close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Nancy Boy 26

1. června 2009 v 8:00 | Jannica |  Nancy Boy
Ani jsem nevnímal, jak mě Frank dotáhl domů. Pamatuju si jen, že jsem dopadl na měkkou postel a zmáčel si tak peřiny.

Byl jsem promrzlý na kost a drkotal jsem zubama, přestože bylo v místnosti teplo.

"Půjdu ti uvařit další čaj." Ztrápeně se na mě podíval. "A ty se zatím převleč."

Vstal jsem tedy a rozhlížejíc se po mé ložnici jsem začal hledat nějaké suché oblečení. Vzpomněl jsem si na věci, co jsme zde s Christianem dělali. Můj první sex… Teda to ne, ale můj první opravdový.

Bylo to všechno tak nádherné.


Začal jsem se pomalu svlékat a u toho jsem snil o minulých dnech. Připadalo mi to hrozně vzdálené. Nemohl jsem uvěřit tomu, že Christian tu byl ještě dnes. Co asi teď dělá?

Pláče kvůli mně?

No, o tom dost pochybuji. Přece mě nemiloval. Byl jsem jen jeho kořist a touhle dobou si zřejmě hledá další.

Třeba nechodil jen se mnou. Mohl mít těch přítelů víc a každého z nich vydírat.

Posmutněl jsem nad myšlenkou, že možná ublíží dalším. Rád bych tomu zabránil, ale nevím jak.

"Gee…" Frank vešel do pokoje, když jsem si nandaval tričko. Podíval jsem se na něj a krátce jsem se usmál. "Tak tady to máš." Povzdechl si a položil mi hrnek na noční stolek.

Opět jsem se posadil na postel a s potichým "děkuju" jsem si málem opařil prsty o horký keramický materiál.

Nacpal jsem si pod záda velký polštář a hleděl jsem nepřítomně do zdi. Bylo mi to všechno už úplně jedno, rezignoval jsem.


Frank:
Když jsem ho našel, měl jsem neuvěřitelný strach. Ležel na kraji silnice a bylo mu fuk, že na něj prší a že je bouřka. Zřejmě ani vůbec nevěděl, kde je.

S vypětím sil jsem ho dotáhl až domů, on jakoby skoro ani nevnímal. Nemusel jsem ho nést, šel sám, ale… Když jsem se ho na něco zeptal, vůbec třeba nereagoval a nebo jen kýval hlavou. Pohled měl stále upřený dopředu a mě napadaly absurdní myšlenky, jestli třeba něco nepil.

Doma jsem mu znova uvařil čaj. V ložnici jsem si ho prohlížel, zatímco on byl už zase duchem někde úplně jinde. Nevěděl jsem, jestli mám odejít nebo mu dělat společnost, ale nakonec jsem se rozhodl ho nechat přemýšlet o samotě.

Odešel jsem zase nahoru a doufal jsem, že ho už nenapadne nic nebezpěčného.



Ráno nebylo o moc lepší. Hned, jak jsem vstal, jsem se šel podívat na Gerarda. Dělal jsem si opravdu starosti, bál jsem se, aby si něco neudělal.

Vím, že není úplně hloupý, ale zlomené srdce zkráta bolí opravdu hodně.

Vešel jsem do ložnice a našel jsem ho celého zkrouceného na posteli. Spal ve včrejším oblečení.

Nechtělo se mi ho budit, i když sebou trochu házel pod vlivem špatných snů. Místo toho jsem si k jeho posteli vzal židli a prohlížel jsem si ho.

Vypadal hrozně. Bylo na něm znát, že má starosti a je mu zle. Vždy, když jsem se na něj podíval, projela mnou zvláštní vlna lítosti.

Natáhl jsem ruku a krátce ho pohladil po vlasech, v tu chvíli mi připadal jako dítě.

Zavrtěl se a pomalu rozlepil oči.

Měl je celé opuchlé a červené, ztratily tu radostnou jiskru, kterou jsem v nich vždycky viděl. Pod nimi měl kruhy od toho, jak se nevyspal. Musel celou noc hrozně trpět.

Podíval se na mě a obočí se mu trochu svraštilo, na tváři měl hrozně zoufalý výraz.

"To bude dobrý…" řekl jsem a on kývl, i když tomu asi sám nevěřil. Pootočil se a znova se věnoval bílé zdi.

Jemně jsem uchopil jeho ruku, neucukl, ale ani stisk neopětoval. "Zdály se mi hrozné sny." Řekl najednou a trochu se zavrtěl. "O něm. Jak mě chce zabít."

"Zapomeň na to." Snažil jsem se mluvit klidně a lehce. "Gee, on ti přece nestojí za to všechno trápení…"

"Já vím." Pomalu kývl. "Když to není tak jednoduché."

Povzdechl jsem si a začal jsem ho trochu hladit, byl celý zesláblý.

"Frankie, jsem rád, že tu jsi." Gerard se mi podíval hluboko do očí a já se pod vlivem jeho slov zachvěl. Skoro až mě to dojalo, vždycky jsem myslel, že mu jsem spíš na obtíž. A teď… pomáhám mu? Jsem užitečný?

Snažím se o to. Chtěl bych, aby se díky mě cítil lépe, abych mu to mohl ulehčit. Protože mi na něm opravdu záleží.

Odkdy jsem tak starostlivý? Nikdy mě pocity druhých tolik nezajímaly, tak proč najednou tolik ohleduplnosti?

Nedokázal jsem to pochopit, připadalo mi, jakoby mě snad ovládala nějaká zvláštní, magická síla. Zkrázka mě hřálo u srdce, když jsem spatřil na Geeho tváři úsměv, třeba jen nepatrný.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 1. června 2009 v 8:45 | Reagovat

Franku ty pako. Proč asi? Seš zabouchlej až to pěkný neni xD teda je to pěkný to jo.. heh já se tu normálně rozteču z toho jak dává na Gerardka pozor.. uááááááááá :-)))

2 Lyl Lyl | 1. června 2009 v 8:53 | Reagovat

Jééé neni to ňáký krátky?? No je, ale aspoň něco.

3 iWusZka iWusZka | Web | 1. června 2009 v 12:04 | Reagovat

Láááska je láááska, když choděj kluci s klukamááá..... :D
OmFgee, zase mám 'hrabací' den :D Já jsem fakt tele... :D
Frankie se nám zamiloval, uhíí :D

4 M@kAyla Ąntip&thy M@kAyla Ąntip&thy | 1. června 2009 v 13:27 | Reagovat

ten tky furt něco nwíí!! xD
Dobrýýý, akorát se mi nelíbilo, jak v min. díle Gee k němu začal něco pociŤovat a v tomto díle ee :((

5 Dark_Butterfly Dark_Butterfly | 1. června 2009 v 15:01 | Reagovat

cute

6 Darek Darek | Web | 1. června 2009 v 17:24 | Reagovat

Hezounké... moc. :)

7 fallen angel fallen angel | Web | 1. června 2009 v 17:47 | Reagovat

ach..
frankovi už svítá :D blýská se na lepší časy :D

8 Geewayli Geewayli | 2. června 2009 v 19:41 | Reagovat

[7]: přesně tak :)

kráása jako obvykle :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama