Slibovaná povídka ze střední je tady. Je to vážně klišé, od první kapitoly poznáte, že čtete opět to samé:D No, snad mé podání bude přece jen o něčem trochu jiném a nebudete to číst zbytečně. Jo a taky nevíte, jak to skončí:)
Děj je snad zbytečné přibližovat, snad mohu říct jen to, že ne všichni jsou na první pohled takoví, jak se zdá. A o tom se zde přesvědčí Gerard, který to vypráví, na vlastní kůži:)
Psala jsem to ještě dřív než Egoistu (tzn asi před rokem), takže jsem si to musela celý zkorektorovat, bylo až neuvěřitelný, kolik jsem tam našla chyb:D Teď je to snad nějak tak ke čtení, tak si to užijte:)



Pěknej banner.