Can´t see the rainbow 22

27. prosince 2009 v 21:24 | Jannica |  Cant see a rainbow

Asi nemá cenu se znovu omlouvat za zpoždění, jsem hrozná a vím to. Poslední dobou moc nemám ani pomyšlení na Frerard, snad proto, že teď přemýšlím spíš o někom jiném :D

Ale tak předpokládám, že až začne škola, tak nějaké uklidnění budu potřebovat a zase začnu přidávat téměř každý den. Budu se snažit :D

A jinak... pardón za kvalitu toho dílu. Psala jsem to tak nějak abych vůbec něco napsala. Proto jsem taky psala zrovna tohle, abych nezkazila ty "kvalitnější" povídky :D Snad to nebude moc poznat:)

Jen tak mimochodem: Brzy bude konec. Nejspíš:)



Když se začalo stmívat, zvedli jsme se, oblékli, a pomalu opuštěli louku prosluněnou zapadajícím sluncem, protože se Frankie bál vlků nebo něčeho takového, přestože jsem věděl, že tam určitě žádní nejsou. Cesta byla z kopce, takže to netrvalo dlouho, avšak ke konci začalo hrozně pršet.

Frank se hrozně lekl, když v dálce zahřmělo a přitiskl se více ke mně, takže mi zrovna dvakrát nezlehčoval chůzi. Pevněji jsem sevřel jeho dlaň a pousmál se, když jsem z dálky spatřil vlakové nádraží.

Stanice bohužel nebyla tak velká a frekventovaná, aby tam někdo postavil budku, kde by se dalo schovat před deštěm. Sedl jsem si na ne tak mokrou lavičku pod stromem a Franka jsem si vysadil na klín.

"Je mi zima…" zašeptal a více se na mě natiskl, obmotal jsem kolem něj pevně ruce a svou hlavu jsem si položil kamsi pod jeho rameno. Hladil jsem ho po zádech, abych ho alespoň trochu hřál, byl celý studený a hrozně se klepal.

Čekání na vlak bylo snad nekonečné, ani jsem nemohl uvěřit tomu, když konečně přijel. Společně jsme se zvedli a nastoupili, zapadli jsme do prvního prázdného kupé. Nebylo tam moc lidí, snad proto, že bylo už dost pozdě a navíc vlak nejel ze žádného známějšího města.

Sednul jsem si k oknu, Frank si celý lehl na sedačku a hlavu si položil do mého klína, bylo na něm znát, jak moc je unavený. Hladil jsem ho po mokrých vlasech, zatímco jsem sledoval kapky deště stékající po okně. Našel jsem si svou oblíbenou a fandil jsem jí, aby stekla dolů jako první. Bohužel ta tlustá vedle jí dost brutálně předbíhala a vypadalo to už beznadějně, když přitekla jiná k té mé a spojila se s ní, takže se zrychlila a zase přebrala vedení.

Usmál jsem se, jelikož opravdu dorazila jako první a nahoře jsem si vyhlédl další, abych mohl sledovat další závod.

"Za jak dlouho tam budem?"

"Asi za hodinu." Odpověděl jsem, anižbych se přestal dívat na povrch skleněného okna.

Zamručel a trochu se zavrtěl, prsty nahmatal lem mého trička a začal si s ním trochu hrát. "Zítra jdu ven s Lukem." Oznámil mi.

"Kam půjdete?"

"Nevím." Jeho teplý dech mě zašimral na břiše, když odpověděl. "To se ještě asi uvidí."

Přikývl jsem a pomyslel jsem si, že bych hrozně rád sledoval ubíhající krajinu, kdyby ovšem nějaká byla vidět místo té hrozné černoty.

"Gee?"

"Ano."

"Nevadí ti to?"

Zmateně jsem se na něj podíval, spatřil jsem jen deštěm spletené vlasy a kousek obličeje, měl zavřené oči. "Ne. Proč by mělo?"

"Já nevím." Ošil se. Došlo mi, že si to myslí, protože jsem mu neodpověděl. Jen jsem kývl a to on vlastně nemůže vidět.

Přemýšlel jsem o tom, že už se to září pořádně projevilo na počasí, v létě by taková zima nebyla. Za chvíli bude říjen a to má narozeniny.

Začal jsem uvažovat nad tím, co mu k narozeninám koupím. Měl jsem už pár dobrých typů na dárek, ale nic se mi nezdálo vhodné. Všechno to byly spíš maličkosti a já mu chtěl dát něco pořádného, na co by už nikdy v životě nezapomněl. Chtěl jsem mu tím dokázat, co všechno pro mě znamená a jak moc si ho vážím.

Opět jsem se podíval dolů a chvíli jsem si ho prohlížel. Byl rozkošný, jak se ke mně choulil a pořád mi mačkal to tričko. Asi také přemýšlel o svých věcech, zajímalo mě to, ale nechtěl jsem se ptát.

Domů jsme dorazili hodně pozdě. Bella nás radostně vítala a vrtěla ocasem, zřejmě se jí dost stýskalo. Hlavně po Frankovi, mě si ještě pořád nějak neoblíbila.

"Můžu se jít osprchovat jako první?" Zasechl jsem za sebou a otočil jsem se. "Jsem dost unavenej."

"Já jsem taky dost unavenej."
Zamračil jsem se na něj a lehce jsem naklonil hlavu, když jsem ho přejel pohledem.

Nesouhlasně zamručel a vydal se do koupelny, mě se nelíbilo, že si dělá takové nároky a tak jsem šel za ním.

Myslím, že jsem mu pod tím proudem horké vody ani moc nevadil. Spíš byl rád, že se nemusí mít sám, byl zřejmě tak utahaný, že i zvednout sprchový gel mu dělalo problémy. Do postele jsme se dostali za hodně dlouhou dobu a v objetí jsme usnuli za chvíli.


Další den v práci nebyl nic moc. Přemýšlel jsem o Frankovi a o tom, co asi tak dělá. Věděl jsem, že je s Lukem a tak jsem se o něj nemusel bát, věděl jsem, že mi ho můj kamarád pohlídá. Byl jsem rád, že si konečně našel nějaké přátele a že teď už nikdy nebude tak sám. Musí být hrozné nikoho nemít, člověk po večerech nemá s kým mluvit přes telefon, nemá ani koho poprosit o radu. Nedovedl bych si představit takový život.

Uvědomil jsem si, jak jsem rád, že mám za kým jít, když mi je nejhůř a s kým se bavit. S tímto pocitem jsem šel za Sharon a řekl jsem jí své dojmy ze samoty, ona se na mě usmívala, pak mě objala a popohnala mě zpátky do práce. Poznal jsem na ní, že musí být opravdu šťastná, když teď konečně má nějakého přítele a nemusí se trápit kvůli mně úplně zbytečně.

S Frankiem jsem se sešel až další den. Vezl jsem ho k sobě domů, zdál se mi podivně zamlklý, ale nechtěl jsem se vyptávat. Vypadal dost unaveně.

"Spal jsi vůbec dneska?" Optal jsem se ho, zatímco jsem ho zavedl k sobě do domu a zavřel za sebou dveře.

"Moc ne." Přiznal se, dotknul se dlaní zdi a přešel podél ní až k obýváku. Tam si sedl na sedačku a čekal, až půjdu za ním. "Zdály se mi hrozný sny."

Chytil jsem ho za ruku a přitáhl jsem si ho k sobě, on se trochu pousmál a zavrtal se do mého objetí. "A o čem?" zeptal jsem se.

"Jak ses se mnou rozešel." Při vyslovení té věty se celý zachvěl a hlas se mu trochu zlomil, trápilo ho určitě ještě něco, ne jen ten sen.

"Ale jdi ty." Zasmál jsem se. "To se přece nikdy nestane."

"To doufám." Odtáhl se a trochu se napřímil, byl otočený směrem před sebe k televizi.

Chvíli bylo nepříjemné ticho, nedovedl jsem ho nijak prolomit, navíc se mi zdálo, že se Frank k něčemu připravuje. Poslouchal jsem tikot hodin a očima jsem bloumal po pokoji, zpozoroval jsem povlávající závěsy před pootevřeným oknem. Obrázek na zdi byl trochu nakřivo, už jsem ho chtěl jít narovnat, když najednou Frank promluvil:

"Líbal jsem se s Lukem."

Zůstal jsem na něj oněměle zírat, vůbec mi nedocházelo, co řekl. Bylo to tak naprosto absurdní, že jsem měl chuť se rozesmát. "Cože?" Prohodil jsem, nepobral jsem to.

"Líbal jsem se s Lukem. Promiň."

"Ne." Zavrtěl jsem hlavou. "To nemyslíš vážně!" V tu chvíli by se ve mně snad krve nedořezal. Frank mě zradil?! Ocucával se s mým nejlepším kamarádem - který je navíc na holky - a řekne mi k tomu jen ubohé Promiň?!

"Já… nechtěl jsem."

"Jak nechtěl?!" Zvýšil jsem hlas. "Kdybys nechtěl, tak bys to snad nedělal, ne?"

"Bylo to tak náhlý a…"

Odfrkl jsem si a vstal jsem ze sedačky. Nemohl jsem přenést přes srdce to, že mě zradil. Jistě, mohl jsem si to myslet. Mělo by mi to být jasné hned, co mi oznámil, že s ním jde ven. To přece nemohlo být jen přátelské setkání. Za vším je vždycky něco víc. A přitom mi tahle možnost přišla tak paranoidní!

"Gee…" zakňučel a pokusil se mě chytit za ruku, já ale uhnul a tak chmátl jen tak do prázdna.

"Myslel jsem, že mě miluješ." Pohodil jsem hlavou a začal jsem couvat dozadu, pryč od něj.

"Ale já tě miluju." Zamračil se, oči se mu začaly trochu lesknout a ve tváři měl naprosto zoufalý výraz.

"Tak proč?" Otřásl jsem se a šel jsem pryč z pokoje, ani jsem nečekal na odpověď. Zapadl jsem do ložnice a tam si sedl na postel, pořád mi to přišlo hrozně nereálné. Bolelo mě to, protože mě zradil. Vždycky jsem mu věřil a on se mi oplatí takhle?
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hedr Hedr | Web | 27. prosince 2009 v 21:41 | Reagovat

neeeee!!!! to ne nesmej se rozejít!!!

2 iWusZka iWusZka | Web | 27. prosince 2009 v 22:08 | Reagovat

Čekala jsem, kdy se to stane :)) Líbí se mi to, hodila se nějaká zápletka. Ale stejně je tenhle příběh tak krásně oddechový... Až se mi chce lehnout si někde na louku pod letním sluncem a vytisknout si tyhle stránky. Vážně :D

Uvědomil jsem si, jak jsem rád, že mám za kým jít, když mi je nejhůř a s kým se bavit....
Uh, ten se má...

3 Dark_Butterfly Dark_Butterfly | 27. prosince 2009 v 22:44 | Reagovat

aspoň mu to řekl ...

4 Kathy Kathy | 28. prosince 2009 v 6:39 | Reagovat

Perfektní.

5 Senii Senii | Web | 28. prosince 2009 v 15:28 | Reagovat

je to borec, že se přiznal. to hned tak každej neudělá

6 Pansy.xo Pansy.xo | 28. prosince 2009 v 16:32 | Reagovat

Taky závodím s kapkami :)NÁDHERNÝ, vždyť mě to nepřijde odfláknutý...:)

7 Petra Petra | 28. prosince 2009 v 17:10 | Reagovat

Nááhodou mě to taky nepříde odfláknutý.. je to moc pěkný!
safra.. Takovej zvrat v Emeraldě...to teda čumim....mě bylo jasný že to s tim Lukem nebude jentak!
a hrozně mě překvapilo že se tam objevila Sharon, já myslela že jí zabil klavír... xDDD a pak sem si uvědomila že to byla jenom sranda, že doopravdy neumřela... a tak mě napadlo...nechcete něco hodit eště na Luka?? xD néé dělám si srandu...náhodou ten zvrat to potřebovalo... dáál!

8 devilishe devilishe | 29. prosince 2009 v 15:16 | Reagovat

jeeeeej...konecne pokracvovanie...aj som skoro zabudla,ze to este existuje :P...ale nie.... paci sa toooo...velmo....:D ved trosku vzrusa nezaskodi

9 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 30. prosince 2009 v 12:01 | Reagovat

Tak chudinka Frankie nevidí, najednou má čísi jazyk v puse... nedivím se mu že si to nechal líbit když byl celá léta sám a jedinej koho poznal byl Gee. Musel si vyzkoušet že Luke na něj nemá :) přece se s ním nerozejde kvůli takový kravině?

10 Lafka Frerard Way Lafka Frerard Way | E-mail | Web | 30. prosince 2009 v 17:12 | Reagovat

spřátelíš??:))

11 ♥♥♥VeVe♥♥♥ ♥♥♥VeVe♥♥♥ | Web | 2. ledna 2010 v 14:47 | Reagovat

ahojky...na mém blogu je SONB...tak jestli chceš,přihlaš se tu: http://svetpurplestar.blog.cz/1001/sonb-prihlasky-xd
moc díky...

12 Klaudiqa Klaudiqa | Web | 31. ledna 2010 v 13:26 | Reagovat

jezis ten frank je taky pako a jak sa stale bal aby ho nepodviedol gerard...tak teraz si to posral u mna

13 fallen angel fallen angel | Web | 14. února 2010 v 23:53 | Reagovat

Já to věděla!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama