close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Nancy Boy 13

12. dubna 2009 v 8:00 | Jannica |  Nancy Boy
Měla jsem to zveřejnit až zítra, aby to byl 13. díl 13. Dubna... :D

Přeju pěkný zejtřejší Velikonoce :D

(Zítra se vám vracim!!!) :)







Zkroušeně jsem šel zpět domů a myslel na to, že zítra už tam být nesmím. Co jen budu dělat?

Zbylo mi vlastně jen auto. No alespoň něco, i v tom se dá bydlet.

Sbalil jsem si všechno oblečení a osobní věci do tří obrovských kufrů. Pěkně jsem si to protřídil, ale většinou mám stejně ve věcech pořádek.

Nevedu takové ty vzpomínkové předměty, jako třeba fotky, dopisy, nic nesbírám. Zabírá to akorát tak místo a má minulost je stejně tragická, takže není nic, co bych si chtěl zapamatovat.

Jediné, co jsem si vzal s sebou navíc byl časopis A-A, ten s Gerardovou povídkou. I když to mi taky připomíná něco hrozného.

Všechno jsem to nanosil na zadní sedačky auta, pak jsem si sbalil ještě televizi, rádio a notebook, i to se do auta vešlo. Stále jsem měl prázdný kufr, takže jsem začal s menším nábytkem a kytkama. Měl bych spoustu věcí, kdyby můj byt před nedávnem nenavštívili ti milí páni exekutoři.

"Ale, ale… Iero…" Duchaplně pronesla domovnice, když mě přistihla, jak táhnu do výtahu noční stolek. "Kampak se stěhujete?"

"Do auta." Odsekl jsem a zmáčkl čudlík s číslem nula, dveře se zavřely a já odjel do přízemí.


Stál jsem ve skoro prázdném bytě a mračil jsem se. Litoval jsem toho, že se mi do auta nevejde má velká postel. A peřiny. Tam trávím nejvíce času.
Bude se mi po mém domově stýskat. Hlavně po večerním ruchu ulice, kdy můžu jen tak ležet a vnímat poblikávající světla velkoměsta. Tyhle nostalgické chvilky jsem miloval.

Obřadným krokem jsem se prošel ve všech místnostech, prohlédl si každou stěnu, každičký kus nábytku i parkety, a pak už jsem se smutkem v srdci opustil můj domov.


Sedl jsem si do auta a seděl. Seděl jsem tam dlouho, nedělal jsem nic jiného, než koukal před sebe. Vůbec jsem nevěděl, co bude dál, kam mám jet.

Možná bych mohl někam do ciziny, začít od znova. Zabydlet se v hotelu a budovat si kariéru třeba jako… zahradník?

Pohlédl jsem na polámanou povadlou kytku v květináči, co strašila na sedadle spolujezdce. Zakroutil jsem hlavou. To by nešlo.

Nastartoval jsem a vzápětí motor zase vypl, protože jsem si uvědomil, že benzín nebudu mít věčně. A peníze potřebuju na jídlo.

Půjdu prodat do bazaru televizi i rádio, stejně mi tu k ničemu nejsou.


Celý den jsem tedy nedělal nic jiného, než jezdil po obchodech s použitými zbožím a rozprodával jsem své drahé věci. Vyneslo mi to celkem dost peněz, z toho bych mohl vyžít třeba půl roku, kdybych jedl jenom chleba a máslo. Možná bych dřív umřel na nedostatek vitamínů.

Byla už tma, něco kolem deváté večer. Jel jsem rovnou za nosem a náhle si uvědomil, že jsem opravdu blízko Gerardova bydliště.

Rozmýšlel jsem se, jestli to mám zkusit nebo se na to vykašlat a už neotravovat. Nakonec jsem si uvědomil, že tím přece nemůžu nic ztratit.

Zaparkoval jsem kousek dál od jeho domu a potichoučku se plížil do jeho zahrady.

Vylezl jsem na fasádu domu, abych nahlédl do obváku. Potřeboval jsem zjistit, jestli je tam sám.

Viděl jsem ho, jak leží na sedačce, v ruce měl otevřenou knížku. Usoudil jsem tedy, že můj nepřítel číslo jedna se spakoval. Přišla má chvíle.

S úsměvem jsem přišel k domovním dveřím a začal zvonit. Netrvalo ani moc dlouho a přišel, asi čekal někoho jiného, než mě.

"Franku." Vydechl a úsměv mu povadl. "Co tu chceš?"

"Mohl bych jít na návštěvu?" nahodil jsem psí kukuč.

"Takhle pozdě? No…" podrbal se ve vlasech. "Tak pojď."

Pustil mě dál, zul jsem si boty a vstoupil do obýváku.

Bez vyzvání jsem si sedl a rozhlédl se.

"Vlastně jde o to..." Povzdechl jsem si a rovnal si slova v hlavě. "Chtěl jsem se tě prostě zeptat, jestli bys mě u sebe nenechal přespat."

"Cože?" vypadal dost zaraženě.

"Klidně třeba ve sklepě, je mi to jedno. Ale potřeboval bych mít střechu nad hlavou. V noci má pršet a v autě se moc nevyspím."

Koukal na mě jakobych spadl z marsu a pak se bezeslova posadil.

"No já nevím…" řekl pomalu, jakoby zvažoval svá slova. "…ráno má přijít Christian a nebylo by moc dobrý, kdyby tě tu viděl. Hlavně bych se o něj bál."

"Být tebou, bojím se o sebe." Zašklebil jsem se. "Fakt mě dost mrzí, že s nim ještě jsi. Je to hajzl. Naprostej idiot. V jeho zájmu je ti zničit život."

Hleděl na mě s naprosto nechápavým výrazem ve tváři. Nechtěl tomu uvěřit, bylo mi to jasné. Já bych si na jeho místě také nedal říct. Je pochopitelné, že se mu v téhle chvíli zdá Christian jako naprostý anděl.

"Prý jsi tu odpoledne byl." Zamračil se na mě najednou.

"Jo, to je pravda. Otevřel mi on."

"Uhodils ho."

Chvíli jsem na něj jen tak zíral a pak jsem opatrně kývl.

"Chci vědět, proč."

"Protože jsem to chtěl udělat už dávno. Tak dlouho jsem čekal na tenhle okamžik."

"A pak jsi zbaběle utekl."

"To není pravda!" Hned jsem se ohradil. "On se do mě pustil dřív, než jsem stačil udělat cokoliv jinýho! Hnusně mě zmlátil, ještě teď mám všude modřiny. Musel jsem se od tvýho baráku doslova odplazit…"

Sklopil jsem hlavu, jakobych se za to styděl.

"Nevěřím ti, chci důkaz."

"Jestli chceš vidět všechny pozůstatky po boji na mém těle, klidně si posluž."

"No…" začal váhat. "Klidně jsi mohl někam spadnout. Třeba ze schodů."

"To bych na tváři neměl tohle," ukázal jsem na svůj vybledlý monokl. Nebyl až tolik vidět, ale přece jen byl rozpoznatelný pouhým okem.

"Tys… do něčeho vrazil. Nebo… nebo ses popral s někým jiným!"

Zakoulel jsem očima. Gerard je tak zaslepený tou zrádnou láskou, že si vymýšlí naprosté kraviny.

"Hele já chápu, že se ti Christian zdá naprosto dokonalý." Povzdechl jsem si. "Prožil jsem si to samé, co ty. Ale vážně bych nikomu nepřál, aby skončil tak, jako já. Ty bys chtěl být taková troska?"

Zadíval se na mě a pak vylekaně zakroutil hlavou. Tím mi akorát tak potvrdil, že jsem na tom hodně zle.

"Franku já… pomůžu ti, nemohl bych tě nechat odejít, když nemáš domov. Ale nevěřím ani jednomu z vás. Je mi naprosto jedno, co jste si udělali. Vím, že Christiana miluju a stejně tak vím, že mi nedokáže ublížit. To ostatní je už jen vaše věc."

Hleděl jsem mu do očí a přemýšlel, jak ho přesvědčit. Mohl bych ho nechat napospas osudu, vykašlat se na to všechno a vyzkoušet, jestli je tak hloupý, jako jsem byl tenkrát já. Ale nechci ho vystavovat žádnému nebezpečí. Nechci, aby se mu něco stalo. Protože mi na něm záleží…

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Darek Darek | Web | 12. dubna 2009 v 14:49 | Reagovat

Snad mu uvěří, musí!
A mám nový blog, tak přijď na návštěvu...

2 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 12. dubna 2009 v 15:00 | Reagovat

Gerarde! Ty korunované a nebetyčné hovado! Hej, proč děláš z Geeho v každý povídce takový jelito? XD Frankie! Do toho! Fandím ti! To prostě nemůžeme dopustit, aby se Gerardkovi něco stalo. I když je tak hloupoučkej... Doufám, že to Fee vošéfuje.

3 Hedr Hedr | 12. dubna 2009 v 15:40 | Reagovat

Musíš mu uvěřit gee, jestli ne tak se těš xDxD

4 Alfie, the Dark_Buttefly Alfie, the Dark_Buttefly | 12. dubna 2009 v 17:15 | Reagovat

jen ho v tom nech frankie, ať si to pak vyžere sám, a pak bude on dolízat za tebou:D

5 Anique Anique | Web | 12. dubna 2009 v 18:51 | Reagovat

ha, první krok! super:) postupujou:D

6 M@kAyla Ąntip&thy M@kAyla Ąntip&thy | 12. dubna 2009 v 21:35 | Reagovat

Gerard je debílek...aspoň, že tam Franka nechá

7 iWusZka iWusZka | Web | 13. dubna 2009 v 14:59 | Reagovat

ten Gerard je vážně slepě zamilován..ahh,nějak jako já byla..kdysi
no,ale aspoň že tam Franka nechá...
uhííí! :D ty už se vráátíííš! :D:D V TOM PŘÍPADĚ CHCI DALŠÍÍÍ DÍÍL! :D prosííím! :D
áááá :D jsem na tom závislá

8 DareDareDevil DareDareDevil | Web | 14. dubna 2009 v 18:06 | Reagovat

Nesmíš být tak outlocitnej Frankie:-D Ať si Gee nabije nos:-D

9 JajPi JajPi | Web | 14. dubna 2009 v 20:52 | Reagovat

ááá, já nestíhám číst, ach jo :D
JE to fájn.. :D další další další :D

10 Laivine Laivine | 16. dubna 2009 v 15:57 | Reagovat

Ať Frankie popadne pánvičku a přetáhne Gerardka po palici. Třeba se mu v ní rozsvítí. Jeho anděl zmlátil bezbranného a o dost slabšího kluka a on ho pořád uctívá. Je to dement. A to jsem měla ráda umělce.

11 fallen angel fallen angel | Web | 17. dubna 2009 v 21:15 | Reagovat

Gerardku ty zaslepenej debile! :D

12 Nicolucci Nicolucci | E-mail | Web | 24. října 2011 v 13:41 | Reagovat

Pěkný....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama