Game Over

8. prosince 2009 v 16:55 | Jannica |  Úchylné
Někteří z vás to už možná četli, dávám to sem, abych to tu měla hezky pohromadě:) Chtěla jsem původně zveřejnit When the dream comes true, ale pak jsem zjistila, že nemám další díl, tak ho asi budu muset napsat :D A jinak - když nakopete Laivine, budete tu od ní mít skvělou, dokonalou povídku. Kopání ode mě nepomáhá, bohužel. Ale budu to zkoušet dál:)



Šílené davy ječící v naprosté agónii. Fanoušci omdlévající z nedostatku vody a vzduchu. Pořadatelé stojící za zábranami posílají kelímky s vodou a polévají mdlá děcka nalepená v první řadě. Překrásná světýlka vytvořená mobilními telefony a foťáky, jsou jich tisíce. A ta atmosféra… Ta hustá, napjatá atmosféra. Každý si chce tenhle večer užít.

Stojíme na pódiu a necháváme na nás zářit oslepující reflektory. Je léto a my si užíváme posledních pár koncertů na Projectu Revolution. Zdá se mi neuvěřitelné, co všechno jsme zde zažili, jakým způsobem nás to nakoplo a posunulo o krok vpřed.

Prsty se mi automaticky rozeběhnou po strunách a z jejich konečků proudí tajemná energie do celého mého těla. Hořká pachuť v mých ústech se mísí se slanými kapkami potu, musím zavřít oči, abych se soustředil na hraní. Naše hudba se rozléhá po obrovské hale a naplňuje srdce všem těm oddaným fanouškům, kteří napjatě očekávají další tóny a nenasytně napínají uši, aby jim nic z naší hudby neuniklo.


Následuje další písnička, má nejoblíbenější. The Sharpest Lives. Miluju jí, snad pro to, že je pro mne tak osobní. Připomíná mi sled dřívějších událostí, které mě hodně poznamenaly. Ano, souvisí to s Gerardem, ne se mnou, ale byl jsem to já, kdo se staral o jeho duševní stav, kdo ho uklidňoval a tahal ho z depresí. To, co se mezi námi stalo nebyla jen nějaká aféra. Bylo v tom mnohem víc a oba to víme, jen si tu skutečnost stále odmítáme připustit. Zkrátka jsme to navenek považovali za hru, která zpestřila náš celkem stereotypní život.

Letmo se na Gerarda podívám. Stojí úplně na kraji pódia a každou chvíli si odhrnuje spocené pramínky havraních vlasů z očí. Džíny se mu lepí na nohy a obtahují mu je, přesně tak, jak to mám rád. Je neodolatelný, nejraději bych se na něj hned vrhnul a…

Udělej to; ozve se hlas hluboko v mé hlavě. Na okamžik se polekaně rozhlédnu, jakobych čekal, že zde
někoho uvidím. Nic kolem mě není, snad jen ten dým, který se tu každou chvíli vypouští. Udělej to, po čem toužíš. Konečně buď sám sebou. Hořce jsem se pousmál a můj pohled nejistě sklouzl zpět k našemu frontmanovi.

Vždycky jsem si z něj utahoval a říkával jsem mu "Big Boss", on se pokaždé na oko naštval, ale nemyslel to vážně, stejně jako já. V hloubi duše jsem ale možná opravdu chtěl, aby měl nade mnou takovou přirozenou moc, aby mě vzal do náruče
a pak…


Přivřu oči a úplně zakloním hlavu, řežu všelijaké akordy a poddávám se svým vlastním představám. Ani si nevšimnu, že se ke mně kdosi zezadu přiblíží, procitnu až ve chvíli, kdy mi jeho jazyk přejede po obnaženém krku od kliční kosti až k bradě. Najednou mě hrubě chytne za vlasy a vlepí mi mlaskavý polibek na tvář.

"Gerarde…" zakňučím, otočím se tak, abych na něj viděl. Koukáme si do očí, připadá mi nadpozemsky krásný. Přestože není zrovna v zachovalém stavu, vyzařuje z něj cosi, co mě přitahuje jako obrovský magnet. Nejistě přešlápnu na místě, než kolem něj obmotám své ruce a začnu ho chtivě líbat. Vjedu mu svým jazykem do úst, oba krátce zavzdycháme. Fanoušci se rozeřvou ještě víc, snažím se to nevnímat.

Ve chvíli, kdy narazí své boky na mé ho leknutím kousknu, on se trochu zachvěje bolestí, ale pokračuje. Zkrátka se od sebe nemůžeme odtrhnout, i když oba moc dobře víme, že teď máme vytvářet skvělou show a ne se tady ocucávat. I když - fanoušci možná pokládají tohle za ještě lepší, než naše písničky. A nejen oni…

Mé vzrušení narůstá, nejspíš právě proto, že na nás visí pohledem tolik nezletilých dětí.
Ještě chvíli a začne to být nepřístupné. Pousměju se a strčím do Gerarda, takže omylem spadne na zem. Mikrofon mu vypadne z ruky a já si kytaru obrátím dozadu, aby nepřekážela. Vrhnu se na něj jako divoká zvěř, mám chuť ho hned teď ojet.

