close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Last Wish 19

2. června 2009 v 8:00 | Jannica |  Last Wish
Ozval se kovový zvuk toho, jak prudce bouchly dveře. Rozhlédl jsem se kolem sebe a pak se bezradně sesunul na zem.

"Tady to moc dobře znám." Povzdechl si Gerard a lehl si vedle mě. Přitáhl jsem si kolena k tělu a rozklepal jsem se. Odmítal jsem uvěřit tomu, že teď sedím ve špinavé cele jako vězeň. Shodou okolností je to ten žalář, ve kterém trpěl Gerard. Ty zdi jsou mi tolik známé. Nenávidím je!

Všiml jsem si, že si mě Gerard opět prohlíží. Najednou natáhl ruku a uchopil mou dlaň.

"Omlouvám se ti," zašeptal, já na něj nechápavě pohlédl. "Nikdy bys takhle neskončil, kdyby nebylo mě. Neměli jsme se nikdy potkat."


Užasle jsem na něj hleděl a uvědomoval jsem si, že má vlastně pravdu.

"Ale já nelituju toho, že jsi." Trochu jsem se pousmál a přisunul jsem se k němu. "Naopak, jsem rád."

Vypadal trochu nechápavě, ale zároveň potěšeně. "Ty sem ale nepatříš, Frankie."

Nevěděl jsem, co na to říct. Jen jsem sklopil hlavu a pohledem rentgenoval studenou zem.

V široké, prázné chodbě se ozvaly kroky. Připadaly mi až příliš hlasité, jejich zvuk mi utkvěl hluboko v mozku. Všechno jsem teď vnímal až moc intenzivně.

"Ahoj, Franku!" Ušklíbl se muž, který přišel až k našim dveřím. Poznal jsem, že je to Marc, můj bývalý kamarád. "Takže ty teď taky patříš k těm posedlým?"

Zmateně jsem na něj pohlédl a naprázdno jsem polkl. Otevřel jsem pusu, ale nic z ní nevycházelo. Hrozně mě překvapil ten jeho chladný, nenávistný hlas. Vždycky jsem si myslel, že on patří k těm hodnějším. "J-já… já…" začal jsem koktat. "Ne, jen…"

"Jsi tu za to, žes pomohl utéct trestanci." Objasnil mi a trochu se zasmál mému chování. Bylo mi hrozně. Cítil jsem se ponížený, uvědomoval jsem si, jak je křivda strašná. Jsem nespravedlivě obviněný a on to ví. Nic jsem neprovedl, Gerard také ne.

"No, přišel jsem ti říct." Povzdechl si, jakoby to byla otrava ke mně mluvit. "Že zítra máte oba popravu." Usmál se. "Užijte si to."

Zůstal jsem strnule sedět, připadalo mi, jakoby mě polil horkou vodou. Zatímco doznívaly jeho kroky v dáli, přemýšlel jsem o tom. Samozřejmě jsem věděl, že nás popraví, ale nahlas to znělo o dost jinak.

Podíval jsem se na Gerarda, měl zavřené oči, sepjaté ruce a něco si potichu mumlal.

Asi vycítil můj pohled, protože se na mě také podíval. Mírně se usmál. Jak může, když ví, že za jednu noc jsou naše dny sečneny?

"Gee, tys to snad neslyšel? Jak můžeš být tak v klidu?" Už jsem se neubránil a po tváři mi stekla jedna slza. Setřel jsem jí hřbetem ruky.

"Je to osvobození." Vážně se na mě podíval. "Čeká nás lepší život. Dostaneme se do ráje."

Znovu jsem popotáhl. "Ty možná, jenže já… já jsem špatný. Nikdy jsem v Boha nevěřil, odsuzoval jsem ho." Odmlčel jsem se. "Teď už je pozdě."

Na pár vteřin zavládlo nepříjemné ticho. "Nikdy není pozdě," zašeptal najednou a já k němu s nadějí v očích vzhlédl. "On tě k sobě přijme, když přestoupíš na víru. Jsi dobrý člověk, pomohl jsi mi i za cenu vlastního života. Také jsi mi dokázal otevřít oči."

Hleděli jsme na sebe a nic neříkali, stačil nám jen ten oční kontakt k tomu, abychom pochopili, o čem ten druhý přemýšlí. Byla to pro mě přímo výzva. Na poslední chvíli se mohu chytnout malého stébla naděje, které mi dá sílu k zítřejšímu dni.

"Můžeš mě pokřtít?" Zeptal jsem se.

Skousl si ret. "Já… já nemám tu pravomoc."

"Tak nějak… nějak to prostě udělej."

Klekl jsem si a on ke mně přistoupil. Začal odříkávat modlitbu, snažil jsem se to po něm opakovat a zapamatovat si to tak. Udělal mi prstem na čele malý křížek, připadalo mi, jakoby mi tak dával novou energii a sílu.

Zavřel jsem oči a naplno vnímal to, co se se mnou dělo. Gerardův hlas ke mně doléhal jakoby z dálky, snažil jsem se naslouchat všem těm latinským slovům, které by mi jindy nic neříkaly, ale teď pro mě znamenaly hodně.

Udělal mi ještě dva další imaginární křížky, jeden nad nosem a ten poslední u rtů. Pak přestal a položil mi ruku do vlasů. Přivinul si mě k sobě.

"Teď… teď už k vám také patřím?" Zeptal jsem se s neskrývanou nadějí v hlase.

"Ano. Pokud to opravdu chceš."

Přikývl jsem a otevřel jsem oči, podíval jsem se přímo do těch jeho. Vyměnili jsme si krátký, smutný úsměv.

"Miluju tě…" řekl jsem a začal jsem prsty objíždět záhyby jeho dokonalé tváře. "Pro tebe zemřu rád."

Lehli jsme si na zem a hladili se. V žaláři byla už naprostá tma, usoudil jsem, že v mučírně už nikdo není. V takovou dobu jsem vždy za Gerardem chodil, abych mu mohl ošetřovat nové rány. Nenáviděl mě za to, ale já ho miloval. Je zvláštní, jak má láska k nenávisti blízko.

Nemůžu uvěřit, že jsem odsuzoval náboženství. Předtím mi to připadalo jako něco špatného, zvráceného. Tenkrát by mě ani nenapadlo, že jednou to budu vyznávat já sám.

Kdybych věděl, že mi to dá tolik naděje, síly. Je totiž důležité věřit. Víra vám pomáhá se přenést přes jakékoliv překážky, jde pak všechno lehčeji. Je důležité mít nějakou věc, ba i imaginární, na kterou spoléháte a hledáte v ní útěchu.

Dal jsem Gerardovi malou pusu do koutku rtů a prohrábl jsem mu dlaní rozcuchané vlasy. Měl jsem chuť plakat kvůli zítřku, ne proto, že zemřu já, ale protože už tu nebude on. Nezaslouží si to.

"Dneska je naše poslední noc…" Zašeptal jsem a začal ho hladit konečkama prstů po páteři. Vzhlédl ke mně a na tváři se mu rozhostil nádherný úsměv, samozřejmě ne kvůli té smutné události. To proto, že jsem mu byl tak blízko.

Převalil jsem se na něj a zahleděl jsem se mu hluboko do očí. Má dlaň mu jezdila po celém těle, občas jsem ho jemně škrábal. Každou chvíli jsme se políbili, bylo krásné cítit v té chladné cele teplo jeho úst. Celý jsem se rozechvěl a srdce mi bušilo ve zběsilém tempu.

Gee zaklonil hlavu, když jsem ho začal líbat na krku a sestupoval jsem stále níž, rty jsem mu jezdil po celém těle, za chvíli už na něm nezůstalo jediné neposkvrněné místo.

Nikam jsem nespěchal, všechno bylo tak nádherně pomalé. Nás obou se zmocnilo očekávání a trochu i obavy, avšak spojené s tím nenádhernějším pocitem vzájemné blízkosti.

Zamotala se mi hlava, když jsme spojili naše těla dohromady. Bylo to něco naprosto nového, nikdy jsem se nemiloval s člověkem, který by pro mě tolik znamenal. Chtěl jsem jít za svým, ale zároveň brát ohledy, opět jsem ho hladil po tváři a snažil jsem se ho přimět zapomenout na bolest, která jím prostoupila.

Stále jsme si hleděli do očí, zatímco se naše těla pohybovala ve stejném rytmu. Sledoval jsem jeho napínající se svaly, hrudník, který se zvedal pod vlivem přerývaného dechu.

Přejel jsem mu prsty po pootevřených rtech, ve kterých pulsovala horká krev. Začal jsem ho vášnivě líbat, tiskl jsem se na něj a v ten okamžik jsme byli jako jeden člověk.

Naplno jsem vnímal ten nádherný pocit, který jsme po chvíli společně prožili. Slyšel jsem Gerardův tlumený křik a já zaryl nehty do jeho bledých boků.

Bylo to všechno tak nádherné. Uvědomil jsem si, že i kvůli tomu jednomu okamžiku, kdy s milovanou osobou sdílíte vše, má cenu žít.

Lehl jsem si zpět vedle Gerarda, cítil jsem na rtech jeho zrychlený dech. Obmotal jsem kolem jeho spoceného těla ruku a začal jsem ho jemně líbat po celém obličeji.

Cítil jsem na tváři něco vlhkého a uvědomil jsem si, že to jsou slzy. Rozplakal jsem se pod vlivem událostí, které ke mně v ten okamžik dolehly. Byl jsem slabý, citově vyčerpaný.

Gee mi rychle začal utírat vlhké oči a nepřestával mě líbat po tvářích. Možná jsem brečel z nastávajícího dne, ale především jsem se cítil šťastný.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 2. června 2009 v 10:51 | Reagovat

Ou je to krásný i když smutný. Ale tak nějak od začátku mi bylo jasný že tohle nemůže skončit dobře. Ale v ráji jim bude oběma určitě líp.

2 SharpestHell SharpestHell | Web | 2. června 2009 v 12:09 | Reagovat

ńaprosto krásnej díl..

3 Lyl Lyl | 2. června 2009 v 14:11 | Reagovat

Smůůůůtnyyyy ale j kráásnýýý!

4 M@kAyla M@kAyla | 2. června 2009 v 15:11 | Reagovat

krásný, dojemný, smutný!!! Bééé, oni úmřóu :(((

5 Tez Tez | 2. června 2009 v 15:14 | Reagovat

V tomhle příběhu mi smrt přijde jako krásné zakončení

6 Hedr Hedr | 2. června 2009 v 15:48 | Reagovat

to zakončení bylo krásný...i když sem chtěla aby to mělo dokonalej happy end i když tohle je vlastně taky happy end

7 SharpestHell SharpestHell | Web | 2. června 2009 v 15:51 | Reagovat

počkat nekončí eště last wish uplně že ne?O_o

8 Dee Dee | Web | 2. června 2009 v 16:09 | Reagovat

Moja, akože dopredu mi naznač či to dopadne zle, pretože ja ďalší smutný koniec neznesiem...nie nie nie!

9 fallen angel fallen angel | Web | 2. června 2009 v 16:13 | Reagovat

já říkala u minulýho dílu že jestli tady někdo zemře budu vraždit a ono to trvá!

ne tak ne ale je to smutný... k dalšímu dílu si beru kapesník.

10 Tez Tez | 2. června 2009 v 16:32 | Reagovat

Řekla bych že to neskončilo

11 Dark_Butterfly Dark_Butterfly | 2. června 2009 v 18:17 | Reagovat

tak umřou ... třeba se v příštím životě narodí jako dvě veverky:D

12 Geewayli Geewayli | 2. června 2009 v 19:17 | Reagovat

[11]: :D :D veverky :D :D

taký smutný díl :'(

13 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 2. června 2009 v 19:30 | Reagovat

Veverky? A nepůjdou náhodou do překrásného duhového gay nebíčka? Prosím prosím... smutně koukám!

14 Tez Tez | 2. června 2009 v 23:36 | Reagovat

Do Gepardího gay nebíčka

15 Laivine Laivine | 5. června 2009 v 18:47 | Reagovat

Jo, do duhového gay nebíčka, kde pobíhají jednorožci a všichni se tam milují!
Moc pěkný díl. :) Opět se mi potvrdilo, že někdy méně je více a že když se ten sex tolik neokecává a nerozebírá, nepřestane mě před vyvrcholenim bavit. Tentokrát jsem si to užila. :D

16 iWusZka iWusZka | Web | 27. června 2009 v 18:02 | Reagovat

17 Bellatrix Bellatrix | E-mail | 17. srpna 2013 v 19:36 | Reagovat

som rada ze to skoncilo takto.. keby zomrel iba jeden bolo by to smutne.. aj ked vlastne este neviem ako sa to nakoniec skonci, len si myslim ze viem..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama