22. března 2009 v 10:37 | Jannica
|
Omlouvám se, vím, že teď mám zveřejnit asi Vem si mě, ale trochu jsem to popletla.. no neva, bude zítra a když budete komentovat, tak ještě dneska! :) Ten díl, co mám zveřejnit je totiž poslední a mě je to líto....
Ležel jsem na posteli, přikrytý dekou, zatímco Frank mi načechrával polštář. Pak ho pode mne strčil a krátce se usmál. Díval jsem se na něj a potichu si ho prohlížel, připadal mi opravdu dokonalý. Já si takovou péči nezasloužím.
"Gee, spi už. Já se půjdu osprchovat," oznámil mi, načež zmizel z místnosti.
Zavřel jsem oči a přemýšlel. V krbu příjemně praskal oheň, v místnosti bylo teplo. Frankie to tady má oparvdu krásný, nevadí, že je to starý dům, náhodou se snaží si to tu udělat útulnější.
Možná jsem se mu neměl smát.
Je to vůbec úžasný člověk. Opravdu si nezasloužím být tady u něj, pospávat na gauči, zatímco on mě tu nechce. Jenom mu přidělávám starosti, jsem hrozný.
A asi jsem neměl narážet na toho jeho bývalého přítele, určitě je mu to teď líto. Už chápu, že ho miloval a musí to pro něj být teď hodně těžké.
Opatrně jsem se posadil a rozhlédl jsem se kolem. Začalo mi být smutno. On si nezaslouží někoho takového, jako jsem já. Nemám tady vlastně vůbec co dělat.
Půjdu pryč. To je ono. Bude rád, že se mě zbavil a já mu už nestihnu nějak ublížit.
Opatrně jsem ze sebe odkryl tu deku a zkusil se postavit na nohy. Pravá noha, ta s rozbitým kolenem, sice hodně bolela, ale dokázal jsem se na ní udržet. Levá šla o něco hůř, nicméně postavil jsem se.
Udělal jsem jeden vrávoravý krok dopředu. Musel jsem se zachytit jedné skříně, abych nespadl.
Pomalými kroky jsem postupoval dál, opatrně jsem našlapoval a i přes ostrou bolest se snažil udržet rovnováhu.
Několikrát jsem měl chuť to vzdát, ale vždycky jsem si pomyslel, že to dělám pro Frankovo dobro. Chci, aby se měl on dobře. Je mi jedno, co bude se mnou, ale starostí jsem mu přidělal opravdu až až.
Namáhavě jsem se dobelhal až před dům a tam z plných plic nasál chladný vzduch. Byla mi docela zima, ale snažil jsem se na to nemyslet.
Stál jsem na místě, kde jsem předtím tak neopatrně upadl. Naposledy jsem se otočil ke dveřím.
"Sbohem Franku," zašeptal jsem a pustil se na cestu.
Vůbec jsem nevěděl, kudy mám jít. Byla naprostá tma, jen měsíc mi svítil na cestu. V téhle oblasti snad neznají ani lampy. Je to hrozný zapadákov.
Zajímalo by mě, kudy se jde do nejbližší civilizace. Vesnice, osada, cokoliv. Ale aspoň něco, odkud bych si mohl zavolat taxi.
I když to tady také nejspíš nevedou.
Dostal jsem se na úzkou silnici ze starého asfaltu, po pravé straně jsem měl hluboký strašidelný les, po levé zase pustou louku.
Zaslechl jsem nějaký podivný zvuk, nastražil jsem uši. Nechtěl jsem si to přiznat, ale docela jsem se bál. Nejsem zrovna zvyklý chodit sám v noci takhle venku. Ještě k tomu s vážným zdravotním stavem.
Náhle jsem blbě našlápl a upadl do příkopu. Vykulil jsem oči a zaječel, když jsem cítil, jak se mi cosi vlhkého dostává pod mikinu. Já upadl do koryta s potokem!
Začal jsem se hrabat ven, obvazy mi ale nepříjemně vlhly. Měl jsem chuť se rozbrečet jakobych byl nějaký malý fakan a zavolat maminku. Uvědomil jsem se ale, že v takovéto těžké chvíli se musím chovat jako chlap ne jako ustrašené děcko.
Vyškrábal jsem se zpět na silnici, koleno mě nekontrolovatelně bolelo, měl jsem pocit, jakoby se mi do něj snad zabodávaly jehly. Zaskuhral jsem a vzápětí se rozkašlal chrchlavým dechem, měl jsem pocit, že za chvíli dostanu angínu a umřu.
Řekl jsem si, že pokud té nemoci chci zabránit, nesmím ležet prochladlý na tom studeném asfaltu a musím pokračovat dál v cestě.
Vzchopil jsem se tedy a z posledních sil a za strašné bolesti jsem se zkusil vyškrábat zpět na nohy.
Ihned jsem znova upadl.
Zůstal jsem ležet na zádech a pozoroval jsem měsíc v úplňku, pomalu se mi zavíraly oči. Bylo mi najednou docela hezky, přestával jsem vnímat tu bolest. Chtělo se mi hrozně spát, byl jsem vyčerpaný.
Jůůůů! Ten Gerard je hroznej matěj XD na jednu stranu se mu směju a na druhou je mi ho hrozně moc líto :-( prej nebudu brečet - budu se chovat jako chlap:-D chci aby ho našel Frank, protože až ho uvidí ještě víc zhuntovanýho tak mu už z toho asi fakt jebne XD a doufám, že dneska ta nová povídka ještě bude! Snad je můj nesmyslnej komentář dobrá motivace :D