel jsem k němu a vytrhl mu lahvičku z ruky. "Toho už se nezbavíš..."
Podíval se na mě s takovým nešťastnym výrazem v očích, až mě to zamrzelo.
"Ale no tak... není to snad tolik tragický ne?"
"To teda je." zamračil se. "Tenhle rozhovor je pro mě hrozně důležitej."
"Proč?"
"No je velkej a je s Tarou..."
Trochu mě to zamrzelo. Tara... Gerardova vysněná reportérka. Interview jsme s ní dělali už asi třikrát a on se do ní zbláznil.
"Hele aspoň uvidí, že je s tebou prdel."
"Myslíš?"
"No jasně. Holky maj rádi, když je s tebou sranda!" usmíval jsem se.
"Fakt? V tom případě na tebe musej všichni letět ne?"
"No, vlastně jo." pokrčil jsem rameny. Jenže já chci jenom tebe, Gee.
Zase se rozesmál. Má krásnej smích. He, to je asi jediná věc, co se mi na něm líbí. Ne, mě se na něm líbí všechno. Ale tak nějak dohromady. Když si vezmu každou část jeho těla zvlášť, je to zoufale hrozný.
.
Asi nějak odpoledne jsme vyšli ven z Tourbusu a sedli si někam na lavičky. Je tu takový menši parkoviště a kemp, tady máme dělat rozhovor s Tarou. Ha, už se blíží... Podíval jsem se na Gerarda. Zoufale se snažil splácnout si své afro. Když si všiml, že se mu směju, dloubl mě do žeber a já zakňučel bolestí.
"Ahoj kluci." usmála se na nás. My něco zabručeli. Ona si sedla a pak se na mě divně podívala. A v zápětí na Geeho. A zase na mě... Vypadala zděšeně. "No... dneska máme dělat otázky fanoušků, ale snad nebude vadit, když se na něco zeptám z vlastního zájmu..."
"Jen se ptej."
"Co to kurva máte z vlasama?!" nepokrytě vyvalila oči a stále na nás zírala.
"No... my..." začal jsem "To je z copánků."
Rozesmála se a já si všiml, jak na nás zaostřila kamera. To je nepříjemná situace.
"To byl Frankův nápad!" bránil se Gerard.
"To sou idioti..." neodpustil si Bob jízlivou poznámku.
"Eh... aha." Tara zvedla obočí. "Hodláte u téhle image zůstat?"
"Ne!" vyhrkli jsme na stejno.
"To je dobře." ještě se zasmála. "Ale teď už k těm otázkám od fanoušků..."
Chvíli koukala do nějakého papíru a zřejmě luštila nesprávnou angličtinu.
"Co budete dělat po turné?"
Ah, obvyklá otázka. Rozpovídali jsme se. To je tak nudný. Pokaždý se nás ptají na to samé.
"Přijedete znova do Norska?"
"Fanoušky máme všude, nemůžeme upřednostňovat jednu zemi." řekl Gee. "Ale jo, určitě zase někdy přijedeme..." povzdechl si.
"Teď trochu zapeklitější otázka..." Tara se zamračila, jak to četla z papíru "Mysleli jste na někoho ze skupiny trochu jiným způsobem?"
Najednou zavládlo nepříjemné ticho. Všichni jsme po sobě koukali a přemýšleli.
"Ale tak kluci." řekl Gerard. "Ať si nic nenalháváme. Všichni, kdo ano, ať zvednou ruku!"
Po pár vteřinách se váhavě zvedlo pět rukou. Fajn, aspoň nejsem jediný.
"Další otázka - jaké je vaše nejoblíbenější zvíře?"
"Já nevim." řekl jsem. "Asi pes."
"Kočka." řekl Bob. "Nebo papoušek."
"Netopýři. Jednoznačně." zkuste hádat, kterej hroch odpověděl tohle.
"Uhm... želva. Nebo papoušek. Nebo krokodýl."
"Já mám rád psí suchary..." řekl zamyšleně Mikey, jako vždycky úplně mimo. Všichni jsme se na něj podívali a on zaujatě zkoumal auto, co parkovalo na druhé straně.
.
Rozhovor k o n e č n ě skončil. Byla to celkem nuda. Gerard Taru hrozně nabaloval a mě to vadilo. Hrozně mi to vadilo. Naschvál jsem se snažil odpovídat strašně oduševněle, aby si uvědomil, s kým má tu čest hrát v kapele. Brzo jsme zase busem někam jeli, zítra máme být někde v californii. Chci na pořádnej oběd, už se mi dělá špatně z těch pytlíkovejch polívek.
"Co se tváříš tak ztrápeně?" sedl jsem si vedle Gerarda na pohovku. Už neměl to afro, já ostatně taky ne. Byl večer a vysprchoval jsem se.
"Ona po tobě na stoprocent jede."
"Kdo zase?" protočil jsem oči.
"Tara."
"Aha, sem si nevšiml." drknul jsem do něj.
"Ale všiml. A ještě si jí to oplácel."
"Cože?!"
"Jo, taky si jí balil. A přitom víš, že se mi líbí..." zamračil se na mě. Co? On si myslí, že jedu po Taře a přitom se tady celou dobu snažim udělat dojem právě na něj!
"Gee, to není pravda..." natočil jsem se k němu a on se na mě podíval. "Mě se líbí někdo jinej. Ne ona."
"Kdo?"
Uhm, teď jsem si to posral. Mám mu říct, že on?
"Moje malý tajemství." záhadně jsem se usmál. "Tara to není."
"Jo. No vlastně mě se taky ještě líbí jeden člověk mimo ni..."
"Kdo?" vyhrkl jsem.
"Až po tobě!"
"Gee, to není fér."
"Ale je.." zašklebil se.
Mlčeli jsme.
"Hele to, jak se ptala, jestli jsme na někoho ze skupiny mysleli jiným způsobem.." zasmál jsem se. "Docela hustý co?"
"Jo..." uchecht se. "Na koho si myslel?"
"Nejdřív ty..."
"Neee." zšklebil se. "Já se ptal první!"
"Chováme se jak děti." protočil jsem oči. "Nemáme se přece za co stydět..."
"Dobře, tak já ti to řeknu." nadechl se. "Ty."
"Cože?"
"Jo, myslel jsem na tebe." podíval se jinam a trochu se začervenal. No tak to je záhul!
"Já taky myslel tebe." přiznal jsem a on se na mě podíval.
Zase to nepříjemné ticho.
"A pořád na tebe tak myslim..." povzdechl si.
"Hm, proč myslíš, že sem včera nemohl do tý sprchy?"
Najednou se rozesmál.
"Já to věděl! Ale řikal jsem si, že si to jenom namlouvám!"
Znova jsme tam jentak seděli a vyhýbali se pohledy.
"Asi pudu spát..." řekl jsem, protože mě najedou přepadla hrozná únava. A taky jsem chtěl sám přemýšlet.
"Dobrou." řekl mi a já odpověděl. Ve dveřích jsem se zastavil a prohlížel jsem si ho. On mě taky. Vypadal hrozně krásně. Nevím proč, ale byl takový roztomilý a zároveň sexy, jak měl ještě ty mokré vlasy. Poslal jsem mu vzdušnou pusu, zasmál se a pak jsem zmizel v ložnici. Líbilo se mi ho tam jentak nechat, v naprosté nejistotě.
heej wooow nádhera...nemůžu...pořád sou to magoři...dál!
)