close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Can´t see the rainbow 18

8. září 2009 v 16:10 | Jannica |  Cant see a rainbow

Omlouvám se, že poslední dobou nepřidávám pravidelně, ale momentálně mám i jiné věci na práci. Navíc v tomto období nemám taky na psaní takovou náladu, teď jsem se k tomhle musela docela dokopat.

Budu doufat, že mi někdo něco pošle, jelikož bych byla opravdu nerada, kdyby to tu kvůli mému "blbému období" stálo.

Tak teď tohle. Máte ještě tuhle povídku rádi nebo mám dát přednost ostatním? Já osobně teda moc nevím, co tam pořád tvořit, ale nějakou tu představu mám. Jen bych měla vymyslet nějakou zápletku :D





Další den ke mně Frank přišel v brzkém odpoledne, když zazvonil zvonek u dveří, vylétl jsem ze sedačky jako střela a běžel jsem mu otevřít. Popadl jsem ho do náruče hned, co jsem ho sjel pohledem. Slušelo mu to, ostatně jako vždycky.

Vtáhl jsem ho dovnitř a usadil jsem ho na pohovku, mezitím jsem nám oboum uvařil kafe.

"Tak co?" optal jsem se ho, zatímco jsem si sedal vedle něj, ruku obmotávajíc kolem jeho pasu. "Jak sis užil včerejšek?"

"Bylo to úžasný!" Obrátil ke mně hlavu a zářivě se usmál. "Vážně nechápu, čeho jsem se bál. Všichni na mě byli tak milí a chovali se úplně jinak, než jsem předpokládal."

"Říkal jsem ti to…" Jemně jsem se zasmál a odhrnul jsem mu nějaké vlasy z čela, abych na něj lépe viděl.
"A kdo je ti asi nejsympatičtější?" Zkusil jsem nenápadně vyzvídat.

"Asi Luke. Víš, pak jsme si ještě dlouho povídali, zjistil jsem, že je opravdu fajn. Dokonce mi ani nevadilo, že se tak vyptával na ty věci spojené s mým handycapem. U málokoho to tak respektuju."

"Mě přijde, že se o tom bavíš celkem v pohodě."

"To jo, třeba s tebou. Ale u lidí, které tak neznám mi to občas leze na nervy." Odmlčel se a krátce se zamyslel. "A miss sympatického hlasu by u mě určitě vyhrála Gabriela. Hezky artikuluje, nedrmolí a připadá mi taková příjemná."

"Tu z nich zrovna tak moc nemusím." Přiznal jsem se. "Víš, tenkrát mi připadalo, jakoby se k nám tak nějak vetřela. Přitáhla jí tam Sharon a…"

"Myslíš, že jsem se teď taky vetřel?" Přerušil mě a zatvářil se naokamžik zděšeně.

"Ne, to ne…" ujišťoval jsem ho, začal jsem ale také trochu pochybovat. Přece jen to byl můj nápad.

"Nezníš moc přesvědčivě."

"Jestli chceš, tak já se jich zeptám."

"Ne, hlavně to ne!" Málem nadskočil. "Znělo by to blbě."

"Jak chceš…" pousmál jsem se a přisunul si ho k sobě. Chvíli jsme ještě pomlouvali mé - a teď i z části jeho - kamarády, docela jsme se u toho nasmáli. Frankie o někom vždycky řekl něco hroznýho a pak se mi sáhodlouze omlouval, protože si myslel, že se tím snad urazím. Pokaždé začal tak roztomile koktat, někdy jsem z něj měl docela srandu a to se mu zřejmě moc nelíbilo, protože se vždycky na oko naštval, že se mu směju.

Po dost dlouhé době jsme se rozhodli, že se podíváme na nějaký film, tak jsem šel nějaký vybrat do své sbírky. Musel jsem se poohlížet jen po těch filmech, které mají popisky pro neslyšící, nikdy dřív jsem si ani nevšiml, že to u většiny DVD opravdu je.

"To je škoda, že ti nemůžu pustit můj nejoblíbenější film," povzdechl jsem si a zahleděl jsem se na Franka, který stále seděl na pohovce a hrál si se svými prsty.

"Proč ne?"

"Je dost uměleckej… skoro vůbec se tam nemluví, jsou tam jen dokonalé záběry kamerou."

"Hmm…" zamručel a trochu si povzdechl, mě ihned napadlo, že ta zmínka nebyla zrovna dvakrát taktní.

"Ale to nevadí!" Zamluvil jsem to rychle a vytáhl jsem první věc, na kterou jsem v tu chvíli sáhl. "Pustíme si třeba tohle." Podíval jsem se na obal. Nějaký horor. Těch mám asi nejvíc, protože mě na tom hrozně baví hledat chyby nebo se smát, jak nedokonalé mají maskování strašidel.

"To je o duchách," pronesl jsem, zatímco jsem spustil DVD mechaniku. Zatáhl jsem závesy, aby tu nebylo tolik denního světla.
"Snad se mi nebudeš bát, Frankie."

Neodpověděl, jen se hlasitě rozesmál. Šel jsem tedy k němu a sedl jsem si, on se natáhl přese mě a hlavu si položil do mého klína, obmotal kolem mě ruce. Byl ke mně otočený čelem, jelikož stejně nepotřeboval mít tu obrazovku před sebou.

Film začal a já zpozorněl, přestože jsem to celé znal nazpaměť. Na začátku jsou takové dost hrozné výkřiky a k tomu jen jména lidí, kteří k tomu maj co dočinění, avšak už teď se ke mně Frank víc choulil. Předpokládal jsem ale, že to není tak úplně ze strachu.

Hrozně mi vadilo, jak v tom vysvětlovali všechno, co jsem já viděl, avšak pomlčel jsem o tom. To byla první chvíle, kdy jsem opravdu ze srdce zalitoval, že Frank nevidí. Samozřejmě, vadilo mi to vždycky, ale teď jsem za to byl opravdu nerad.

Podíval jsem se na něj, i když jsem z něj viděl jen hromadu rozcuchaných vlasů a kus tváře. Tulil se k mému břichu a nechával se hladit po těle. Zlehka jsem mu zajel dlaní pod tričko a začal jsem zkoumat jeho kůži, anižbych odtrhl pohled od toho hororu. Bylo to docela napínavé.

Frankie občas spokojeně zamručel a někdy jsem cítil, jak se třese při těch trochu brutálnějších scénách. Popisování "vypravěče" bylo kolikrát i o dost nechutnější a realističtější než to, co jsem mohl shlédnout. Ta slova ve vašem mozku totiž zůstanou o dost déle než pouhý obraz a pak se vám strašidelný hlas vynořuje znovu a znovu v mysli.

Hodiny běžely stejně rychle jako sestřihy krvavých scén. Mrzelo mě ale, že jsem se při těch lekavých scénách vůbec nikdy nelekl, když tam ten chlap říkal něco jako "U dveří stojí drobná postava malé holky v černých šatech. Kouká mrtvolně a nepřítomně." No vyděsili byste se? "Teď pohlédla přímo do kamery. V jejích očích je vidět zoufalá úzkost."

Zívl jsem a přivřel oči, přetrpěl jsem popisování jejího vzhledu. DVD naštěstí brzy skončilo a já usoudil, že se s Frankem na takové filmy dívat nebudu. Jen pokud by opravdu moc chtěl.

"Gee…" zavrněl najednou a pevněji mě objal. Nechal jsem své ruce splývat přes jeho ležící tělo a podíval jsem se na něj. "Já se vážně docela bojím…"

"Od toho přece horory jsou." Rozesmál jsem se a chystal jsem se vstát, abych mohl disk zase vyndat, on mě ale vůbec nepouštěl.

"Myslím to fakt vážně. Je venku už tma?"

Podíval jsem se z okna. "Stmívá se."

Povzdechl si a posadil se, takže jsem to konečně mohl uklidit.

"Bojím se jít domu." Přiznal se najednou a já se k němu otočil. Nechápal jsem to, vždyť to vůbec nebylo tak moc strašidelný! Že by ho vyděsila taková ptákovina? "Aby to nebylo jako z toho hororu. S tím rozdílem, že já se za tou hroznou holkou nemůžu ohlížet. Zabila by mě ještě dřív, než bych si jí všiml."

"To je přece nesmysl."

"Já vím, promiň…" Vstal a protáhl se, než vyšel směrem k chodbě. "Tak já radši půjdu teď, než bude úplná tma." Nejistě se zasmál.

"Můžeš tady přespat." Namítl jsem. Otočil se ke mně s trochu nechápavým výrazem ve tváři.

"Uhm… nemám tady nic na spaní."

"To nevadí, půjčím ti. Spíš jestli to nevadí Belle."

Zamyslel se a sedl si zpátky na pohovku. Vypadalo to, jakoby o tom přemýšlel. "No, ona to snad nějak přežije." Upřímně se na mě usmál a já byl rád, že ho budu mít u sebe i v noci.

***

Seděl jsem na své velké posteli a listoval jsem jedním časopisem co byl položený na nočním stolku. Slyšel jsem, jak se Frank sprchuje a nervózně jsem na něj čekal. Musel jsem se pořád uculovat a na čtení jsem se ani náhodou nedokázal soustředit.

Konečně proud vody utichl a chvíli se nic nedělo, než jsem slyšel, jak se zavřely dveře. Brzy se Frank objevil v ložnici v mém tričku a trenkách, posunul jsem se, aby si mohl vlézt ke mně.

Dlaněma nahmatal peřinu a přikryl se jí, když si lehl.

"Dobrou, Gee…" zašeptal.

"Dobrou." Odpověděl jsem a zhasnul lampičku, než jsem ulehl vedle něj.

Koukal jsem do stropu a přemýšlel jsem, při té příležitosti jsem si vzpomněl, že jsem mu ještě neřekl to s těma rodičema.

"Frankie?" Optal jsem se, on se ke mně otočil a zamručel. "Zítra půjdeme k mým rodičům na oběd, nevadí to?"

"Uh, cože? Proč jsi mi to neřekl?"

"Zapomněl jsem."

"A jak dlouho to víš?"

"No… asi od čtvrtka."

"Gerarde je pondělí! Neříkej, že jsi si na to za tak dlouhou dobu nevzpomeneš!"

Přitiskl jsem se k němu a začal jsem ho jemně líbat, on trochu ucukl, jelikož chtěl zřejmě slovní vysvětlení. "Prostě vždycky, když tě vidím na všechno ostatní úplně zapomenu."

Zamračil se, ale pak mi začal polibek vracet. Musel jsem se opět uculovat a převalil jsem se na něj, takže ležel pode mnou. Dlaní jsem mu zajel pod triko a vyhrnoval jsem mu ho stále výš, mezitím mé rty útočily na celý jeho obličej a krk. Našel jsem opět nějaké nové erotogenní zóny a těm jsem se věnoval, zatímco má ruka sjela níž až k jeho bokům a začala mu jemně třít třísla.

Frankie mě od sebe najednou odstrčil a zatvářil se dost zmateně. "Promiň, já…" Odvrátil hlavu, snažil se přes sebe přetáhnout peřinu. "Tohle nechci."

"Hm, dobře." Povzdechl jsem si a lehl si zpět na své místo, obrátil jsem se k němu zády. Těšil jsem se na to. Hrozně moc. Už když jsem mu to nabízel, zvažoval jsem možnost, že by konečně mohlo něco být.

"Dobrou," zavrtal jsem svou hlavu hlouběji do polštáře, nechtěl jsem, aby to znělo naštvaně, ale zřejmě jsem se tomu nevyhnul. Frank neodpověděl, nedalo mi to a otočil jsem se k němu. Ležel ode mě odvrácený a trochu se chvěl, poznal jsem, že nespí.

Uvědomil jsem si, že se právě teď musí asi cítit hrozně a všechno si šíleně vyčítá. Ale samozřejmě, že to není jeho vina, to jen já jsem tady frustrovaný z nedostatku sexu.

Se smutným povzdechem jsem se přitiskl k jeho zádům a mé paže se mu obmotaly kolem těla. Stále se lehce třásl, přestal až ve chvíli, když jsem přiskl své rty k jeho šíji. Chvíli se ani nehnul, pak se ke mně otočil a usmál se, než se ke mně přitulil. Přitiskl svou hlavu na můj krk a já chvíli vdechoval vůni jeho vlasů, než jsem spokojeně usnul.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Darek Darek | Web | 8. září 2009 v 19:23 | Reagovat

Nezlob se, ale já bych to nemohl vzít. Taky jsem momentálně v útlumu :D
A příběh hezký.

2 Tez Tez | 8. září 2009 v 20:09 | Reagovat

Moc pěkné! Ale já chci aby se milovali!!

3 Senii Senii | Web | 9. září 2009 v 13:11 | Reagovat

Krááásný.. A ještě nechci aby ho o to Gee připravil, takhle je to krásnější, taková ta Frankieho čistota a nevinnost.. A Geeho ukrutná nadrženost :D
Fakt moc pěkný dílek. Já mám tuhle povídku ráda, je to takový sladký oddech

4 Pansy.xo Pansy.xo | 9. září 2009 v 16:04 | Reagovat

Hezky se to mixuje... :D:D

5 Tez Tez | 9. září 2009 v 22:34 | Reagovat

Nemůžu se dočkat nové story šikulo!! :)))

6 Hedr Hedr | Web | 10. září 2009 v 16:08 | Reagovat

je to krásně napsaný....

7 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 10. září 2009 v 16:41 | Reagovat

Já se tady snad rozteču. Krásné... Gerard je starý prase no xD

8 iWusZka iWusZka | Web | 11. září 2009 v 22:09 | Reagovat

Yeah.. dnes mám úchylnou náladu... Tak tady nebudu psát, co chci, aby se mezi nimi stalo :D I když to všem asi dojde.. :D

9 fallen angel fallen angel | Web | 13. září 2009 v 19:17 | Reagovat

Jemně jsem se zasmál a odhrnul jsem mu nějaké vlasy z čela, abych na něj lépe viděl
proč jsem četla "a odhryznul jsem mu nějaké vlasy z čela" ? xDxDxD

10 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 15. září 2009 v 20:38 | Reagovat

Hihihi... sorry... já se jen musím přesvědčit, že je Gee pořád naše nadržený čuně... a lidi, všímáte si, že jakmile začne čísi ruka zajíždět pod tričko je to jasnej náběh na sex? xD Franku nehraj frigidu a koukej mu dát!

11 Klaudiqa Klaudiqa | Web | 31. ledna 2010 v 0:28 | Reagovat

a ja uz som sa tak tesila ze nieco bude :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama