close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Can´t see the rainbow 15

16. srpna 2009 v 12:26 | Jannica |  Cant see a rainbow
Asi bych teď měla psát spíš What Next, ale nějak jsem na to neměla náladu. A stejně - jedno sladší než druhý. Asi brzy napíšu něco moc moc drastického...

Dneska ráno jsem se teda vrátila od moře, jsem celá opálená (spálená), přehřátá, nevyspalá (dvoudenní jízda malým autem není moc spánkuhodná) a málem jsem teď byla deportována na chalupu. Jelikož se tak nestalo, napsala jsem tohle. Neručím za to, co teď budete číst, vážně jsem docela mimo. Ale tak snad to bude v mezích normality:)

A jsem ráda, že se vám ta nová povídka líbí:)



Sotva jsem vešel do dveří restaurace, už jsem spatřil Sharon, jak se na mě kysele mračí. Napadlo mě, že bychom si mohli vážně promluvit, protože tohle už nejde vydržet. Myslel jsem, že bude v pohodě přes to, co ke mně cítí, ale asi jsem se v ní trochu spletl.

Letmo jsem ji pozdravil a odpochodoval jsem do šatny, vůbec mi nebyl příjemný ten její pohled, co se mi zabodával do zad. Převlékl jsem se plný obav, co bude dál. Nechci, aby to přátelství mezi námi skončilo, přece jen se známe už nějakých pár let.

"Kdes byl?" vybafl na mě Matt, sotva jsem se objevil mezi lidmi. Nesl špinavé talíře a zřejmě byl i dost zaneprázdněný.

"Chytil mě revizor." Stroze jsem odpověděl.

On se mi začal pochechtávat a zatímco odcházel, kroutil hlavou jako že jsem idiot. Vycítil jsem, že dneska nebudu mít zrovna šťastný den. Už jsem chtěl tu rozmluvu se svou nejlepší kamarádkou odložit na později, ale ona za mnou stejně přišla sama. Nic neříkala, jen stála a hrála si na děsně vytíženou.

"Můžu s tebou mluvit?" optal jsem se. Ona ke mně otočila hlavu a podívala se na mě tak, že ve mně úplně hrklo.

"Jasně, proč ne? Nebo jsi na mě naštvanej?"

"Proč bych měl?"

"Protože pro tebe existují lepší než jsem já!"

"Co blbneš!" zamračil jsem se na ní a měl jsem opravdu vztek. Ono jí úplně hráblo? Zešílela? Nikdy taková nebyla.

Zase mi věnovala jeden hnusný, vyčítavý pohled a otočila se zpět ke své práci. Začala zuřivě utírat jeden pult.

Chytil jsem jí za rameno a pokusil jsem se jí trochu uklidnit, ona se ale vysmekla a postavila se ke mně čelem. Stáli jsme tam naproti sobě a já cítil tu pomyslnou obrovskou díru, která mezi náma byla.

"Slíbil jsi, že se mezi námi nic nezmění," téměř plačtivě zašeptala.

"Ale ty se chováš tak divně. Já tě mám pořád rád."

Najednou mě prudce objala, až jsem heknul. Tiskla se ke mně a já znovu nechápal, co to do ní vjelo. "Promiň, že tak vyšiluju. Jsem na prášky."

"To teda jo…"
Povzdechl jsem si. "Přijdeš zejtra na kafe?"

Podívala se mi do očí a poprvé za celou tu dobu se na mě upřímě usmála. "To víš že jo."

"Slibuješ?"

Kývla. "Musíme probrat tu neděli."

Konečně mi připadalo, že se všechno tak trochu zpravilo a už se k sobě nebudeme chovat jako děti.

Den v restauraci jsem si tak nějak odbyl, neměl jsem totiž na práci ani pomyšlení. V hlavě mi běhaly všechny ty události, co se za poslední týden udály a já neměl chvíli klid. Těšil jsem se na Franka, který jako vždy přišel přesně na konci mé pracovní doby.

***

"A tak si na mě vzal číslo," s hlasitým chechtáním jsem dokončil dnešní příhodu s revizorem. Frank seděl naproti mně, jeho úsměv na rtech byl poněkud ztuhlý.

"To se mi nelíbí," řekl a odvrátil hlavu jinam. "To se mi teda vůbec nelíbí."

"Co."

"No že… prostě tohle všechno!"

Nechápal jsem, co tím myslí. Hleděl jsem do jeho zamračené tváře a pokoušel jsem se z ní vyčíst, co si asi právě teď myslí.

"Vždyť to nic neznamená," snažil jsem se zachránit situaci tím, že jsem ho chytil za ruku a přisunul si ho blíž k sobě. On se teď ale choval chladně.

"Co když se ti zalíbí?"

Neubránil jsem se a trochu jsem se zasmál. "To je nesmysl."

"Ale není."

"Frankie nežárli na revizora, vždyť byl stejně ošklivej." Lehce jsem s ním zatřásl, jemu nejspíš začínalo být trochu trapně, že své myšlenky vyslovil nahlas. Nakonec zvedl nohy na kraj lavičky a objal si kolena. S povzdechem jsem mu odhrnul vlasy z čela, mrzelo mě, že jsem ho tak rozesmutnil.

"No tak, jsi o mnoho lepší než on. Jsi lepší než jakýkoliv kluk."

Když už se konečně trochu pousmál, v kapse se mi rozvibroval mobil. Potichu jsem zaklel a vytáhl ho, byl jsem naštvaný, že ruší v tu nejméně vhodnou chvíli.

"To je on…" prohodil jsem, sotva jsem zaznamenal neznámé číslo. "Určitě je to on."

Mohl jsem si povšimnout, jak zkroušeně se Frank zatvářil. Najednou mě napadla skvělá věc. "Vezmi to."

Teď si musel myslet, že jsem se snad úplně zbláznil. "Nee…"

"Ale jo. Prostě to zvedni, chci, abys s ním mluvil." Přepnul jsem vyzvánění na reproduktor, abych to také slyšel.

Najednou se rozesmál a vytrhl mi mobil z ruky.

"Prosím?" ohlásil se takovým nepřiměřeně sladkým hlasem.

"Uh… kdo tam je?" Blbeček, neumí se ani představit.

"Frankie…" Opět jsem málem vybouchl smíchy, to, jakým tónem s ním mluvil bylo neuvěřitelné. Znělo to… přinejmenším nadrženě.

"Sháním Gerarda."

"Aha… tak ten se teď sprchuje... Můžu jít za ním a říct mu to." Přestal jsem se smát a místo toho jsem na něj hleděl s naprosto vytřeštěnýma očima.

"Ne! Ne. To je… v pořádku. Nemusíš, díky. Mohl by mi třeba potom zavolat?"

"Mám dojem, že bude dost zaneprázdněný…"

"Uh… aha… tak… tak se měj." Pípání ohlašující nepřítomnost druhé strany se ozvalo téměř dřív, než dořekl poslední slovo.

Frankie mi s hihňáním vrátil telefon a já na něj zůstal bez dechu a bez jediného pohybu zírat.

"C-co je?" Nechápal, začal si zmateně rovnat pramínky vlasů na správnou stranu. Zastavil jsem jeho ruku a přisunul jsem si ho k sobě.

"To bylo sexy," zašeptal jsem a přiblížil jsem svůj obličej těsně k tomu jeho.

"Mám dojem, že už ti nikdy nezavolá." Opět se rozesmál, zmlkl až ve chvíli, kdy jsem spojil naše rty ve vášnivém polibku. Naklonil jsem hlavu, abych mohl vniknout jazykem dál do jeho úst a ruce jsem mu zapletl do těch hedvábných vlasů.

Netrvalo dlouho a už mi seděl na klíně, chvěl se, když jsem mu rukou zajel pod tričko a škrábal ho po páteři. Dlaň jsem přesunul dopředu na jeho hrudník a prsty jsem mu přejel po bradavce, která okamžitě ztuhla. Frankie se ode mě odlepil a s dalším mým dotekem mi zasténal přímo do ucha. Začal jsem ho líbat na krku, poprvé jsem mohl vyhledávat jeho erotogení zóny. A že jich neměl málo.

Líbilo se mi, do jakého stavu jsem ho přiváděl, jeho výraz ve tváři byl naprosto dokonalý. Když si to podle všeho nejvíc užíval, přestal jsem.

Obmotal mi ruce kolem krku a já mu dal malou pusu na rty. Frank se najednou tak nevinně rozesmál, nevím, jestli tou situací nebo byl prostě jen šťastný. Všiml jsem si, že se začíná trochu červenat.

"Měli bychom jít, už je tma."

"Kolik je hodin?"

Vytáhl jsem z kapsy mobil a rozsvítil jsem ho."Deset."

Postavil jsem ho na nohy a zvedl jsem se, sebral jsem ze země svou tašku. Frankie počkal, až ho chytím za ruku a pak jsme teprve vyšli.

Celou cestu byl podivně zticha, i když normálně je dost upovídaný. Pevně se mě držel a pořád ke mně otáčel hlavu, na rtech se mu vždy objevil malý, sladký úsměv.

Spojil jsem si to s faktem, že jsem jeho první kluk. Příjemně mě při tom pomyšlení hřálo u srdce, přemýšlel jsem o tom až do té doby, než jsme došli před Frankův dům.
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Pansy.xo Pansy.xo | 16. srpna 2009 v 12:42 | Reagovat

*uh* awww...

2 devilishe devilishe | 16. srpna 2009 v 13:35 | Reagovat

perfektne!!! ako tho reviozra odpalkoval :D....asi sa roztopiiiiiim :P

3 Tez Tez | 16. srpna 2009 v 13:35 | Reagovat

Jůůůů, skvělý!
Líbí se mi, že ještě neměli a nespěchaj na sex, hehe..

4 Hedr Hedr | Web | 16. srpna 2009 v 18:02 | Reagovat

dokonalý...tková romantika:-)

5 Darek Darek | Web | 16. srpna 2009 v 21:43 | Reagovat

Hezké. Je to moc milé a sladké.

6 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 17. srpna 2009 v 10:25 | Reagovat

Prej zaneprázdněný xDDD a teď si vezme Gerarda domů a tu zaneprázdněnost promění ve skutečnost! Tááááák xD úchyl se opět ozval.

7 M@kAyla Ąntip&thy M@kAyla Ąntip&thy | 17. srpna 2009 v 12:59 | Reagovat

jak ho odbyl bylo hustýýýý!!! xDDD
(PS: Bude seeeeex :DDDD )

8 JajPi JajPi | Web | 17. srpna 2009 v 13:13 | Reagovat

whoa :D to bylo dobrý todle toto s tím telefonátem :D

9 iWusZka iWusZka | Web | 17. srpna 2009 v 20:46 | Reagovat

Jak to Frankie šikovně vyřešil xDD Uhí :D
Já dneska asi nenapíšu normální koment, hrabe mi xD I když... moje komenty jsou vždycky nenormální xDDDD

10 fallen angel fallen angel | Web | 17. srpna 2009 v 22:55 | Reagovat

ňuňu..

11 Senii Senii | Web | 18. srpna 2009 v 9:01 | Reagovat

Frankie je prostě třída!! Wow!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama