close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Červenec 2009

Nightmare 4

5. července 2009 v 20:28 | Jannica |  Nightmare
Uplynuly už dva dny od mého propuštění z nemocnice. Začínal jsem být rád, že mi můj plán nevyšel. Uvědomil jsem si, že mám vlastně svůj život rád a je tu spoustu lidí, kterým bych scházel.

"Zlato?" do mého pokoje vstoupila máma. Zeširoka se usmívala a klekla si k mé posteli. "Jak ti je?"

"Už je to dobrý..." podíval jsem se na ní.

"Tak to je fajn. Půjdeš zejtra do školy?"

"No, nevím.." zamyslel jsem se. "Já tam moc nechci..." sklopil jsem hlavu. Jak překonám ty narážky spolužáků? A všichni na mě budou zírat...

"Měl bys tam jít, Gee.." máma mě chytla za ruku a tvářila se starostlivě. "Jednou tam stejně půjdeš... Uvidíš, že to není tak hrozný. Moc lidí o tom ani vědět nebude." No, jasně. Nebude. Hlavně, že to ví Frank Iero.


Kapitola XXXVI

4. července 2009 v 15:23 | Jannica |  Across the world
A je taky ACROSS THE WORLD! :D A to díky Fallen Angel, která mi tuhle debilitu připomněla. Popadla mě nostalgická nálada a já zase dostala chuť projevit svou pravou, imbecilní osobnost :D

Jenom bych mohla připomenout pár faktů, které jste už uritě zapomněli.

1. Momentálně jsou na slovensku
2. Právě odzkoušeli všechny ty lubrikanty
3. Frank je stále stíhán za vraždu pěti Chucků Norrisů
4. Pohybují se tak, že kradou auta.
5. Jsou jeblí.

Kdybyste chtěli, tak minulý díl je TADY.

A pro ty, co to neznají - nemusíte to číst od začátku, stejně je to kravina, která až tolik nenavazuje. Možná bych to teď mohla začít přidávat častěji. I když mám pocit, že jsem od dob, kdy byl zveřejněn první díl, trochu "duševně" dospěla, tak nevim :D



What Next? 30

3. července 2009 v 16:59 | Jannica |  What next?
Uh... tohle je takovej díl, kde se toho moc neděje. Ani mi to moc nešlo psát, pořád jsem se musela zamýšlet, co do další věty. Pravda, v tragédiích se vyžívám víc.

Protože je už třicátý, budu do anket vždy dávat možnost, že je to poslední kapitola. Tak máte šanci protestovat proti dalšímu pokračování :D A skončí to vlastně až budete vy chtít. Je to přece vaše povídka:)


Can´t see the rainbow 4

2. července 2009 v 21:24 | Jannica |  Cant see a rainbow
Domu jsem šel jako ve snách. Bezmyšlenkovitě jsem se proplétal mezi ldmi, mé nohy šly automaticky, anižbych přemýšlel, kudy vede cesta.

Podivil jsem se, když jsem najednou stál přede dveřmi svého malého domku a hrabal jsem v tašce klíče. Vůbec jsem se nedokázal rozpomenout, jak jsem se tak rychle dostal až do své ulice.

Zasmál jsem se a pomyslel si, že se mnou ten Frank dělá vážně divy. Na něj jsem totiž celou dobu myslel.

Haunted Castle

2. července 2009 v 8:34 | Jannica |  Úchylné
Měla jsem chuť si napsat nějakou úchylnou jednorázovku, tak tady je. Připadá mi divný, že ani nemám legální přístup ke stránkám, kde erotický povídky jsou a přitom je sama píšu. Myslíte, že by přečtení si cizí er. povídky nějak ovlivnilo můj mravní vývoj? :D
______________________________



"Gerardeee!!" řval můj mladší brácha, abych ho přes ten hluk slyšel. Čapnul mě za ruku a začal mě tahat skrz nekonečný dav lidí, který nám znemožňoval normální chůzi. Tedy v Mikeyho případě spíš běh.

Náladu jsem měl na bodu mrazu, dokonce mě i začínala bolet hlava z těch všech diskantských sraček, které dunily z obrovských repráků zabudovaných u jednotlivých atrakcí. Někde hráli i dechovku - jedno lepší než druhé.

Skřípal jsem zuby o sebe, zatímco jsem se zuřivě omlouval lidem, které Mikey shodil. Ve vlasech jsem měl cukrovou vatu, byl jsem politý pivem a na botách byly určitě přilepené žvýkačky.

Nesnáším pouť!


Nightmare 3

1. července 2009 v 17:32 | Jannica |  Nightmare
Mě to taky připomíná základku. Ale mě naštěstí moc nešikanovali, jen se o to pokoušeli, protože jsem se nedala. Fyzický násilí bylo jen jednou, ale ta holka, co mi dala facku skončila na zemi. Tak mě nechali. Ale stejně mám na základku hrozný vzpomínky, je zvláštní, že od tý doby, co jsem na gymplu je všechno v pohodě a lidi se respektují navzájem. Děcka ze základky jsou zkrátka blbý.
A to, že lidem proletí vzpomínky na celý život je nejspíš vážně pravda, babička takhle vypověděla svou klinickou smrt.