close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Egoista 4

16. června 2009 v 15:40 | Jannica |  Egoista
Ještě než začnete číst, chci se na něco zeptat ohledně nějaké nové povídky. Lyl říkala, že chce nějakou ze střední a já zrovna jednu takovou mám rozepsanou, už poměrně dlouhou dobu. Jenže mám pocit, že je to strašný klišé. Kdyby vám nevadilo, že to není tak originální, klidně jí zveřejním. Tak si řekněte.
A můžete mi sdělit i další téma, který byste tu rádi četli, mám poměrně dost nápadů a rozepsaných věcí, takže sama nevím, co sem dát :D Byla bych opravdu vděčná za každý názor, hodně byste mi tím pomohli. Díky:)


Otevřel jsem oči podrážděné ranním sluncem a rozhlédl se. Myslel jsem, že vedle mě bude spát Frank, ale nebyl tu. No, alespoň mě ušetří od těch jeho srdceryvných keců. Pohledem jsem zavadil o hodiny a zjistil, že je už čtvrt na deset. Vylezl jsem tedy z postele, natáhl na sebe čisté boxerky a ostatní oblečení uklidil.

Snídaně byla jako každá, ale s trochu jinými myšlenkami. Nevím proč, ale stále jsem myslel na toho infantilního prcka. V hloubi mé skrz na skrz černé duše se ozýval potichoučký hlásek, který mi našeptával věči, co se mi ani v nejmenším nelíbily. Takové, jako že ho využívám, jsem sobecký a zlý a podobné hovadiny. Zatřepal jsem hlavou za účelem hlasy vyhnat. Vždyť to přece není pravda, každý ví, že já takový nejsem. Nemůžu za to, že jsem hezký a lidé povrchně soudí jen podle vzhledu. Pak jim připadám nafoukaný. Teď se dokazuje, že člověk je ve skutečnosti úplně jiný, než se na první pohled zdá. Třeba Frank. Taky jsem si nejprve myslel, že je fajn.

Ale to on je, nepopírám to. Jen je celkem často otravný. Štve mě to, jak na mě mluví, jak je ze mě nervózní a neustále se mě snaží něčím zaujmout. No a teď - není tady. Už jsem ho začínal mít trochu radši a on se zdejchne.

.

"Gee..." vešel do kanceláře 'hádejte kdo' a nejistě se usmál.

"Chceš něco?"

"Ne.. já jen... nemohl bych na chvíli dál?"

Kývl jsem a vzápětí se polekal mé reakce. On si sedl do jednoho křesla a sledoval mě, jak si čmárám na papír nějaké ovoce. Jo, jednou za čas taky pracuju.

"Musim.. ti něco říct." nadechl se.

"No povidej."

"Ale je to vážný a měl bys mě poslouchat."

"Já tě poslouchám..." ta stopka od jablka je nějaká nakřivo.

"Fajn. Miluju tě Gee..."

"Co?!" prudce jsem zvedl hlavu. Tohle přece nemůže myslet vážně! No jako sorry, ale o tohle já nestojím! Si myslí, že se do mě jednoduše zabouchne a pak jako co? To by se mnou chtěl chodit? Jak si to vůbec představuje?! "No tak to sem nadšen, že to vím." ušklíbl jsem se.

"A ty asi..." podíval se na mě, ale pak se zarazil, když viděl můj znechucený výraz. "Já půjdu." povzdechl si. Odešel ke dveřím, pak se ještě ale otočil. Zdálo se mi to, nebo měl trochu vlhké oči? No jo, měkota. "Chtěl jsem jenom, abys to věděl." pokýval hlavou a konečně vypadl.

Seděl jsem a koukal někam do prázdna. Zase mi v hlavě hlodal ten nepříjemný hlas. 'Neměl jsi ho takhle vyhodit' zlobil se. 'Jsi na něj zlý.'

"To bude asi proto, že ho nemám rád." ušklíbl jsem se, najednou ale zalitoval svých slov. Vždyť ho mám rád! Jen prostě... Nemiluju ho. Tim to je. A jsem rád, že jsem mu to dal tak najevo. Ostatně - není to poprvé, co musím někoho odmítat.

.

Asi ještě půl hodiny po tom jsem seděl a jenom přemýšlel. Má mysl došla k velice zajímavému názoru. 'Vždyť přece není tak špatný'. To byl ten hlas, který měl nyní nade mnou úplnou moc. Argumentoval tak přesvědčivě, že mé samolibé myšlenky se musely stáhnout do ústraní. Přišel jsem tedy na to, že jsem se k němu choval nespravedlivě. Neměl jsem ho takhle vyhodit. Měl jsem mu říct něco jako "Promiň, ale já tvé city neopětuju. Mám tě rád. Jako kamaráda." Ne, to není pravda. Nemám ho rád jako kamaráda. Teda, mám ho rád, ale... ale nevím jako koho. Jako kolegu? No, kamaráda určitě ne. S těmi většinou bývá jiný vztah. Ne to, co cítím k Frankovi. A co to teda je? Nenávist je naprosto vyloučena. To v žádném případě. Už jsem říkal, že není zase tak moc špatný. Je milý, dokonce i celkem hezký.

Vzpomněl jsem náš první sex a musel jsem se pousmát. To bylo opravdu dokonalé. Na kancelářské židli... mmm... Příště můžeme vyzkoušet třeba stůl.. Ne, to nepůjde. Žádné příště totiž nebude. Ale tak rád bych... Tak rád bych znovu políbil Frankovy rty, dotkl se jeho hebkých vlasů a jezdil prsty po té nádherné hladké kůži. Objížděl všechna tetování, obdivoval je. Znova bych chtěl slyšet Frankovy steny rozléhající se po místnosti. Chtěl bych zjistit, která místa na těle ho donutí křičet, nebo vzdychat. Vidět jeho andělskou tvář s tak šťastným výrazem, když právě prožívá tu kouzelnou chvilku orgasmu. Tolik bych si to všechno přál...

Sbalil jsem si věci a šel domu. Až studený vzduch na zastávce mě probral. O čem jsem to kurva uvažoval?! Říkal jsem, že je Frank hezký? Celou cestu jsem nad tím dumal a nechápal, jak jsem mohl mít tak bídné myšlenky. Až v mém domě jsem si připustil, že je to vlastně pravda.
Bude mi to chybět. Celý ten sex s ním. Ale... možná budu postrádat i jeho. To, jak se roztomile červená, když řekne něco špatně. Jak se zakoktává. Bude mi scházet i ten jeho pohled. Oči... Ne, nejde jenom o sex. Chtěl bych ho třeba jen hladit, koukat do těch šťeněčích kukadel a sevřít ho v náruči, kdyby ho něco trápilo. Pomohl bych mu. Učinil ho šťastným.

Šel jsem se vysprchovat a celou dobu jsem si nadával. Co se to se mnou děje?! Proč ho nedokážu vyhnat z hlavy?! Proč pořád musím myslet na takové - brr - divné věci? V hlavě se mi znova odehrávala ta dvě slova, co mi v kanceláři řekl. To, co říká se mu vždy odráží na očích. Mohl jsem v nich zahlédnout tu touhu a lásku. Kdybych chtěl. Jenže já byl jako slepý. Měl jsem totiž zatemněno z toho, jak jsem byl zahleděný sám do sebe. Ale to je nesmysl, já přece vždycky beru ohledy i na ostatní. Nebo ne? Připadám si jako celkem sympatický, hezký a kamarádský člověk. Každý by chtěl se mnou něco mít. Jo, já si můžu vybírat. Je mi úplně jedno, jestli mě někdo třeba nemá rád. Takoví lidé mi nestojí za řeč.

V mém životě už bylo spoustu chlapců, podobných jako Frank. Také jsem je musel odmítnout, jen s pár jsem začak chodit a pak zjistil, že to není ono. Po rozchodu nebo závěrečné hádce jsem je pustil z hlavy a žil si dál vlastní život. Ale teď? Já na něj prostě nedokážu přestat myslet!

Navlékl jsem na sebe čisté prádlo a šel si lehnout. Usnout jsem ale nemohl, protože mě budily ty příšerné hlasy uvnitř mě. Ne, že bych byl schyzofrenik, ale prostě jsem v tom neměl jasno, sralo mě to. Otočil jsem se na bok a zíral vedle sebe. Kdyby tu byl Frankie, mohl bych se schoulit do jeho náruče a usnout tím, jak by mě hladil po vlasech. Jenže on tu není. Musím si s ním zítra v práci promluvit. Ano, půjdu za ním a zeptám se ho, co to všechno znamená.


***

Stojím před jeho kanceláří a netrpělivě přešlapuji. Odkdy já jsem nervózní? Zaklepu, ale tak, že by to sotva mohl slyšet. Zhluboka se tedy nadechnu a cítím, jak mi krev proudí do tváří. Potím se, je mi horko. Možná právě proto, že se chystám úplně poprvé udělat něco jinak. Omluvit se.

Znova zaklepu, tentokrát silněji. Když zevnitř opět nevychází žádná odezva, začnu do dveří přímo bušit. Nic. "Franku?!" prudce vezmu za kliku a dveře se rozletí. Rozhlížím se po místnosti. "Frankie?"
Vstoupím dovnitř a dveře za mnou se s hlasitým zvukem zabouchnou. Stále hledím skrz místnost a nechápu. Není tady. Na stole nejsou žádné věci, asi nepatří zrovna mezi bordeláře. Ale v téhle kanceláři jsem poprvé.

Náhle mě něco napadne. Co když... Co když prostě odešel? Polekaně otevřu jednu zásuvku jeho psacího stolu. Nic. Druhý šuplík... Taky nic.

Všechno je dočista vyklizené.

Chvíli zmateně stojím na místě, neschopen se pohnout. Pak se konečně otočím a vyjdu ven. Kde je?
Běžím do vyššího patra za ředitelkou. Zaklepu a rychle vstoupím.

"Á... Way." řekne. "Zrovna jsem si vás chtěla zavolat."

"Kde je Frank?"

"Vaše pracovní schopnosti jsou naprosto..."

"Kde je Iero?!" zvýším hlas. Ona se na mě podívá skrz své obroučkové brýle a pozvedne obočí.
"Dneska ráno dal výpověď." oznámí mi.

Řekla přesně tu větu, kterou jsem se nejvíc bál slyšet. Už se mu nikdy neomluvím.. Nebudu mít možnost.

"Chtěla jsem ale s vámi něco probrat.." pokračuje. Nemám na ní náladu, ale stejně kývnu. "Víte, že vaše pracovní výkony neodpovídají měřítkům." začne. "Budu vás nucena vyhodit."

"Neee.." zaúpím a zhroutím se do křesla. Kde si seženu nové zaměstnání? Tohle mi naprosto vyhovuje!

"Leda, že bych vám... mohla udělat jakýsi návrh..."

Nedějně na ní pohlédnu. Vyhodí nohu na židli a začne si vyhrnovat sukni. Bože, to mi tak ještě scházelo!

"Sbalím si věci." zamračím se a okamžitě vypadnu z její ohavné kanceláře.


Během půl hodiny mám hotovo. Všechny moje obrázky, knížky a osobní věci naházím do velké tašky. Moc toho není. Pracovní tady nechám, kdo by se s tím tahal. Doma by mi to ještě tak scházelo.



Hned po příchodu do svého teritoria si dám vlažnou sprchu. Musím se probrat. Všechno se mi hroutí.... Mé myšlenky stále jen směřují k Frankovi. Zachvěju se, když si vybavím jeho krásný úsměv doprovázený zvonivým smíchem. Vždycky se mu tak krásně rozzáří oříškovo-zelené oči. A jak se jimi na mě díval... S obrovskou láskou a něhou... Proč jsem to všechno zkazil?! Jako vždycky. Nechci si to připustit, ale na co sáhnu, to zničím. Jak to, že jsem si to neuvědomil dřív?

Tolik bych ho chtěl znova líbat, hladit. Představil jsem si jeho chvějící se spocené tělo pode mnou. S myšlenkami na něj jsem se udělal.


Šel jsem brzy spát. Nemohl jsem snést tu prohru. Mé sebevědomí výrazně kleslo. Kam se poděl ten úžasný sebevědomý Gerard? Je pryč... Jsem jiný. Jo, láska lidi hodně změní. Láska? Ano, už si to snad můžu přiznat. Miluju ho.

"Miluju tě, Frankie." zašeptal jsem a přitáhl si peřinu blíže k tělu.

.

Ráno jsem dostal nápad. S Frankem mluvit můžu. Jen stačí zjistit, kde bydlí. Ale jak sehnat adresu? Po chvilce přemýšlení mi to došlo. Práce.

Na silnici jsem nedodržoval předpisy, jak jsem pospíchal. Musím to co nejdříve zjistit. Rychle s ním mluvit a říct mu to.

"Dobrý den." pozdravil jsem po příchodu do kanceláře jisté, mě nemilé, osoby.

"Tak jste si to přece rozmyslel?" ředitelka se sladce usmála a přišla ke mně.

"Ne." To zklamání v jejich očích mi nemohlo ujít. "Potřebuju adresu na Franka Iera."

"A co za to?" zkusila poslední pokus.

"Prosím." zkusil jsem to po dobrém. "Jsem gay a asi jsem se do něj zamiloval. Potřebuju tu adresu. Udělejte to pro mě. Já vím, že jste hodná a neodmítnete mě..." podíval jsem se na ní a prosil jí pohledem jako štěně. Zkameněle stála a zírala na mne s otevřenou pusou.

"No dobře." řekla nakonec.

O pár minut později jsem si to frčel přes město. Nebylo lehké najít Frankův dům, ale povedlo se mi to. "Páni." vydechl jsem, když jsem spatřil nádhernou zahradu. Domek menší, nic moc, ale ty kytky kolem! Frankie musí dělat ještě zahradníka, jinak to není možné.

Došel jsem k vstupním dveřím a začal jsem zvonit. Nikdo neotevíral. Zkusil jsem to tedy ještě jednou a začínal jsem být nervóznější.

Nakonec jsem zvonek nepřerušovaně držel a čelem byl opřený o rám. Není tady. Není! Já se mu neomluvím. Neřeknu mu, co cítím. Měl jsem chuť se zhroutit na zem a brečet...



 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 16. června 2009 v 16:04 | Reagovat

Ale nebul... Frankie se fláká někde na nákupech že jo? Mimochodem jak setřel tu ředitelku xD Sbalím si věci... to jsem bouchla a padla pod stůl xDDD haha a teď bulí u Frankieho baráčku. Patří mu to, byl na něj ošklivej.

2 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 16. června 2009 v 16:05 | Reagovat

Jo a pro povídku ze střední školy jsem! Ty jsou super totiž :-)

3 iWusZka iWusZka | Web | 16. června 2009 v 16:17 | Reagovat

Ouu, tenhle díl se mi mega moc líbí. Fakt super. Gerard má štěstí, že si to uvědomil xD Já bych ho jinak zbila! :D

Ouu, klidně sem šoupni povídku ze střední :) Miluju je.

4 Hedr Hedr | Web | 16. června 2009 v 16:23 | Reagovat

To bylo krásný...ale fee musí bejt doma...
A ktěm příběhum...já osobně budu číst cokoliv od tebe píšeš užasně

5 Darek Darek | Web | 16. června 2009 v 17:33 | Reagovat

Snad si ten malý míša nic neudělal...
A jsem pro střední!

6 fallen angel fallen angel | Web | 16. června 2009 v 21:51 | Reagovat

já chci střední...! :D
já jenom bojim jesli si Frank nic neudělal.. brrr

7 Kaishi (GFMBR) Kaishi (GFMBR) | Web | 17. června 2009 v 10:35 | Reagovat

Hergot nějak jsem zaspala dobu nebo co :D:D:D:D budu muset začít zase číst. No jo jen kdyby ten čas byl :D:D:D... ale tak tohle je teprve 4tý díl tak snad to zmáknu :D

8 M@kAyla M@kAyla | 17. června 2009 v 15:23 | Reagovat

jé, ať za ním vyleze oknem :D (dobrý, ale víc se mi líbil ten Gerard předtím :((( )

9 vampire gee vampire gee | 18. června 2009 v 9:14 | Reagovat

chudak Gee
ae zaslouzi si to!!
byl na Frankieho osklivej
btw ta stredni by neuskodila=D ikdyz to nebude original=)

10 Senii Senii | Web | 18. června 2009 v 12:50 | Reagovat

ani bych se nedivila, kdyby Fee taky někde pofňukával schovanej v koutku :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama