Can´t see the rainbow 24

15. ledna 2010 v 9:47 | Jannica |  Cant see a rainbow

Tak. Tohle je před před poslední díl. Nezoufejte, přijde možná něco lepšího:)



Než začnete číst, chci se vás ještě zeptat, jestli nemáte nějaký dobrý typ na stránky, kde jsou anglicky Frerardy. Poslední dobou jsem si nějak oblíbila číst v angličtině, asi proto, že si chci ten jazyk zlepšit. Ale ono je to docela těžký hledat, když už na něco narazím, tak je to nějaká blbost nebo tak. Pokud teda znáte nějaký dobrý web, sem s ním:)







Ráno jsem musel opět odejít do práce, ačkoliv se mi ani trochu nechtělo nechat tam Franka samotného. Když jsem se oblékal, byl už vzhůru a válel se sem tam, nebylo mu zrovna nejlépe. Přinesl jsem mu další prášek a pak jsem mu ještě k posteli přinesl jídlo na celý den, svůj discman s celou sbírkou cédéček, plyšáka, kterého jsem kdesi vyhrabal - aby mu nebylo smutno, a dokonce jsem se přinutil najít CD s jednou dlouhou rozhlasovou hrou. Byl to zrovna Shakespear, takže Frankie byl doslova nadšený. Už dřív se mi svěřil, že ho má hrozně rád. Mě se také líbí - ostatně jako každému.

Než jsem vyšel, dal jsem nažrat Belle a trochu jsem si s ní pohrál. Už si na můj domov zvykla, dokoce bych řekl, že si to tam přímo oblíbila. Vyrobili jsme jí s Frankem takový pelíšek ze starých dek a ona tam celé dny vylehávala společně s pískacími hračkami, které mi kdysi dávno věnovala máma pro případ, že bych se náhodou zbláznil a rozhodl se mít děti. To ještě nevěděla nic o mé přiteplenosti.

V restauraci
ráno nebylo moc lidí, vysedávalo jich tam jen pár a to byli většinou podnikatelé, kteří si tam přišli koupit toasty a džus k snídani, nebo něco podobného. Doufal jsem, že Luke nepřijde, ale bohužel zákon schválnosti zajistil, že jsem se s ním střetl hned v šatně.

"Uh… ahoj." Usmál se na mě a pak se rychle obrátil jinam, zatímco něco hrabal po kapsách.

"Čau," utrousil jsem, okamžitě jsem si začal představovat jeho a Franka dohromady, udělalo se mi trochu špatně. Hrozně moc mě to mrzelo. "Tak jak ses včera měl?" Chtěl jsem, aby to znělo jako nic, avšak stejně v tom byla špetka hořkosti.

Viděl jsem, jak se zarazil a pak naprázdno polkl. "Fajn."
Nevím proč, ale to slovo mě docela dopálilo. Nemohl jsem se na něj pořádně ani podívat, vždyť to byl přece nejlepší kamarád, co mě zradil.

"Ještě aby ne," odfrkl jsem si. "Já se mám s Frankem taky moc fajn."

Posadil se na jednu židli a otupěle na mě zíral. Mračil jsem se na něj, jak nejošklivěji jsem to jen dokázal. Protivil se mi.

"On ti to řekl?" Ztěžka vydechl a začal se soustředěně hryzat do rtu.

"Jo." Založil jsem si ruce.

"Hlavně mu nic nevyčítej. Prosím. Je to jen a jen moje vina, on za nic nemůže. Nechtěl jsem nic pokazit, vůbec jsem o tom nepřemýšlel. Frank byl z toho úplně zmatený a nechtěl, to všechno jsem zavinil já."

"Máš o něj nějakou starost."

Mlčel, jen se do mě vpíjel žalostným pohledem. "Věř mi, prosím." Zašeptal do prázdna místnosti.

"Nejradši bych ti dal přes hubu."

"Zasloužil bych si to."

Věnoval jsem mu jeden pohrdavý pohled a pak jsem si sedl, začal jsem hledat svu pracovní uniformu. On na mě chvíli jen tak zíral a byl naprosto zničený, pak odešel pryč, protože jsem se chtěl převléct.

"Stalo se něco?" Zajímala se Sharon hned, co jsem se objevil u jejího pultu. Zase rovnala skleničky, poslední dobou ani neměla nic jiného na práci. Povzdechl jsem si a zadíval jsem se na ní, pak jsem jí zhodnotil jako velice důvěryhodnou osobu a všechno jsem jí to vyklopil. Poslouchala a lehce u toho nakláněla hlavu, občas s ní zakroutila typem "to snad není možný". Když jsem skončil, položila mi ruku na rameno a soucitně se na mě usmála.

"Mohlo se stát i něco horšího." Pokrčila rameny a nechala mě na ni nepokrytě zírat. "Vždyť tohle je vlastně prkotina. Nelam si s tim hlavu, hlavně, že jsi mu odpustil. Nemůže za to. Chudák nevidí a najednou má něčí jazyk v puse. Co bys dělal ty?"

"Nevím, ale mě jde hlavně o to, jak mi to mohl udělat Luke."

"Frank je hodně hezkej a ty to víš. Prostě se neudržel. A chtěl to zkusit. Nic vážnýho. Chápeš?"

Přikývl jsem a šel jsem pracovat, abych se pořád jenom neflákal. Stejně mi nelezlo do hlavy, jak se ke mně mohli takhle zachovat. Navíc jsem neměl zrovna nejlepší náladu kvůli tomu, že Frankovi určitě pořád nebylo dobře. Stejně onemocněl z toho stresu. Musel zřejmě dost dlouho sbírat odvahu, aby mi to řekl. Vždyť vzal na sebe i to riziko, že bych se s ním mohl rozejít. I když to bych samozřejmě udělat nemohl.

Luke všechno motal. Vůbec nedělal to, co se po něm chtělo a dokonce vzadu v kuchyni rozbil skleničku. Tvářil se pořád tak strašně a vyhýbal se mi pohledem, nevěděl jsem, jestli ho to tak moc štve a nebo se mě bojí, každopádně mi to začalo být celkem líto. Když už asi po desáté dostal vynadáno od kuchaře, že se tam motá a nic nedělá, s povzdechem a útrpným výrazem jsem se k němu vydal.

Jeho tvář se úplně vyjasnila, když jsem mu vysvětlil, že jsem sice dost naštvaný a nehorázně mě zklamal, ale nestojí mi to za to se s ním hned nebavit. Pak mě celý rozradostněný objal a šíleně dlouho mi děkoval, sliboval a přísahal, že se to už nikdy nebude opakovat a že to mám u něj.

Nakonec dělal ještě víc průserů a já ho z nich tahal, takže se to pomalým krokem vracelo zase do normálu. Lidí bylo opravdu hodně, i když už dávno skončila sezóna a byl říjen. Zanedlouho měl Frank narozeniny a tak jsem si vzal na jeden den volno, abych mu mohl jít zařídit dárek. Už jsem vymyslel, co to bude, a měl jsem z toho opravdu radost, protože jsem věděl, že se mu to bude líbit.

Domů jsem přišel trochu později, protože mě hrozně zdržel Luke, jak se se mnou chtěl pořád bavit, stále o něčem vtípkoval a byl přehnaně veselý. Byl jsem rád, líbilo se mi ho vidět tak bezstarostného, zřejmě se mu muselo dost ulevit, když si myslel, že my dva už spolu kvůli tomu nadobro skončili.

Potichu jsem se vkradl do ložnice, tak, abych ho nevyrušil, kdyby náhodou spal. Seděl naposteli a tvářil se docela zaujatě, v uších měl sluchátka. Prsty bubnoval o peřinu z toho, jak byl nervózní, a lehce se mračil.

Přišel jsem až úplně k němu a položil jsem mu ruku na tvář. V tu chvíli úplně nadskočil a vyjekl, musel jsem se rozesmát.

"To jsi ty, Gee…" Nemohl popadnout dech a pobaveně se pousmál. "Už jsem si myslel, že si pro mě přišel duch Hamleta."

Rozesmál jsem se a vzal jsem do ruky svůj discman, abych mohl stopnout tu rozhlasovou hru. Zřejmě to bude muset poslouchat ještě dalších pár dní, než se uzdraví.

Vklouzl ke mně do náruče, aby mě mohl pořádně přivítat a já ho začal líbat do vlasů, hrozně mě štvalo, že je nemocný a já bych to od něj mohl chytit, kdybych mu věnoval normální a pořádný polibek. "Jak ses tu celou dobu měl?"

"Celkem dobře." Usmál se. "S takovou zásobou věcí jsem se vážně nenudil."

Pocuchal jsem mu vlasy a opět jsem mu dal malou pusu na tvář, než jsem mu šel připravit čaj.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Senii Senii | Web | 15. ledna 2010 v 10:27 | Reagovat

huh, tak jako pokaždé povídce se mi bude stýskat.. ;( milý, něžný..
a k těm stránkám - zkus klasiku - devianta. není tam všechno na úrovni, ale taky se tam dají najít dobrý povídky

2 pansy.xo pansy.xo | 15. ledna 2010 v 11:42 | Reagovat

na mibba.com zadej frerard a vyjede ti takovejch stránek, že nestihneš koukat :D...nejlepšíjso od tý lightning zap

3 Senii Senii | Web | 15. ledna 2010 v 12:11 | Reagovat

jj, od lightning zap jsem jednu začala číst, ale je to poměrně dlouhý a času není

4 Senii Senii | Web | 15. ledna 2010 v 12:12 | Reagovat

tady je rovnou adresa http://member.mibba.com/11409/stories/

5 Hedr Hedr | 15. ledna 2010 v 15:36 | Reagovat

tohle mi bude chybet:-)

6 iWusZ iWusZ | Web | 15. ledna 2010 v 18:37 | Reagovat

Taky se mi bude stýskat. Ale těším se na další povídky :) Hrozně hrozně moc! :D
Jinak, kdybych od neděle do pátku nějak přestala komentovat, tak se nediv, v tu dobu se budu válet na svahu a snownoard bude ležet někde pod sjezdovkou s mojí levou nohou :D Ještě o tom napíšu na frerad-lowe :D

Ach, tohle mě vždycky tak rozněžní, že mám chuť se k někomu přitulit :D

7 Tea Tea | 17. ledna 2010 v 20:15 | Reagovat

Na mibbe je lightning zap témeř jedina, co za to stojí. Ale vzhledem k dalším anglickym věcem, co jsem četla, je to trochu nadprumer, co se ale točí jen kolem vztahu a nemá větší formát. Rozhodne radši projdu věci na livejournalu. Poslala bych odkazy, ale nejsem na pc. Ale když vygooglis Dove keeper, budeš mít zazitek hodny knihy, kterou podle toho ostatne taky ta holka vydala

8 Tea Tea | 17. ledna 2010 v 20:19 | Reagovat

http://www.livejournal.com/tools/memories.bml?user=ididgerardway&keyword=%5BFrank/Gerard%5D+The+Dove+Keeper&filter=all snad to bude fungovat :) doporučuju velkou znalost angličtiny, silnou psychiku a spoustu času ;)

9 KiKuShQa KiKuShQa | Web | 17. ledna 2010 v 20:59 | Reagovat

krásna časť..som zvedavá akos a to skončí ale bude mi za tým dosť smutno...:)

10 Chemical Writer Chemical Writer | 18. ledna 2010 v 15:35 | Reagovat

Jééé mě se bude opravdu moc stýskat :-( tahle povídka je nádherná. Asi jsem škodolibá ale Luke si to zasloužil a dělalo mi dobře jak byl vyklepanej :DDD

11 fallen angel fallen angel | Web | 15. února 2010 v 18:08 | Reagovat

awww... škoda že předposlední :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama