close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Last wish 1

23. března 2009 v 19:35 | Jannica |  Last Wish
Tak tady je první díl. Asi měl být až zítra, ale nakonec ho sem dávám teď. Je to asi dost... svérázný, nevím..
Na úvod trochu kratší, další kapitoly budou už normálně dlouhé. A Banner jsem se sem neodvážila strčit, vyvolává nekontrolovatelné záchvaty smíchu:D A to pro tuhle povídku neni dobrý..

Chtěla bych vás poprosit, abyste mi napsali do komentářů, jestli vás to oslovilo a jestli mám pokračovat. Děkuju..






V chodbě je šero, zdi osvětluje jen přítmé světlo linoucí se z pochodní. Těkám očima kolem, rozhlížím se. Dýchám přivřenými ústy ze kterých vychází pára, jak je okolní vzduch chladný.

Ticho narušuje hlasitý bolestný křik, rozléhající se po schodišti a odrážející se od stěn v podobě ozvěny.

Nebojím se. Ne, je to má práce.

Opřu se do těžkých kovových dveří a s vrzáním je otevřu. Pár mužů se po mě ohlédne, ale nevěnují mi větší pozornost. Dál se věnují postarší ženě, která stojí připoutána čelem ke zdi, ruce rozpažené a umístěné nad hlavou.

Zálibně si prohlédnu její krvavá záda, šrámy nemají daleko k tomu, aby z nich lezlo maso.

Její křik při každém dalším úderu mě naplňuje spokojeností. Její slzy stékající po bledé líci a lemující krk mě nabíjí novou energií, hledám v nich spásu.

Najednou se na mě podívá, vpíjí se do mých očí a snad jako by prosila za odpuštění. Ne, tihle lidé na světě nemají co dělat. Jsou špatní, nemají kousek soudnosti. Křesťáné. Dostane, co si zaslouží.

Slyšel jsem, že dělají vlastní krvavé rituály. Přináší oběti v podobě mrtvých malých dětí, zvířat. Jsou to podivíni, možná i něco horšího než živí tvorové.

To samé ta jejich kniha. Snůška blábolů. Prý písmo svaté. Ne, jim není svaté nic. Nevědí, co je to víra, naivně si myslí, že pokud projdou utrpením, Ježíš je spasí a dostanou sedo nebe. Je to ubohost.

Opřu se o sloup a sleduji scénu přede mnou. Občas je mi možná těch lidí i líto, ale náš král ví, co dělá. Poslouchám ho, je to moudrý člověk. My věřme v něj, ne v nějakého neexistujícího Boha. Kdyby bylo po mě, nechal bych křesťany být, pokud by na sebe nijak zvlášť neupozorňovali a byli by neškodní. Ale náš král říká, že jsou nebezpeční a musíme z nich vytřískat ďábla, co se v nich usadil. Pokud se člověk na mučidlech vzdá své víry a prohlásí se za pohana, možná se mu dá milost. Pokud ne, budeme ho trýznit tak dlouho, dokud neskoná.

Ne, není to zlé ani zvrhlé. Konáme to jen pro jejich dobro.

"Otče náš," rozlehl se po místnosti šepot oné nebohé, posedlé ženy. Zamračil jsem se a kat přitvrdil. Modlila se. Modlila se ke špatné věci.

Jsem tady teprve chvíli, zaučují mě. Brzy budu mít tuto nezbytnou věc starost. Dám jim co proto. Je mi teprve dvacet pět let, můj otec byl velice vážený šlechtic, proto mi král svěřil tak důležitou a nebezpečnou práci. Vážím si jeho pohostinosti. Budu mu věrně sloužit, nezklamu.

Vedle mě si stoupl postarší muž, držel v ruce bič a s úsměvem si prohlížel to hrozné utrpení.

"Tak co, Franku. Půjdeš si taky přisadit?"

"Ano pane, rád bych," usmál jsem se na něj. Pokynul mi, ať jdu dopředu. Svěřili mi do rukou zbraň a já švihl jak nejvíce jsem mohl. Byl to nádherný pocit. Připadalo mi, jakobych zrovna já mohl dostat z ženského bledého těla to zlo, které jej obývá. Modlil jsem se za ní k mým bohům, chtěl jsem pro ní získat spasení a útěchu. Bylo mi líto, že zrovna takovou slušnou ženu posedlo něco tak příšerného.

Brzy ženu vyprostili ze sevření pevných provazů a z milosti jí dali do rukou džbán svěží, životodárné vody. Její rty se v ní nedočkavě smočily, tekutina jí stékala po bradě a ještě dál, lemovala krvavé šrámy všude potěle. Brzy jí džbán násilně odtrhli od úst, ona se celá chvěla, avšak její obličej už nabíral zdravější barvy. Tělo měla stále bílé, ale to bylo spíše z nedostatku krve, než z hrůzy.

Nasadili jí železné okovy a hrubě jí odtáhli pryč, zřejmě do hladomorny nebo do její cely.

Křesťanů tu teď nemáme moc, od té doby, co jsou pronásledováni si dávají větší pozor a když už se někdy sejdou, tak pouze v noci a na odlehlém místě. Často, když jdu třeba po ulici, typuji je od pohledu. Je jich tu více než zdrávo, náš král se bojí, že se zmocní vlády a svět přijde do záhuby.

Chvíli ještě jen tak bloumám po strašidelné a studené mučírně, prohlížím si všechny ty hrůzostrašné pomůcky a přemítám o tom, jak jsem rád za svou víru a svou dobrou pověst, nechtěl bych prožít to, co oni.

Proč jsou tak neoblomní? Kdyby mě někdo nutil, vzdal bych se své víry hned. Je mi jedno, k čemu se modlím, hlavně, abych konal správnou věc. Když se dá na vědomí, že tohle se smí a to zase ne, beru to v potaz a řídím se tím. Takže nevyčnívám z řady, jsem spořádaný občan a nemám nepřátele.

Zvedl jsem hlavu a můj pohled zavadil o vysoký zatuhlý strop. Určitě tu budou pavouci, ty já nemám rád. V noci vylézají a nejspíše napadají naše zajatce. Je tu i jeden jedovatý druh. Smrtící.

Otřásl jsem se odporem a naposledy se rozhlédl po místnosti, než jsem vyšel ven. Kdybych se lépe zaposlouchal, slyšel bych křik a nářek, avšak nechtěl jsem si kazit celkem dobrou náladu.

Bylo už pozdě hodin, vydal jsem se tedy rovnou domů. Cestou jsem minul pár lákavých nabídek od zdejších chlapců z ulice, byl jsem už dost unavený a navíc jsem neměl při sobě téměř žádné peníze. Jsou moc drazí.

Ve svém velkém domě jsem na přivítanou krátce políbil ženu a šel si dát horkou koupel. Přemýšlel jsem o Antoniettě, vzali jsme se už kdysi dávno, naši rodiče nás zasnoubili, už když nám bylo asi pět let. Nemám jí rád, ale není mi úplně lhostejná. Beru jí prostě jako někoho, s kým si občas mohu zpříjemnit život.

Není ani moc hezká, ani moc chytrá, ale na dělání domácích prací užije. Nevím, co bych bez ní dělal.

Když už chci nějaké to potěšení, jdu si vyhlídnout na ulici pěkného chlapce.

Ona mě však bezmezně miluje,dělá to, co mi vidí na očích. Pečuje o mě a je maximálně tolerantní, nevadí jí, ža mám styk s jinými. Snaží se mi vynahradit to, že mi nemůže dát potomka. To mi ani tolik nevadí, ne, že bych neměl rád děti, ale moc mě neláká přestava uřvaného kojence uprostřed obýváku a pokakaných plenek. A kdybych přecejen někoho spodil, chtěl bych, aby to byla holka a jmenovala se Victoria. Ale to se mi nikdy nesplní.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 scary scary | 23. března 2009 v 19:58 | Reagovat

opss kruté ten začátek , sem zvědavá jk se to vivine , jen tak dál

2 Darek Darek | Web | 23. března 2009 v 20:24 | Reagovat

Povídka mě oslovila, jsem pro pokračování.

3 Anique Anique | Web | 23. března 2009 v 20:51 | Reagovat

původně jsem to ani nechtěla číst, ale pak jsem si říkala, aha náboženští fanatici, to by se mi i mohlo líbit (zrovna píšu jednu věc kde je jeden z těch kluků satanista, například) a rozhodně jsem neprohloupila. líbí, moc:)

4 Hedr Hedr | 23. března 2009 v 20:58 | Reagovat

Pokráčko...je to celkem drastický začátek...

5 M@kAyla M@kAyla | 23. března 2009 v 21:45 | Reagovat

to ať si píše že nepodaří xD, dej sem pokráčko, je to zajímavý ;-)

6 Laivine Laivine | 23. března 2009 v 23:22 | Reagovat

Klid, Gerardek mu třeba Victorii splodí.

No, snad to nepoděláš, začíná to dobře. :)

A jsou v Římě, ne? Tam pronásledovali křesťany.

Jinak, pochybuju, že by se označovali za pohany, tak označují křesťané ty, co nejsou křesťani, ale to je jen detail. Je to pěkné, líbí se mi to.

7 michelle michelle | Web | 24. března 2009 v 10:36 | Reagovat

dál dál dál.. :D

8 JajPi JajPi | Web | 24. března 2009 v 11:28 | Reagovat

wow.. ten začátek dost krutý, no :D:D:D dobrý, jen tak dáál :D akorát mi nějak nesweedlo slovní spojení 'pozdě hodin'.. Je to divné :D:D:D

9 F F | Web | 24. března 2009 v 15:14 | Reagovat

S Gerardem se potom můžou oddávat sadistickému sexu v okovech..........

xDDD

10 BRUTAL DEPENDENCE BRUTAL DEPENDENCE | Web | 24. března 2009 v 15:56 | Reagovat

dál.líbí se mi,jak je to brutální:D

11 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 24. března 2009 v 16:20 | Reagovat

Probůh... snad nebude bičovat nebohého Gerardka? Franku ty svině jedna! Co bude dál?

12 fallen angel fallen angel | Web | 24. března 2009 v 17:33 | Reagovat

nádherný... moc se mi to líbí x)

13 Janhe Janhe | Web | 25. března 2009 v 19:52 | Reagovat

hej dobré je to :) kruté ale vyzerá to fajn :) ale verím, že neublížiš môjmu Geegeemu :) teším sa na dalšiu časť :)

14 iWusZka iWusZka | Web | 27. června 2009 v 15:53 | Reagovat

Drsné. Jiné slovo k tmu nevymyslím.
Přemýšlel jsem o Antoniettě... :D:D To jméno! :D Já vím, že je to přívěh ze straé doby, ale prostě TO JMÉNO mě dostává pod stůl... :D:D:D:D

15 Konrad Konrad | Web | 2. listopadu 2012 v 5:30 | Reagovat

Komu láskou nezpůsoben žal, ten též blaho lásky nepoznal.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama