Září 2009

What do they know 9

30. září 2009 v 9:52 | Jannica |  What do they know
Pořád je mi úděsně špatně, všechno mě bolí (a teď už to neni jen ta chřipka), jsem unavená a dneska musím jít na kytaru, na kterou jsem vůbec nehrála to, co jsem měla. Minule jsem tam už taky nebyla, tak by bylo blbý se znova omlovit.
Nicméně ani jeden z těchto hroznivých faktorů nevysvětluje to, že jsem v noci vstala a napsala tři díly téhle povídky. Vážně nechápu. Asi jsem náměsíčná.

A pak jsem také chtěla upozornit na můj nový blog, který je tady. Ale tam se spíš jenom vypisuju sama ze sebe, takže nic důležitýho.

100 questions..

29. září 2009 v 16:33 | Jannica |  Blog
Řetězáky jsou vážně hovadina, ale já se příšerně nudim, je mi špatně, jsem nemocná a protože nemám vůbec nic lepšího na práci, tak si tohle vyplním a pak třeba usnu nebo mě napadne něco lepšího :D Tohle je teda... vypadá to jako 100 otázek směřovaných na mou osobu, no. Třeba se o sobě dozvím něco nového. (To nedává smysl. Nebo dává?)


When the dream comes true 4

29. září 2009 v 9:06 | Jannica |  When the dream comes true

Tak... jsem zvědavá, co mi na to řeknete...

_______________________

Zadýchaně jsem dopadl na vytoužené dveře. Třikrát jsem zaklepal, než se zevnitř ozvalo znuděné "dále".

Vešel jsem dovnitř a nejistě se rozhlédl okolo. Tolik přepychu jsem snad v životě neviděl! Pronájem takového apartmá musí stát stovky dolarů.

"Máte přijít až za tři čtvrtě hodiny." Gee ke mně přišel se zamračeným výrazem ve tváři a já opět pochyboval o své schopnosti se hýbat.


Can´t see the rainbow 19

27. září 2009 v 19:58 | Jannica |  Cant see a rainbow

Nějak dlouho tohle nepřibylo, ne? Když ono se tam nic neděje, tak mě to moc nebaví. A vás asi taky ne. Já vím, že bych teda měla zařídit, aby se tam něco dělo a to mám taky dost v plánu, ale stejně je ten kontext hrozně nudnej.
Každopádně budu pokračovat a dotáhnu to do konce, protože nesnášim nedodělaný povídky. Pamatuju si, jak jsem Can´t see the rainbow na začátku úplně milovala. Hrozně se mi tam líbil ten Gerard :D
No, třeba k tomu ještě najdu cestu a nebude to tak moc ztracený x)



Nebezpečné Líbánky 3

25. září 2009 v 18:31 | Janhe |  Nebezpečné Líbánky
,,Na izbe, prečo?" zarazila ma táto trocha nevšedná otázka.
,,Keď príde vaša žena, aby som ju mohol informovať kde sa práve nachádzate."
,,Nie to ste na omyle, ja nemám ženu, ja som tu so svojím priateľom." zavolal som Frankieho ten ku mne prišiel, usmial sa na mňa a pobozkal ma.
Recepčenému sa stiahol úsmev a vyzeral ako keby práve zjedol niečo nechutné, neskôr si uvedomil ako sa zatváril, ospravedlnil sa nám a znovu sa usmial.

What do they know 8

23. září 2009 v 9:31 | Jannica |  What do they know

Před koncertem bylo všechno trochu hektické. Běhal jsem sem tam a každého obletoval, snažil jsem se co nejvíce zkrášlit a neustále jsem si posouval bezprstové rukavice. Nevím, proč mi tolik záleželo na tom, aby mi to při vystupování slušelo. Cítil jsem, že to nedělám kvůli těm několika tisícům lidem, kteří na mě budou hledět ,nebo kvůli televizi. Jen jsem se snažil svým vzhledem přiblížit k fotkám, které jsme si s Gerardem nedávno prohlíželi.


When the dream comes true 3

21. září 2009 v 6:00 | Jannica |  When the dream comes true

Takže nejdřív bych chtěla něco říct. Pokud jste si mě přidali na icq a pokoušeli jste se se mnou nějak navázat kontakt, zřejmě jste zjistili, že to nejde. Celý icq se mi nějak po a tak jsem si založila nový. Naleznete ho v SITE. Tak, to je všechno, co jsem měla na srdci:)



Nebezpečné Líbánky 2

19. září 2009 v 8:00 | Janhe |  Nebezpečné Líbánky
Toto som nemal robiť, pretože už bolo dosť hodín a mali sme ísť na dalšiu pamiatku, ale Frankie sa na mňa zahľadel, začali sme sa bozkávať, dotýkať sa a vyzliekať sa. Bol krásny slnečný deň a tak zahmlené okná auta vzbudzovali u ľudí určitú zvedavosť ale naštastie som mal zadné okná auta vybavené hmlovými sklami, takže sme mali s Frankiem súkromie a užili sme si vzrušujúce chvíle vynachádzaním mileneckých polôh, ktorými by neopovrhli ani v KamaSutre. Potom sme chvíľu ležali na sebe, vďaka Bohu, že mám veľké auto, a rozdýchavali sme náš nedostatok kyslíku. Keď naše srdcia už bili v kludnom tempe, obliekli sme sa a vyštartovali za daľšiou krásnou pamiatkou New Yorku, na Sochu Slobody (Statue of Liberty). Zaparkovali sme auto a išli k pokladni kúpiť dva lístky na prevoznú loď ktorá nás odvezie na ostrovček kde socha stojí. O necelých 5 minút sme vyplávali. Keď sme sa k nej blížili Frankie vytiahol fotoaparát a fotili sme sa. Potom sme sa postavili k zábradliu na ľodi smerom k soche a požiadali sme dalšieho cestujúceho aby nás spoločne odfotil. Je to prekrásna foto, ja s Frankiem v objatí za nami majestátna socha Slobody, more a všetko čo k romantike patrí.

What do they know 7

17. září 2009 v 21:37 | Jannica |  What do they know

Seděl jsem v obýváku a sledoval jsem kluky, kteří občas prošli kolem. Někteří se u mě pozastavili a něco řekli, nebo si ke mně na chvíli sedli. S Bobem jsem si trochu popovídal, přestože jsem měl v hlavě spoustu starostí. Přemýšlel jsem o těch práškách. A také o Gerardovi.

Vzpomněl jsem si, jak hezky jsem se cítil, když jsem ho mohl utěšovat kvůli té fanynce. Teda, hezky je asi poněkud nevhodné slovo, soucítil jsem s ním, ale zkrátka mi dělalo dobře ho konejšit a objímat, pomáhat mu. Hrozně rád někoho uklidňuju, cítím se při tom tak zvláštně důležitý, zmocní se mě pocit, že jsem naprosto nepostradatelný. Každý chce být někomu užitečný.


When the dream comes true 2

17. září 2009 v 12:22 | Jannica |  When the dream comes true

Příští kapitola už bude o něco záživnější;)
.
Den předtím jsem si balil věci do dvou obrovských kufrů. Seděl jsem mezi hromadou hadrů
na posteli a každou chvíli jsem se podíval na fotku mé lásky umístěnou na nočním stolku.

Ten jeho úsměv… Ten nádherný, zářivý úsměv.

Steve říkal, že je to Hollywoodský úsměv nafoukané hvězdy, ale já to vím lépe. Vždyť je nejkrásnější na celém světě!


What Next? 42

15. září 2009 v 22:03 | Jannica |  What next?
Dlouhá doba, než to přibylo, co? :D Tak se omlouvám a přináším další díl, rozhodla jsem se udělat kombinaci, bylo to totiž vážně dost vyrovnaný. Nechte mi nějaký komentář, poslední dobou moc nekomentujete, ne, že bych vám dělala nějaký ultimátum, ale vy víte, že čím víc komentářů napíšete, tím větší mám chuť ke psaní... :)



Nebezpečné Líbánky 1

14. září 2009 v 15:07 | Janhe |  Nebezpečné Líbánky

Zasláno od Janhe, ještě jednou moc děkuju:) Doporučuju vám si to určitě přečíst, protože se mi to vážně moc líbí.


,,Gee, vstávaj, vstáávaj, už je ráno ideme! " zatriasol mnou Frankie, odhrnul závesy a oslepilo má ostré slnečné svetlo.
,,Ách Frankie, už vstávam len so mnou tolko netrep prosím ťa! " Frankie sa nemohol dočkať dnešného dňa tak isto ako aj ja. Dnes oslavujeme, že sme už 2 roky spolu a chceme ich spolu romanticky osláviť v New Yorku. O hodinu na to sme vycestovali, potrebné veci sme už mali zbalené. Frankie sa tešil ako malé dieťa. V aute sa nedočkavo mrvil a ukazoval na všetko zaujímavé.
,,Aha Gee, aká krásna socha, a tá krásna fontána." takéto nadšené vety som počúval celú cestu. Frankie mi naozaj pripomínal 5 ročné dieťa ktoré sa teší aj z tej najmenšej maličkosti. Nehneval ma naopak, bol som štastný z toho aký je Frankie štastný a o chvílu som sa ,,nakazil,, jeho pozitivnej energie až tak, že sme si celú cestu do New Yorku spievali.

Other Authors

14. září 2009 v 15:02 | Jannica

Nebezpečné Líbánky - Frerard, 11 parts (sk)

When the dream comes true 1

12. září 2009 v 22:15 | Jannica |  When the dream comes true
Omlouvám se, že teď vůbec nepřidávám. Mám totiž dost starostí a zařizování, všechno je trochu hektické a já bych rozhodně potřebovala víc času. Snad vám to teď nějak vynahradím:)

K téhle povídce - ten začátek (několik prvních kapitol) jsem psala už před dost dlouhou dobou, tak to možná bude trochu divnější. Teď to vlastně dodělávám, protože jsem na to nechtěla úplně zapomenout:) A navíc se mi až moc líbí ten banner :D (Samochvála smrdí, já vím.. ) Jen doufám, že ten obrázek k tomu na tom nebude to jediný dobrý :D No, to už zhodnotíte sami...

What do they know 6

10. září 2009 v 16:10 | Jannica |  What do they know
Ještě, než začnete číst, ráda bych sem napsala takový malý, hudební inzerát.
Hledáme basačku do zakládající se kapely. Jsme z Prahy, mladí (16), talentovaní (skromní :D) a chceme si také vyzkoušet, jaké je to stát na pódiu a nechat se unášet tou úžasnou atmosférou:) Písničky máme vlastní, o nápady nouze není a teď už nám zbývá poskládat dohromady lidi. Pokud teda někdo z vás umí hrát na basovou kytaru, nechť o sobě dá vědět, jelikož to celkem spěchá. Mail je -Jannica-@seznam.cz, jen připomínám:)


Can´t see the rainbow 18

8. září 2009 v 16:10 | Jannica |  Cant see a rainbow

Omlouvám se, že poslední dobou nepřidávám pravidelně, ale momentálně mám i jiné věci na práci. Navíc v tomto období nemám taky na psaní takovou náladu, teď jsem se k tomhle musela docela dokopat.

Budu doufat, že mi někdo něco pošle, jelikož bych byla opravdu nerada, kdyby to tu kvůli mému "blbému období" stálo.

Tak teď tohle. Máte ještě tuhle povídku rádi nebo mám dát přednost ostatním? Já osobně teda moc nevím, co tam pořád tvořit, ale nějakou tu představu mám. Jen bych měla vymyslet nějakou zápletku :D


VÝZVA !

6. září 2009 v 21:42 | Jannica |  Blog
Jak jste si možná už všimli, nemám tolik času na psaní, jsem spíš venku a začátkem školního roku jsem celkem zaneprázdněná. Proto uvažuju o tom, že by tady mohly být i povídky od jiných autorů než ode mě.

Pokud jste teda napsali povídku a myslíte si, že není špatná, můžete mi jí zaslat na mail -Jannica-@seznam.cz . Založím samostatnou rubriku, kam budu vaše povídky vkládat.

Ráda bych, aby to byl Frerard. Když tam zamotáte i někoho jiného, nebude mi to vadit, ale vy víte, že tady jsou v podstatě samý Frerard stories. Těším se na to, co mi pošlete:)

Vaše Jannica

What Next? 41

5. září 2009 v 23:42 | Jannica |  What next?
Původně jsem dneska nechtěla vůbec nic psát, ale mám radost, že jsem se stala fanouškem měsíce na českejch stránkách MCR, tak se činím :D Původně jsem chtěla vytvořit něco ke Can´t see the rainbow, ale nějak mi to nešlo. Takže je tu místo toho tohle, snad vám to tolik nevadí:)


What do they know 5

3. září 2009 v 20:36 | Jannica |  What do they know
Při večeři bylo zvykem, že se spolu všichni sejdeme u stolu, popovídáme si a probereme spoustu důležitých věcí. Pro mě to byly nejdůležitější okamžiky, mohl jsem nenuceně komunikovat s ostatními a konečně dát na jevo svou společenskou povahu. Šestou hodinu večerní jsem tedy považoval za nejkrásnější okamžik z celého dne.

Bohužel se toho ale změnilo hodně. Snad až příliš. Nyní jsme u stolu seděli jen sami s Gerardem, Mikey si odnesl jídlo do ložnice ke své knížce a Bob nechtěl vůbec, jelikož mu bylo špatně. Co se týče Raye - on to sice uvařil, ale pak zmizel neznámo kam.

When the dream comes true

2. září 2009 v 22:29 | Jannica |  Frerard stories

Prožil si to snad každý z nás. Je to nešťastné, zoufalé a nekončící snění, které nám nedá spát a kvůli kterému jsme ve škole dostali jistě spoustu špatných známek. Ve dne v noci si přejeme, prosíme, abychom alespoň jednou měli šanci, i když moc dobře víme, že je to nereálné a tak vzdálené... Říká se tomu platonická láska. Jenže co se sane, když se najednou sen promění ve skutečnost?

O tom vám něco povypráví Frank, který si to prožije na vlastní kůži...