close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

What do they know 14

31. října 2009 v 13:11 | Jannica |  What do they know

Vím, že jsem měla zveřejnit When the dream comes true, ale poslední dobou vážně vůbec nemám čas na psaní, tak se to pokusím sepsat příště.

Tohle tu je, protože mě před asi tak před týdnem chytil nějaký amok a já napsala hrozně moc dílů dopředu, tak z toho čerpám. :)




Zalapal jsem po dechu a mé tělo tím šokem úplně strnulo. Párkrát jsem překvapeně zamrkal a nemohl jsem uvěřit tomu, co mi právě teď řekl. "C-cože?" zmateně jsem vyjekl. Ta slova mi zůstala v hlavě a teď se tam opakovala do nekonečna, přál jsem si, aby to byl jen vtip nebo abych se z toho všeho probudil.

Trochu jsem se uklidnil, ale stále jsem nevěřícně kroutil hlavou. Nemohl jsem pochopit, jak mohl udělat něco tak odporného. Všechny ty noci, kdy se ztrácí. A proč je pak vždycky naštvaný? Nejsou mu dost dobré?!

Podíval jsem se na něj. Klopil hlavu, celý se třásl a vypadal na pokraji zhroucení. To spíš mě by se mělo chtít omdlít. Nevěděl jsem, jestli ho mám litovat kvůli té ubohosti a nebo mu nadávat za jeho činy, ani jedno se mi v každém případě nechtělo. Byl jsem jeho chováním naprosto zhnusený a příčilo se mi na něj třeba jen mluvit.

"Jak jsi mohl…" Odfrkl jsem si. "Nikdy bych si nemyslel, že jsi schopný něčeho takového." Vstal jsem a chystal jsem se odejít, on mě ale chytil za paži a stáhl si mě zpět. Chtěl jsem se vysmeknout, ale nepouštěl mě.

"Prosím, zůstaň tu," zašeptal. "Já to nechtěl udělat."

"Kolik jich bylo?!"

"Nevím."

Dal jsem si hlavu do dlaní a snažil jsem se urputně přemýšlet. Tohle přece není ten Gerard, jakého znám. Musí mít opravdu závažné problémy, jinak by se k něčemu tak odpornému nesnížil.

"Když ony se přímo nabízí." Povzdechl si a podíval se na mě, zřejmě se snažil ujistit, že na něj nezačnu ječet. "Jedna mě prostě svedla a pak… víš, asi mě to bavilo. Byl to adrenalin a navíc…"

"Když jsi se vyspal s tou jednou, to ti nestačilo?"

Kousl se do rtu a pak krátce zavrtěl hlavou. "Víš, ono se mi to nelíbilo. Chtěl jsem vyzkoušet, jestli to příště bude taky tak."

"Není ti to vůči nim blbý?" Nedokázal jsem si představit, že bych prostě šel, čapnul nějakou holku v našem tričku a ošukal jí.

"Vždyť chtěly! Všechny! A taky… pak se mi to nějak zalíbilo a… Prostě se mi hrozně líbilo, jak byly takový nevinný a mladý."

Zůstal jsem na něj nepokrytě zírat. Napadlo mě jen jedno jedinné slovo.

"Nejsem pedofil!" zděsil se, jakoby snad četl mé myšlenky. Všiml jsem si, že se mu trochu začíná třást brada, snažil zakrýt to, jak moc je mu do breku. "Všem jim bylo tak sedmnáct, šestnáct…až na-" Odmlčel se. "Frankie, až na tu dneska." Teď už mu po tváři opravdu stekla jedna osamělá slza, on ale prudce zatřepal hlavou. Vůbec jsem nevěděl, co si mám o tom všem myslet.

"Kolik jí bylo?"

"Čtrnáct."

Už po několikáté za tenhle den jsem zalapal po dechu. Myslel jsem, že už to nevydržím a jednoduše sebou seknu.

"Fajn, takže… můj nejlepší kamarád - pokud se ti tak ještě dá říkat - se dokonale pomátl a z nedostatku sexu se vyspal s nějakými ubohými děvčaty kteří mu dali jen proto, že to byl jejich hvězdný idol." Zhodnotil jsem situaci. "Vsadim se, že u většiny to byl první sex. Chápeš to, Gerarde? První! Jak se asi pak mají cítit?"

"Vždyť… nemusí být špatný svoje poprvé prožít zrovna se svou platonickou láskou." Ušklíbl se a zhluboka si povzdechl. "Nemysli si, že mi z toho není špatně." Opět jsem mohl z jeho hlasu cítit záchvěv slz, které však napovrch nepronikly. Mlčel a měl zavřené oči, zase se celý roztřásl. "Moc dobře vím, co jsem udělal. Uvědomiju si to, opravdu. Hned po tom mi bylo děsně zle. A když jsem tě včera políbil, chtěl jsem…" Hlas se mu najednou zlomil a on konečně propukl v pláč. "Jen jsem chtěl…" Nedokázal pokračovat. Celý se schoulil do klubíčka potichu brečel, rvalo mi to srdce ho takhle vidět.

"Co jsi chtěl?"

Neodpověděl, jen zavrtěl hlavou a z pod zavřených víček nechal vytékat malé kapky té bolestivě slané vody. Teď se jeho obličej stal naprosto kamenným, trvalo delší dobu, než se otočil a podíval se na mě.