Zelhnu ho a dlaněma jezdím po tom celém dokonalém těle, zajedu pod černé tričko a dráždím mu bradavky, zatímco proti němu přirážím svými boky. Nekontrolovatelně sténá, ani ho nezajímá, že je to přes zvukové zařízení úplně všechno slyšet.

"Frankie, tohle…" umlčím ho jazykem. Nechci, aby to kazil nějakými výčitkami. Možná bychom toho měli hned teď nechat, možná nás za to Brian hrozivě seřve, ale to budu řešit až potom. Má erekce je zkrátka silnější než můj zatemněný rozum.

"Já už to nevydržím," svěřím se a zasténám přímo do jeho ucha, on se prohne v zádech a roztřesenými konečky prstů objíždí linie mého těla.

"Poslední písnička,"
zašeptá a líbá mě po obličeji. Pak si uvědomí, že to, co říká mě slyší i publikum. "Tohle je poslední zkurvenej song!" zařve a všichni se nanovo rozječí.

Vím, že tady mám hrát předehru já. Nasadím takové tempo, jaké svět ještě neviděl. Zní to, jakobychom přetáčeli cédéčko, je to celé uspěchané a groteskní. Nevadí mi to, hlavně abychom měli ten koncert co nejdříve za sebou.

Kluci mi věnují nechápavý výraz, včetně Gerarda, který sotva drmolí naučené texty. Ani se to nepodobá zpěvu, je to jen nějaká ubohá náhražka. Já se kolem něj pořád motám a tím mu to rozhodně neulehčuji.

Konečně dozní poslední tón, okamžitě se seberu a běžím dozadu do sprch. Sotva nahý zapadnu do jednoho koutu, slyším, jak klapnou dveře. Samolibě se pousměju, když se odhrne závěs a tam stojí on. Přeměří si mě pohledem od shora až dolů a pochvalně pokýve hlavou. Zanedlouho se začne sám svlékat.

"Pospěš si…" zasténám a přejedu dlaní po své erekci, aby nestihla zvadnout. Gerard udělá pár kroků ke mně a přirazí mé dychtivé tělo k vydlážděné stěně. Chvíli mě napíná a nechá mě se natahovat pro polibek, než své rty konečně spojí s mými. Zasténám a zaryju mu nehty do zad, když se naše vzrušené rozkroky dotknou. Prostoupí mnou vlna naprosté slasti, zavřu roztřesená víčka a celý se uvolním.

Natáhnu ruku a otočím kohoutkem, začne na nás téct horká voda. Nechci se s ním milovat celý spocený. Zvednu z držáku sprchový gel a vymáčknu si ho do dlaně, vzápětí začnu omývat celé jeho tělo. Udělá totéž a mě při každém fyzickém kontaktu s ním příjemně zamrazí. Jeho dlouhé úzké prsty jsou tak obratné, šikovné. Připadám si proti nim hrozně neohrabaný. Něžné a chtivé doteky se posouvají po mé bledé kůži, snažím se jim vyjít vstříc.

"Gee…" zasténám a zakloním hlavu, když se dotkne mé chlouby. "Zapomněli jsme na přídavek."

"Cože?" zamumlá, zatímco si mě úspěšně snaží otočit zády.

"Měl jsi zpívat Cancer." Snažím se k němu naklonit hlavu, abych nemusel hledět na dlaždičky.

Sjede rukou od mého zátylku až k místě, kde končí páteř, tam mě zmáčkne a mně se naokamžik zatemní před očima. "Nevadí, to není nijak žvotně důležitý. A my si to navíc můžeme dovolit."

"Kluci nás zabijou."

"Nevím jak tobě, ale mně to za to stojí."

Náhle cítím bříška jeho prstů v mém nejintimnějším místě, zlehka se tam dotýká a dráždí mě, zatímco jeho jazyk putuje po mé páteři.

Slabě vykřiknu, když zajede dovnitř a začne mě pomalu roztahovat. Pocit, který mě zaplaví se ani nedá popsat, je to něco zvláštního a krásného zároveň. Nikdy si nezvyknu na to, jaké to je.

Opřu se čelem o stěnu, když do mě Gerard začne vnikat, a nechávám ze svých vlasů kapat průzračnou vodu. Padá mi na stehna a stéká po mých nohou až dolů, k podlaze. Jeho silné paže se obmotají kolem mého rozechvělého těla, které je momentálně až moc citlivé na dotek. Začne pomalu přirážet, já zavřu oči a snažím se mu vycházet vstříc.

Svíjím se slastí v jeho pevné náruči, zalapu po dechu, když narazí na můj nejcitlivější bod. Hlasitě zakňučím a on začne znova útočit na to místo v mém těle, které mě sráží na kolena. Kdyby mě tak pevně nedržel, asi bych se složil na podlahu.

Jeho prsty nahmatají mou tepající erekci a začnou si s ní lehce pohrávat. Mezitím mi jemně okusuje krk, občas sténá do mého ucha tak hlasitě, že mi ten zvuk celou dobu hraje v hlavě společně s doprovodem tekoucí vody.

Cítím, že už jsem blízko. Toužím po vrcholu a zároveň nechci, aby to skončilo. Jednou rukou najdu Gerardovu dlaň, která mě hladí po břiše a propletu své prsty s jeho. Sevře mě snad až příliš křečovitě, trochu sebou cukne před tím, než mi začne zlehka olizovat ucho.

Jeho hrudník se lepí na moje záda, připadá mi, jakobych mohl cítit ztrvdlé bradavky přitisklé na mých lopatkách. Všechno vnímám neuvěřitelně moc intenzivně, v hlavě nemám snad vůbec nic kromě toho pocitu, který mě ovládá.

Najednou se celý prohnu a vytřeštím oči dopředu, projede mnou vlna štěstí a spokojenosti, roztřesu se. Vnímám, jak Gerard pevně svírá mé křečovitě stažené tělo, jeho křik se rozléhá i přes tekoucí vodu. Začne mě líbat na krku, zatímco naposledy přiráží. Nedokážu už ani souvisle myslet, je to dokonalé.

Oba dva se sesuneme na zem. Cítím lehké chvění v celém mém těle, roztřesenými prsty pohladím vyčerpaného Gerarda po tváři. Vezme mě do náruče a začne mě opatrně líbat, jeho rty jsou unavené, avšak přesto vášnivé a něžné zároveň. Dlaní mu prohrábnu mokré vlasy, usměju se, když si všimnu, jak si mě prohlíží.

"Frankie…" zašeptá, dlouze se mi vpíjí do očí. "Tohle už není jen hra."

Chvíli na něj jen tak hledím a snažím se pochopit ten zamilovaný výraz v jeho tváři. Pousměju se, lehce se otřu nosem o jeho tvář a pak ho krátce políbím. "Myslím, že je v tom mnohem víc."
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Darek Darek | Web | 8. prosince 2009 v 17:20 | Reagovat

Proč jsem to nikde dřív nečetl? A Laivine souhlasím!

2 Aylen Aylen | 8. prosince 2009 v 18:05 | Reagovat

skvělá jednorázovka.

3 KiKuShQa KiKuShQa | Web | 8. prosince 2009 v 19:03 | Reagovat

krasne nadherne dokonale :) a ano chcem novu story od Laivine

4 Chemical Writer Chemical Writer | Web | 8. prosince 2009 v 22:30 | Reagovat

Toto.. to.. bylo teda! :-D dokonalé. Když si představím zbytek kapely jak zůstane na podiu a diví se kam ty magoři zapluli :-D a chci slyšet tu zrychlenou verzi posledního zkurvenýho songu! Jo a jo! :D

5 Kathy Kathy | 9. prosince 2009 v 2:36 | Reagovat

Aaaach, takový povídky miluju! :D

6 Petra Petra | 9. prosince 2009 v 18:39 | Reagovat

joo tak na to si pamamtuju moc dobře.....eště aby ne xD vážně je to dokonalý!
A k tý Laivine: Prosíííím! Co ti to udělá když to uveřejníš?? xD prosíím
Jestli to tu do zejtra nebude tak vezmu znova do ruky tu lžící co sme s ní s Tez kopali tunel na unesení Jenny a do dvou dnů se prokopem i k tobě!

7 Laivine Laivine | 9. prosince 2009 v 21:55 | Reagovat

ÁÁÁ, pomóc, teď mě všichni zkopou a Petra s Tez mě unesou! Cos to provedla, Jani? Asi budu muset jít napsat další díl... Ach né. :D

8 Senii Senii | Web | 10. prosince 2009 v 10:05 | Reagovat

OMGerard!! toto mi nedělej, ještě začnu litovat, že nejsem buzna ;)prostě to nemělo chybu!

9 Jannica Jannica | Web | 10. prosince 2009 v 10:19 | Reagovat

Laivine: No to bys měla :D Já věděla, proč to tu říkám :D

10 wiwi wiwi | 10. prosince 2009 v 17:51 | Reagovat

krasne.......................nebolo to v sutazi na romance-in-danger alebo niekde inde??????

11 Jannica Jannica | Web | 10. prosince 2009 v 21:40 | Reagovat

wiwi: Ano, přesně tam:)

12 wiwi wiwi | 11. prosince 2009 v 15:43 | Reagovat

Jannica: dikes aj so si myslela len som to nevedela spatne najst...............krasna story bodajby to bola pravda......XD

13 fallen angel fallen angel | Web | 14. února 2010 v 20:53 | Reagovat

chňá a já to znám :D ale opakování je matka moudorsti... :D ňáá :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama