Na úvod bych řekla, že je tahle povídka dost depresivní. Její povahu i děj můžete snadno vyčíst z Banneru, snažila jsem se ho udělat co nejvýstižnější, snad se mi to povedlo.
Příběh se odehrává před mnoha sty lety, nedokážu určit, kdy přesně, ale prostě dávno, kdy byli pronásledováni křesťané a vůbec se děly nelidské věci.
Doufám, že se neopakuji, ale žádný podobně se vyvíjející příběh a nápad neznám, tak doufám, že jsem alespoň trochu originální, i když už je dneska těžké napsat Frerarda, který by nebyl klišé.
Ještě bych chtěla podotknout, že nemám nic proti věřícím lidem, sama jsem pokřtěná a věci, co občas řekne Frank, názory a hlavě celé to dějiství není mé osobní zaujetí proti něčemu, ale prostě to tak v té době bylo. Omlouvám se, jestli tím někoho třeba pobouřím nebo tak, ale snad ne, nakonec se to přece jen ubere jiným směrem.
Měla bych vás asi varovat, že to je občas docela brutální, ale předpokládám, že vám, komunitě upírů, to nebude vadit:)