"Frankie…" Vydechl, trochu se přisunul. "Mohl bys prosím…" Opět se zarazil v půlce věty, byl ze svých slov snad ještě zmatenější než já. "Ne, je to hloupý. Omlouvám se."

Natáhl jsem ruce a pevně jsem ho objal, on se ke mně přitiskl ze všech sil. Věděl jsem, že právě tohle je to, co po mě chtěl, akorát si o to neuměl slovně říct. Prozradila ho ale ta nápadná gesta.

Nechal jsem jeho hlavu odpočívat na svém rameni a čekal jsem, až se trochu uklidní, mačkal jsem ho k sobě jak nejvíce to šlo. Chtěl jsem mu pomoct, byl jsem rád, že jsem jednou také něco platný. Navíc se ve mně objevila malá jiskřička naděje, že ten polibek nebyl jenom pouhý úlet a že se pod Gerardovou kamennou maskou toho skrývá mnohem víc.

Hladil jsem ho po zádech a přemýšlel jsem, chtěl jsem z něj tím objetím dostat všechny ty špatnosti, které se v něm usídlily. Věděl jsem, že za normálních okolností by nic z toho, s čím se mi svěřil, neudělal a tak mě ani nijak zvlášť nezklamal. Ano, litoval jsem ty holky, ale Gerard pro mě byl mnohem víc než všechny ty naivky po celém světě. Také jsem věděl, že si o to občas říkají opravdu sami, i mě se jednou nějaká nadržená fanynka pokusila svést.

Jak už jsem jednou říkal - být slavný je opravdu těžké.

Když se konečně uklidnil, odtrhl se ode mě, avšak ruce stále nechal kolem mého pasu. Krátce přejel rty po mém spánku a pak mi na něj dal malou pusu. Nevěděl jsem, co to má znamenat, rozhodl jsem se to však neřešit a nechat to všechno na něm, nechtěl jsem mu přidělávat další starosti.

Chvíli jsme tam ještě jen tak seděli a opírali se o sebe, bylo příjemné slyšet jeho zimou roztřesený dech a odhadovat, na co asi tak myslí.

"Asi bychom měli jít spát…" zašeptal najednou, když jsem hlasitě zívl. Měl pravdu, oči se mi klížily a měl jsem pocit, že ani do té postele nedojdu. Zvedli jsme se teda a společně odešli do tourbusu.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Tez Tez | 31. října 2009 v 13:59 | Reagovat

krásné :))
můžu se zeptat, jestli bude někdy ta povídka kde budou malí?

2 scary scary | Web | 31. října 2009 v 14:22 | Reagovat

nádherné .
Ona má nějaká taková povídka být ?
To by bylo extra přijemné překvapení

3 Tez Tez | 31. října 2009 v 14:36 | Reagovat

[2]: nojo...vždyť jo, když se Jannica ptala na nějaké téma, tak mse sse shodli na tomhle

4 Pansy.xo Pansy.xo | 31. října 2009 v 17:24 | Reagovat

Ale chápejte, kolik času to zabere..;)

5 Pansy.xo Pansy.xo | 31. října 2009 v 17:25 | Reagovat

Jinak zase krásný pokračování, ty voe ten Gerard je fakt nějakej nadrženej :D

6 Hedr Hedr | Web | 31. října 2009 v 20:35 | Reagovat

wow...skvělý...jako vždy

7 Jannica Jannica | Web | 1. listopadu 2009 v 13:01 | Reagovat

Tez: Už mám asi pět kapitol;)

8 Tez Tez | 1. listopadu 2009 v 17:28 | Reagovat

[7]: ty si snad jen přelud, nebo já nevím :)

9 JajPi JajPi | Web | 1. listopadu 2009 v 22:34 | Reagovat

ach, úžasný díl :) to s těma fanynkama je haluz teda ale :D

10 Senii Senii | Web | 2. listopadu 2009 v 8:47 | Reagovat

ani nevím, co k tomu říct.. krása

11 KiKuShQa KiKuShQa | Web | 3. listopadu 2009 v 10:25 | Reagovat

naadherne....skoro som pukl od smiechu...niektore tie vety tam....no nemohla som...ale tak ku koncu mi je Geeho fakt luuuto chudaacik.... xD

12 Laivine Laivine | 5. listopadu 2009 v 12:37 | Reagovat

Mě ho líto není. je to kretén a Frankie je na něj měkej, měl by mu dát do nosu, nebo ještě líp do rozkroku a odejít. Tohle se nedělá.
A Gee by měl urychleně vyměnit čtrnáctileté uječenkyně za Frankieho.

PS: je to skvělá povídka!

13 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 6. listopadu 2009 v 11:48 | Reagovat

Gee, fůůůůj ty heteráku! Skoč po Frankovi nebo ti toho tvýho heteráckýho ptáka useknu!

14 iWusZka iWusZka | Web | 5. prosince 2009 v 21:12 | Reagovat

Miluju tyhle scény, když se objímají.. a tak..
Hah.. 14.
"Vždyť chtěly! Všechny!..." To mě docela dostalo :D

15 fallen angel fallen angel | Web | 14. února 2010 v 13:16 | Reagovat

obdivuju Frankovy nervy jako :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama