close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Last Wish 5

9. dubna 2009 v 8:00 | Jannica |  Last Wish
Asi právě jedu autem :D
Tak snad se tohle zveřejní. Občas mi totiž blog dost blbne, ale mělo by to být v pohodě. (Napište, jestli se to zveřejnilo) :D



Další den byla neděle, nikdo nepracoval. Válel jsem se s dobrou náladou v posteli, tvář mi zdobil malý úsměv. Vychutnával jsem si teplé příjemné ráno, poslouchal všechny zvuky z ulice. Bylo mi hezky. Venku vládl klid, jen občas byl slyšet smích dětí, které si hrály na slunci. Každý dnes prostě musí vyjít na čerstvý vzduch, pokochat se krásou přírody a odpočinout si.

Omyl - každý nemůže.

Úsměv mi ztuhl na rtech, když se mi do mysli vedral Gerard. Zatímco já přemýšlím nad krásou světa, on zřejmě naříká v žaláři.

Představil jsem si ho, jak tam leží, tiše skuhrá a nemůže se ani hnout. Jak mu začínají hnisat rány, protože jsem mu je nestihl vyčistit.

Posadil jsem se na posteli a chvíli jsem jen tak přemýšlel. Po chvíli jsem se rozhodl, že za ním zajedu, ať už mě svědomí hryže jakkoliv. Buď budu stále čestný a nechám ho napospas osudu, nebo zradím svého krále, ale budu mít dobrý pocit, že konám dobrou věc. Jestli se tomu dá říkat dobrá věc. Jiný člověk by možná řekl, že podporuju zlo, ďábla, a jiné neřesti, avšak já v jeho očích vidím něco naprosto jiného. Má upřímný, rozhněvaný pohled, plný strachu a bolesti, stojí si za svým. Můžu ho srovnávat s kýmkoliv z nás - až na jednu maličkost - není zbabělý.

Nechal jsem si osedlat koně a pak vyjel směrem k hradu. Antoniettě jsem řekl, že jedu na projížďku a vrátím se večer.


Měl jsem špatný pocit, když jsem scházel dolů po kamenných schodech, byl jsem tady úplně sám.

Přidal jsem do kroku, abych se co nejdříve ocitl u něj, i když on byl také něco trochu strašidelného a zvláštního. Cestou jsem popadl víno, v tašce jsem vláčel pečivo, co jsem sebral doma. Brzy jsem už chrastil klíčem v zámku od jeho cely.

Vstoupil jsem. Seděl v rohu místnosti, opíral se o zeď, oči zavřené.

"Gerarde…" sykl jsem, takže na mě pohlédl. Probodl mě pohledem, tak, jako to má ve zvyku.

"Říkal jsem ti, abys sem nelezl," zasyčel, nepřestával se zle dívat.

"Dneska tady ani nemám být, je neděle."

Odložil jsem si věci a pak šel do koupelny, navlhčil jsem tam měkkou hebkou látku, kterou jsem si přinesl z domova. Byl jsem prostě perfektně vybavený, myslel jsem na všechno.


Poklekl jsem k němu a začal mu lehce otírat obličej, ani se nehnul. Větší šmouhy jsem mu čistil prstem, pokaždé, když jsem se ho dotkl jsem cítil záchvěv lítosti. V žaludku se mě zmocnil velice nepříjemný pocit.


"Ošetřím ti všechny ty rány," zašeptal jsem jeho směrem a vytáhl z kapsy zázračný olej, který mi kdysi dávno darovala má matka.


Dělalo se mi špatně, když jsem se musel zblízka dívat na hluboké šrámy. Kůže byla popraskaná na některých místech až do masa a jinde rozškrábaná, asi to musí dost svědit od toho, jak se do ran dostal prach.

Otočil jsem ho a čistil mu krvavá záda, zatímco jedl. Byl celý roztřesený.

"Někdy si přeji se narodit v jiné době," řekl najednou. "Věř mi, že za necelých padesát let bude křesťanství hlavní náboženství, budou ho vyznávat téměř všichni. Až padne tenhle hloupý a namyšlený král-"

"Takhle o něm nemluv!" naštaval jsem se. "Je to moudrý a vzdělaný člověk, ví, co dělá."

"Je zlý a zaostalý."

"Ty máš svého Boha, já svého krále," namítl jsem.

Zarazil se a pak pomalu zakýval hlavou. "Tak až se milostivý pán konečně odebere na milost, doufám, že na trůn usedne někdo lepší. Někdo, kdo by zavedl svobodu, kdo by pomáhal chudým lidem…"

Povzdechl si. "Býval jsem šlechtic."

Udiveně jsem se zastavil, rány byly dostatečně ošetřené, ale teď mě zaujalo to, co řekl. Pomalu se otočil tak, aby byl čelem ke mně.

"Šlechtic ve skutečnosti nemá modrou krev…" objasnil mi s mírným sarkasmem v hlase, jakobych byl snad hloupý, když si všiml mého výrazu. "Měl jsem vlastní panství, hodně peněz, jezdil jsem si v kočáře… Jenže jsem se scházel s křesťany." Nevěděl jsem, co ho přimělo se mi otevřít, ale rozhodně jsem se nebránil tomu, že mi chce povědět svůj příběh. "Otec na to přišel a vyhnal mě. Zřekl se mě. Začal jsem tedy sloužit Bohu a zažil jsem život na útěku. Po roce jsem měl smůlu a chytili mě, skončil jsem tady."

Opřel hlavu o zeď, zavřel oči, jakoby chtěl přemýšlet. Já se také zamyslel, přišlo mi všechno nespravedlivé.

Nedovedu si představit, že bych měl skončit jako on. To by prostě nešlo, jsem vážený člověk, lidé mě mají rádi. Neuvěřili by tomu, že páchám nějaké špatnosti. I když nejsem až tak vysoce postavený, jsem bohatý měšťan a můj otec se přátelil se samotným panem králem. Měl být povýšen na šlechtice a spravovat nějaké pozemky, ale nikdy jsem se nedozvěděl, co se pak stalo.

Vím jen, že zmizel a už se nikdy nevrátil. Prý musel někam pracovně, do ciziny. Napsal nám to v dopisu, který poslal. Rozhodl se v jiné zemi zůstat, protože tam prý konečně našel štěstí.

Povzdechl jsem si. Bůh ví, kde je mu konec. Tolik bych si ho přál znova vidět.

Podíval jsem se na Gerarda, stále tam tak seděl, se zavřenýma očima. Vlasy mu padaly do obličeje a na tváři měl mrtvolný výraz, byl hodně bledý. Vždyť také už několik dní nevylezl na slunce. Jak asi vypadá v dením světle?

Zde je tma, svítí tu jen pár pochodní. Nemohu si ho pořádně prohlédnout.

"Je to nespravedlivý," řekl jsem jeho směrem a začal se jedním prstem zahloubaně přehrabovat ve špíně a prachu, co byly na zemi.

Otevřel oči a setkal se s mým pohledem. "Na to jsi přišel brzy."

Nadechl jsem se, abych mohl pokračovat, ignoroval jsem jeho kousavou poznámku. "Máš pravdu s tím, že by si lidé měli vyznávat co chtěj. Člověk by si mohl vymyslet třeba vlastního boha, kdyby se mu chtělo. Ale nikdo by ho za to nemohl trestat."

Nic neříkal, jen se opřel zpět o stěnu a chvíli na mě jen tak koukal. Asi si o mě myslel své. Řekl jsem něco, co on věděl už dávno.

"Promiň, že jsem se ti předtím taky nepředstavil," krátce jsem se usmál. "Já jsem Frank."

Pozvedl jedno obočí a nasadil nechápavý výraz. "Nepotřebuju znát tvé jméno. K ničemu to není a ani mě to nezajímá."

Sklopil jsem hlavu a zesmutněl. Bylo mi líto, jak se ke mně chová. Snažím se mu pomoct a on je stále tak protivný. Jakoby nechtěl, abych tady byl. A přitom já se tak snažím to všechno alespoň z části napravit.

Chci ho víc poznat, zajímá mě jeho osoba, celý jeho příběh. Je opravdu zvláštní člověk a cosi mě k němu táhne.

Natáhl ruku a chytil mě pod bradou, zvedl mou hlavu tak, abych se mu musel podívat do očí. "Promiň…" řekl najednou. "Nechci být na tebe protivný, vím, že ve skutečnosti nejsi zas až tak zlý. Jsem opravdu rád, že tu jsi, alespoň se tolik nenudím."

Chytil jsem ho za dlaň, kterou měl stále na mé tváři a krátce jsem se usmál. Kupodivu mi to oplatil. Držel jsem ho za ruku a přisunul se k němu, opřel jsem se o stejnou zeď.

Chvíli mezi námi panovalo ticho, než jsem se ho začal vyptávat na nejrůnější věci, co mne zajímaly. Odpovídal mi a zřejmě byl za můj zájem rád, nevypadadlo to, že by mu otázky, co jsem mu pokládal, mohly něčím vadit.

Brzy jsme už mluvili plynule. Seděli jsme na špinavé zemi, natisklí na sebe a povídali jsme si jako dva kamarádi.

Bylo mi s ním hezky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 9. dubna 2009 v 8:41 | Reagovat

Aaaaaaaawwwwwwwww už to začíná :-D tohle se náběh na flirtování! Už se dotýkaj, super! A doufám, že ho Fee co nejdřív pustí z toho hroznýho žaláře. Jsem napjatá co bude dál:-)

2 ×Tr!Sh× ×Tr!Sh× | 9. dubna 2009 v 9:50 | Reagovat

romantika v cele...xDD

3 Janhe Janhe | Web | 9. dubna 2009 v 10:36 | Reagovat

jj už to začína :D je to fakt super... x) aj ked v tej dobe aj ked vedeli možno čo to znamená boli za to trestaný smrťou, nie? do tejto doby sa moc nevyznám, ale je to logické... takže som naozaj zvedavá ako sa do seba zamilujú, ako si to dajú vedieť, ako to prijmú a proste čo sa bude diať xD už sa vážne teším :D

4 Darek Darek | Web | 9. dubna 2009 v 12:28 | Reagovat

Moc se těším na další. Doufám, že se jim podaří někm utéct, nebo se aspoň schovat...

5 M@kAyla Ąntip&thy M@kAyla Ąntip&thy | 9. dubna 2009 v 17:20 | Reagovat

jůůů...měl by mu pomoct utéct

6 fallen angel fallen angel | Web | 12. dubna 2009 v 15:05 | Reagovat

zveřenilo se to xD
a teď ho někdo chytne! háá!
a pak ho budou bičovat tak jako Gerarda!
a pak spolu utečou xD háá xDxD

jinak menší poznámka... proč Frank říká "Bůh ví, kde je mu konec" když na boha nevěří? no ae doufám že ses kuli tomu na mě nenaštvala xD

7 Jannica Jannica | 13. dubna 2009 v 16:12 | Reagovat

fallen angel: Proč bych se měla naštvat? :D :D Náhodou, to je dobrá otázka... vůbec jsem si to neuvědomila. by měl říkat třeba "Bohové ví, kde je mu konec" xD

8 Laivine Laivine | 16. dubna 2009 v 17:12 | Reagovat

Jéje, už je to menší psycho. :) Je to pěkné, Gerardek přestal být takovej mrzout...

9 fallen angel fallen angel | Web | 17. dubna 2009 v 20:59 | Reagovat

Jannica: no :D anebo třeba "satan ví kde je mu konec" :D:D

10 iWusZka iWusZka | Web | 27. června 2009 v 16:24 | Reagovat

Nechápu, jak tohle mohl někdo napsat. Úplně mistrovské dílo.
Klaním se xD Ale vážně.. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama