close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Nancy Boy 24

25. května 2009 v 21:14 | Jannica |  Nancy Boy
Tahle povídka je z mých rozepsaných asi má nejoblíbenější. Hrozně mě to baví a zřejmě ještě dost bavit bude:)
Opravdu miluju psaní, je zvláštní, že se to pro mě ještě nestalo stereotypem...

Teď ale bohužel nemám tolik času, čekají mě zkoušky na kytaru, na klavír a ještě k tomu ten konec pololetí... No, ale čas na tohle si snad ještě najdu...




Probudil jsem se asi až po dlouhé době. Nebo mi to alespoň připadalo jako pár nekonečných hodin.

Protřel jsem si zarudlé a bolavé oči, jimiž jsem konečně zaostřil na osobu sedící u mě. Frank mě stále držel za ruku a se zaujetím si prohlížel časopis, který zřejmě našel na stole.

Teď vzhlédl a krátce se na mě usmál, když si všiml, jak si ho prohlížím.

Cítil jsem se celý rozlámaný, slabý, tělo mě neuvěřitelně bolelo. Litoval jsem toho probuzení, nejlepší by bylo, kdybych celou událost prospal a pak už o ničem nevěděl. Christian by byl pro mě minulostí a všechny problémy také. Žil bych si spokojeně jako dřív, nic by mě netrápilo a neměl bych zlomené srdce.

Položil jsem si ruku na hrudník a vnímal jsem svůj přerývaný dech, díky kterému se mi dlaň zvedala nahoru a dolů.

"Jak ti je?" Zeptal se Frankie a starostlivě na mě pohlédl.

"Lepší." Pokusil jsem se o úsměv.

"Nechceš něco? Můžu ti přinést třeba čaj."

Krátce jsem přikývl a sledoval, jak rychle pospíchá do kuchyně.

Pohlédl jsem na časopis, který si půjčil. Academy Art. Tak to se asi musel hodně nudit, tyhle věci přece nesnáší.

Sáhl jsem po novém výtisku a uklidňoval jsem se prohlížením té abstraktní krásy. Něco si musím namalovat, působí to jako terapie.

Začal jsem se zvedat ve chvíli, kdy se do pokoje vrátil Frank s velkým hrnkem v ruce. Opatrně mi ho podal a já si ho s tichým "díky" položil do klína. Teplo horké vody mě tak zvláštně uklidňovalo, dávalo mi ztracenou energii a já se začal konečně cítit o něco lehčeji.

Chvíli jsem jen tak seděl a přemýšlel, vlastně ani nevím o čem. Mé myšlenky nesměřovaly k něčemu konkrétnímu, nechal jsem je poletovat vzduchem a sbírat vzpomínky ze všech koutů mého mozku. Vracelo se ke mně dětství. To radostné období, kdy mé jediné starosti byly, jestli k vánocům dostanu to úžasné červené auto, které jsem viděl za výlohou obchodního domu. Pamatuji si, že jsem ho nedostal. Byl jsem tak hrozně naštvaný a smutný, že mě ho nakonec koupila babička ze svého mizerného důchodu. Rodiče jí to hrozně vyčítali a já se kvůli tomu cítil provinile.

Teď se také cítím provinile. To proto, že jsem byl tak slepý a ničeho si nevšiml. Všechno mohlo dopadnout úplně jinak.

"O čem přemýšlíš?" Zeptal se Frankie, který tu stále byl, ačkoliv jsem si to vůbec neuvědomoval.

"Omlouvám se." Zašeptal jsem místo odpovědi. "Že jsem ti nevěřil a zpochybňoval všechno, co jsi říkal. Podezíral jsem tě, že chceš zkazit mé štěstí." Odmlčel jsem se a konečně se odhodlal obrátit k němu zrak.

"To je v pořádku." Jeho hlas zněl klidně a ani trochu naštvaně. Spíš v něm bylo cosi jako špetka naděje, povzbuzení. " Chápu to, Gee. Nezlobím se na tebe, vím, že bylo těžké mi uvěřit."

"Co by se stalo, kdyby se Christian nepřiznal?" Zamyslel jsem se řečnickou otázkou, Frank pokrčil rameny, ačkoliv pochopil, že se ptám spíš sám sebe. "Nejspíš bych ti stále nevěřil, on by všechno zatloukl a já bych ho začal ospravedlňovat. Ještě bych ho snad utěšoval." Odfrkl jsem si. "Jenom doufám, že bych si od něj pak nevzal ty drogy."

"Gee, teď už je to stejně jedno."

"Nemohu uvěřit tomu, jak jsem blbej. Je mi ze sebe nanic." Podíval jsem se někam do strany a opravdu jsem se styděl.

"Láska je slepá. Nemohl sis toho všimnout, nešlo to. Viděl jsi ho jako někoho úžasného. Nemůžeš za to, žes narazil zrovna na takového hajzla."

Krátce jsem pokýval hlavou a můj pohled směřoval k oknu. Hleděl jsem ven, všechno tam vypadalo tak jinak. Svítilo slunce, ptáci zpívali… prostě nádherný jarní den.

"Proč se každý můj vztah pokazí?" Pokrčil jsem rameny, ztěžka se smiřujíc s tou smutnou událostí. "Ať už holka nebo kluk, vždycky mě buď nechá a nebo to je svině. Je mi už skoro třicet a ještě jsem nezažil vážný vztah, který by končil dobře. Já prostě někoho potřebuju, chci… chci zažít pravou lásku."

Hleděl na mě a neměl na to co říct, zřejmě teď začal litovat i sám sebe. Jsme na tom vlastně dost podobně, s tím rozdílem, že Frank žádný vážný vztah asi nehledá. On si chce jenom užívat dokud je mladý a přitažlivý. Ale přemýšlel on někdy nad tím, co bude dál? Je to blbé říct takhle na rovinu, ale až bude starý a ne tak pěkný, zůstane sám. Nikdo ho nebude chtít na jednu noc a stejně starého partnera si najde těžko. Žije zkrátka jenom z přítomnosti a vůbec nepřemýšlí, co se stane dál.

"Půjdu si něco namalovat." Začal jsem se zvedat z gauče s myšlenkou na můj původní plán. Frank vstal také a šel se mnou do ateliéru.

"Nemusíš za mnou pořád chodit." Obořil jsem se na něj mezi dveřmi. "Jsem snad ještě svéprávný."

Sklopil hlavu a mě neunikl ublížený výraz v jeho tváři. Možná bych na něj měl být trochu milejší, když už se tak snaží.

"Promiň…" zašeptal jsem a on znova vzhlédl. "Vážím si toho, že se o mě tak zajímáš a chceš mi pomoct. Ale potřebuju být chvíli sám."

Pokýval hlavou a pak pomalu odešel pryč. Slyšel jsem vrzavý zvuk schodů, jak stoupal nahoru do svého pokoje.

Natáhl jsem nové plátno a začal si bezmyšlenkovitě míchat barvy. Anižbych si to uvědomil, na paletě byla jenom černá a tmavěmodrá, odrážela se v tom má nálada. Namočil jsem štětec a pak začal pomalu kreslit. Nevěděl jsem, co dělám, jen jsem vytvářel nesmyslné čáry a uklidňoval jsem se tak.

Mé myšlenky se ustálily, když jsem se začal na malování pořádně soustředit. Dával jsem si na tom záležet a zapomněl jsem na Christiana i na celé mé zlomené srdce. Po chvíli se na plátně začala rýsovat tvář, nevěděl jsem čí je, ale byla zlá.

Pouze z černé barvy a několika odstínů modré jsem vytvořil ztělesnění zla. Líbilo se mi to, byl to chladný obraz, který na lidskou psychyku působil přímo děsivým dojmem.

Kdyby se mi stalo víc tragických událostí, možná bych si tím mohl i vydělávat. Když mám v sobě tolik emocí, vždycky mi to jde nejlépe. Ve všem.

Vzpomněl jsem si na povídku o Frankovi, kterou jsem poslal do časopisu. Líbila se jim a to jen proto, že byla tak osobní. A díky ní jsme se vlastně znova našli. Díky ní mě zachránil.

Je až děsivé, jak to spolu souvisí.

Sundal jsem dokončený obraz a opřel jsem ho o zeď. Zašel jsem si dozadu pro rám, takové mé povedené dílo si ho zaslouží.

Hezky jsem to všechno upravil a pak malbu pověsil na zeď. Sice mi to bude vše stále připomínat, ale hodí se sem.

Odešel jsem do kuchyně uvařit si kávu na povzbuzení, začal jsem totiž znova zívat a měl jsem otupělou mysl. S horkým šálkem jsem si sedl na pohovku a zase hleděl do blba, jakobych snad čekal na nějaký spásný nápad, který mě z toho všeho vytáhne. Když se ani po půl hodině nedostavil, zvedl jsem se a šel jsem pryč z domu.

Musel jsem se projít a nadýchat se trochu čerstvého vzduchu, venku bylo přece krásně.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Petra Petra | 25. května 2009 v 21:16 | Reagovat

hááá du číst...prej před 47 sekundami...juchůůůů

2 Darek Darek | Web | 25. května 2009 v 21:51 | Reagovat

Hezké.... ale nebude se Frankie bát?

3 Laivine Laivine | 25. května 2009 v 23:18 | Reagovat

Gerard by měl přejít na jiný způsob terapie... :D

4 Hedr Hedr | 26. května 2009 v 6:22 | Reagovat

ty jo to je napnutý jak kšandy

5 Lyl Lyl | 26. května 2009 v 9:21 | Reagovat

Ok Gee di se projít, a dej si pozor. Oh mě hrabe! :D Je dobrý to číst ve škole, v místnosti plný lidí! :D Njn tupá učitelka je super jen na pc. XD

6 Lyl Lyl | 26. května 2009 v 15:52 | Reagovat

J a já mam taky zkoušky, na příčnou flétnu. Ve čtvrtek, napíšu jak to dopadlo (stejně to nikoho nezajima tak je to jedno).

7 TriSh TriSh | 26. května 2009 v 16:04 | Reagovat

hehe...Gee furt jenom pije tyjo...xD

8 Anique Anique | Web | 26. května 2009 v 16:18 | Reagovat

ale je dobrý, že už na to konečně přišel aspoň (já se teda budu hodně dlouho smiřovat s tím, že je chris fakt hajzl, ale to nevadí:P)

9 iWusZka iWusZka | Web | 26. května 2009 v 20:36 | Reagovat

mě to taky hrozně baví ;) dááál :)

10 fallen angel fallen angel | Web | 26. května 2009 v 21:49 | Reagovat

Lyl: úúú ty taky hraješ na příčnou? já taky heh :D:D a mám zkoušky 2.6 a jaksi na ně kašlu :D

áá sem si upe ten obraz předstvila.. je to upe nádhera jak píšeš :)

11 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 28. května 2009 v 11:16 | Reagovat

A Frankie ten obrázek uvidí a lekne se :-) a bude Geeho hledaaat :-D mě je ho tak líto chudáška.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama