9. listopadu 2008 v 13:20
|
Asi z toho budete trochu zmatený, stejně, jako Gerard.
Asi o tři dny později jsem seděl po škole v kabinetě a konečně opravoval ty slíbené pololetky. Většina děcek měla dobrou známku, měl jsem z nich opravdu radost. Pak mi úsměv ztuhl na tváři, když jsem se podíval na tu Frankovu. Bylo tam tolik chyb, možná by to stačilo na čtyřku, ale s přivřenýma očima. Měl jsem chuť vzít červenou propisku, celé to škrtnout a napsat mu tam kouli. Pak jsem si ale pomyslel, kde bych skončil. Ztrápeně jsem vzal ze stolu modrou propisku, stejnou, jakou to psal on. Začal jsem opavovat ty chyby, dopisoval jsem cvičení, která tam neměl. Ruka se mi klepala, celým svým tělem, duší, jsem to dělat nechtěl. Napodoboval jsem jeho rukopis, nedělalo mi to problémy, píše podobně. Až na to, že má písmena byla v této situaci úzká a roztřesená. Nechal jsem mu tam jednu chybu, aby to nebylo tak nápadné. Pak jsem do kroužku nahoru napsal dvojku. Dělalo se mi špatně od žaludku. Opřel jsem si hlavu o desku stolu a zrychleně dýchal. Tohle ne, takhle to nemá být. Všechno je špatně! Po chvíli jsem se uklidnil a pololetky srovnal na kraj stolu. Rychle jsem se vrátil domu, tam budu mít klid, budu ve svém vlastním postředí.
.
Spletl jsem se ale. Ani jsem se nestačil podívat do televizního programu, když začal někdo zvonit. Vyhlédl jsem zpoza závěsů v obýváku a zjistil, že je to Frank. Chtěl jsem dělat, že nejsem doma, ale on si všiml mého obličeje v okně. Kurva.
"Co tu chceš?!" vyjel jsem na něj, když jsem otevřel dveře. On mě obešel a bez dovolení vstoupil do mého domu. "Vypadni!"
"No tak, Gee. Já tě chtěl jenom vidět."
"To můžeš ve škole. Teď jdi."
Přišel ke mně a začal mne znovu líbat. Já se snažil odtáhnout, on mě ale držel pevně. Přestal jsem se bránit a jeho polibky byly najednou jemné. Dlaněma mi jezdil po těle, něžně zajížděl pod mé tričko a jazykem zkoumal mé ústa. Nechtěl jsem si to přiznat, ale líbilo se mi to. Vždyť ho přece stále miluju. I když je to taková svině. Vjel jsem mu rukama do vlasů a začal ho hladit. On se najednou odtáhl a koukl mi do očí takovým vítězným výrazem.
"Seš ze mě hotovej viď?"
Neodpověděl jsem, jen se podíval jinam. Měl pravdu. Můj mozek říkal něco jinýho než mé tělo. Zajel mi rukou do rozkroku a já začal tvrdnout. "Mám tě rád, Gee. Chci ti oplatit tu tvou službičku na záchodě..."
"Ne." řekl jsem zarytě. "Nevyžaduju po tobě nic, nejsem tak hnusnej."
On mě umlčel dalším polibkem. Říkal, že mě má rád? A přitom dělá takový hrozný věci? Znova mi zajíždel dlaní pod oblečení, já se trochu rozechvěl. Dobýval se mi do kalhot. Klesly mi ke kolenům a on mě hladil přes boxerky. Cítil jsem tam dole teplo jeho dlaně, byl jsem už tak moc vzrušený, že jsem se rozhodl jeho nabídku přijmmout.
"Franku proč to děláš?"
Neodpověděl, jen mi sundal tričko a chvíli se věnoval mému hrudníku. Dotáhl mě k pohovce a zatlačil na mé tělo, takže jsem upadl a sedl si na ní. Roztáhl mi nohy a klekl si mezi ně. Jazykem mi dráždil bradavky, já se chvěl. V duhu jsem si nadával, ale zároveň mi to přišlo tak moc úžasný. Trochu mě kousl a já zasténal. Usmál se. Jazykem sjel níž, zakroužil mi kolem pupíku a pak olízl mou erekci. Vypnul jsem boky dopředu a on mi je srazil zase zpátky. Kroužil jazykem kolem špičky a sestupoval níž, za chvíli ho vzal celého do úst. Vzdychal jsem a vjel jsem mu dlaněma do vlasů, tlačil jsem ho více do svého rozkroku. Cítil jsem teplo a vlhkost jeho úst. Překvapivě se mu tam vešel celý. Teď pohyboval hlavou nahoru a dolů, pustil mé boky a já začal zběsile přirážet proti jeho pohybům. Najednou jsem se celý napnul, Frank zrychlil, dlaněma mě hladil po těle a opravdu se snažil. Udělal jsem se. Zakřičel jsem jeho jméno a mým tělem prošla příjemná slastná křeč. Byl to snad můj nejdelší orgasmus, co jsem kdy zažil.
Frankie si na mě sedl a začal mě líbat na ústa. Vylízával jsem z něj ty zbytky a on mě jemně hladil po tvářích.
"To bylo krásný." zašeptal jsem.
"Dělal jsem to poprvé." přiznal se mi s nezájmem. Já mu to skoro nechtěl věřit. Asi je to prostě přirozený talent. Položil mě na sedačku a chvíli na se mě jentak díval. Pak mě nejednou pohladil a já se celý chvěl. Nechápal jsem jeho chování, vůbec mi nešlo do hlavy, proč to dělá. Zavřel jsem oči a vychutnával si ty jeho doteky. V tu chvíli mi bylo nádherně. Za nějaký čas jsem otevřel oči a rozhlédl se. Nebyl tu. "Frankie?" nic. Odešel. Všiml jsem si, že přese mne natáhl deku. Musel jsem se trochu usmát. Na okamžik jakobych zapomněl na to všechno, co mi udělal. Ale pak najednou ta má růžová bublina splaskla. Znova jsem se cítil zneužitý. A on si asi myslí, že si to jedním sexem všechno vyžehlí? Tak to ani náhodou!
Když, když já ho mám rád! Já ho miluju! Stále ho ještě miluju! Tak proč musím takhle trpět? Proč mi musí dělat takové věci? Já se zase musel zabouchnout do nesprávné osoby. Mám hroznou smůlu. Kdybych k němu necítil něco tak velkého, třeba bych ho dokázal nějak shodit, uzemnit. Třeba bych ho zmlátil a on by po té lekci přestal. Mohl bych taky začít vyhrožovat. Jenže, já to nedokážu. Jsem srab, neumím se mu ani postavit. Když ono to od něj tak moc bolí... víc než od kohokoliv jiného.
.
"Tak mám pro vás ty písemky." řekl jsem své třídě a zvedl štos papírů od katedry.
"No konečně." ozval se někdo. Chápu ho.
Rozdělil jsem je na tři díly a dal nastarost třem lidem, aby to rozdali. Sám jsem si sedl za katedu a pozoroval výrazy těch lidí. Podíval jsem se na Franka. Tvářil se dost nervózně, kousal si nehty. Právě dostal svůj papír. Přelétl ho očima a vzápětí se mu na tváři rozlil šťastný výraz. Podíval se na mě a usmál se. Já odvrátil pohled. Styděl jsem se za to, co jsem udlělal. Za to, jaký jsem srab. Měl bych se k tomu postavit správně čelem a né dělat to, co mi nakáže.
No... co na to říct.... super... jen čekám, co z toho bude...