close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Nancy Boy 27

3. června 2009 v 8:00 | Jannica |  Nancy Boy
Od té doby jsem stále vyhledával jeho blízkost, i když jsem si to nechtěl připustit. Bylo mi s ním zkrátka hezky, jeho blízkost mě zvláštním způsobem uklidňovala. Když jsem ho viděl, měl jsem pocit, že v tomhle příběhu hraju roli a nejsem zbytečný.

Vlastně jsem byl předtím hrozně postradatelný. Sám jsem si užíval, ale pro nikoho nebyla má existence nijak zvlášť důležitá. Kdybych třeba umřel, možná by mě kamarádi pár minut litovali, ale pak by žili dál, jakoby se vůbec nic nestalo.

Nikdo o mě pořádně nic nevěděl, pro všechny jsem byl jen kluk, který se rád baví a je s ním legrace. Za mnou lidé přilezli jen ve chvíli, kdy si chtěli odpočinout od povinností a potřebovali se nějakým způsobem odreagovat. Nikdo by se mi jen tak nesvěřil s něčím vážnějším, nikdo by mi neprozradil své tajemství. Neměli ke mně důvěru.

Vzpomněl jsem si, že jsem se předtím cítil hrozně sám. Nechápal jsem to, vždyť jsem byl stále ve společnosti. Až teď mi to došlo.


Potřeboval jsem někoho, o koho bych se mohl opřít. Kdo by pro mě představoval duševní podporu a já pro něj. Neměl jsem žádné přátele. Jen spoustu známých.

V Gerardovi jsem teď viděl někoho, s kým si můžu vážně promluvit. Byl tu pro mě, když jsem se potřeboval svěřit, vypovídat. Stejně tak, jako on si vyléval srdce mě.

Od té události s Christianem se dost změnil. Méně mluvil, skoro vůbec se neusmíval. Chodil jako tělo bez duše, v noci toho moc nenaspal, jak jsem usoudil podle velikých kruhů pod očima.

Když jsem uvařil nějaké jídlo, vždy se v tom jen tak rýpal a někdy ani nevnímal to, co jedl. Byl zkrátka nešťastný.

Avšak úsměv na jeho tváři se objevoval den ode dne častěji, bylo hezké vidět, jak se uzdravuje.

Za to já na tom byl stále hůř. To proto, že jsem měl nedostatek sexu. Byl jsem celý nervózní a z mých erotických představ jsem málem zešílel.

Já to prostě potřebuji! Nevystačím si jen s vlastní rukou, musím mít k tomu někoho druhého!

Nemohl jsem jít pařit, protože jsem nechtěl nechávat Gerarda samotného. Zároveň mi připadalo tak podlé svádět jeho. Vždyť bych ho zničil úplně…


Gerard:

Nic mě netěšilo. Vždy jsem si ráno zalezl někam do kouta a tam jsem potichu trpěl skoro až do večera. Měl jsem špatné myšlenky a chtěl jsem utéct od reality, proto jsem stále psal povídky a kreslil.

Svá literární díla jsem posílal do A-A a většinu z nich dokonce i otiskli, ale už jsem z toho neměl takovou radost. Teď to pro mě byla vlastně taková má brigáda, která mi vynášela peníze alespoň na jídlo.

Za chvíli budu muset prodat ten svůj osobní obraz, který ztvárňuje zlo. A to jsem si ho chtěl nechat na památku.

Přemýšlel jsem o tom, že by Frank mohl jít pracovat, ale nemám sílu mu to říct. Nechci, aby si myslel, že ho vyháním nebo ho do něčeho nutím.

Musím se vzchopit, nebo spadnu do ještě větší finanční krize.

Večer v posteli jsem začal psát další díl svého komiksu, jelikož skoro všechny ostatní už vyšly a já si nemohu dovolit přestat vydávat. Nevynáší to moc, zvlášť, když z toho obrovskou částku obdrží nakladatelství, ale jako pravidelný příjem by to mohlo postačit.

Podíval jsem se na stránku, co jsem nakreslil a zjistil jsem, že se z mého celkem slušného komiksu stává nepřístupný krvák. Hlavní postavě jsem usekl hlavu.

Zamyslel jsem se, v duchu si vrazil pár facek a začal jsem znova. Bylo to celkem vyčerpávající, jindy by mě to bavilo, ale teď jsem to bral jako povinnost.

Spát jsem šel až po půlnoci, ruka mě bolela a nálada se mi nijak nezlepšila. Byl jsem celý mrzutý.



Ráno mě probudily až sluneční paprsky, které mě šimraly na tváři. Venku bylo docela hezky a já si uvědomil, že jsem už spoustu dní nevyšel z domu.

Protáhl jsem se a otočil se na druhou sranu. Náhle jsem hlasitě vyřikl a prudce jsem se posadil na posteli.

"Franku!" Zamračil jsem se na něj. Probouzel
se a pěstí si protřel oči. Pak se na mě podíval a provinile se usmál. "Co tady děláš?"

"Měl jsem špatný sen."

"Běž okamžitě pryč z mé postele!" Nesnáším, když mi někdo narušuje soukromí. Nikdo mi prostě do postele lézt nebude!

"Promiň, nevěděl jsem, že-"

Vystrkal jsem ho ven a znovu jsem přes sebe přetáhl peřinu. On seděl na zemi se zvednutou hlavou a koukal na mě jako malé štěně.

Odvrátil jsem od něj pohled a snažil jsem se myslet na něco jiného.



Asi jsem na okamžik usnul, protože když jsem znova otevřel oči, na nočním stolku mi ležel tác se snídaní. Překvapeně jsem se rozhlédl kolem, ale nikoho jsem neviděl. Najedl jsem se teda a pak prázdné nádobí odnesl do kuchyně.

Frank seděl v křesle v obýváku a něco si čmáral.

"Díky za snídani." Zahuhlal jsem a sedl jsem si na gauč. Zapnul jsem televizi, jestli nedávají něco hezkého.

Všiml jsem si, že na mě Frank stále s úsměvem kouká. Ležel v tom křesle - úplně celý do něj zapadl - a hleděl mi hluboko do očí.

"Co je?" zeptal jsem se.
"Nic." Pokrčil rameny a dál se věnoval tomu, co dělal.

Popošel jsem k němu a podíval jsem se přes jeho rameno, abych zjistil, co kreslí.

"Je to ošklivý." Konstatoval.

"Ale ne, jen by ses potřeboval trochu vykreslit." Nebylo to zas tak špatné, ale moc talentu zřejmě nepobral.

Nemohl jsem se dívat na to, jak patlá jednu čáru přes druhou, tak jsem mu vzal ruku a nejprve mu nastavil prsty tak, aby tužku správně držel. Pak jsem pár rovnými tahy načrtl postavu, kterou kreslil a on se a mě vděčně otočil. Konečně měl nohy delší než tělo.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 3. června 2009 v 8:50 | Reagovat

Hahahah. Konečně měl nohy delší než tělo :-DDD to mě dostalo. Tak, a už se držej za ruce, a v příštím díle si budou vylejvat srdíčka! Hele, že Frankie kreslí Gerardka? Že jo, že jo? xD

2 Darek Darek | Web | 3. června 2009 v 14:14 | Reagovat

Konečně pokračování... jsem se těšil.

3 M@kAyla M@kAyla | 3. června 2009 v 15:33 | Reagovat

dobrýýý!!! Určitě kreslil jeho ;-)

4 Lyl Lyl | 3. června 2009 v 15:49 | Reagovat

Njn Frankie patlal!Snad umí líp vařit než kreslit! XD

5 fallen angel fallen angel | Web | 3. června 2009 v 19:06 | Reagovat

jůůů :D
a teď by vyhodili na dlažbu i Gerarda :D
faaajn tak tak hnusná nebudu :D

6 iWusZka iWusZka | Web | 4. června 2009 v 8:15 | Reagovat

Proč jsem  u toho pořád měla nutkání se smát? :D Ten Frankie vlezený v geeho posteli mě docela rozsekal :D Proč ho vyhazoval, chudáka....nedostatek sexu je sviněě xD

7 Geewayli Geewayli | 4. června 2009 v 18:37 | Reagovat

já nevím toten díl mi nějak nesedl

8 Památka zesnulých Památka zesnulých | Web | 5. června 2009 v 13:52 | Reagovat

Tohle je super story ale nechtěla bys s nima už něco udělat??? :D dej je už dohromady sakra :D

9 Laivine Laivine | 5. června 2009 v 18:39 | Reagovat

Frankie nemůže za to, že kreslí nohy kratší než tělo. Vždyť on sám je má kratší.
Já jsem jako malá kreslila hrozně široké obličeje, jelikož máme širokoúhlou televizi a ještě se nevysílali šitrokoúhle.
Vypadá to, že se nám Frankie zamiloval. Jsem zvědavá, jak to vyřeší s tím nedostatkem.

10 JajPi JajPi | Web | 5. června 2009 v 23:11 | Reagovat

hihih :D to je dobrýý...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama