For the first time 1

28. února 2010 v 16:30 | Jannica |  For the first time
Důvod mé absence? 1, lyžák. 2, nedostatek času. 3, nálada na poněkud jiné věci než na psaní. Omlouvám se.

Štěstí, že tohle už mám celé napsané. Takže teď jsem se konečně dostala na net a přidávám to. Nebuďtě na mě prosím nějak naštvaní nebo tak, prosím. Pokusím se to trochu zlepšit.





Je za pět minut třičtvrtě na osm. Netrpělivě přešlapuju na takovém vybetonovaném plácku, na kterém se shromažďují děti. Zkoumavě si je prohlížím, některé z nich poznávám, jelikož se mnou chodily do školky, která je hned vedle. Pousměju se na malou blonďatou holčičku a vzpomenu si, že jsem si s ní vždycky vyměňoval hrníčky. Jmenuje se Michelle a je hrozně fajn. I když je to holka.

Maminka mě drží za ruku a stále mi něco říká. Snažím se jí poslouchat, jelikož vím, že je to slušnost, ale stejně mám v hlavě spoustu jiných, zábavnějších myšlenek. Tolik jsem se do školy těšil a teď je to konečně tady. Prohlížím si velké zavřené dveře. Už jsem tam jednou byl. U zápisu. Ptali se mě na spoustu otázek, musel jsem poznávat barvy, zvířátka, říkat jména svých rodičů. Pamatuju si, že mi maminka vynadala, když jsem neříkal správné R tak, jako mě to učili na logopedii. Nemohl jsem za to, byl jsem moc nervózní a zapoměl jsem. Ale teď už je to stejně jedno. Neumím říct spoustu písmen. Třeba č mi dělá probémy. Někdy ho zaměním se ž. A to také nemá maminka ráda.

Rozezněl se hlasitý zvonek a já se zprudka nadechl. Oči se mi rozšířily a dech se zrychlil, uvědomil jsem si, že tohle je tolik očekávané zvonění. Poprvé jdu do školy. Tak moc se těším!

Šel jsem už ke dveřím, mamku jsem táhl s sebou, protože jsem věděl, že sám jít nesmím. Nikam nemůžu chodit sám.

Našli jsme mou třídu, která se jmenovala 1. A. Byl jsem hrdý na to, že jsem to dokázal přečíst. Vstoupil jsem dovnitř, byly tam už nějaké děti s rodičema. "Tak se někam posaď, Frankie…" řekla mi maminka. "A já půjdu, ano? Vyzvednu tě o půl dvanácté, to končíte."

Přikývl jsem a dál jsem se rozhlížel. Bylo to opravdu zajímavé. Ten ruch, ty děti. V místnosti stály v řadě lavice a židle, úplně jinak, než jsem byl zvyklý ze školky.

Postoupil jsem dále do místnosti, trochu jsem se styděl před ostatními, protože na mě pár dětí koukalo. Všiml jsem si volného místa ve čtvrté lavici, seděl tam nějaký malý černovlasý kluk. Toho jsem jako jednoho z mála neznal, nikdy jsem ho neviděl. Rozešel jsem se tedy k němu a rozpačitě ho pozdravil.

"Můžu si sem sednout?" optal jsem se.

Přikývl a já si položil na zem tašku, než jsem se uvelebil na židli. Podíval jsem se na něj a z profilu si ho prohlíížel. On vytáhl z penálu pastelku a začal kreslit do bloku papírů, který měl před sebou. Všiml jsem si, že na lavici je spousta letáků. Jeden z nich jsem zkoumavě vzal do ruky a začal jsem si prohlížet obrázek, který tam byl namalovaný. "Na co to je?" zeptal jsem se. On jen pokrčil rameny a dál se věnoval tomu, co dělal.

Zkusil jsem přečíst pár barevných písmenek, které tvořily nějaký hezký nadpis. "O, V, E…" hláskoval jsem.

Ten kluk vedle mě se mi podíval přes rameno a krátce se usmál. "Poprvé do školy," Hned přečetl. Udiveně jsem se na něj podíval a on se jen trochu zaculil, pak sklopil hlavu.

"Ty umíš číst?" Překvapením jsem otevřel pusu. Nikdy jsem nepoznal někoho takového!

Krátce přikývl.

"To bys mohl rovnou přeskočit první třídu a jít do druhý."

Podíval se na mě a rozesmál se.

"A jak se vůbec jmenuješ?"
Uvědomil jsem si, že to nevím.

"Gerard."

"Tak jo, já jsem Frankie…"

Do třídy najednou někdo vstoupil, zvědavě jsem natahoval krk, abych ze zadní lavice viděl až dopředu. Několik dětí se zvedlo, nechápal jsem, proč.

Gerard do mě ale drknul, abych si také stoupl. "Co děláš?" zasyčel jsem.

"Když přijde do třídy učitel, musíš ho takhle pozdravit. To ti maminka neřekla?"

Nejprve jsem se zarazil nad jeho dokonale správným vyslovováním a až pak nad obsahem jeho věty. Co mi měla říct? Vždyť se mnou o škole skoro vůbec nemluvila.

Udělal jsem tedy to, co se po mě chtělo a zpátky jsem si sedl až ve chvíli, kdy mi paní učitelka dala pokyn. Nevěděl jsem, k čemu to je, ale rozhodl jsem se to neřešit. Naučil jsem se totiž, že je lepší mlčet než se ptát, nikdo na vás pak nekřičí.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hedr Hedr | Web | 28. února 2010 v 20:09 | Reagovat

mno jo gee zas prudce inteligentní:-) alej ako začátewk užasný:-)

2 KiKuShQa KiKuShQa | Web | 28. února 2010 v 20:33 | Reagovat

presne ma napadlo to čo Hedr...xPP a celý čas soms a musela priblbo usmeivať...ked si to predstavím...ich dvoch takých prckov...a ešte ako sa Frank teší do školy...xDxD kráásny...inak je super že už to máš napísané...to by mohol byť další diel už zajtra???xP

3 wiwi wiwi | 1. března 2010 v 8:07 | Reagovat

ale ved geeGee ma patent na rozum......ja som myslela že on prepadol keď bol hneď tak silno inteligentný.. :D

4 Pansy.xo Pansy.xo | 1. března 2010 v 12:36 | Reagovat

tak to vypadá že Gee půjde v dospělosti do Menzy :-D No nic :-D.. Jinak se mi to moc líbí..a taky mi připadá jak kdyby Gerard propadl ze druhé, protože je tak chytrej, no nic, těším se na pokračování :) :-D

5 Senii Senii | Web | 1. března 2010 v 12:48 | Reagovat

hele, já si z 1. dne ve škole nic nepamatuju.. teda jo, že se mě mamka pořád na něco ptala a já nic nevěděla a všechy děcka vykládaly jaký to bylo a já.. ku*va měla okno x)

ale začíná to pěkně. sice trochu šok, ptže jsem asi před hodinou dokoukala na Life on the murder scene, ale to přejde =)

6 Senii Senii | Web | 1. března 2010 v 12:48 | Reagovat

[4]: proč do menzy?? a taky m napadlo, že propad

7 Dark_Butterfly Dark_Butterfly | 1. března 2010 v 15:02 | Reagovat

roztomilý .. už úplně vidím toho malýho Gerarda, jak tam sedí a pastelou vší silou čmárá do toho bloku :D

8 Lafka Frerard Way Lafka Frerard Way | E-mail | Web | 2. března 2010 v 17:10 | Reagovat

jžš...:D nádherný!! a jaktože sem ještě nenechala koment??:D:D
[5]: Já si pamatuju jak asi v 'Hrajeme si na školu' nebo tak se sešla celá třída před I.B. a většina si sundala bundy a šla se podívat do třídy..ted tam přikvačila Paní Bláhová se svojí dcerou Paní Asibudublejt...:D:D a Paní Asibudublejt se tázala:"Mamíí? Můžu si taky sundat bunduu?" a Paní Bláhová na to: "Ne Eliško! Neopiš se po ostatních!" ..:D:D

9 cemetery385 cemetery385 | Web | 2. března 2010 v 20:23 | Reagovat

To je roztomilé.. :)

10 fallen angel fallen angel | Web | 11. března 2010 v 18:28 | Reagovat

ňam.. krásný :ú miluju ty dětský myšlenky :)

11 Kathy Kathy | 24. března 2010 v 13:40 | Reagovat

Rozkošné... :) Miluju tyhle stories, když jsou malí.. :)

12 Katsumi Katsumi | 28. března 2010 v 16:41 | Reagovat

kdy bude další díííl ^o^ ?

13 KiKuShQa KiKuShQa | Web | 1. dubna 2010 v 8:07 | Reagovat

pokráčko nebude?? x//

14 Lyl Lyl | 1. dubna 2010 v 9:59 | Reagovat

http://im-okay.blog.cz/1003/je-to-tak-zvlastni
Blog paní majitelky spisovatelky... =/ =(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama