close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Vem si mě! 12

28. února 2009 v 11:35 | Jannica + Laivine |  Vem si mě!
Omlouvám se, že včera nic nepřibylo, ale nedostala sem se na net...
Komentujte prosím..





Frankie:
Ten hajzl jeden zpropadenej! Nejen, že tam dělá Gerarda nohou, ale pak mu ještě dělá návrhy? Nepřijdeš ke mně na pokoj, Gerardoušku, abych tě tam mohl pořádně ojeeet… Do prdele s ním!
Počkat, tam ne, tam vůbec ne. Do pekla s ním, ať si tam shnije! Do žádné prdele se nic posílat nebude! A už vůbec ne do té Gerardovo!
Zase jsem žárlil. A přitom nemám důvod, my spolu přece nechodíme. My spolu vlastně vůbec nic nemáme. Neměl jsem s ním včera spát, teď je to ještě horší. Tahle schůzka byla vážně peklo. Konečně jsem došel na pokoj. Naštvaně jsem sebou hodil na sedačku a ještě naštvaněji jsem hodil nějakou vázou, co byla vedle. Měl bych někam chodit, musím si ventilovat vztek jiným způsobem, tohle je už druhá…
Jen tak jsem se poflakoval. Vůbec se mi nechtělo na večeři, ale kdybych tam nešel, vypadalo by to blbě. Navíc by si Gerard mohl říct, že je to divné a nedej bože mě navštívit. Jen to ne!
"Ahoj." Pozdravil jsem ho s kamenným, nečitelným výrazem, když jsem dosedl na židli. Ten výraz jsem cvičil půl hodiny, tak snad mi to vyjde a on nepozná, jak rád bych mu teď vyškrábal oči.
"Čau… Stalo se něco?"
"Ne. Proč se ptáš?"
"No protože se tváříš tak divně…" pokrčil rameny. Co? To ten tvrdý výcvik přišel nazmar? Kurva. Akorát mě z toho bolí xicht. "já se tvářím úplně normálně." Tohle je prosím nevinný výraz, ten jsem cvičil jenom 10 minut.
"Seš na mě nasranej.."
"Nejsem. Proč bych měl." Ups, teď jsem se zatvářil ironicky. Kurník.
"Protože to seš prostě ty a vadí ti každá blbost. Třeba to s Chrisem.." dál se věnoval svému jídlu. Říkal to, jakoby mluvil o počasí. Ten by mě své kamenné výrazy mohl učit.
"Není to blbost a mě to nevadí." Ucedil jsem.
"tak když ne… jo a v noci nejsem ve svým pokoji." Provokativně se ušklíbl.
"Mě je jedno, kde budeš v noci." Zabiju tě ty sráči!
"Tak fajn, zejtra taky ne."
"Mě je to jedno." Hmm… kam bych mohl zapíchnout tu vidličku, co teď držím v ruce?
"Pánové!" ozval se zvučný hlas. Ach né, stařec mluví… "Dneska bude znova probíhat vyřazování. Za půl hodiny ve společenské místnosti."
Gerard vstal a beze slova odešel. Ani se nerozloučil.

Gerardik:
Šel jsem teda nahoru do svého pokoje. Teď bude vyřazování a co pak? Večer budu s Chrisem, to je jasný. Naproti mně šel po chodbě Colin. Usmál jsem se na něj. "Ty malej sráči…" zasyčel místo pozdravu. Významně jsem zvedl obočí a pokračoval v chůzi. "Ty na to ještě doplatíš."
"žárlivko!" křikl jsem ještě za nim, vyplázl jsem jazyk a vpadl do svého pokoje. Jenom mi závidí. Tu půlhodinu jsem koukal na zvířátka, co běhala po obrazovce plazmové televize. Stejně nemám nějakou velkou potřebu se připravovat na vyřazování. Na sto procent postoupím. Sám pro sebe jsem se ušklíbl. Pak jsem usoudil, že už bych mohl jít dolů. Jen jsem se na chvíli zastavil u zrcadla a pak se rychle dostavil do oné společenské místnosti. Brzy na to dorazili všichni. Zase jsme se seřadili. Vstoupil Chris, v rukou ty růže. Krásně se usmíval, jako vždycky. Ještě nikdy jsem ho snad neviděl se mračit. Rozdal jednu růži, za ní druhou…. Pak dal růži Frankiemu. Usmíval se na něj snad stejně pěkně jako na mě. Divil jsem se tomu. Mě patřila zase poslední, tentokrát sedmá růže. Chris opět zašeptal, že sem dokonalý a znova mě pozval k sobě na pokoj. Neubránil jsem se samolibému úsměvu.
Brzy po té jsem se konečně rozhodl k tomu Chrisovi jít. Vlastně jsem si jenom odložil tu růži a počkal čtvrt hodiny, aby si náš milionář nemyslel. Po zaklepání na jeho dveře mi otevřel téměř okamžitě. Připadalo mi, jakoby za nimi vysedával a čekal, až se má maličkost objeví.
"Ahoj…" s úsměvem jsem pozdravil. On mě ale místo odpovědi začal hladově líbat a osahávat. Samozřejmě jsem se nebránil, ani když jsem pod sebou ucítil měkkou postel. Chris si na mě lehl a zajel mi rukou pod tričko. Znova mne líbal a hladil, asi byl už pořádně nadrženej.
"Tohle mi hrozně chybělo…" to opravdu nespí s nikým jiným než se mnou? Začal jsem mu rozepínat pásek od kalhot a rychle jsem mu je svlékl. Všechno naše oblečení po chvíli leželo na zemi a Chris se vzdycháním tlačil svou erekci na mou, až to skoro bolelo. Líbal mě, dráždil mi bradavky, zatímco jeho ruce neustále putovaly nahoru a dolů po mém nahém těle. Chvěl jsem se a slastně přivíral oči. Je tak dokonalý… Sestoupil trochu níž a začal mě hladit po rozkroku, zatímco něco hledal pod polštářem. Konečně vytáhl lube a dal si ho na prsty. Roztáhl mi nohy. Já se na něj pořád usmíval a koukal mu do očí. Pak jsem ucítil chlad a začala mi být trochu zima. Chris mě pořádně promazával a pak do mě strčil dva prsty. Začal jimi pohybovat a brzy přidal třetí. Hrozně se mi to líbilo, cítit ruku tohohle dokonalého člověka ve mně. Bylo sladký, jak si dával záležet na tom, aby mě to pak nebolelo. Když do mě ale vnikl, stejně jsem se neubránil a z mých úst vyšel malý bolestný sten. Zaklonil jsem hlavu a pootevřenými ústy začal dýchat stále rychleji. Chris přirazil znova, tentokrát šel až na doraz. Cítil jsem to opravdu hluboko, objal jsem ho nohama, aby mohl ještě dále. Když jsem otevřel oči, viděl jsem vzrušený výraz v jeho pohledu. Stále na mě hleděl, asi si mne rád prohlížel zrovna při sexu. Najednou narazil na mou prostatu a já obzvlášť hlasitě zasténal. Musel jsem oči zase rychle zavřít. Nohama jsem si ho na sebe ještě víc narážel. Bylo to tak úžasný. Pak jsem ucítil tlak na mém rozkroku, jak vzal do ruky můj penis a třel ho dlaní. To už na mě bylo trochu moc a po pár přírazech jsem doslova explodoval. Svaly se mi stáhly a celé tělo se naplo v té úžasné křeči spojené s tím nejzvláštnějším a nejnádhernějším pocitem vůbec. Věděl jsem, že člověk, co mi to způsobil, právě prožívá to samé. Oba jsme navzájem křičeli svá jména. Nemohl jsem se toho nabažit, ale boužel orgasmus po chvíli odezněl a Chris vyčerpaně klesl vedle mě. Objal mé třesoucí se tělo a položil si hlavu na můj hrudník, co se zrychleně zvedal, jak jsem byl zadýchaný. Začínala mě bolet prdel, ale ani mi to moc nevadilo. Určitě to za to stálo. Otočil jsem se na bok k Chrisovi a začal jsem si hrát s jeho spocenými vlasy. Leželi jsme tam spolu dlouho, ale já pak usoudil, že bych měl jít. Nechci tady přece usnout a probudit se tady až ráno se zvonečkem. Pokud tomuhle nejúžasnějšímu milionáři pod sluncem taky zvoní.
"Gee, zůstaň tady se mnou…" vpíjel se do mě těma nádhernýma očima a celým srdcem mě prosil.
"To nejde, ty to víš…" usmál jsem se.
"Ale já chci usnínat a probouzet se vedle tebe."
"Tak ahoj, zlato." Dal jsem mu malou pusu do vlasů a naposledy ho objal. Pak jsem na sebe naházel všechny hadry a vylezl z jeho pokoje.
Šel jsem k sobě, ale asi v půlce cesty mě čekalo nemilé překvapení. Na chodbě stáli čtyři kluci. Chtěl jsem projít, ale oni mě zarazili.
"Všechno víme.." řekl jeden a přistoupil ke mně.
"A?" nechápal jsem.
"Seš malá ubohá děvka." Jedním pohybem mne srazil k zemi. Okamžitě jsem vstal a uhodil ho do tváře. Začala mu téct krev a on se na mě díval velice nenávistným pohledem. Najednou mě někdo kopl do rozkroku, takže jsem upadl na kolena. Ucítil jsem palčivou bolest na levé tváři. Začala mi po bradě stékat krev. Pokoušel jsem se vstát a bránil jsem se, ale byli v moc velké převaze. To mám za to, že jsem spal s Chrisem? To bylo slyšet? No, určitě to muselo být slyšet. Znova do mě kopali a mlátili mě, všichni byli naprosto vzteklí a já se po chvíli ani moc nebránil. Jenom jsem ležel na zemi, kryl si hlavu a čekal, až se to přežene. Připadalo mi to snad jako celá hodina, co mi ubližovali. Byl jsem celý od krve a tu bolest jsem skoro nevnímal. "Teď máš, co sis zasloužil." Zasyčel jeden. Všichni odešli.
Já se pokusil vstát, ale znova jsem upadl na zem. Všechno mě hrozně bolelo. Nakonec se mi přece jen podařilo odplazit do pokoje a vyškrábal jsem se na pohovku. Proč? Proč mi to udělali? Asi jenom ze žárlivosti… kreténi. Zejtra z týhle soutěže letěj! O to se postarám. Ale nepřiznám se Chrisovi, že mě zmlátili, to ne. Nikdo to nemusí vědět.

Frank:
Zahodil jsem tu růži někam na zem. Nezajímá mě. Co je mi po blbé kytce, když není od Gerarda? Co je mi po Chrisovi, když ho nemám rád? Unaveně jsem se zhroutil do křesla a přemýšlel. Možná bych měl odejít. Gee bude mít Chrise, všichni budou spokojení. Vlastně ne všichni. Já nebudu bez něj šťastnej nikdy. Jakej imbecil vymyslel lásku? Bez ní by všechno bylo jednodušší. Jo, půjdu. Odejdu. Vzdám to, mamka mě vyrazí a já se odstěhuju třeba do LA. Pořídím si malej byt a začnu od znova. To bude fajn. Trochu jsem se usmál při té představě. Jen já a pár psů. A třeba tam někoho potkám. Ještě dlouho jsem tam jen tak seděl a snil. Udělám to. Řeknu Chrisovi, že končím, hned teď. Jenom se ještě rozloučím s Gerardem. Vstal jsem a vydal se chodbou k jeho pokoji. Co mu řeknu? Pravdu? Že už mě ty záchvaty žárlivosti nebaví? Že chci pryč, když ho nemůžu mít? Já nevím.
Hele, už jsem tu. Kurva, já se bojím. No nic. Vztáhl jsem ruku a zaťukal. Nic. Zaťukal jsem znova. Nikdo neotvíral. Že by… že by byl u Chrise? Nebo… Nebo co když je Chris u něj?!
Vrazil jsem do dveří, připraven se rozloučit tím, že je oba dva zkopu. Jenomže mě někdo předběhl. "Gerarde!" vyrazil jsem se sebe přidušeně. Ležel na sedačce, celý pomlácený. Po obličeji mu stékala krev. "Kdo… kdo ti to udělal?!"
"Sem v pohodě." Odvrátil hlavu a ušklíbl se.
"To nebyla odpověď na mou otázku. Jakej sráč ti to doprdele udělal?!" přisedl jsem se k němu a pokusil se zachytit jeho pohled.
"Oni… byli čtyři. Počkali si na mě na chodbě." Nazlobeně si zkřížil ruce na prsou, podíval se na mě a pak se věnoval studiu stropu.
"Bolí to moc?" Chudák, vypadal hrozně.
"Jo, zkurveně moc." Začaly se mu lesknout oči. Nejradši bych ho objal, ale tím bych mu asi od bolesti nepomohl. "Počkej." Jakoby mohl někam odejít… Tryskem jsem odběhl do koupelny, popadl lékárničku a vrátil se zpět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lyl Lyl | 28. února 2009 v 12:19 | Reagovat

Nesnasim Chrise a to jako dost. XD  To s tima tvarema bylo dooobryyy .

2 Darek Darek | Web | 28. února 2009 v 12:47 | Reagovat

A nakonec si Chris vezme Franka.... a budou mít pár psů!

3 Danduliii Danduliii | Web | 28. února 2009 v 14:29 | Reagovat

Sakra. Co s timhle uděláš..

Darek: Jasně :-D

4 pájina pájina | Web | 28. února 2009 v 16:18 | Reagovat

frankie záchranář:D:D zvláštní že nejdřív chtěl gerard zmlátit a teďka mu bude dělat zdravotní sestřičku. nj to ta láska:D

5 mea mea | 28. února 2009 v 16:51 | Reagovat

kraasssaaaa

6 Hedr Hedr | 28. února 2009 v 17:13 | Reagovat

Supeeer...hlavně ten Frankie...a pro příště jak nás mužete nechat takle dlouho čekat??? vždyť je to týrání :D:D

7 Dark_Butterfly Dark_Butterfly | E-mail | 28. února 2009 v 17:28 | Reagovat

jak tohle nakonec skončí....to je mi záhadou:D

8 JajPi JajPi | Web | 28. února 2009 v 18:25 | Reagovat

oh né, chudák Gee! a Frankie taky, takováhle nopětovaná láska... :((

9 Janhe Janhe | Web | 1. března 2009 v 0:15 | Reagovat

toto je proste jeden dokonalí príbeh, zbožnujem ho, proste geniálne spracované, s humorom, vážnosťou, emóciami, proste super

10 Janhe Janhe | Web | 1. března 2009 v 0:17 | Reagovat

nechceš spriateľiť s mojimi dvoma blogmi?

www.janeway.blog.cz

www.frerardstories.blog.cz

ak hej tak napíš na jeden z nich a pridám si tvoj blog do oboch blogov. x)

11 Matty Matty | Web | 1. března 2009 v 7:21 | Reagovat

jůůů a ten díl předtim...wýbornej taký wýtlemy u toho XD prej sem si to dělal rukou :D:D:D

12 Janhe Janhe | Web | 1. března 2009 v 9:30 | Reagovat

hups sorry :) však vidíš kedy som ti to písala to už som bola v polospánku :) tak aspom poviem tak, že som veľmi rada, že sme spriatelené :)

13 fallen angel fallen angel | Web | 1. března 2009 v 16:38 | Reagovat

uáh změnila sem názor, nenávidím Chrise (ale jak ktrerého Chrise že.. kua už zas mluvim z cesty)

hej aji bych celkem brala konec od Darka xD by byl dobrej šok tyjo xDxD

BT Way super dess :)

14 Anett Anett | 1. března 2009 v 21:05 | Reagovat

A já u toho nebyla když mlátili Geeho, to bych si taky přisadila :D

15 petí petí | Web | 3. března 2009 v 21:44 | Reagovat

ať se usmířej...ať si zašukaj...ať se daj dohoromady...prosííím :)

16 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 16. března 2009 v 19:41 | Reagovat

Nebejt kurvy Chrise, byl by Gerard o poznání menší kurva :-) asi se dám na filosofii. Trochu mu přeju že dostal po hubě. Pořád je mi líto Frankieho! Udělejte s tím něcoooo:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama