13. června 2009 v 8:00 | Jannica
|
Nakonec jsem se rozhodla to rozdělit pouze na pět kapitol, protože se mi zdály jednotlivé díly moc krátké.
Takhle je to podle mě lepší.
Tak si to užijte, protože vám to za chvíli vlastně skončí.
"Gee..." zase ten známý hlas. Zase jsem šel z práce. Zase jsem protočil oči v sloup.
"CO CHCEŠ?!" zaúpěl jsem.
"Víš, sehnal jsem dva volňásky na dnešek do kina... No tak jsem si říkal..."
"Já s tebou prostě nikam nejdu!" zamračil jsem se. "Tohle jsou jenom marný pokusy a ty to víš. Nemusíš se snažit, vždyť vidíš, že tě nemám rád!"
Frank sklopil hlavu a posmutněl. "Dobře tak... tak já půjdu." zašeptal. "Do kina půjdu s mámou. Jo, jasně. Maminka dlouho nebyla v kině. Udělá.. jí to radost..." odešel. Konečně.
Doma jsem si dal dlouhou koupel a přemýšlel nad tím, jak skvěle mi všechno vychází. Jsem fakt super, mám všechno, co chci. A můžu mít i koho chci. No jo, nedivím se. Kdo by se taky divil.
Další den byla sobota. Já byl rád, že už mě nikdo nebude otravovat a můžu mít chvíli pro sebe.
Pustil jsem si nějaký film a relaxoval. Bylo mi fajn, dokud se neozval zvonek od dveří. Stopnul jsem dvd, protáhl se a šel otevřít. Chyba byla, že jsem se nepodíval, kdo zvoní.
"Ahoj Gee!"
Zabouchl jsem dveře. Ale on znovil pořád.
"Co zase?! Musíš mě otravovat i doma?!" řval jsem na něj.
On se rozklepal a sklopil oči.
"V-víš. Já..."
"Chceš mě zase někam pozvat."
"Eh.. jo."
"Jaké to překvapení!" zvolal jsem. "Nemám zájem." zabouchl jsem. Slyšel jsem, jak odchází.
Oddechl jsem si. Ale pak mě napadlo... Když s ním někam půjdu a zkazím mu ty úžasné, pravdivé iluze o mě, pak mi dá pokoj. Takhle mě bude srát znova.
"Franku?" vylítl jsem ze dveří. On se nechápavě otočil.
"Co jsi teda chtěl?"
Najednou se mu úplně rozzářily oči, na tváři vykouzlil překrásný úsměv a hrnul si to zpátky ke mně.
"Víš, Gee... říkal jsem si, jestli bys třeba dneska nezašel na večeři." ach ne, snad ne při svíčkách.
"A kam?"
"No.. do pizzerie?"
Povzdechl jsem si. "V kolik?"
"Tak co třeba v osm? V osm před tou pizzérií jak je vedle toho divadla.. víš která?"
"Jasně že vim." ušklíbl sem se. Akorát tady ze mě dělá vola.
"Tak.. děkuju." usmál se. "A budu se těšit." dal mi krátkou pusu na tvář dřív, než jsem se stačil bránit a vesele odběhl. Chová se jak děcko.
Zakroutil jsem hlavou a šel dokoukat ten film.
Vzbudil jsem se v půl osmý. Asi jsem u toho filmu nevědomky usnul. Ani jsem se nenamáhal podívat do zrcadla, kvůli tomu prckovi to dělat nebudu. Do toho podniku jsem dorazil o čtvrt hodiny později, Frank už nervózně přešlapoval přede dveřmi.
"Jdeš pozdě." řekl.
"Já vim." ušklíbl jsem se a pořádně si ho prohlédl. Vypadal... no prostě jinak. O dost lépe. Vlasy mu padaly do obličeje, oblečení mu najednou nějak seklo. A taky voněl příjemnou pánskou vůní. Nejistě se ke mně naklonil a dal mi pusu na tvář, teď jsem se ani moc nebránil. Vešli jsme dovnitř. Frank mě odvedl k nějakému zapadlému stolku. Brzy přišel číšník a my si objednali.
Jedli jsme v naprosté tichosti, moc jsme nevěděli, co říkat. Jenom jsme na sebe tak koukali, Frank byl ze mě úplně mimo a vpíjel se mi hluboko do očí. Jako každý, kdo si dá někdy se mnou rande.
Vyprskl jsem smíchy, když se vidličkou nestrefil do pusy a upadlo mu to na kalhoty. On trochu zrudl a začal se oprašovat. To je fakt pako.
"Gee, jsem rád, že tu teď jsi."
"Hmm." věnoval jsem se dál svému jídlu.
"Opravdu tě to stálo tolik přemáhání?"
"Jo." Trochu ho to zaskočilo.
"Tak děkuju, žes to pro mě udělal." sladce se zaculil.
"Máš zač. Víš, co to vůbec bylo? Musel jsem vstát z gauče a nestihl jsem si dokoukat film!"
"Oh, to je ale katastrofa!" řekl ironicky vyšším hlasem a zakroutil hlavou.
"Jo, je." zamračil jsem se.
"Proč seš an mě tak hnusnej?"
"Nemám tě rád!"
"Máš ty vůbec někoho rád?!" trochu vyjel.
"Ne."
"Je to poznat. Přitom já se tak moc snažim!"
"Franku ale je to dost otravný chápaš?! Teď jsem tady stejně jenom abych se tě zbavil."
Frank byl zticha. Pohled měl upřený do talíře a když jsem se podíval pořádně, zjistil jsem, že se mu třpytí oči. Líto mi ho teda nebylo. Já mu dost jasně řikal, že má dát zpátečku.
Přece jen se ve mně ale něco hnulo. Může si za to sám, jenže.. jenže možná jsem to opravdu trochu přehnal.
Natáhl jsem ruku a pod stolem nahmatal tu jeho. Oba jsme se trochu zachvěli. Pohladil jsem ho po hřbetě a on konečně vzhlédl. "Franku, nebreč..." řekl jsem a vzápětí uhnul pohledem. Odkdy někoho uklidňuju? Frank popotáhl a pak se trochu usmál.
"Máš mě alespoň trochu rád?" zeptal se s neskrývanou nadějí v hlase. Nevěděl jsem, co odpovědět, jen jsem se vyhýbal pohledem.
"Ale jo..." řekl jsem nakonec.
"Gee podívej se na mě.."
Nemohl jsem. Nevím proč, ale něco mě nutilo se na něj nedívat.
.
Vypili jsme ještě spoustu skleniček vína, ale stále jsme o sobě věděli. Při odchodu Frank koupil ještě dvě lahve a vyšli jsme ven.
"Gee, pojď ještě ke mně...." Frank prosebně našpulil rty.
"Jestli chceš, tak jedině ty ke mně." řekl jsem. Radši jsem doma než u cizích.
Nasedli jsme do mého auta.
"Neměl bys řídit."
"Co je mi po tom." odsekl jsem. Jeli jsme...
Odemkl jsem dveře od domu a rosvítil na chodbě. Zuli jsme se. Už jsem byl trochu pod vlivem alkoholu, moc jsem se neuvědomoval, co dělám. Frank mi vrazil do rukou flašku vína a já se pořádně napil. Chytil jsem ho za ruku a odtáhl ho nahoru do ložnice. Povalil jsem ho na postel a lehl si na něj. Pak jsem přitiskl své rty na jeho. Vjel mi rukou do vlasů a převalil se tak, že ležel on na mě. Jemně mě líbal a já mu zajížděl dlaní pod tričko.
"Jsi úžasný." řekl mi.
"Já vím.." dál jsem se věnoval jeho rtům. Svlékl jsem mu celé tričko a vzal mezi prsty jednu jeho bradavku. Nadrženě zasténal. Rozepl mi pásek od kalhot a teď je svlékal celé. Skopl jsem je na zem, stejně tak, jako boxerky. Pomalu mi rozepínal knoflíčky od košile a líbal mne ne hrudník, já se nezmohl na nic jiného, než na vzdychání. Najednou se zase naše pozice vyměnily, shodil jsem z ramen tu košili a jemu sundal to, co zbylo.
Zalehl jsem ho, líbal ho na rty, naše rozkroky se o sebe třely. Frank najednou zaklonil hlavu a zasténal, já už to nechtěl dál protahovat. Otočil jsem ho na břichno a nadzvedl ho.On skrčil nohy, sedl si na paty. Dlaněma se držel okrajů postele. Vytáhl jsem lubrikant a začal si ho připravovat, líbilo se mi, jak sténal, jak šeptem volal mé jméno. Vnikl jsem, takže zakřičel bolestí. Prohnul se v zádech pod vlivem mého dalšího přírazu. Byl úzkej, mě ještě víc vzrušovalo to jeho bolestné kňučení. Brzy ale přešel do sténání a vyrážel celým tělem proti mým přírazům. Zrychloval jsem tempo a cítil, že se už brzy udělám. Rukou jsem nahmatal Frankovu chloubu, začal mu ho honit.
Křičel mé jméno, dělalo mi dobře ho slyšet. Naše těla se prohýbala v jednom rytmu. Když to přicházelo, křečovitě jsem zavřel oči, jak se mi začaly napínat svaly. Vybouchl jsem v přívalu rozkoše. Tělem mi projela silná křeč a já to všechno nastříkal do Franka. On se mi udělal do ruky. Vyčerpaně jsem padl obličejem do polštářů a oddechoval. Cítil jsem, jak se lepí svým tělem na mé, začal mě jemně hladit po spocených vlasech. Netrvalo dlouho a usnul jsem.
No nádhera.... by mě zajímalo co bude dál. Bude ho mít vůbec rád?