close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Červen 2009

Egoista 3

13. června 2009 v 8:00 | Jannica |  Egoista
Nakonec jsem se rozhodla to rozdělit pouze na pět kapitol, protože se mi zdály jednotlivé díly moc krátké.
Takhle je to podle mě lepší.

Tak si to užijte, protože vám to za chvíli vlastně skončí.



Nancy Boy 30

12. června 2009 v 8:00 | Jannica |  Nancy Boy
Tuhle kapitolu jsem psala děsně dlouho a když jsem to měla, najednou se mi začal restartovat počítač a celý mi to smazal. Vážně mě to naštvalo, musela jsem to psát celý znova. Samozřejmě až poté, co jsem se z toho vydupala a vyvztekala:D

Asi už bude brzy konec, sice jsem ho ještě neplánovala, ale došlo mi, že kdybych to protahovala a nasměřovala to k tomu ději, který tam má být, akorát by to bylo hrozně nudný. Takže bude nejspíš epilog. Jo, tak se mi to bude možná líbit.

Tyjo víte, kolik už to má stránek? Přesně 88 :D Je to asi má nejdelší povídka. Bude šok jí ukončit. Ale do tý doby ještě čas...

Už nechám těch keců a radši vám dovolím si to přečíst:D



What Next? 24

10. června 2009 v 22:12 | Jannica |  What next?
Zvolili jste si psychopata. Abych řekla pravdu, tuhle možnost jsem moc nechtěla, protože mě napadaly samé hrozné myšlenky a to by se k témhle povídce nehodilo.

Sami budete moct hlasovat, co jim udělá, nedávála jsem tam moc brutální možnosti, protože poslední dobou nějak nemám potřebu jim ubližovat. Zatím jim nedělá nic, to si teprve zvolte, já bych se stejně nedokázala rozhodnout:D


Egoista 2

9. června 2009 v 22:11 | Jannica |  Egoista
Jsem ráda, že se vám to zatím líbí:)

__________________


"Ahoj Gerarde." můj nemilý kolega vstoupil do místnosti a zavřel za sebou dveře.

"Co chceš?"

"Víš, myslel jsem si, jestli by nebylo lepší na meloun místo pomeranče napsat citrón. Víš, působí to tak líp.. jako noblesněji."

Nancy Boy 29

8. června 2009 v 22:13 | Jannica |  Nancy Boy
Protože mi děláte radost s komentářema, zveřejňuju už teď:)

Jsem nemocná... dneska jsem byla u doktorky a mám antibiotika. To je v pytli, protože příští tejden budu psát nezvladatelně moc písemek. Ghrrr. Taky si umim vybrat dobu na nemoc!

No, jeden klad to má. Budu víc psát. I když to i tak dělám pořád:D



What Next? 23

8. června 2009 v 15:27 | Jannica |  What next?
Jelikož bylo hlasování velice nerozhodné, rozhodla jsem se pro kombinaci, aby byli všichni spokojeni:)

Jinak - uvědomujete si, že tohle je 23. díl a v té povídce se odehrává teprve asi třetí den? :D Vážně mi přijde, že se ti dva znají už celou věčnost a ono ne:D



Egoista 1

7. června 2009 v 17:40 | Jannica |  Egoista
Berte to prosím s rezervou a nečekejte nic světobornýho...


Taky se vám tak líbí, jak ten banner úplně splývá s pozadím?:D













Egoista

7. června 2009 v 17:05 | Jannica |  Frerard stories

Finished - 5 parts

Po psychicky náročném Last Wish tu mám takovou menší oddechovku. Nemá to až tak spletitý děj, je to jednoduchý a krátký.

Mám to už v počítači trochu déle, teď jsem se konečně rozhodla to zveřejnit.

Název snad mluví za vše, víc k tomu ani nemusím podotýkat:D



Nancy Boy 28

6. června 2009 v 16:05 | Jannica |  Nancy Boy
"Gee, nechtěl bys mi namalovat ten akt?" Zeptal se mě najednou asi po deseti minutách, kdy jsem se ho snažil něco naučit.

Trhl jsem sebou a zmateně se mu podíval do obličeje. Tvářil se naprosto nevinně, trochu se uculoval a vpíjel se mi do očí.

"No, já…" Začal jsem se trochu ošívat a cítil jsem, jak se mi do tváří hrne krev. "Nevím, jestli mám na to teď náladu a…"

"Nechceš, aby to dopadlo jako minule?"

Přikývl jsem a krátce se kousl do rtu.

What Next? 22

5. června 2009 v 21:04 | Jannica |  What next?
Tak jsem se vám konečně vrátila:) Tenhle týden jsem si vážně naprosto skvěle užila, ačkoliv mi po pravdě Frerard trochu scházel... (Jako vždy).

Jsem ráda, že píšete komentáře, mám z toho opravdu radost. A proto teď píšu tohle, i když jsem to původně vůbec neměla v plánu. (Musím se učit. Hodně učit.)


Last Wish 20 - End

4. června 2009 v 8:00 | Jannica |  Last Wish
Máme tu nečekanně konec. Doufám, že vás tahle povídka bavila alespoň tak, jako mě a že se vám líbila.

Bylo to něco trochu neobvyklého, zase úplně jiného než mé ostatní povídky. Asi se mi po ní bude dost stýskat, měla jsem jí vážně ráda...



Nancy Boy 27

3. června 2009 v 8:00 | Jannica |  Nancy Boy
Od té doby jsem stále vyhledával jeho blízkost, i když jsem si to nechtěl připustit. Bylo mi s ním zkrátka hezky, jeho blízkost mě zvláštním způsobem uklidňovala. Když jsem ho viděl, měl jsem pocit, že v tomhle příběhu hraju roli a nejsem zbytečný.

Vlastně jsem byl předtím hrozně postradatelný. Sám jsem si užíval, ale pro nikoho nebyla má existence nijak zvlášť důležitá. Kdybych třeba umřel, možná by mě kamarádi pár minut litovali, ale pak by žili dál, jakoby se vůbec nic nestalo.

Nikdo o mě pořádně nic nevěděl, pro všechny jsem byl jen kluk, který se rád baví a je s ním legrace. Za mnou lidé přilezli jen ve chvíli, kdy si chtěli odpočinout od povinností a potřebovali se nějakým způsobem odreagovat. Nikdo by se mi jen tak nesvěřil s něčím vážnějším, nikdo by mi neprozradil své tajemství. Neměli ke mně důvěru.

Vzpomněl jsem si, že jsem se předtím cítil hrozně sám. Nechápal jsem to, vždyť jsem byl stále ve společnosti. Až teď mi to došlo.

Last Wish 19

2. června 2009 v 8:00 | Jannica |  Last Wish
Ozval se kovový zvuk toho, jak prudce bouchly dveře. Rozhlédl jsem se kolem sebe a pak se bezradně sesunul na zem.

"Tady to moc dobře znám." Povzdechl si Gerard a lehl si vedle mě. Přitáhl jsem si kolena k tělu a rozklepal jsem se. Odmítal jsem uvěřit tomu, že teď sedím ve špinavé cele jako vězeň. Shodou okolností je to ten žalář, ve kterém trpěl Gerard. Ty zdi jsou mi tolik známé. Nenávidím je!

Všiml jsem si, že si mě Gerard opět prohlíží. Najednou natáhl ruku a uchopil mou dlaň.

"Omlouvám se ti," zašeptal, já na něj nechápavě pohlédl. "Nikdy bys takhle neskončil, kdyby nebylo mě. Neměli jsme se nikdy potkat."

Nancy Boy 26

1. června 2009 v 8:00 | Jannica |  Nancy Boy
Ani jsem nevnímal, jak mě Frank dotáhl domů. Pamatuju si jen, že jsem dopadl na měkkou postel a zmáčel si tak peřiny.

Byl jsem promrzlý na kost a drkotal jsem zubama, přestože bylo v místnosti teplo.

"Půjdu ti uvařit další čaj." Ztrápeně se na mě podíval. "A ty se zatím převleč."

Vstal jsem tedy a rozhlížejíc se po mé ložnici jsem začal hledat nějaké suché oblečení. Vzpomněl jsem si na věci, co jsme zde s Christianem dělali. Můj první sex… Teda to ne, ale můj první opravdový.

Bylo to všechno tak nádherné.